V roce 2023, po desítkách let občanských nepokojů a ozbrojených konfliktů je oblast Náhorního Karabachu definitivně připojena k Ázerbajdžánské republice. Z území, které bylo po tisíce let domovem arménské populace, v důsledku tohoto politického kroku i propuknuvšího násilí okamžitě prchá celé jeho původní obyvatelstvo. Proč před tím, co se v Náhorním Karabachu děje, svět zavírá oči? Proč média mlčí?

Jak se optika dostala do univerzitního kurikula a co vše spadalo do vyučovacích hodin této nauky? Bylo studium na některé z evropských univerzit prestižní a uživili se učenci s vysokoškolským titulem ve středověku lépe než tisíce absolventů dnes?

Oblíbené nemísto Anny Beaty Háblové je zchátralý bazén pod pražskými Barrandovskými skalami. Stalo se z něho urbexácké místo, kde se pořádají různé punkové akce. Je ale taky domovem jednoho bezdomovce. Lidé kolem místa jen procházejí, ale nikdo se o něj (kromě pána bez domova) nestará.

Japonsko se rychle stává významným hráčem v oblasti kvantových technologií. Díky masivním investicím a úzké spolupráci mezi výzkumnými institucemi a soukromým sektorem se rychle rozvíjí domácí trh. Současně se otevírají dveře k širší mezinárodní spolupráci, čehož chce využít i připravovaná česko-japonská meziuniverzitní kvantová konference, která se v květnu bude konat v Tokiu.

Elegantní molekula, základ léků na AIDS, zachraňující životy lidí na celém světě, je hlavní zápletkou v úžasném příběhu Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie. Jedna z rolí v něm připadla i vědkyni Haně Dvořákové, která stamiliony z licenčních poplatků věnovala Nadaci Experientia. Co jí tahle zkušenost dala? A šla by do toho znovu?

Koupit si speciální inkoust a doma či v kanceláři si sami vytisknout senzor na zjištění přítomnosti bakterií v těle nebo například těžkých kovů ve vodě? Díky vědcům z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) to může být v dohledné době běžná praxe.

Zdá se, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku. Nová analýza odhaluje, že „škytání” způsobuje menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Spoluautorem mezinárodní studie, která byla nyní publkována v prestižním časopisu Science Advances, je i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Karel Klusáček založil a vede Technologické centrum Praha. Instituci, která letos slaví třicet let a za tu dobu pomohla mnoha českým vědcům získat prestižní evropské projekty. Technologické centrum Praha ale přináší i analýzy pro výzkum a inovace, realizuje transfer technologií a pomáhá firmám v jejich rozvoji. O historii TC Praha a šíři jeho současných aktivit vypráví v bilančním rozhovoru.

Jak přilákat studenty k biochemii? Proč nás mají zajímat enzymy? A jak vnímá, že od studentů dostala cenu Vitriol? V dalším CarbonCastu odpovídá docenta Petra Lipovová.