Daňová podpora výzkumu vzrostla, využilo ji ale méně firem
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
České vlády v podpoře soukromých subjektů v oblasti vědy a výzkumu postupně přecházejí od dotační strategie k vyšší míře poskytování daňových výhod. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Podle Evropské komise ale zapojení českých firem do výzkumu a inovací klesá. Jde tedy o efektivní strategii?
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Analýzy
Monika Rosinská: V přírodě jsou miliony proteinů, které ještě neznáme
- Autor článku: ne
- Zdroj: ICRC
Jen málokdo se dokáže pohybovat na pomezí dvou tak rozdílných a zároveň náročných světů, jako jsou informatika a živé vědy. Vyžaduje to totiž analytické myšlení, hluboké znalosti obou oborů a především schopnost nacházet nové souvislosti. Vystudovaná back-end developerka Monika Rosinská se před dvěma lety pustila do studia životního prostředí a spojení těchto dvou oborů si nemůže vynachválit. Zabývá se vývojem nástrojů pro analýzu a návrh proteinů, letos se objevila mezi oceněnými v rámci Ph.D. Talent Jihomoravského kraje, programu JCMM, který podporuje mladé vědecké talenty.
- Základní údaje
- ICRC
- Rozhovory
Od AI k humanoidním robotům. Innovation Week ukáže technologie, které míří z laboratoří do běžného života
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.10.2026
Umělá inteligence během několika let pronikla do byznysu, zdravotnictví, vzdělávání i každodenního života a postupně mění způsob, jakým pracujeme, komunikujeme i děláme rozhodnutí. Jedním z dalších kroků tohoto vývoje je propojení AI s fyzickým světem, a to ve formě robotiky, automatizace a strojů schopných vnímat své okolí a reagovat na něj.
Jana de Merlier: Nestačí technologii jen vyvinout. Chceme vědět, jaký problém má řešit a proč
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Evropa má špičkovou vědu, přesto se jí často nedaří proměnit výsledky výzkumu v úspěšné inovace a nové produkty. Jednou z cest, jak propojit výzkum s průmyslem, jsou výzkumné a technologické organizace. Jak fungují, proč je v nich klíčová práce s lidmi a jaké jsou zkušenosti laserového centra HiLASE? Odpovídá jeho manažerka pro strategický rozvoj Jana de Merlier.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
VědaVýzkum.cz slaví 10 let. Buďte u toho
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Portál VědaVýzkum.cz letos slaví 10 let od svého založení v roce 2016. U této příležitosti pořádá slavnostní večer 17. září 2026 v Planetáriu Praha, který propojí přední osobnosti české vědy, univerzit, státní správy i byznysu. Protože čtenáři vytváří nepostradatelnou komunitu kolem portálu a české vědy, chceme, aby u toho mohli být spolu s celou redakcí.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Z redakce
Stanislav Holubec: Už první světová válka byla v Krkonoších velkou ranou pro rozvoj turistiky
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Dnes jsou Krkonoše oblíbeným cílem tuzemských i zahraničních turistů. V létě i v zimě do nich za rekreací míří tisíce lidí. Krkonoše se v ráj milovníků pohybu v přírodě začaly měnit ve druhé polovině 19. století. Od té doby si region prošel značnou proměnou, a to jak ve způsobu obživy místních, tak především ve skladbě obyvatelstva, na kterém se zásadně podepsala druhá světová válka.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Přihlaste se do Akademie transferu znalostí NTK 2026/2027
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 20.9.2026
- Textové pole: Národní technická knihovna
Absolvujte praktický vzdělávací program pro výzkumníky, doktorandy a inovátory, kteří chtějí objevit aplikační potenciál svého výzkumu a připravit jej na další fázi transferu technologií. Program pořádá Národní technická knihovna.
Olomoučtí vědci učí umělou inteligenci pomáhat obětem přírodních katastrof
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Extrémní vlny veder posledních let, povodně ze září 2024 nebo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku. Přírodní katastrofy nezanechávají stopy jen na krajině a majetku, ale i v psychice lidí, kteří je zažili. Nová aplikace CLIMMAID, vznikající ve spolupráci vědců z Univerzity Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, má formou AI chatbota-konzultanta nabídnout personalizovanou pomoc těm, kteří se s psychickými dopady klimatických a environmentálních událostí potýkají.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Inovace a transfer
Dana Plavcová: Jsem ráda, když se věci změní k lepšímu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
O naší Sluneční soustavě rozhodoval kosmický kulečník
- Autor článku: ne
- Zdroj: Grantová agentura ČR
Naše Sluneční soustava byla během svého vývoje divočejší, než si astronomové ještě před dvaceti lety mysleli, ukazuje téměř detektivní pátrání vědců. Planety nevznikly na svých současných drahách, ale musely si své místo „vybojovat“. Zdá se, že jednu obří planetu o velikosti Neptunu dokonce fyzikální síly „vyvrhly“ mimo Sluneční soustavu.
- Základní údaje
- Grantová agentura ČR
- Věda
Petra Johana Poncarová: Hledám nečekané spojitosti mezi Českem a gaelským Skotskem, ERC grant je příležitost
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Petra Johana Poncarová se v rámci svého ERC Starting grantu zaměří na fenomén autorů, kteří se na přelomu 19. a 20. století rozhodli naučit jeden z keltských jazyků a pak ho použít pro svou vlastní tvorbu. Badatelka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se roky věnuje gaelské literatuře a v gaelštině dokonce píše vlastní oceňovanou poezii. Keltskou mystiku od ní ale nečekejte.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Proč některé mutace způsobují těžší průběh vzácného syndromu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Proč někteří pacienti s dědičným onemocněním ztrácejí zrak, trpí obezitou nebo poškozením ledvin už v raném věku, zatímco jiní mají pouze mírné zdravotní potíže? Odpověď na tuto otázku hledali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Martina Huranová a její výzkumný tým v nové studii odhalily, že různé mutace v témže genu mohou narušovat buněčné procesy zcela odlišnými způsoby – a právě to rozhoduje o závažnosti onemocnění.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Strana 1 z 807
