Česká republika se umístila na 31. místě v žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra (WEF). Žebříček porovnával data ze 138 ekonomik světa.

26 až 28. října se v rámci slovenského předsednictví EU uskuteční v Bratislavě mezinárodní konference s názvem REinEU2016.

Profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze získala ocenění Harvey W. Wiley Award za rok 2016. Cenu slavnostně převzala tento týden v americkém Dallasu v rámci 130. výročního setkání členů asociace AOAC International, která sdružuje vědce zabývající se analytickými metodami.

Times Higher Education zveřejnily žebříček vysokých škol World University Ranking pro akademický rok 2016/2017. Na špici je poprvé University of Oxford. Univerzita Karlova je na 401. - 500. místě.

Dne 16. září vydala britská vláda oficiální odpověď na zprávu renomovaného ekonoma Jima O'Neila, která shrnuje doporučení v boji proti antimikrobiální rezistenci. Zavázala se, že bude stávající neutěšenou situaci řešit.

12. října se v Bruselu uskuteční setkání, na kterém se budou diskutovat budoucí VaV strategie ve vládním, korporátním a akademickém sektoru.

QS World University Ranking zveřejnil pořadí světových univerzit pro akademický rok 2016/2017. Jako první se umístil Massachusetts Institute of Technology (MIT), následovaný Standford University a Harvard University. Do první desítky se vešlo pět amerických univerzit, čtyři britské a jedna švýcarská. Univerzita Karlova je na 302. místě. 

Nezávislá organizace ShanghaiRanking Consultancy zveřejnila svůj každoroční žebříček vysokých škol. Předním místům tradičně dominují americké univerzity, Harvard se umístil první již po čtrnácté v řadě.

Dne 1.9.2016 zahájil v Londýně svou činnost Francis Crick Institute, má se stát největší biomedicínskou výzkumnou organizací pod jedinou střechou v Evropě.

Slovensko zahájilo 1. července 2016 své historicky první předsednictví Rady EU. Společně s předcházejícím Nizozemskem a navazující Maltou tvoří trio, které mezi priority zařadilo především hospodářský růst, ale také řešení aktuálních výzev, jako jsou bezpečnostní hrozby a migrace. Ačkoli po britském referendu přibyla na seznam další nemalá výzva, Slovensko přichází s pozitivní agendou a drží se vize dlouhodobě udržitelných řešení, a to zejména ve čtyřech prioritních oblastech: ekonomicky silná Evropa, moderní jednotný trh, udržitelná migrační a azylová politika a Evropa jako globální hráč.