Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Provozovatel portáluTERI INSTITUTE

Tomáš Zima: Chci být opět rektorem Karlova učení

18. 4. 2017

„Jiří Drahoš je významná osobnost vědy a vítám každého kvalitního kandidáta na prezidenta České republiky,“ řekl v rozhovoru Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy (UK), jenž vede školu s rozpočtem 9,5 miliardy korun na rok.

MR: Nemůžu začít jinak: Co říkáte kandidatuře Jiřího Drahoše na prezidenta ČR?

Profesor Drahoš je významnou osobností v oblasti vědy a vzdělávání; je to velmi respektovaný člověk. Vítám každého kvalitního kandidáta, který do klání vstoupí.

MR: A jaký máte obecně názor na zapojování profesorů, akademiků do politiky? Nedávno tak učinil bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, ostatně i váš předchůdce Václav Hampl je senátorem... Je to dobře?

Myslím, že ano. Lidé ze sféry školství nebo i ze zdravotnictví, kteří do politiky jdou, už jsou většinou dostatečně vyzrálí, mají bohatou životní zkušenost. Pokud vím, tak to jsou především osobnosti ve věku 45 let a více, které také něco dokázaly, a tak umějí ocenit i práci jiných. Takové osobnosti jsou pro politiku obohacující a pro prostředí kultivující.

MR: Vám se chýlí ke konci první mandát rektora UK. Předpokládám, že do politiky zatím nemíříte, ale budete jej obhajovat. Půjdete tedy do toho znovu?

Ano, půjdu. Akademický senát UK vyhlásil volby kandidáta na funkci rektora pro další období 2018 až 2022. Po diskuzi s kolegy se budu o druhý mandát ucházet; volební program mám již připraven a v následujících týdnech budu navštěvovat fakultní akademické senáty a fakulty s tím, co se za uplynulé roky podařilo a jakou mám vizi pro druhé období.

MR: Na Univerzitě Karlově bývá už léta zvykem, že proti obhajujícímu rektorovi nevystoupí ve druhém období protikandidát... Jak to bude letos na podzim? Objevil se vyzyvatel?

Proti Ivanu Wilhelmovi ani Václavovi Hamplovi žádný protikandidát nebyl a zatím nevím, že by se někdo další chystal kandidovat. Uzávěrka ale bude 21. září 2017 v 18 hodin, takže je ještě čas.

MR: Co budete říkat členům akademické obce, že se povedlo?

Podařila se, myslím, řada věcí, něco je v běhu, některé věci se samozřejmě ne zcela dotáhly podle mých představ. V oblasti vědy se nám povedlo vytvořit komplexní systém celouniverzitních programů od institucionální podpory pro excelentní týmy až po novou výzkumnou podporu pro významné univerzitní osobnosti Donatio Universitatis Carolinae. Co se týče oblasti vzdělávací, právě teď probíhá na univerzitě mezinárodní hodnocení. Ustavili jsme Radu pro vnitřní hodnocení a nastavili pravidla pro tzv. institucionální akreditaci. A protože nebyla udílena cena za výuku, založili jsme Cenu Arnošta z Pardubic jakožto prestižní ocenění za vynikající pedagogickou činnost na univerzitě.

MR: A co využití unijních fondů?

Samozřejmě šlo o dokončení velkých projektů z minulého i nynějšího operačního programu. S tím souvisí i větší internacionalizace univerzity, kdy jsme rozšířili spolupráci se strategickými partnery a předními univerzitami v Evropě i v zámoří. Ustavili jsme také Mezinárodní radu UK složenou z opravdových renomovaných světových odborníků...

MR: Mezi nimi je též nobelista Aaron Ciechanover. Ale: opravdu sem tito členové rady jezdí?

Sešli se už dvakrát. Další, již třetí jednání, bude na jaře. Musím říci, že diskuze s těmito kolegy je podnětná; radí nám, jak směřovat naši univerzitu do budoucna... Založili jsme třeba Evropské centrum, které pomáhá fakultám s identifikací a podporou grantových projektů v rámci Evropy; zaměřujeme se na větší úspěšnost v elitních grantech Evropské výzkumné rady (ERC) – proto jsme připravili projekt Primus, jakési podhoubí pro ERC granty. Posílili jsme také mezinárodní vazby s Ligou evropských výzkumných univerzit (LERU). Zdvojnásobili jsme počet společných programů joint-degree a double-degree, kterých je už patnáct. Chceme být vidět i ve veřejném prostoru, například časopis Forum výrazně změnil grafiku a částečně i obsah a stal se čtenářsky atraktivnějším. A myslím, že se nám loni povedly i oslavy karlovského výročí.

MR: Dobrá. A co jste jako rektor nestihl? Co vám tak budou senátoři před volbou vyčítat?

Investiční akce, studijní informační systém – tam změny trvají déle, než jsem očekával... Obecně by všichni chtěli dostat více peněz, to už je standard. I když UK ekonomicky roste, a to i vlastní činností, protože zisk před zdaněním je 105 milionů korun za rok 2016, tak musím upozornit, že vysoké školy jsou bohužel jediný segment, na který vláda zapomíná, když hovoří o tom, jak potřebuje vzdělanostní společnost, Průmysl 4.0 a podobně. Bohužel vysokým školám nebylo v posledních pěti letech přidáno navíc nic.

MR: Můžete upřesnit, s jakým rozpočtem dnes všech sedmnáct fakult UK hospodaří?

Celkový rozpočet Univerzity Karlovy pro rok 2016 včetně grantů a projektů činil zhruba 9,5 miliardy korun. Asi polovina je příspěvek na vzdělávací a na vědeckou činnost, pak je významný podíl vlastní ekonomické aktivity a granty získané z ČR i zahraničí.

MR: U jedné z velkých výzev nového operačního programu (OP VVV) nazvané „Excelentní výzkum“ zaznívá silná kritika, že pravidla pro výběr excelence nebyla úplně šťastně zvolena...

První kolo hodnocení skončilo, nevedeme si zatím špatně. Věřím, že výzva bude skutečně navýšena na deset miliard korun, protože projekty jsou velmi kvalitní a mohou posunout české vědecké instituce kupředu... Jsme v očekávání. O té kritice vím. Některá hodnocení napadáme i my, ale doufám, že pokud tam došlo k nějakým excesům a zjevným chybám, budou napraveny. Jsou tam opravné prostředky, jichž využíváme i my.

MR: Vládě už brzy skončí mandát. Jak hodnotíte spolupráci s ministerstvem školství?

Jednání se sekcemi MŠMT, jež se nás týkají, jsou dobrá. S náměstkem pro vysoké školství Robertem Plagou máme velmi otevřené, korektní vztahy; teď diskutujeme model nového financování. Diskuse s náměstkem pro fondy Václavem Velčovským jsou konstruktivní. Korektní vztahy máme i s náměstkyní Zuzanou Matuškovou z ekonomické sekce. Někdy se něco může zaseknout, zadrhnout, ale spolupráci hodnotím celkově jako dobrou a efektivní – a to včetně dotažení a schválení novely vysokoškolského zákona, na niž se léta čekalo.

MR: A přímo s ministryní Kateřinou Valachovou z ČSSD?

Jedná se s ní věcně, má snahu problémy řešit. Řekl bych, že si za svou doménu vzala hlavně oblast základního a středního školství, ale když jsme s ní hovořili, sdělila, že pro rok 2017 bude její prioritou vysoké školství a výrazné navýšení rozpočtu. Věříme jí a budeme jí v tom držet palce.

MR: A jak vnímáte sekci Úřadu vlády pro vědu, již vede Pavel Bělobrádek, šéf KDU-ČSL?

Pan vicepremiér problematiku chápe a je v ní orientován. I v případě Metodiky 2017+ pro hodnocení vědeckých výsledků, která je spíše „metodikou metodiky“, jsme našli kompromis. Byly problémy s informačním systémem (IsVaV), které se průběžně řeší a situace se zlepšuje. Hodnocení za rok 2015 bylo dokončeno, jsou tam chyby, ale máme vicepremiérův příslib, že to bude opraveno a zohledněno v příštím rozpočtu. Budeme jednat o návrhu nového zákona o vědě, teď je v připomínkovém řízení a máme být aktivními partnery... Spolupráce smístopředsedou Bělobrádkem je zkrátka velmi dobrá, někdy se to však zadrhne na úřednické úrovni.

MR: Co plány Univerzity Karlovy? Jaké chystáte novinky?

Jde hlavně o velké investice a dokončení kampusů: Jinonice, bývalá menza 17. listopadu, Hradec Králové a Plzeň. Největší akcí má být vybudování kampusu na Albertově; zatím postupujeme podle plánu. Věřím, že za pár let Albertov zkrásní a vznikne skoro po sto letech významná pražská univerzitní stavba pro vědu i výuku.

MR: Kdy přesně to bude?

Pokud všechno klapne, bude to v roce 2021 hotové. Věřím, že za pár let Albertov zkrásní a vznikne skoro po sto letech významná pražská univerzitní stavba pro vědu i výuku.


 508. rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima (50)

* Od února 2014 zastává post rektora Univerzity Karlovy, když ve volbě porazil Stanislava Štecha (nynějšího náměstka na ministerstvu školství) a Michala Stehlíka (loňského finalistu senátních voleb, historika). * Nejstarší českou univerzitu hodlá vést i v období let 2018 až 2022. * Už pár let je rovněž předsedou České konference rektorů (ČKR), která sdružuje šéfy veřejných i soukromých vysokých škol, takže má silnou pozici při vyjednávání s vládou i s jednotlivými ministry.

* Vystudoval všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově (1990). * Poté působil v Ústavu lékařské chemie 1. lékařské fakulty UK, kde se roku 1996 habilitoval (docent). * Od roku 2001 je profesorem lékařské chemie a biochemie. * Před kandidaturou na rektora byl po dvě období děkanem 1. LF UK, a to v letech 2005 až 2012. * Odborně se věnuje klinické biochemii a nefrologii čili odvětví medicíny, jež se zabývá diagnózou, léčbou či transplantací ledvin.

* Je spoluautorem více než 300 studií a vědeckých článků; loni například i textu otištěného v prestižním časopise The Lancet. * Člen řady odborných společností a také držitel mnohých ocenění. * Jeho studie byly podle databáze Scopus citovány skoro 4000krát. Hirschův index, měřítko citovanosti, tak má úctyhodnou hodnotu 29. * Nestraník. V letech 1983 až 1990 byl ovšem členem KSČ. * Je ženatý. Vychovává dvě děti. Pramen: LN, www.tomaszima.cz

 

Rozhovor s Tomášem Zimou vyšel 6.4. v Lidových novinách

Martin Rychlík

Testovací profil autora

Partneři webu a spolupracující instituce