Zvířata, co (nám) pijí krev. Jak pijavky, blechy či komáři zasáhli do dějin?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Bývají otravní, někdy odporní a baží po krvi, tekutině plné bílkovin, energie a živin. Krvesaví tvorové nás děsí a fascinují zároveň. Ať už pijavice, jež si oblíbila středověká medicína jako prostředek pro pouštění žilou, anebo tzv. hematofágní hmyz, který stojí za nejhrozivějšími nemocemi, co kdy svět poznal. Jak tito „non-human“ aktéři ovlivnili medicínu a jak ke své démonické pověsti přišli vlci, vysvětlila Zuzana Vařáková z Historického ústavu AV ČR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Silikonové modely rozštěpů rtu a patra uspěly u světových chirurgů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Za vznikem simulátorů stojí biomechanici Petr Marcián a Petr Hájek z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, kteří spolupracovali s plastickými chirurgy z Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Lékařský tým vedla doktorka Olga Košková. Společným cílem bylo nabídnout zejména začínajícím chirurgům možnost osvojit si náročné operační postupy v bezpečném prostředí ještě před samotným zákrokem na pacientovi.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Inovace a transfer
Stanisław Wacławek: Čipy potřebují víc než jen křemík. Liberec má co nabídnout evropskému polovodičovému průmyslu
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 15.11.2026
- Textové pole: Technická univerzita v Liberci
Když se řekne polovodičový průmysl, většina lidí si představí křemíkové čipy v telefonech nebo počítačích. Málokoho ale napadne, že jejich výroba vyžaduje obrovské množství mimořádně čisté vody, speciální materiály a technologie pracující na úrovni jednotlivých atomů. Právě v těchto oblastech se do výzkumu zapojují vědci z CXI Technické univerzity v Liberci.
Týden Akademie věd ČR 2026: Nahlédněte pod ruce vědcům a vědkyním
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 8.11.2026
- Textové pole: Akademie věd ČR
Ačkoliv věda ovlivňuje všechno okolo nás, její výsledky často vznikají za dveřmi laboratoří, archivů nebo knihoven, do kterých se veřejnost běžně nepodívá. Akademie věd ČR se proto dlouhodobě snaží vědu lidem přibližovat a ukazovat nejen její výsledky, ale také to, jak a kde vzniká. Jednou z největších příležitostí nahlédnout přímo pod ruce vědcům a vědkyním je Týden Akademie věd ČR. Letos se uskuteční od 2. do 8. listopadu na pracovištích po celém Česku.
Zdeněk Peroutka: AI a limity energetiky. Co spojuje odchod Microsoftu a investice USA?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni
Microsoft odstoupil od projektu britského AI datacentra, které naráží na nedostatečnou kapacitu elektrické sítě. USA současně plánují investovat až 389 milionů dolarů do výzkumu polovodičových technologií. Co obě zprávy vypovídají o budoucnosti AI?
- Základní údaje
- Západočeská univerzita v Plzni
- Názory
Markus Gerhard: Průlomový vědecký objev k založení úspěšné firmy nestačí
- Autor článku: ne
- Zdroj: Prague.bio
Jak mohou univerzity systematicky podporovat podnikavost i ve vědeckých oborech? A co všechno je potřeba k tomu, aby se z vědeckého objevu stal životaschopný byznys? O tom v rozhovoru mluví Markus Gerhard, který vede jeden z podnikatelských inkubátorů Technické univerzity v Mnichově zaměřený na biotechnologie. Mnichovská univerzita přitom patří mezi nejúspěšnější evropské akademické instituce v zakládání spin-offů. Jen v roce 2025 zde vzniklo přibližně 115 startupů.
- Základní údaje
- Prague.bio
- Rozhovory
Experimenty pro BRNOsat mají za sebou úspěšný vibrační test
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Jak řídit přenos tepla na družici a jak omezit úbytek maziva ve vakuu? Na tyto otázky hledají odpovědi výzkumníci Vysokého učení technického v Brně, kteří připravují dva experimenty pro misi BRNOsat. Vývoj miniaturního tepelného spínače MHS i experimentu s odparem maziv ELAB pokračuje. Zatímco u spínače probíhá výroba inženýrského modelu, zařízení pro výzkum maziv již společně s řídicí elektronikou úspěšně prošlo vibračními zkouškami.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Věda
SIC Ventures má první investici. Vstupuje do Elreda, které chce změnit svět audioknih
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 20.11.2026
- Textové pole: SIC
První přímá investice fondu Středočeského inovačního centra jménem SIC Ventures míří do českého startupu Elredo. Firma získala v novém kole přes milion eur a s AI platformou pro výrobu a distribuci audioknih chce výrazněji růst v USA. Pro SIC je to další krok v podpoře startupů: vedle akcelerace, mentoringu a propojování s investory teď do vybraných firem vstupuje i vlastním kapitálem.
Marcela Linková: Proč kvalita vedení rozhoduje o kvalitě vědy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Marcela Linková
Kvalitu vědy si obvykle spojujeme s význačnými publikacemi, prestižními granty nebo výzkumnou infrastrukturou. Méně pozornosti věnujeme tomu, jak jsou výzkumné týmy, katedry, fakulty a celé instituce vedeny. Přitom právě vedoucí osoby významně ovlivňují pracovní kulturu svého pracoviště a určují kariérní možnosti a příležitosti. Kvalita leadershipu je proto jednou z podmínek kvality výzkumu.
- Základní údaje
- Marcela Linková
- Názory
Méně mikroorganismů na povrchu textilie? Materiály aktivované světlem
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Pracovní oděv ve zdravotnictví může během jediné směny přijít do kontaktu s celou řadou mikroorganismů. Co kdyby ale samotná textilie dokázala jejich množství na svém povrchu průběžně omezovat, a navíc bez využití běžných biocidních látek, které se mohou při praní dostávat do odpadních vod? Odborníci z Centra organické chemie, Výzkumného ústavu bavlnářského a Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně proto v projektu SelfFibre vyvíjejí funkční textilie, jejichž ochranné vlastnosti aktivuje viditelné světlo.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Inovace a transfer
Jedna nádoba, tři barvy světla a tři chemické reakce: nový fotokatalyzátor z VŠCHT
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Tým organických chemiků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a spolupracujících institucí představil tri-oxo-triangulen jako víceúčelový organický fotokatalyzátor. Pomocí změn vlnové délky světla a atmosféry vědci v jediné reakční nádobě postupně a selektivně uskutečnili tři různé chemické přeměny. Výzkum publikoval časopis Catalysis Science & Technology.
- Základní údaje
- Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
- Věda
Petr Hnízdil: Chceme ukázat, že technologie vznikající na univerzitě patří ke světové špičce
- Autor článku: ne
- Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze
Bezpilotní letoun, který by mohl vydržet ve vzduchu až 24 hodin, autonomní platforma pro odminování nebo ochrana proti dronům pomocí stlačeného vzduchu. To jsou technologické novinky, které představil na veletrhu Future Forces Forum spin-off České zemědělské univerzity ProLab Engineering. Technologie, které vyvíjí ve spolupráci s dalšími českými firmami, univerzitami i středoškoláky, mají především chránit životy a majetek. O jejich vývoji, zahraniční poptávce i překážkách, na které narážejí technologie vznikající na univerzitách, mluví v rozhovoru Petr Hnízdil, ředitel spin-offu České zemědělské univerzity ProLab Engineering.
- Základní údaje
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Rozhovory
Je ditellurid wolframu materiálem pro paměťové technologie příští generace?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Možná ano. Studie publikovaná v časopise Advanced Functional Materials poukazuje na klíčovou roli přirozeně vznikající povrchové vrstvy ditelluridu wolframu – WTe2. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s mezinárodními týmy zkoumali, jak povrchová oxidace ovlivňuje feroelektrické přepínání a memristorové chování u WTe2.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Zákon o AI: proč se firmám vyplatí připravit včas
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 8.11.2026
Termíny pro část vysoce rizikových systémů umělé inteligence se posunuly na roky 2027 a 2028. Většina zákazů však už platí a od srpna 2026 se uplatňují také pravidla transparentnosti. Firmám se proto vyplatí využít delší přechodné období k mapování systémů, dokumentaci a testování v praxi.
Strana 1 z 820
