Kandidáti na rektora Univerzity Karlovy: Králíčková, Krištoufek, Mihaljevič, Zima a Zahálka. Jaké mají vize?

Kandidátům jsme položili tři otázky a poprosili o odpověď na každou otázku v maximálním rozsahu 250 slov. Odpovědi kandidátů zveřejňujeme v došlém pořadí.

1. Napište nám prosím, jakých tří konkrétních, měřitelných priorit byste chtěl/a dosáhnout ve svém volebním období či jaké tři konkrétní problémy vyřešit? Jaké kroky k tomu podniknete?  

2. Je pro vás důležité, aby se univerzita posunula dopředu v některém z následujících univerzitních žebříčků (QS, THE, ARWU)? Pokud ano, jakými konkrétními kroky tomu chcete napomoct? Pokud ne, zdůvodněte prosím.

3. Je pro vás důležité zvýšit podíl soukromých finančních prostředků, které Univerzita Karlova získává? Pokud ano, jakým způsobem toho chcete dosáhnout? Pokud ne, zdůvodněte prosím.

Milena Králíčková

Od 1. února 2022 je rektorkou Univerzity Karlovy. Vystudovala Lékařskou fakultu (LFP) UK v Plzni, rok strávila díky Fulbrightově komisi v USA v Massachusettské všeobecné nemocnici a na Harvardově univerzitě. Po získání titulu Ph.D. se věnovala gynekologii a porodnictví, embryologické vědecké práci a zároveň vyučovala na Ústavu histologie a embryologie, který 11 let i vedla. Na LFP UK působila 4 roky jako proděkanka pro rozvoj. V letech 2014–2022 byla prorektorkou UK pro studijní záležitosti.

1. Napište nám prosím, jakých tří konkrétních, měřitelných priorit byste chtěl/a dosáhnout ve svém volebním období či jaké tři konkrétní problémy vyřešit? Jaké kroky k tomu podniknete?  

Jde-li pouze o tři oblasti z celé komplexní a propojené problematiky zvyšování kvality, mezinárodní konkurenceschopnosti a odolnosti univerzity, byly by to:  

• V oblasti vědy a výzkumu schopnost univerzity a všech fakult zvýšit objem finančních prostředků získávaných ze zahraničních grantů, zvl. grantů Evropské výzkumné rady (ERC), Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) a dalších. Nejen proto, že tzv. kohezní finanční prostředky budou po roce 2028 omezeny a na to je třeba reagovat a být připraven, ale zvláště proto, protože mezinárodní projekty přinášejí kvalitu a otevřenost a zvyšují naši mezinárodní konkurenceschopnost. 

Dosáhnout se toho dá např. větší individualizací podpory (což už jsme podpořili např. u žadatelů o ERC), větším množstvím vzdělávacích akcí s úspěšnými žadateli či zkušenými hodnotiteli apod. Fakulty budeme za získání mezinárodní grantů bonifikovat.

• Ve vzdělávání jsou priority velmi provázané. Je třeba zvyšovat tzv. studijní úspěšnost studujících, univerzitě prospívá zvyšování počtu kvalitních zahraničních studentů a určitě musíme řešit nastavení akreditačních procesů tak, aby byla vzdělávací činnost napříč UK nejen kvalitní, mezinárodně konkurenceschopná, ale i ekonomicky udržitelná.

Opatření k tomuto směřující musí být komplexní a navzájem provázaná. Vytvoření fakultních pracovišť podporující pedagogické a didaktické dovednosti tak, aby to bylo fakultně specifické, bude následovat zakládání fakultních Academic Success Center, větší podpora tutorů atd.

• V oblasti rozvoje je potřeba pokračovat v budování nových míst na kolejích a v rekonstrukcích kolejí. Univerzita právě teď velmi rozsáhle staví, takže klíčové je úspěšně zvládnout dostavbu stávajících rozestavěných investic a také přípravu těch dalších, jako je např. kampus Veleslavín či nová budova 3. lékařské fakulty atd.  

2. Je pro vás důležité, aby se univerzita posunula dopředu v některém z následujících univerzitních žebříčků (QS, THE, ARWU)? Pokud ano, jakými konkrétními kroky tomu chcete napomoct? Pokud ne, zdůvodněte prosím. 

Význam žebříčků by neměl být podceňován ani přeceňován – hodně kvalitních univerzit z žebříčků v poslední době i aktivně vystupuje, protože jejich vnímání kvality není žádným z žebříčků ideálně vystiženo. 

Univerzita Karlova z žebříčků vystupovat nehodlá a pečuje o kvalitu proto, aby byla mezinárodně konkurenceschopná, excelentní výzkumná univerzita, která je pro studující z ČR i z mnoha zemí z celého světa výbornou volbou. K postupu v žebříčcích nestačí efektivizovat procesy a zvyšovat kvalitu interními kroky, získávat více externích projektových a dalších zdrojů, ale je třeba také posílit institucionální financování, které poskytuje stát.

Je třeba také na vysvětlenou uvést, že různé žebříčky mají různá kritéria a také to, že ta kritéria často nejsou neměnná, ale naopak se rok od roku vyvíjejí. 

Univerzita Karlova patří v Evropě mezi stovku nejlepších a celosvětově do 2 % těch nejlepších škol (viděno optikou různých žebříčků). K tomu, abychom se posunuli v žebříčcích výše a také opravdu zkvalitnili naše činnosti – vědu, výzkum, vzdělávání, kapacity pro inovace atd. – potřebujeme být mezinárodně otevřenou institucí, která se v rychle měnícím světě umí adaptovat a umí tak vystoupit ze své komfortní zóny.     

3. Je pro vás důležité zvýšit podíl soukromých finančních prostředků, které Univerzita Karlova získává? Pokud ano, jakým způsobem toho chcete dosáhnout? Pokud ne, zdůvodněte prosím. 

Zvyšovat podíl soukromých finančních prostředků, které Univerzita Karlova získává, je jistě důležitý cíl. Ale fixovat pozornost na jedno číslo, na tento jeden konkrétní údaj, určitě nestačí. Podstatná je schopnost univerzitního prostředí být otevřeni spolupráci s aplikační sférou jako takovou – nejen se soukromým sektorem, ale i se státní a veřejnou správou, s fakultními nemocnicemi, s neziskovými organizacemi atd. atp.

Taková spolupráce a interakce s aplikační sférou je podstatná v celém spektru činností a rolí UK – od vzdělávací činnosti, kde spolupráce s praxí vede např. ke vzniku společných mikrocertifikátů či ovlivňuje uskutečňování některých studijních programů, po výzkum, kde např. tzv. smluvní výzkum, granty Technologické agentury ČR (TA ČR) a další aktivity jsou na některých fakultách běžnou záležitostí. Naprosto klíčová pro Evropu je do budoucna opravdová podpora inovací. Inovace posílí ekonomický růst, a tím kvalitu života celé naší společnosti. Otevřenost aplikační sféře se na naší univerzitě nesmí vyhýbat ani naší tzv. třetí roli, která zahrnuje (mimo jiné) naši povinnost společnosti srozumitelně, jasně a nejlépe poutavě komunikovat a popularizovat vědu.

Ladislav Krištoufek

Ladislav Krištoufek (40) je prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost UK, členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, profesorem ekonomie a aplikovaným finančním ekonometrem specializujícím se na kryptoaktiva a decentralizované finance. Mezi roky 2014 a 2015 působil na Warwick Business School. V roce 2024 byl prezidentem Petrem Pavlem vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti vědy. Od roku 2025 je čestným občanem města Pečky. Je amatérským sběratelem papírových a digitálních (bez)cenností.

1. Napište nám prosím, jakých tří konkrétních, měřitelných priorit byste chtěl/a dosáhnout ve svém volebním období či jaké tři konkrétní problémy vyřešit? Jaké kroky k tomu podniknete?

Moje volební teze stojí na šesti strategických cílech, které se dají promítnout do tří hlavních priorit: kvalitního vzdělávání, silné vědy a efektivního řízení. Vyšší detail lze najít v samotných tezích.

Kvalitní a srozumitelné vzdělávání: Univerzita musí být pro studující přehledná, férová a moderní. Využijeme vlnu (re)akreditací k modernizaci programů a k jejich větší přehlednosti, a to lepší prací s kredity, jasně definovanými výstupy učení a transparentním hodnocením. Vybudujeme centrální podporu pro profesní a exekutivní studium, posílíme podporu rozvoje cizojazyčných programů, zaměříme se na propojování kurikul s praxí, budeme prosazovat vyšší modularizaci programů a práci se specializacemi, a podpoříme výuku digitálních a AI kompetencí. Budeme dále podporovat zahraniční studijní pobyty, spolupracovat na implementaci myšlenky „European degree“ a rozvíjet společné studijní programy v rámci aliance 4EU+ (zpočátku primárně doktorské) i mimo ni (Erasmus Mundus Joint Masters).

Silná a mezinárodně viditelná věda: Budeme dále budovat motivující výzkumné prostředí s centrální podporou ve vybraných programech. Posílíme ERC pipeline, dále budeme rozvíjet podporu postdoktorských pozic včetně mentoringu, podporovat fungující programy jako PRIMUS a Donatio, budovat Chairs pozice s externími partnery, reformujeme doktorandskou grantovou soutěž, zrevidujeme strukturu vědních oblastí, budeme budovat prostředí pro efektivní komercializaci, přenos poznatků do praxe a vzdělávání v této oblasti.

Efektivní a transparentní řízení: Fungující procesy a administrativa jsou nezbytným základem každé strategie. Proto na úrovni rektorátu zavedeme čtyřklastrový model řízení, který jasně vymezí kompetence a propojí akademické a výkonné agendy. Zřídíme Děkanskou radu jako formální platformu strategického dialogu. Cílem je univerzita, která funguje předvídatelně, efektivně a s důvěrou.

2. Je pro vás důležité, aby se univerzita posunula dopředu v některém z následujících univerzitních žebříčků (QS, THE, ARWU)? Pokud ano, jakými konkrétními kroky tomu chcete napomoct? Pokud ne, zdůvodněte prosím.

Umístění v žebříčcích nikdy nesmí být cílem, ale pouze vedlejším efektem či bonusem dobré práce. Je na místě také připomenout, že řada prestižních evropských univerzit z žebříčků vystoupila. Každopádně před dvěma lety jsem na dané téma sepsal vlákno na X/Twitteru se skoro 100 tis. shlédnutími a pak obecněji hovořil v pořadu Osobnost Plus Českého Rozhlasu. Ale jelikož žebříčky odrážejí primárně reputaci či renomé a vědeckou výkonnost, tak se budování kvalitního, otevřeného, přívětivého a mezinárodního výzkumného prostředí, stejně tak jako viditelnost, aktivita a síťování na mezinárodní úrovni následně odrazí ve zlepšené pozici v univerzitních žebříčcích. Obě tyto velké oblasti jsou zásadními tématy v mých tezích a v následujících čtyřech, případně osmi letech jim chci dát velkou prioritu.

3. Je pro vás důležité zvýšit podíl soukromých finančních prostředků, které Univerzita Karlova získává? Pokud ano, jakým způsobem toho chcete dosáhnout? Pokud ne, zdůvodněte prosím.

Ano, považuji to za důležité nejen z finančních důvodů, ale i jako projev otevřenosti univerzity vůči společnosti a partnerům. Veřejné prostředky musí zůstat základem fungování Univerzity Karlovy, ale doplňkové zdroje z privátní sféry mohou přinášet svobodu, stabilitu i nové příležitosti pro rozvoj vědy, výuky a inovací.

Ve vzdělávací činnosti se chci vedle dalšího rozvoje cizojazyčných studijních programů více zaměřit na centrální podporu profesních a exekutivních programů (MBA, MPA, MHA). Univerzita Karlova napříč svými fakultami disponuje hlubokou expertízou v mnoha oblastech a tento typ vzdělávání považuji za (zatím) nevyužitou příležitost. Jako vzor v tomto vidím Imperial College London. Univerzita Karlova má pro takový rozvoj všechny předpoklady – šíři oborů, kvalitu i prestiž – a může se stát přirozeným lídrem v celoživotním a exekutivním vzdělávání.

Ve vědě chci rozvíjet koncept odborně zaměřených Chairs pozic ve spolupráci s firmami a nadacemi. Zároveň chci posílit kulturu filantropie a vztahu s absolventy, která je v zahraničí běžnou součástí akademického života. Čeká nás také práce při budování startupového a spin-offového prostředí a udržování vztahů s komunitou investorů.

Klíčové však je, aby univerzita zůstala důvěryhodná a akademicky nezávislá. Soukromé prostředky nesmí určovat směr, ale mohou podpořit aplikace, společenský dopad a internacionalizaci. Cílem je, aby Univerzita Karlova byla pro veřejný i soukromý sektor přirozeným partnerem – sebevědomým, transparentním a hodnotově pevně ukotveným. Taková univerzita bude mít nejen více zdrojů, ale sama bude hybatelem inovací a partnerem, který aktivně mění svět kolem sebe.

Martin Mihaljevič

Martin Mihaljevič je učitel a badatel na  Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se geologií a geochemií zemského povrchu, zejména využitím izotopů k poznání procesů ovlivňujících pohyb látek, klima, znečištění a výskyt surovin. Na své fakultě řídí Centrum výzkumu izotopů a skupinu Environmentální geochemie. Výzkumy realizuje v Evropě i v subsaharské Africe. Je autorem řady odborných publikací a patří k našim nejcitovanějším vědcům z věd o Zemi. Působil jako proděkan Přf UK a předseda akademického senátu.  

1. Napište nám prosím, jakých tří konkrétních, měřitelných priorit byste chtěl/a dosáhnout ve svém volebním období či jaké tři konkrétní problémy vyřešit? Jaké kroky k tomu podniknete?  

Financování UK je poznamenáno deficitem terciárního vzdělávání v ČR s porovnáním s okolními vyspělými státy. Rektor musí apelem na patřičné státní autority zdůrazňovat význam vzdělání jako jednu z mála možných cest k hospodářské prosperitě a zdůrazňovat nutnost podobných výdajů jako v dalších vyspělých zemích.  

Současně má UK autonomii fakult ve využívání finančních prostředků. Fakulty využívají různé způsoby dělení státní dotace. V tomto duchu bych apeloval na fakulty, aby v rozdělování prostředků na pracoviště braly ohled na badatelský a pedagogický výkon. 

Nárůst stipendií pro postgraduální studium vyplývající z novely VŠ zákona zavádějící doktorský studijní příjem (ve výši 1,2násobku minimální mzdy) výrazně ovlivnil podobu doktorandského studia na UK. Současné změny posílily zodpovědnost k průběhu doktorského studia, ale také povedou k radikálnímu snížení počtu doktorských studentů zejména v oborech, které nemohou s ohledem na své rozpočtové možnosti interní studium všem talentovaným zájemcům zajistit. Přehodnocením vybraných univerzitních soutěží a využitím jejich prostředků pro interní stipendia umožním navýšení počtu interních doktorandů na fakultách. 

Rozvíjet je také třeba pracovní a sociální podmínky studentů a zaměstnanců. Rektor UK by se měl zasadit o to, aby se více bralo v potaz rodičovství a péče o členy rodiny s ohledem na zajištění rovných příležitostí a kariérní růst. Pokusím se v této souvislosti posílit spolupráci fakult v oblasti dobrovolnictví směřující k podpoře dětí ze znevýhodněných rodin. Zároveň s tím bych chtěl pracovat na překonávání sociálních bariér pro studenty z menších měst, které určují výběr VŠ nikoliv s ohledem na obory, ale s ohledem na své ekonomické možnosti. 

2. Je pro vás důležité, aby se univerzita posunula dopředu v některém z následujících univerzitních žebříčků (QS, THE, ARWU)? Pokud ano, jakými konkrétními kroky tomu chcete napomoct? Pokud ne, zdůvodněte prosím. 

Univerzita by měla ukázat posun v hodnoticích žebříčcích. Jednotlivé žebříčky zdůrazňují odlišné parametry, které je třeba pečlivě vyhodnocovat a sledovat. Mezi společné pozitivní proměnné náleží zejména bibliometrie a zahraniční studenti a badatelé.  Oba parametry je třeba s ohledem na omezené možnosti dalších indikátorů podporovat. Podporu vidím zejména v růstu prostředků investovaných státem do terciárního vzdělávání, které umožní atrahovat zahraniční badatele a studenty. 

3. Je pro vás důležité zvýšit podíl soukromých finančních prostředků, které Univerzita Karlova získává? Pokud ano, jakým způsobem toho chcete dosáhnout? Pokud ne, zdůvodněte prosím. 

Všechny soukromé prostředky přinášené z okolních zdrojů, které mají transparentní původ, jsou pro univerzitu relevantní. Lze uvést mnoho příkladů pro tvrzení, že získávat soukromé finanční prostředky je pro univerzity přínosné. Tyto prostředky nemusí být podmíněny časově provázanými výstupy, ale mohou přispívat k tomu, že akademici budou mít lepší možnosti věnovat se vědecké činnosti či publikovat v nejkvalitnějších časopisech. 

Soukromé prostředky přicházejí v různých formách, např. v podobě darů, sponzorství, nadační činnosti, služeb, konzultací, smluvního výzkumu, kurzů atd. Některá pracoviště jsou dobře zavedená na jejich získávání (zejména aplikované obory), některá musí svoje fundraisingové aktivity postupně rozvíjet. 

I když soukromé prostředky nemají nahrazovat základní prostředky pro výuku a výzkum z veřejných zdrojů, považuji trvalou a dlouhodobou spolupráci s průmyslem, s dárci, s absolventy, s filantropy za důležitý vklad univerzitnímu provozu. Podpořím aktivity při jejich vyhledávání a oslovování. 

Jiří Zima

Jiří Zima, analytický chemik, vysokoškolský pedagog a dlouholetý akademický manažer, kandiduje na funkci rektora Univerzity Karlovy. Na Přírodovědecké fakultě UK působí přes 40 let, v letech 2016–2024 byl jejím děkanem. Ve své kandidatuře zdůrazňuje revizi podpory studujících, rozvoj doktorského studia, modernizaci, digitalizaci a transparentní řízení univerzity. Jeho kandidaturu, zaměřenou na rozvoj a otevřenost UK, podpořilo již osm fakult. Více na mém webu. 

1. Napište nám prosím, jakých tří konkrétních, měřitelných priorit byste chtěl/a dosáhnout ve svém volebním období či jaké tři konkrétní problémy vyřešit? Jaké kroky k tomu podniknete?

Pokud mám vybrat 3, budou následující:

• Navýšení ERC grantů o polovinu oproti současnému stavu,
• Signifikantní nárůst graduation rate u DSP v rámci celé instituce,
• Zvýšení počtu studentů v cizojazyčným studijních programech o čtvrtinu oproti současnému stavu.

Každý bod vyžaduje rozsáhlé strukturální a systémové změny. Proto jsem volil tyto partikulární cíle, neboť změny, které k nim povedou, významně ovlivní i další aspekty fungování univerzity. Více se tomu věnuji ve svém programu, který staví na 5 klíčových principech, a sice subsidiaritě, transparentnosti, data-driven přístupu, akademické excelenci a mezinárodním rozměru. Prioritou je digitalizace, která sníží byrokracii, mám v plánu také zavést administrativního ombudsmana jako kontaktní místo pro sběr námětů i z fakult, zlepšíme kvalitu SIS a propojíme klíčové systémy, zejména spisovou službu a intranet. Za druhé – stejně zásadní jako podmínky pro práci a studium je podpora excelentní vědy a Ph.D. studujících. Posílíme profesionální grantovou podporu po finanční i odborné stránce. Zřídím prorektora pro doktorské studium, aby měli doktorandi jasná pravidla, kvalitní vedení a lepší podmínky pro práci i život. Třetím krokem je zázemí a well-being studujících a zaměstnanců, připravíme investiční plán pro Koleje a menzy, rozumně nastavíme potřebné investice a prohloubíme spolupráci s městy. Zřídíme univerzitní centrum zdravotní péče a posílíme psychologickou podporu. Bude k tomu mj. zapotřebí plné nasazení a dedikace týmu. Jsem rád, že se mi podařilo sestavit takový, který si profesně, a hlavně lidsky sedl už nyní v kampani. Nebudeme pak v únoru případně začínat od nuly.

2. Je pro vás důležité, aby se univerzita posunula dopředu v některém z následujících univerzitních žebříčků (QS, THE, ARWU)? Pokud ano, jakými konkrétními kroky tomu chcete napomoct? Pokud ne, zdůvodněte prosím. 

Pořadí v žebříčcích zvedneme jedině tak, že si uděláme domácí úkoly. Musíme se konečně probudit, přestat žít z podstaty, že UK je největší a nejlepší v ČR a začít pořádně pracovat, jinak nám ujede vlak. 

Potřebujeme nastavit profesionální grantovou podporu, rozšířit mezinárodní partnerství (4EU+, Max Planck, CNRS, spolupráce se špičkovými univerzitami v USA a Asii), vytvářet společné mezinárodní studijní programy a navýšit mobilitu studentů. 

Budu cílit na navýšení ERC grantů na UK minimálně o polovinu ze současného stavu. Velký důraz chci klást na zkvalitnění doktorského studia, signifikantní nárůst graduation rate u DSP na celé instituci a lepší podmínky pro mladé vědce i rodiče ve vědě. Nesmíme zapomínat, že univerzitu tvoří lidé a kvalitní prostředí vzniká z kultury spolupráce, důvěry a vzájemného respektu. Je také vhodné si přiznat, že v žebříčcích rychle rostou univerzity a vysoké školy z Asie, mimo jiné díky strategickým investicím a systematické práci s lidmi i daty. To pro nás musí být zdroj inspirace. 

Žebříčky samy o sobě však nejsou cílem ani spásou, ale určitým způsobem univerzity zařazují. Proto vnímám umístění UK v nich jako důležité a chci mu věnovat náležitou péči. Pochopitelně je vše také otázkou podfinancování českého školství, ale to je na jinou debatu. Mým cílem je, aby se UK postupně stala přirozeným a významným leaderem ve středoevropském regionu, nejen v bývalém východním bloku. I na to jsou žebříčky (např. QS). Tedy aby byla univerzitou, která spojuje kvalitu, otevřenost a odpovědnost vůči společnosti, svému odkazu, životnímu prostředí i geopolitickému umístění.

3. Je pro vás důležité zvýšit podíl soukromých finančních prostředků, které Univerzita Karlova získává? Pokud ano, jakým způsobem toho chcete dosáhnout? Pokud ne, zdůvodněte prosím.

Diverzifikace příjmů Univerzity Karlovy je podstatný prvek její stability i dlouhodobé prosperity. Samozřejmostí přitom musí být přísná etická, bezpečnostní a transparentní pravidla. Důraz na vedlejší hospodářskou činnost je zcela na místě. Univerzita může nabídnout know-how a služby prakticky každému sektoru, od zdravotnictví po moderní technologie. Tento potenciál je třeba systematicky rozvíjet, inspirovat se příklady zahraničních univerzit a partnerů v rámci aliance 4EU+.

V případě zvolení chci posílit a zpřehlednit transfer technologií a znalostí, zefektivnit správu univerzitního majetku a lépe využívat naše budovy, pozemky i know-how. Soukromé prostředky lze navyšovat několika strategickými směry:

• Public Private Partnership (PPP) u rekonstrukcí, společných projektů včetně kampusů.
• Endowment a investiční fondy, které by dlouhodobě zhodnocovaly majetek univerzity.
• Spolupráce s průmyslem a městy, zejména s Prahou, na projektech s dopadem pro společnost.
• Sponzorské a filantropické programy, motivující absolventy i korporátní partnery k podpoře vzdělání a výzkumu.

Zmodernizujeme fundraising a alumni programy, posílíme třetí roli univerzity (návštěvnické centrum, univerzitní e-shop a pravidelné akce pro veřejnost zvýší propojení mezi univerzitou, městem a společností). Zároveň zajistím transparentní a profesionální správu financí, revizi využití prostor i spravedlivý model alokace externích zdrojů. Chci, aby správa univerzity byla skutečnou službou a oporou fakultám, tedy efektivní, digitální, předvídatelnou a otevřenou spoluprací.

František Zahálka 

František Zahálka je přední český odborník v oboru kinantropologie. Absolvoval mikroelektroniku na ČVUT a Ph.D. v kinantropologii na UK FTVS, kde se stal profesorem v roce 2019. Pracoval jako výzkumný pracovník i lektor a aktivně se podílí na fakultní a univerzitní činnosti, včetně předsednictví AS UK. Je autorem více než 350 vědeckých publikací a nositelem několika grantů, významně přispívá k vědeckému diskurzu v oblasti sportovních věd.

1. Napište nám prosím, jakých tří konkrétních, měřitelných priorit byste chtěl/a dosáhnout ve svém volebním období či jaké tři konkrétní problémy vyřešit? Jaké kroky k tomu podniknete?

V průběhu svého funkčního období bych chtěl dosáhnout tří konkrétních, měřitelných cílů, které považuji za klíčové pro rozvoj Univerzity Karlovy. Prvním je zvýšení kvality a relevance výuky – mým cílem je, aby do čtyř let většina kurzů využívalo aktivní metody výuky, jako jsou semináře, projektové vyučování či práce v menších skupinách, a aby spokojenost studentů s výukou v pravidelných hodnoceních přesáhla 80 %. Toho dosáhneme zavedením jednotného rámce pro hodnocení výuky, podporou profesního rozvoje vyučujících a zlepšením dostupnosti didaktických nástrojů. Druhou prioritou je systematická podpora mladých, tedy nastupující generace. Chci vytvořit univerzitní systém mentoringu, kariérního poradenství a startovacích grantů, který povede ke zvýšení podílu doktorandů a postdoků pokračujících v akademické kariéře alespoň o pětinu. Třetí prioritou je zlepšení duševní pohody, kultury prostředí a úrovně fyzického zdraví. Cílem je, aby nastala spokojenost studentů i zaměstnanců s podporou wellbeingu. Zaměřím se na rozšíření programů duševního a fyzického zdraví, prevenci přetížení a větší dostupnost psychologické i sociální podpory na všech fakultách. Všechny tři oblasti spojuje důraz na kvalitu, péči o lidi a odpovědnost v řízení, tedy na hodnoty, které považuji za základ silné a důvěryhodné univerzity.

2. Je pro vás důležité, aby se univerzita posunula dopředu v některém z následujících univerzitních žebříčků (QS, THE, ARWU)? Pokud ano, jakými konkrétními kroky tomu chcete napomoct? Pokud ne, zdůvodněte prosím. 

Univerzitní žebříčky typu QS, THE nebo ARWU považuji za užitečné orientační měřítko kvality a mezinárodní reputace, ale nikoli za cíl samy o sobě. Pokud se Univerzita Karlova v těchto hodnoceních posune, chci, aby to bylo výsledkem skutečné kvality naší práce, ne formální honby za metrikami. Klíčem ke zlepšení pozice univerzity je zvýšení viditelnosti vědy, podpora mezinárodní spolupráce a zkvalitnění studijní zkušenosti. Důležité je zaměřit se na vědeckou excelenci, rozvoj Open Science, interdisciplinárních projektů a kvalitních publikací v prestižních časopisech přirozeně zvyšuje citační dopad i reputaci. Dalším krokem je systematická komunikace výsledků výzkumu a společenského přínosu univerzity, a to jak směrem k odborné, tak k širší veřejnosti. Pro mě je tedy důležité, aby žebříčky odrážely skutečnou kvalitu výuky, vědy a správy. Nikoli naopak. Dobrá pozice v nich má být důsledkem odpovědného a dlouhodobého rozvoje, nikoli samoúčelným cílem.

3. Je pro vás důležité zvýšit podíl soukromých finančních prostředků, které Univerzita Karlova získává? Pokud ano, jakým způsobem toho chcete dosáhnout? Pokud ne, zdůvodněte prosím.

Soukromé prostředky nevnímám jen jako otázku financí, ale především jako příležitost k rozvoji odpovědných partnerství. Univerzita Karlova má být otevřenou institucí, která propojuje akademické poznání s praxí, inovacemi a profesionálním světem. Soukromý sektor, tedy od velkých průmyslových podniků přes technologické firmy až po sportovní organizace, představuje pro univerzitu přirozeného partnera. Chci, aby univerzita nabízela špičkovou expertizu, výzkumné kapacity i kvalitní absolventy a zároveň čerpala z praktických zkušeností firem a institucí. Významný potenciál vidím také ve spolupráci se sportovní sférou. S velkými kluby, svazy či Českým olympijským výborem, kde může univerzita přispět odborností v oblastech medicíny, fyziologie, psychologie, datové analytiky nebo sportovního managementu. Taková spolupráce může přinést nejen nové výzkumné impulzy, ale i podporu studentského sportu a zdravého životního stylu. Cílem je, aby univerzita rozvíjela kulturu důvěry a otevřenosti, která umožní přetvářet poznání v reálnou společenskou hodnotu. Vše musí stát na transparentních pravidlech, férovém nastavení vztahů a ochraně akademických hodnot. Nejde o to zvyšovat podíl soukromých prostředků samoúčelně, ale o to, aby Univerzita Karlova byla přirozeným partnerem, který spojuje svět vědy, vzdělávání a společenské praxe.

Foto: archiv kandidátů

Přečtěte si také

Hledá se rektor/ka! Co ovlivní volby na třech pražských univerzitách, pro které je to aktuální?

Na podzim 2025 budou volit nového rektora či rektorku hned tři významné pražské univerzity: Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze. Jak volba rektora na univerzitách probíhá? V čem se na jednotlivých univerzitách liší a kdo má šanci zvítězit?