„Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni, což doposud nebylo možné zohlednit,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

Nová laboratoř uspokojí poptávku českých firem po odbornících na návrh a realizaci polovodičových čipů. Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) nově otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů korun, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek.

Finským politikům se po letech sporů podařilo vyjednat dohodu, která by mohla otevřít cestu ke zvýšení veřejných a soukromých výdajů do výzkumu a vývoje na čtyři procenta HDP do roku 2030. Země tak chce zvrátit léta podfinancování této oblasti. Bez investic ze strany podniků to ale nepůjde.

Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku unikátní ekologicky šetrný nanomateriál, který dokáže urychlit a zlevnit průmyslovou výrobu mnoha významných léčiv a chemikálií. 

Přibylo kvalitních výsledků a vyplatilo se věnovat pozornost jejich popisu a zdůvodnění. V posledním hodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se Technické univerzitě v Liberci podařilo v průměrném hodnocení v modulu 1 dosáhnout úrovně excelentních výzkumných institucí hodnocených známkou A.

Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.

Tradice má někdy inspirativní sílu. Jednu takovou udržují i prestižní vědecké časopisy, když na přelomu nového roku pravidelně sestavují přehledy očekávaných událostí ve vědě. Po jejich vzoru jsem se pokusila prozkoumat, co čeká českou vědu v roce 2022.

Nové Národní centrum Stavebnictví 4.0 (NCS) bude sídlit v budově ČVUT-CIIRC. Centrum bude podporovat přímo i nepřímo účast v národních i mezinárodních projektech, které posilují výzkumné, vývojové a inovační interakce mezi akademickými a průmyslovými partnerskými subjekty.

S Lucií Obalovou, ředitelkou Institutu environmentálních technologií při Vysoké škole báňské - Technické univerzitě v Ostravě, jsme si povídali o relativně mladé infrastruktuře ENREGAT. Přečtěte si, jak pro infrastrukturu dopadlo uplynulé hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v ČR, jak se jí spolupracuje s podniky nebo co nového jim přinesla pandemie.

Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) vybrala šest vědeckých pracovníků, kterým udělí EMBO Installation Grant. Mezi nimi je i Češka, Kateřina Rohlenová z Akademie věd ČR.