facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Astronaut Andrew Feustel nadchl Českou republiku

16. 4. 2019
Astronaut Andrew Feustel nadchl Českou republiku

„Vše, co děláme mimo naši planetu, děláme pro naši planetu.“ Tak by se dalo stručně shrnout poselství, které předával při svém putování po České republice americký astronaut Andrew Feustel. V pátek v nabitém sále krásné Hvězdárny a planetária Brno uzavřel cyklus svých přednášek pro veřejnost a v pondělí 15. dubna ukončil svou oficiální cestu pod záštitou Akademie věd ČR.

Během ní s manželkou Indirou navštívili nejen Prahu, ale také Olomouc, Ostravu a Brno, kde je vítali představitelé těchto měst a univerzit, ale především přednáškové sály plné nadšených posluchačů, kteří je zasypali nejrozmanitějšími otázkami.

Zatím se jen 559 lidem podařilo dostat do vesmíru, počítáno 100 km nad zemským povrchem a výš. Andrew Feustel v něm strávil 226 dní, navíc několikrát vystoupil do volného kosmického prostoru, kde pobyl celkem 61 hodin a 48 minut při opravách Hubbleova dalekohledu nebo Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Na ní také prováděl spoustu vědeckých experimentů – od testování látek pro léčbu rakoviny přes sekvenování RNA až třeba po zjišťování mobility spermií.

Mezi mladými i staršími fanoušky

O své zkušenosti ze svých pobytů na oběžné dráze se ochotně podělil se stovkami posluchačů. Vysvětlil například, že výstupy do volného prostoru nacvičují na Zemi ve vodním prostředí – to sice nenapodobuje stav beztíže dokonale, ale naučilo je jedné velmi užitečné věci: pohybovat se pomalu. Když totiž na oběžné dráze provádějí opravy či montáže vně kosmické stanice, pohybují i velice hmotnými předměty – a kdyby do nich strčili příliš velkou silou, tyto předměty by se mohly snadno dát do pohybu, ale v prostředí mikrogravitace by je nic nezastavilo – až náraz do jiného objektu, třeba ISS. Což by mohlo mít vážné následky.

Dále přiznal, že se mu líbí sci-fi: vlastně ho přivedlo k tomu, co dělá dnes. A protože má rád i auta a automobilové závody, vyfotografoval z paluby Mezinárodní vesmírné stanice i brněnský okruh pro automobilové a motocyklové závody – snímek pochopitelně vzbudil nadšení brněnských posluchačů jeho přednášky. Samozřejmě nezapomněl ani na fotografie předmětů, které ho doprovázely na oběžnou dráhu: české vlajky a kresby židovského chlapce Petra Ginze „Měsíční krajina“, kterou namaloval v terezínském ghettu dva roky před svou smrtí, a především na video s oblíbenou postavičkou Krtečka. Indira Feustelová zase neopomněla připomenout silné rodinné vazby k Brnu prostřednictvím své maminky, rodačky ze Znojma.

Feustel 2019 04 08 prednaska2Andrew Feustel

Na půdě magistrátů i univerzit

Z úst představitelů jednotlivých měst a jejich univerzit (Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě a Univerzity Palackého v Olomouci) zaznívala slova díků manželům Feustelovým, že nezůstali pouze v hlavním městě České republiky, ale zavítali i do regionů, ale v nemenší míře i za „inspiraci, jakou je jejich návštěva pro mladé lidi, za motivaci studentů. Ti, jak kupříkladu uvedla prorektorka Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě Jana Kukutschová, tak mohou vidět, že když si člověk vybere něco, co ho baví, a jde si za tím, může dosáhnout i velmi vysokých cílů.

Senátor Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, rovněž zdůraznil, že příběhy, které vyprávějí astronauti, prokazatelně zvyšují zájem o vědu a kosmické aktivity a určitě přivádějí nové zájemce ke studiu přírodních věd. Podotkl zároveň, že nikde jinde v ČR než v Brně, respektive v Jihomoravském kraji, není tolik firem, a to i soukromých, které by se zabývaly kosmickým průmyslem a kosmickou vědou. Jedna z nich nyní dokončuje komponenty, které v roce 2020 poletí na Mars, jiná společnost zase vyrábí komponenty pro evropské rakety Vega atd.

Akademie věd pro výzkum vesmíru

Zástupci Akademie věd ČR při oficiálních setkáních s Andrewem Feustelem a novináři zase zmiňovali projekty související s výzkumem vesmíru, lety do kosmického prostoru nebo družicovými pozorováními naší vlastní planety.

Například člen Akademické rady Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky v Brně připomněl, že toto pracoviště se podílelo na vývoji speciálního laseru, který má sloužit jako laserový zdroj pro interferometricky systém projektu LISA, který bude mít v budoucnu za úkol detekovat gravitační vlny z vesmíru. Ředitel ostravského Ústavu geoniky Josef Foldyna konstatoval, že se sice zkoumáním vesmíru přímo nezabývají, ale například výzkumy materiálů zemské kůry a jejich interakce s prostředím mohou posloužit v případě, že se lidem někdy v budoucnu podaří dostat i na jiné planety.

Nové přístroje, objevy i všichni mladí lidé, pro které bude návštěva Andrewa Feustela stimulem a ukazatelem jejich vlastní profesionální dráhy, se třeba už brzy vydají na Měsíc (USA by tam chtěly vyslat člověka během příštích pěti let) nebo dokonce na Mars. Protože, jak je americký astronaut přesvědčen, lidé se vydají objevovat i jiné světy.

 

Zdroj: Akademie věd ČR

Foto: Jana Plavec, AV ČR