Dawn Norris je socioložka. Získala doktorát a magisterský titul na University of Maryland, College Park. Dnes působí jako profesorka na University of Wisconsin-La Crosse, kde vyučuje kurzy o tom, jak povolání, duševní nemoci a věk souvisejí s širší společností. Na jaře 2023 strávila pět měsíců v Praze jako Fulbrightova stipendistka na Univerzitě Karlově.

Švédsko je dlouhodobě mezinárodně velmi úspěšnou zemí v oblasti vědy, výzkumu a inovací a zaujímá třetí místo na světě podle hodnocení Globálního inovačního indexu. Intenzita výdajů na vědu a výzkum ve Švédsku je na úrovni 3,4 % HDP, což je vůbec nejvíce mezi zeměmi EU a jedna z nejvyšších na světě. Švédsko má také robustní startupový ekosystém.

Miloslav Druckmüller je v Česku i ve světě známý svými snímky sluneční koróny. Sám sebe spíš než za vědce považuje za pedagoga a důvod, proč ještě neodešel do důchodu, je jednoznačný: chyběla by mu výuka. Jaký je jeho recept na úspěšnou přednášku?

Díky Společnosti Maxe Plancka získá česká věda tři nová centra vědecké excelence. Hned dvě z nich vzniknou při Fyzikálním ústavu Akademie věd, povedou je fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.

V letošním vydání renomovaného žebříčku THE World University Rankings 2024 zaznamenaly české vysoké školy mírné zlepšení. Na globální úrovni stále kralují anglosaské univerzity, ale čínské vysoké školy se jim každým rokem přibližují.

Technologické centrum Praha ve svém pravidelném přehledu informuje o svých aktivitách. Přečtěte si o nové soutěži zaměřené na vesmírné technologie, digitální transformaci napříč třemi kraji a také si poslechněte nový podcast, který se zaměřil na zkušenosti s budováním excelentního výzkumného centra.

Po několikaměsíčním jednání ministryně Helena Langšádlová prosadila navýšení rozpočtu na vědu a výzkum oproti prvotnímu návrhu Ministerstva financí z května 2023, který byl ve výši 35,78 mld. Kč, o 4,4 mld. Kč na částku 40,19 mld. Kč.

„Každý vítěz (nebo vítězný tým) vytvořil něco, co lidi donutí rozesmát se a posléze i přemýšlet“ – tak zní úvod před výčtem jednotlivých výherců letošních Ig Nobel Prize na internetových stránkách časopisu Annals of Improbable Research, který tuto odlehčenou verzi Nobelových cen organizuje. Kdo jsou letošní výherci této ceny, která ukazuje i humornou část vědeckého bádání?

Čeští a izraelští vědci potvrdili platnost termodynamických zákonů i pro mikroskopické systémy složené z fotonů a optických vláken. Energie částic světla se v něm přesunula z jednoho optického vlákna do jiného. Je to zatím nejmenší známý systém, u kterého byl transfer energie, popsaný termodynamickými zákony, pozorován.

„Každá tvůrčí činnost je ve své podstatě stejná. Žene vás ten pocit, těší vás samotný proces. Proč skladatel skládá? Protože je to jeho potřeba,“ říká kombinatorik, zakladatel a ředitel Institutu teoretické informatiky MFF UK, Jaroslav Nešetřil, který se kromě vědy věnuje i umění. Rád přemýšlí v širokých souvislostech a nebojí se přirovnat matematiku třeba k tenisu.