Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – Horizont Evropa a H2020.

Aleš Farda se v CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – zabývá modelovými projekcemi změny klimatu. Zeptali jsme se ho, jak moc souvisí extrémní výkyvy počasí, jako byly nedávné povodně v Česku či hurikán v USA, s klimatickou změnou, jak bychom měli se změnou bojovat či se jí přizpůsobit a co si myslí o geoinženýrství.

Autonomní roboti řízení umělou inteligencí nabídli dosud nevídaný pohled do nitra včelí kolonie. Zblízka pomocí kamer sledují královnu s její družinou a generují velké soubory dat pro analýzu včelího chování. Mezinárodní výzkum pod vedením FEL ČVUT se dostal na titulní stránku prestižního Science Robotics.

Miroslav Koblížek je mladý motolský patolog a lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.

Každodenní otázka: ještě to jíst, nebo už vyhodit? Rohlíky po dvou dnech už moc k zakousnutí nelákají, ale vyhodit je se nám nechce. Pytlík na pečivo s nanomembránou prodlužuje dobu, kdy si pečivo zachovává svou čerstvost, o několik dní.

Matematik a analytik Dalibor Vavruška odhaluje myšlenky své knihy „Život v době robotů“. V knize vydané nakladatelstvím Grada, a inspirované mimo jiné debatami autora s Tomášem Budníkem ze skupiny Thein, navrhuje, jak by mělo lidstvo přistoupit k příležitostem a rizikům AI.

Podle Petry Koudelkové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se zabývá tématem komunikace udržitelnosti, je nejlepším obalem žádný obal. Udržitelný způsob života podle ní může být relativně jednoduchý a dokonce i levnější.

Nina Pálešová je environmentální epidemioložka a čerstvá absolventka doktorského studia. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity začínala jako studentka experimentální biologie s plánem zaměřit se především na mikrobiologii. Když se však na jedné z přednášek dozvěděla o RECETOXu, rychle změnila názor. Vedoucího své diplomové práce si vybrala už v centru, kde zpracovala i svou dizertační práci.

Výzkumníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze úspěšně syntetizovali bimetalické nanočástice za použití extraktů z odpadního materiálu rostlin Cannabis sativa a Vitis vinifera, čímž ukázali ekologicky šetrný přístup s výraznými antimikrobiálními vlastnostmi.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte ohlédnutí za říjnovou odbornou stáží, prohlášení evropských organizací o programu MSCA či představení projektu SAFE. Dozvíte se také o zveřejněném harmonogramu slyšení nových komisařů a nové publikaci k 35. výročí akcí Jean Monnet.