Rektorem Univerzity Karlovy byl zvolen Jiří Zima, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty a analytický chemik. Ve druhém kole volby získal 40 hlasů ze 70 možných oproti 27 hlasům, které získala dosavadní rektorka Milena Králíčková. Ihned po volbě jsme se ho zeptali na pár otázek k jeho směřování Univerzity Karlovy.
Jaké první kroky ve funkci chcete učinit?
Určitě musím kontaktovat paní rektorku a členy jejího kolegia, protože je jistě mnoho projektů, o kterých ještě nevím a ve kterých musíme pokračovat. Mám teď podobný pocit, jako když jsem se stal děkanem a myslel jsem si, že vím všechno, ale pak jsem zjistil, že to není pravda a že řešíme úplně jiné problémy. Takže musím získat důležité informace a na nich stavět. Jsem moc rád, že paní rektorka vyzvala všechny – i ty, co mě nevolili – abychom se sjednotili.
Svůj tým jste na svém webu představil již v kampani. Chcete si do něj přibrat i někoho z týmu současné paní rektorky, aby byla zaručena kontinuita?
Mám v týmu Martina Vlacha, který byl prorektorem u Mileny Králíčkové (v březnu 2025 rezignoval, pozn. red.).
Ještě mi v týmu chybí někdo z Právnické fakulty, kde je to teď komplikované, protože tam také probíhají volby. Určitě ale chci mít v týmu nějakého právníka, protože když nemáte po ruce člověka, který vám kryje záda a pořádně se vyzná v předpisech, tak můžete ztratit hodiny diskuzí o něčem, co je třeba legislativně neprůchodné. A určitě ještě rozšířím tým o někoho na rozvoj. O tom ještě probíhají jednání.
Že byste měl v týmu třeba i samotnou Milenu Králíčkovou nebo jejího prorektora a zároveň vyzyvatele Ladislava Krištoufka, o tom neuvažujete?
S tím nepočítám. Kolega Krištoufek říkal, že když by nebyl zvolen, tak plánuje sabatikl. Paní rektorka byla odbornicí na studijní záležitosti, a na to už odborníka v týmu mám (dle webu Jiřího Zimy je tímto odborníkem teoložka Kamila Veverková, pozn. red.).
Když byl minulý týden zvolen rektorem ČVUT Michal Pěchouček, tak řekl, že prorektory bude vybírat otevřenou výzvou. O tom jste neuvažoval?
O tomhle jsem neuvažoval. Měl jsem silný tým a myslím si, že to volitelé viděli a volbu to rozhodlo. Opravdu jsem z mnoha stran slyšel, že jsem dal dohromady nejsilnější tým, a to byl můj úspěch. Takže nemohu od členů svého týmu, jejichž medailonky mám na webu, odhlédnout.
Náklady za Biocentrum Albertov ponesou zapojené fakulty
Hodně se nyní řeší dostavba Biocentra Albertov a její financování. Máte už nějakou jasnou vizi, jak problém vyřešit?
Biocentrum Albertov se prostě musí postavit. Ale co se stane ještě do konce ledna, než nastoupím, to nevím. Budu pak řešit, do čeho se dostanu. Evidentně to bude stát víc peněz a už jsem víckrát říkal, že tyto peníze musí jít za třemi fakultami, které jsou do Biocentra Albertov zapojeny – za Přírodovědeckou fakultou, 1. lékařskou fakultou a Matematicko-fyzikální fakultou. Říkám to proto, aby to slyšely i ostatní fakulty, že peníze na dostavbu nemohou jít na úkor ostatních fakult.
A tyto tři fakulty na to mají peníze? Nebo si budou muset vzít půjčku?
To závisí na tom, jak to dopadne. Nejzazší variantou je úvěr. Neříkám, že k tomu dojde, ale ani neříkám, že k tomu nedojde. Bude to záviset čistě na tom, kolik peněz tam je třeba „dosypat” nebo někde sehnat.
Odchody a příchody ERC grantistů
Jednou z vašich vizí bylo zvýšit o polovinu počet ERC grantistů. Objevila se však vůči vám kritika, že za vašeho děkanského působení ERC grantisté z Přírodovědecké fakulty naopak odcházeli. Jak se k tomu stavíte?
Pamatuji si dva případy. Prvním případem byla jedna kolegyně, které jsme prostě nemohli nabídnout podmínky jako v Holandsku, tak odešla (šlo o Janu Roithovou, která získala dva ERC granty, jeden v roce 2010 a druhý v roce 2016, z fakulty odešla v roce 2018, pozn. red.).
A dále jeden kolega získal ERC Advanced Grant, a ten opravdu odešel do Botanického ústavu, protože tam dostal prostory, které mu slíbili, a které my jsme nabídnout zřejmě nemohli (šlo patrně o botanika Matyáše Fendrycha, který získal v roce 2020 ERC Starting Grant a z Přírodovědecké fakulty odešel do Ústavu experimentální botaniky AV ČR, pozn. red.).
To už by se nemělo stávat, až se dostaví kampus Albertov, který rozšíří prostorové možnosti. Ale k tomu dojde až v roce 2028.
Chcete to řešit tím, že když někdo získá takový prestižní grant, tak se mu vyjde vstříc ve všech různých individuálních potřebách? Nebo to berete tak, že když dostane jinde lepší podmínky, tak se holt nedá nic dělat?
Myslím si, že Univerzita Karlova prostě nemůže ze dne na den udělat takové podmínky, jako mají univerzity třeba v Německu nebo v Holandsku. To si myslím, že není možné. Ale musí být dopředu jasné, třeba na příslušné sekci nebo fakultě, co ten člověk vlastně dostane, když grant získá. Musí to být dopředu zasmluvněno. A potom to musí dostat, aby si mohl přitáhnout lidi, které potřebuje. Doufám, že nové prostory v kampusu Albertov k nám přilákají i vědce ze zahraničí.
Kromě dostavby Biocentra Albertov máte nějaké plány, jak ještě zvýšit internacionalizaci? Jak sem přilákat zahraniční vědce a studenty?
Určitě sem nepřilákáme nobelisty, byť by to bylo krásné, protože na to nemáme tak vysoké mzdy. Musíme se poohlížet hlavně po našich úspěšných absolventech, kteří jsou třeba šest, osm let někde na postdoku a rozhodují se, co dál. Tyto lidi musíme přitáhnout, aby univerzita měla prospěch z toho, co se naučili v zahraničí. A máme už takové příklady. Už se nám podařilo na vedoucí pozice přitáhnout lidi, kteří měli stálou pozici třeba v Kalifornii.
Jak je sem chcete přilákat? Chcete třeba navýšit peníze v soutěži Primus určené na založení výzkumné skupiny?
Je to jedna z cest, ale konkrétní plán ještě zatím nemůžu mít. Internacionalizaci bych ale chtěl prosazovat.
Čeho byste chtěl během svého čtyřletého období dosáhnout, abyste byl spokojený, až se jednou budete ohlížet?
Byl bych spokojený, kdyby se mi podařilo dosáhnout toho, co mám ve svém programu. Hlavně bych byl spokojený, kdyby se univerzita zlepšovala v ukazatelích, které jsou důležité pro výzkumnou univerzitu – pro research university, jak říkáme.
Také bych chtěl, abychom měli spokojené studenty. A aby prostě univerzita fungovala, jak má, a byla v lepší kondici, než je teď. Abych ji mohl s čistým srdcem předat nástupci či nástupkyni.
Anebo pokračovat v dalším období...
Ne, určitě nebudu pokračovat. To říkám všem. Mám už samozřejmě nějaký věk a člověk nemůže být donekonečna aktivní.
Máte pocit, že vás věk nějak limituje?
Zatím ne, ale nikdy nevíte. Proto dopředu říkám, že jedno období a konec.
Jiří Zima (1956) je analytický chemik, vysokoškolský pedagog a dle svých slov dlouholetý akademický manažer. Na Přírodovědecké fakultě UK působí přes 40 let, v letech 2016–2024 byl jejím děkanem a podílel se na přípravě Biocentra Albertov. Ve své kandidatuře zdůrazňoval revizi podpory studujících, rozvoj doktorského studia, modernizaci, digitalizaci a transparentní řízení univerzity. Před rokem 1989 byl členem komunistické strany.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
