Štěpán Jurajda se ve své příspěvku zamýšlí nad tím, jak hodnotit dopady veřejných investic do výzkumu a vývoje na společnost a reaguje na příspěvek Michala Pazoura, který zazněl na konferenci SCIPO 2021.

V České republice v akademické sféře v nedávné době vzniklo a nadále vzniká stále více tzv. „spin-off společností. V tomto článku se snažím reagovat na obavy ze spolupráce výzkumných organizací s „jejich“ spin-off společnostmi, jakož i na dotazy ohledně možného režimu podpory spin-off společností ze strany mateřských organizací.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve Strategickém záměru pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 označilo zvýšení kvality a efektivity doktorského studia za jeden ze svých prioritních cílů. Efektivní doktorské studium má být podle Ministerstva takové, které v řádném termínu dle akreditace završí co nejvyšší počet doktorandek a doktorandů.

Jan Hladký z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a zakládající člen neformální iniciativy Sustainable Academy pro udržitelnost na Akademii věd ČR se rozepsal o přijímání nominací do pracovní skupiny zabývající se klimatickou udržitelností při organizaci ALLEA (All European Academies). Jaké nedostatky ze strany Akademie věd přijímání nominací mělo? A jak by se daly řešit? To se dozvíte v následujícím textu. 

Zkušenosti z úspěšných zahraničních univerzit jasně dokladují, že vědecké týmy nejen s genderově a věkově, ale i internacionálně vyváženým zastoupením výzkumníků a výzkumnic jsou daleko životaschopnější a výkonnější a dosahují lepších vědeckých výsledků.

Jak vypadalo hodnocení vědy na MU a jejího společenského dopadu podle národní metodiky? Tajemník hodnotitelského panelu Petr Kalíšek představuje právě uzavřené hodnocení Masarykovy univerzity, které probíhalo v rámci evaluace všech výzkumných vysokých škol v ČR.

Jan Korbel, Ph.D. je postdokem na Medizinische Universität Wien a Complexity Science Hub Vienna. Ve svém příspěvku přibližuje prostředí vídeňského Complexity Science Hub, a to nejen v době aktuální pandemie.

Současná koronavirová krize jasně ukazuje, jak velký potenciál mají akademické instituce v řešení celospolečenských problémů a co od nich očekává veřejnost. Kupodivu ale taková očekávání naplňují české akademické instituce o poznání méně ohledně klimatické krize.

Po zrušení kafemlejnku se u nás výzkumné organizace hodnotí pomocí tzv. Metodiky 2017+. Tomáš Opatrný měl možnost účastnit se práce mezinárodního hodnotícího panelu, jehož úkolem bylo hodnotit nejmenovanou vysokou školu. Své postřehy z panelu shrnuje v následujícím článku.

V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol. V nové studii think-tanku IDEA zkoumáme, jaký dopad má grantová podpora na další studium doktorandů.