Další díl ze série článků iniciovaných Česko-izraelskou obchodní komorou (ČISOK), který má za cíl zmapovat probíhající spolupráci mezi českými a izraelskými subjekty v oblasti businessu, vědecké kooperace a aplikovaného výzkumu, je věnovaný Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze. Pozvání k rozhovoru přijal Martin Fusek, zástupce ředitele ÚOCHB pro strategický rozvoj.

České kosmické startupy se nedrží při zemi a už vůbec ne při Zemi. Za posledních 5 let se tuzemským malým projektům podařilo vyslat družici na orbitu, odhalit tajemství renesančního obrazu za miliardy nebo přilákat pozornost mezinárodních gigantů.

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Technickou univerzitu v Liberci. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jak běží příprava strategického záměru nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se prorektora Pavla Mokrého.

„Jen změnou lékové formulace se nám podařilo padesátkrát zvýšit rychlost rozpouštění známého léčiva,“‎ popisuje nedávný úspěch doktorandka Jana Brokešová z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Na svém výzkumu pracuje v rámci projektu The Parc (Pharmaceutical Applied Research Center), který propojuje akademické prostředí s farmaceutickou praxí v Zentivě.

Kromě formálních náležitostí, o které se v drtivé většině případů postará patentový zástupce nebo jiný specialista, jsou pro získání patentu důležité skutečnosti, které by měl znát každý vědec, vývojář či vynálezce, zkrátka osoba, kterou zákon vystihuje jako „původce“. Následující článek s videem shrnuje vše důležité.

Nicola Silva přišel na Masarykovu univerzitu před dvěma lety, na Lékařské fakultě MU vede výzkumnou skupinu, která se věnuje studiu části rozmnožovacího procesu – meiózy.

Vyšlo první letošní číslo magazínu Echo, v jehož úvodníku se šéfredaktor magazínu Vladimír Albrecht zamýšlí nad programem Horizont Evropa, na jehož podobu má nemalý vliv stále aktuální pandemie, ale také například klimatická změna.

Prestižní projekt GAČR Expro, který se zabývá využitím frekvenční rychlé skenovací elektronové spinové rezonanční spektroskopie, získali nedávno Petr Neugebauer a jeho výzkumná skupina Magneto-optická a THz spektroskopie. Pětiletý projekt, který podle Neugebauera přirozeně navázal na jeho dosavadní práci i ERC grant, má za cíl vytvořit konzoli umístitelnou na spektrometr. To umožní studovat elektrony, a především relaxační časy.

Chce přijít na kloub možným následkům bombardování raných planet asteroidy a kometami. Co četné impakty těles bloudících v mladé Sluneční soustavě znamenaly pro vznik života? Napsal o tom diplomovou práci, která byla tak skvělá, že za ni Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty UK letos v březnu získal prestižní Cenu Wernera von Siemense.

Zatímco globálně význam nepřímé veřejné podpory výzkumu a vývoje prováděného v soukromých podnicích roste, v Česku počet firem využívajících daňové odpočty na výzkum a vývoj setrvale klesá. V roce 2019 podniky díky odpočtům ušetřily asi 2,7 miliardy korun, dvě třetiny této částky získaly podniky pod zahraniční kontrolou.