Jana Kukutschová působí na Fakultě materiálově-technologické Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava, kde zastává roli garantky studijního programu nanotechnologie. Její akademická cesta začala studiem chemie a biologie, což ji vedlo k pozici učitele na střední škole. Během své diplomové práce se začala intenzivně věnovat studiu vlivu chemických látek na živé organismy, což se stalo klíčovou částí její vědecké kariéry.

Andrea Nogová se v oblasti získávání a implementace národních a mezinárodních výzkumných grantů pohybuje od roku 2012, od roku 2018 působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nejprve zastávala pozici specialistky grantové politiky RCPTM a od roku 2021 je vedoucí CATRIN Grant office.

Většinu svého života strávila v Brně, v roce 2022 se ale vydala na čtyři měsíce na Antarktidu a dnes je nejspíš jedinou Češkou, která absolvovala prestižní Space Studies Program na International Space University. A když zrovna netrénuje na astronautku, antropoložka Lucie Ráčková zkoumá stres v rámci svého doktorského studia ve výzkumném centru RECETOX Masarykovy univerzity.

Umělá inteligence je jednou z oblastí, v které nabízí agentura CzechInvest inkubaci inovativním startupům. Jak si stojí v oblasti AI Česko? Co si představit pod inovacemi v AI? Kdo se může ucházet o podporu v AI HUBu projektu Technologická inkubace? Zeptali jsme se Matouše Kostlivého, který byl u zrodu AI HUBu a více než rok jej řídil.

Michael Komárek povede v příštích čtyřech letech Fakultu životního prostředí České zemědělské univerzity. Renomovaný geochemik s bohatou zahraniční zkušeností už na této fakultě odvedl kus práce jako zakladatel a vedoucí katedry geoenvironmentálních věd a také jako proděkan pro vědu a výzkum. Nyní ho čeká další výzva, řízení chodu celé fakulty.

Na elektrické enduro motorce sjel schody univerzitní auly a během dne otevřených dveří vykouzlil údiv uchazečů o studium a potlesk. Nový děkan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Josef Černohorský tak vlastně nepřímo ukázal, že představa světa kybernetiky, elektrotechniky nebo laserových technologií jako šedivé nudy je jen zažité klišé.

V roce 2013 získal cenu organizace Mensa ČR za „významný přínos inteligenci národa“, kterou Karel Nešpor, psychiatr, adiktolog, publicista a pedagog, pokládá za zaslouženou, protože se podle svých slov „díky střízlivosti lidé stávají inteligentnějšími“. Jaký je podle nositele Ceny adiktologie Karla Nešpora význam akce Suchej únor a s čím se ČR potýká v oblasti návykového chování?

Ondřej Sotolář se na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity věnuje například vlivu technologií na adolescenty a jejich psychiku. Téma je pro něj osobní, jelikož s manželkou vychovává dva malé syny. Během svého doktorského studia také získal, jako jeden z mála mužů, Pamětní grant Martiny Reoselové, který uděluje Nadační fond IOCB Tech mladým vědcům v oblasti přírodních věd, kteří se snaží skloubit vědu s péčí o děti v předškolním věku. 

Rozhovor vznikl v rámci kampaně Měsíc žen ve vědě, kterou na České zemědělské univerzitě v Praze spouští s podporou projektu AGRIGEP při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Tento svátek připadl na 11. února. V souvislosti s kampaní oslovili Janu Mazancovou, která působí na katedře udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství ČZU.

Univerzita Hradec Králové dlouhodobě podporuje rovnost pohlaví ve společnosti a obzvláště pak ve vědě. S hrdostí sledujeme příběhy vědkyň, které často dokáží skloubit profesní život s tím osobním. Jednou z mnoha úspěšných žen na naší univerzitě je Hanka Tomášková z Fakulty informatiky a managementu UHK.