Petra Vojáčková nastartovala svou vědeckou kariéru na Masarykově univerzitě, odkud se navzdory různým neúspěšným pokusům probojovala na Harvard. V mládí Petru motivovala její sestra, která vynikala v biologii a účastnila se různých mezinárodních soutěží. Sama se začala hlouběji zajímat o chemii a v současnosti ji studuje na Harvardu. Tam se dostala na doktorské studium po absolvování Přírodovědecké fakulty MU.

Pracujete v akademickém prostředí, máte nápad nebo vědecký objev a láká vás myšlenka založit si vlastní vědecký startup? Co vše to obnáší? Jak vypadá současná startupová scéna v ČR? Jak postupovat i kde hledat zaměstnance? Na tyto a další otázky odpovídá Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague.

Novou ředitelkou UK Research and Innovation (UKRI), britské agentury, která spravuje většinu tamějších veřejných výdajů na výzkum, vývoj a inovace, se stane Ottoline Leyser. Profesorka rostlinné biologie je známá svou podporou diverzity i rodičů s vědeckou kariérou.

Gabriela Nass Kovacs získala v květnu prestižní ocenění od Společnosti Maxe Plancka za svůj výzkum struktury proteinů pomocí rentgenové krystalografie. Přesto se rozhodla s vědou skončit. „Práce v laboratoři vyžaduje velkou vůli i časovou obětavost. Nemůžete se sebrat a jít domů jen proto, že je už večer,“ říká absolventka Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Sociální sítě pronikají zásadním způsobem i do života vědců a výzkumných organizací. Jsou nedílnou součástí především medializace a popularizace výstupů výzkumu a vývoje. Společnost alevia pořádá v úterý 13. 10. 2020 v Praze workshop na téma Věda a sociální sítě.

„Budu se věnovat vývoji nových materiálů, které by díky vodivostním a magnetickým vlastnostem mohly nalézt uplatnění například v elektronice budoucnosti,“ popisuje svůj výzkumný projekt Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity. Díky stipendiu Nadace Experientia stráví rok ve skupině profesora Juríčka na University of Zurich ve Švýcarsku.

Programy aplikovaného výzkumu v průmyslových a zemědělských oborech jsou odlišně zaměřeny s ohledem na specifické potřeby a témata průmyslu a zemědělství, společenské a politické potřeby, schopnosti podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či kapacitu a zaměření výzkumných organizací. Jaké byly výsledky a přínosy programů aplikovaného výzkumu TIP a KUS?

„Kreslení je taková moje terapie. Všechny ty negativní vlivy ve vědě dokážu spláchnout tím, že si z nich udělám legraci,“ říká muž tvořící pod pseudonymem František Mizera, jehož vtipy jsou právě k vidění v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty UK. Je dvorním dodavatel rubriky Vědavýzkum.cz s nadhledem.

Dalších šest mladých vědeckých talentů získalo podporu Nadačního fondu Univerzity Palackého. V letošní, již šesté výzvě uspěli studenti z přírodovědecké, lékařské, filozofické a cyrilometodějské teologické fakulty. Díky Nadačnímu fondu UP, který je jediný svého druhu v republice, tak nyní mají rok na uskutečnění svých ambiciózních projektů.

S Lukášem Ferklem, ředitelem Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při Českém vysokém učení technickém v Praze, jsme si povídali mimo jiné o tom, proč je interdisciplinarita ve výzkumu důležitá a jaká má úskalí, proč je dobré mít vědeckou radu složenou nejen z domácích členů a jak na UCEEB řeší otázky duševního vlastnictví.