Lukáš Roubík: Obézní lidé v ČR čelí stigmatizaci, v oboru všeobecného lékařství chybí předmět o výživě

Jak hodnotíte povědomí Čechů o zdravé výživě? 

Naprostá většina veřejnosti v oblasti zdravého stravování bohužel tápe. U starší generace je to často důsledkem toho, že během školní docházky byla tato témata probírána jen okrajově. Lidé se tak obvykle začínají zajímat o zásady zdravého stravování až ve chvíli, kdy je trápí zdravotní problémy, obezita nebo chtějí zlepšit svůj sportovní výkon.

Výživa představuje zásadní prevenci řady civilizačních onemocnění, předmět o ní v sylabech všeobecného lékařství ale chybí

Domníváte se, že je téma zdravé výživy dostatečně začleněno do vzdělávacího systému?

Oblast zdravé výživy je sice na úrovni základních a středních škol začleněna do rámcového vzdělávacího programu českého školství, ale pouze jako průřezové téma. Výživa představuje zásadní preventivní faktor mnoha civilizačních onemocnění. Paradoxně však tomuto tématu není v rámci sylabů na lékařských fakultách oboru všeobecného lékařství věnován samostatný předmět. Tento nedostatek není problémem pouze v České republice a na Slovensku, ale v celé západní Evropě.

Pozitivní změnou je iniciativa Lékařské fakulty v Hradci Králové, která před několika lety zavedla volitelný předmět „Výživa pro mediky“. Ačkoli se veřejnost často domnívá, že lékaři jsou v oblasti výživy dostatečně vzděláváni, realita je odlišná. Zájemci, který se chce v oblasti výživy hlouběji vzdělávat, tak nezbývá, než absolvovat několikatýdenní kurz poradce pro výživu, nebo studovat obor nutriční terapie na vysoké škole.

Lze říci, že vysokoškolsky vzdělaní lidé, i když se specializují na jiný obor, disponují základními znalostmi z oblasti zdravého stravování?

Z vlastních zkušeností v rámci působení v Institutu moderní výživy mohu říci, že povědomí o zdravé výživě není přímo závislé na dosaženém stupni vzdělání. Mezi klienty našich nutričních poraden často patří velmi úspěšní lidé, kteří ve svých oborech excelují. Přesto bývám překvapen, že někteří z nich věří, že disponujeme „tajnou metodou“, která by jim umožnila dosáhnout požadovaných výsledků bez aktivního přístupu z jejich strany.

S příchodem pandemie covid-19 začala fakta podložená vědeckými studiemi u řady lidí nabývat negativní konotace

V rámci aktivit Institutu moderní výživy se zabýváte také vyvracením mýtů a trendů bez vědeckého základu. Které z nejrozšířenějších vědecky vyvrácených mýtů jsou v současnosti „populární“?

Jedním z příkladů mýtů byl v minulosti názor, že konzumace pečiva a lepku způsobuje tzv. „moučné břicho“ a „zalepuje“ střeva. Aktuálně je například rozšířený mýtus, podle kterého zelenina obsahuje toxiny, které slouží jako obrana před predátory, a proto je pro člověka nebezpečná. Tento nepodložený názor šíří zejména zastánci tzv. carnivore (neboli animal-based) diety, která je opakem veganství či vegetariánství. Tito příznivci dříve doporučovali konzumovat výhradně živočišné potraviny, avšak v posledních dvou letech začali akceptovat také ovoce a med jako zdroj cukru.

Každých několik let se objevují „módní diety“, které se vymezují vůči určitým skupinám potravin – ať už to jsou například rostlinné oleje, mléčné výrobky nebo živočišné produkty. Výživa a fungování lidského těla však nejsou takto jednoduché a zjednodušené přístupy neodpovídají realitě.

Zaznamenal jste v posledních letech významné změny v informovanosti veřejnosti o výživě?

Měl jsem pozitivní pocit, že se nám v letech 2018 a 2019 podařilo u široké veřejnosti probudit kritické myšlení v oblasti stravování a řadu lidí přesvědčit, že nelze nekriticky věřit vědecky nepodloženým radám – například od influencerů. Problém však nastal během pandemie covid-19, kdy odborná kvalifikace a odkazování na vědecké studie či oficiální vyjádření – zkrátka fakta – získaly negativní konotaci. Tato situace bohužel u části lidí přetrvává.

Blíží se plavková sezóna a mnoho lidí se chce dostat do formy. Co byste doporučil člověku bez zkušeností se zdravým stravováním? Jak by měl začít v dnešní době, kdy jsme zahlceni informacemi a obklopeni komunikačním šumem?

Pro lidi, kteří nenavštíví nutriční poradnu a nemají prostor pro detailní edukaci, je klíčem začít změnou návyků. I bez znalosti energetické bilance a makroživin lze dosáhnout pokroku jednoduchými kroky – například omezit vysoce průmyslově zpracované potraviny a slazené nápoje a nahradit je potravinami kvalitními. Tímto způsobem, aniž by bylo nutné počítat kalorie, se přirozeně sníží nadměrný příjem energie a zvýší například příjem kvalitních bílkovin, což podpoří sytící efekt. Dále pak také vlákniny i mikronutrientů – vitaminů, minerálů a stopových prvků. Výsledkem bude nejen zdravější stravování, ale v případě lidí s nadváhou či obezitou i úbytek hmotnosti.

Samozřejmě záleží na individuálních cílech, ale pokud jde o hubnutí v případě běžného člověka, strava tvoří zhruba 80 % úspěchu, zatímco fyzická aktivita představuje zbývajících 20 %. Zmíněnou úpravou jídelníčku tak lze v tomto případě energetický příjem ovlivnit výrazně více než pohybem – zejména právě u běžného člověka se sedavým zaměstnáním, který se buď nevěnuje cvičení nebo sportuje na rekreační úrovni.

Zdravé potraviny nemusí být nutně nízkokalorické – klíčovým faktorem při redukci váhy je energetická bilance

Zmínil jste kvalitní zdroje bílkovin jako důležitou součást jídelníčku kvůli jejich benefitům, například zasycení. Existují vědecké studie, které určují, jaké množství bílkovin je pro člověka bezpečné a efektivní?

V 70. letech byly provedeny studie na pacientech s terminálními onemocněními ledvin, které ukázaly, že u těchto pacientů je nutné omezit příjem bílkovin, aby se snížilo zatížení ledvin. Tato zjištění byla však nesprávně interpretována pro širokou veřejnost, což vedlo k mýtu, že bílkoviny mohou zatěžovat ledviny i u zdravých lidí.

Je důležité si uvědomit, že u většiny lidí, kteří netrpí onemocněním ledvin, je problémem spíše nedostatek kvalitních bílkovin v jídelníčku. Výjimkou mohou být neinformovaní cvičenci z fitness komunity, kteří se mylně domnívají, že extrémně vysoký příjem bílkovin přispívá k výrazným svalovým přírůstkům, což není pravda.

U většiny běžné populace však skutečně problémem bývá právě nedostatek kvalitních bílkovin. To může vést k úbytku svalové hmoty, oslabení imunity, pomalejší regeneraci a sníženému sytícímu efektu, což může vést k častějšímu „uzobávání“ sladkostí. 

Pokud jde o konkrétní doporučení, pro lidi s hmotností v normálním rozmezí je optimální příjem 1 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti (nezahrnuje sportovce). U obézních lidí by se měl příjem bílkovin vypočítávat podle tzv. aktivní tělesné hmotnosti, kterou lze zjistit například pomocí analýzy InBody. U sportujících lidí je samozřejmě vhodný příjem bílkovin vyšší v závislosti na povaze, frekvenci a objemu pohybových aktivit. 

Co by měl zvážit člověk, který se rozhodne pro specifický výživový styl (např. veganství), aby jeho strava byla plnohodnotná?

Lidem, kteří se rozhodnou pro alternativní způsob stravování, například z etických důvodů, bych doporučil zaměřit se na vzdělávání v oblasti výživy. Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, že vyřazením určité skupiny potravin mohou přijít například o esenciální vitaminy a minerály, které jsou v této skupině obsaženy. Je důležité mít na paměti, že pokud něco ze stravy vynecháme, musíme hledat jiné zdroje těchto živin. Rozhodně však nechci házet například právě vegany do jednoho pytle, protože existuje řada organizací, které tuto problematiku zdůrazňují a poskytují podporu při zajištění vyvážené veganské stravy prostřednictvím informací a poradenství. 

Na velkou opatrnost u alternativních výživových směrů bychom měli dbát zejména u ohrožených skupin populace, jako jsou děti, těhotné a kojící ženy či senioři.

Jaký faktor spojený s redukcí váhy se podle vás nejvíce podceňuje?

Mezi nejvíce podceňované faktory patří zejména energetická bilance. Pokud je příjem energie vyšší než její výdej, vzniká pozitivní energetická bilance, což může vést k přibírání na váze.

Širokou veřejnost v souvislosti s redukcí váhy často napadnou především zdravé potraviny, ty ale nemusí nutně znamenat nízkokalorické. Příkladem jsou ořechová a arašídová másla, která obsahují zdravé tuky a podporují prevenci kardiovaskulárních chorob. Nicméně i tento zdravý zdroj tuků má stejně vysoký kalorický obsah jako nezdravé tuky. Pokud se tedy člověk přejídá zdravými potravinami a nehledí na množství, může se dostat do kalorického přebytku, což automaticky povede k přibírání na váze. 

Z perspektivy hubnutí tedy záleží na tom, kolik zdravých potravin člověk průměrně sní za den, případně týden, v závislosti na jeho energetickém výdeji.

Podle studií jsou obézní lidé stigmatizováni i ve zdravotnictví, kde se často předpokládá jejich nedůslednost

V pořadu Tlouštíci jste pomáhal lidem s obezitou. Jakou roli podle vás hraje psychika v procesu hubnutí?

Nesporně platí, že lidé s obezitou jsou v České republice stigmatizováni. Často čelí uštěpačným a vulgárním poznámkám. Podle vědeckých analýz jsou ale obézní lidé stigmatizováni i v rámci zdravotní péče – lékaři a sestry jim často věnují méně času na edukaci a automaticky předpokládají, že pacienti budou hůře dodržovat doporučená opatření.

Studie/průzkumy také ukazují, že urážlivé poznámky nemají motivační účinek. Pokud se například obézní člověk rozhodne navštívit fitness centrum nebo sportoviště a setká se tam s negativními a urážlivými komentáři, místo toho, aby ho to motivovalo, dojde k opačnému efektu. Daná osoba se na toto místo už nikdy nevrátí. Zároveň tímto způsobem ještě dojde k podpoření jejího sebedestruktivního chování.

Je vhodné, aby se lidé s obezitou vystavovali tlaku veřejnosti během natáčení pořadů o hubnutí?

Jde o dvousečnou zbraň. Na jedné straně televizní pořady o hubnutí často prezentují tuto problematiku v dramatickém světle, což je pochopitelné vzhledem k zaměření na zvýšení sledovanosti. Tento přístup však může vyvolávat nadměrný tlak na účinkující.

Na druhou stranu jsem však přesvědčený o pozitivním dopadu na život nejen účinkujících. Spousta lidí trpících obezitou i těch, kteří před kamerou prodělávají proměnu, jsou tímto způsobem motivováni ke změně návyků a přiklonění se ke zdravému životnímu stylu.

Potřebovali účinkující v pořadu Tlouštíci psychologickou pomoc? Jak velký počet morbidně obézních lidí obecně vyžaduje tuto podporu?

V rámci pořadu Tlouštíci jsme zavedli multidisciplinární péči, která zahrnovala nejen lékařskou, ale také psychologickou podporu. Z pohledu nutričního terapeuta je obtížné přesně určit, kolik morbidně obézních lidí tuto pomoc vyžaduje. Přestože nejsem psycholog, je důležité si uvědomit, že obezita je komplexním problémem. Nadměrné množství tukové tkáně je pouze jedním z projevů, nikoli hlavní příčinou.

Klíčové je tedy zjistit, co stojí za vznikem obezity. Při úvodních sezeních v rámci nutriční terapie je nezbytné věnovat tomuto problému dostatečnou pozornost. To zahrnuje osobní, zdravotní a nutriční anamnézu, analýzu dosavadních návyků a tělesného složení, stanovení cílů a další kroky směřující k efektivnímu řešení.

Na které oblasti se v rámci Institutu moderní výživy chcete v budoucnosti zaměřit a na které aktivity chcete navázat?

Určitě budeme pokračovat v edukaci veřejnosti prostřednictvím celodenních kurzů, online kurzů a konferencí. Poptávka roste i ze strany firem, které chtějí vzdělávat své zaměstnance o zdravé výživě. Rádi bychom pokračovali v těchto aktivitách i pro jiné skupiny lidí. V minulosti jsme byli zapojeni do projektu pro komerční sféru, který vzdělával učitele základních škol, aby mohli zdravou výživu probírat se žáky. Také již šest let přednášíme na středních a vysokých školách, což je vždy iniciativa těchto škol. Zájem o naše přednášky v této oblasti roste.

Lukáš Roubík je odborník na výživu s 20 lety praxe, autor tří populárních knih o výživě, hubnutí a fitness a zakladatel Institutu moderní výživy. Obor Výživa člověka vystudoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, biomedicínské inženýrství na ČVUT v Praze. Ve své praxi se zabývá popularizací vědecky podloženého pohledu na výživu a redukční diety prostřednictvím vzdělávacích akcí, přednášek a kurzů pro zaměstnance, studenty, profesionály, sportovce i širokou veřejnost. V roce 2020 jste ho mohli vidět v televizním pořadu „Tlouštíci“ na stanici TV Prima.