Jak souvisí právo na potrat s duševním zdravím? Jak zlepšit kognitivní funkci mozku? A jak může politická participace ovlivnit názor na vědu? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc březen.

Ačkoliv je v dlouhodobém měřítku úspěšnost žen při podávání grantů ERC v RP téměř totožná s úspěšností mužů na globální i české úrovni, a ženy výzkumnice mají ve srovnání s muži na globální úrovni téměř stejnou úspěšnost i v projektových návrzích, které se týkají technických oborů, jejich zapojení do přípravy ERC grantů je mnohem nižší, než je tomu u jejich mužských kolegů.

Téměř 70 % evropských výzkumníků uvádí, že se v posledních třech letech podíleli na projektech, které zahrnovaly autory, jenž však dostatečně nepřispěli svými znalostmi. Uvádí to nový průzkum integrity výzkumu, který rovněž naznačuje, že existuje rozpor ve vnímání „sporných výzkumných postupů“ vědci z USA a Evropy.

Portál Vědavýzkum.cz vyhlašuje další díl pravidelného seriálu Anketa čtenářů. Tentokrát se zaměříme na téma umělé inteligence. Využíváte umělou inteligenci ve svém vlastním výzkumu? Je umělá inteligence skutečně jen přínosem ve vyhodnocování dat, nebo i hrozbou pro vznik a následné publikování vědeckých prací? 

Svižný krok a bystré oči Františka Pochylého vás snadno zmatou, málokdo by hádal, že v prosinci oslavil osmdesátku. Přesto chodí denně na fakultu, věnuje se výuce i výzkumu a je neustále připraven absorbovat jakoukoliv zajímavou informaci nebo poznatek, na který narazí. Jak se během let proměnila práce odborníků na hydromechaniku? Existují náhody? Předčí počítače logaritmické pravítko?

Petra Winnette je vědkyně v oboru psychologie a psychopatologie a zabývá se sociálním vývojem dětí. Je také pedagožka a psychoterapeutka. V akademickém roce 2017/2018 strávila čtyři měsíce jako stipendistka Fulbright-Masarykova programu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

„Pokud se nám podaří naplnit závazky Pařížské dohody a zastavit globální oteplování na úrovni 1,5 – 2 °C, věřím, že naši potomci v druhé polovině tohoto století uvidí pozitivní změny,“ říká pedagog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK a moderátor relace o počasí České televize Michal Žák.

Počet výzkumníků se zvyšuje, podíl žen ve vědě ale přesto klesá. Kritéria institucí vědkyně-matky často jen obtížně naplňují, principu nepřímé diskriminace ale stále mnoho lidí nerozumí. I tyto poznatky zazněly na panelové diskuzi Gender a rovnost ve vědě – co ji podrývá a co jí prospívá, kterou pořádala Učená společnost ČR a Národní kontaktní centrum – gender a věda.

Byl zveřejněn nejnovější žebříček QS World University Rankings podle oborů za rok 2023, který hodnotí vysoké školy v jednotlivých disciplínách. Z výsledků vyplývá, že české vysoké školy uspěly například v zemědělství a lesnictví, ale také ve vybraných společenskovědních a uměleckých oborech.

Jak je možné, že v tropickém pralese spolu dokáže žít tolik druhů zvířat, aniž by se navzájem požrala? Odpověď nyní hledá jihočeský přírodovědec Jan Hrček. Nová strategická karetní hra vysvětluje, jak obstát v klimatických změnách. A kolik nám o lidském chování řekne fyzika?