Nejlepší festival v této galaxii je tady!, píší na svém webu organizátoři mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc, který začal v úterý 23. 4. A s tím nelze než souhlasit. Takže pokud ještě váháte, zda přijet, neváhejte, sbalte batoh a doražte, protože festival potrvá až do neděle 28. 4.

Miroslav Vrzal se sice živí prací v IT sektoru, známější je ale v metalové subkultuře, které se věnuje i na výzkumné úrovni. Kromě informatiky vystudoval absolvent FIT VUT sociologii na FSS MU a religionistiku na FF MU, kde aktuálně učí kurz zaměřený na subkultury. Zakladatel českých metalových studií upozorňuje, že při zkoumání řady společenských fenoménů je potřeba multioborového přístupu.

Ve čtvrtek 18. dubna 2024 proběhla v Bruselu konference na téma výzkumných infrastruktur, kterou spolupořádala Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO) spolu s kancelářemi z Maďarska (NRDIO), Polska (PolSCA) a Slovenska (SLORD). Program se zabýval rovněž problematickými aspekty v oblasti neukotveného financování.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o veřejné konzultaci k pracovnímu programu HE 2025 a již 12. edici soutěže European Social Innovation. Nenechte si také ujít výzvy Evropského obranného fondu a příležitost pro města v oblasti klimatické neutrality. Přečtěte si také o tzv. vysokoškolském balíčku.

O Peteru Higgsovi a jeho bosonu toho bylo napsáno mnoho, ale povětšinou jde o mýty a pohádky, které mají se skutečností velmi málo společného. V této vzpomínce nejdříve tyto mýty připomenu a poté ukáži, jaký je skutečný význam Higgsova bosonu v dnešní teorii mikrosvěta, která se nevhodně nazývá standardní model (SM), co skutečně Higgs vymyslel a proč jsou pojmy „Higgsův boson“ a „Higgsův mechanismus“ výlučně jeho dílem, ale také, že vlastně ani on nechápal, co objevil.

Oddělení transferu technologií CATRIN má novou posilu. Je jí Jiří Navrátil, který donedávna propojoval vědu a průmysl v rámci aktivit firmy UNICO, jež v této oblasti patří k tuzemským lídrům. Někdejší výzkumník se komercializaci výzkumu začal věnovat po absolvování Ph.D. studia, první zkušenosti získával na londýnské Imperial College a jejím centru transferu technologií Imperial Innovations. Následně působil jako technologický skaut také na Cambridge Enterprise.

Markéta Tomková je první laureátkou ceny Czexpats in Science, kterou udílí stejnojmenný spolek ve spolupráci s firmou DIANA Biotechnologies českým vědcům působícím v zahraničí, kteří excelují ve vlastním výzkumu a zároveň přispívají ke kultivaci vědeckého prostředí. Čemu se ve svém výzkumu věnuje, jak vnímá české a britské výzkumné prostředí a v čem jí byla vzorem maminka? 

Projektová výzva OP JAK Špičkový výzkum, ve které se nakonec rozdělilo přes 12 miliard korun na 26 velkých projektů o typické velikosti 500 miliónu korun, vzbudila ve vědecké komunitě vzrušené emoce. Kritici ministerstvu vyčítali především podivné podmínky soutěže – byl omezen počet přihlášek za jeden právní subjekt, což znevýhodnilo velké univerzity (celá VŠ je jeden právní subjekt, na AV jsou to jednotlivé ústavy).

Na 24. dubna připadá Světový den laboratorních zvířat. Podívali jsme se, kolik se jich v ČR používá a kdo s nimi u nás pracuje. A také přinášíme pohledy vědců, kteří se rozhodli místo laboratorních myší používat neotřelé modely.

Na každoroční konferenci k Metodice hodnocení výzkumných organizací byly kromě jiného představeny kontury zamýšlených úprav hodnocení. Vyvolalo to velkou pozornost akademiků a teď proti tomu dokonce vznikla petice. V principu s peticí souzním. V reakci na ni se díky portálu Vědavýzkum.cz rozběhla užitečná diskuse.