V erdoganovském Turecku narůstají zásahy vlády do učebních osnov i akademických svobod. V ohnisku těchto snah se ocitá i Darwinova evoluční teorie, která rozporuje křesťanský a islámský kreacionismus, ale také souvisí s postupným odklonem od sekulární povahy Turecka, jak ji definoval prezident zakladatel Mustafa Kemal Atatürk.

Květnová akce ze série #CzexpatsOnline se zaměřila na Duševní zdraví v akademické sféře. To, že je o téma zájem, bylo zřejmé i z počtu připojených posluchaček a posluchačů, kterých bylo téměř sedmdesát. Co z webináře vyplynulo jako nejdůležitější? Nenechat se pohltit projektem a dělat si drobné radosti.

Loňská Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Clauserovi, Alainu Aspectovi a Antonu Zeilingerovi za to, že ukázali, že příroda se nechová podle našich představ založených na zkušenostech klasické fyziky. Co by si takovém objevu myslel Einstein?

Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra připravilo květnové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o interaktivních workshopech pořádaných Technologickým centrem Praha a přijměte pozvání na květnové a červnové semináře k projektům programu H2020 či Pathways to Synergies.

S Tomášem Koblížkem z Filosofického ústavu Akademie věd ČR jsme si povídali o výzkumu hate speech, tedy nenávistných projevů zaměřených proti různým skupinám. Rozhovor, který se odehrával na půdorysu aplikované filosofie jazyka, nás dovedl k etickým otázkám, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti.

Pod vedením Technologického centra Praha a pracovní skupiny CZARMA „Finanční a administrativní management projektů“ byla vytvořena první společná pozice CZARMA. Její podtitul je „Snížení byrokracie, zvýšení efektivity: Sjednocení administrativních podmínek podpoří výzkum, vývoj a inovace“.

Katalyzátor, který umí přeměnit oxid uhličitý na paliva jen za využití slunečního záření, vyvíjí Pavla Eliášová z výzkumného centra CUCAM a Katedry fyzikální a makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě UK. Je i jednou ze tří letošních laureátek talentového programu L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě.

Tchaj-wan se pyšní výsadním postavením v polovodičovém odvětví a má ambici stát se špičkovým výzkumným hubem v asijsko-pacifickém regionu v oborech kybernetické bezpečnosti a biomedicíny. Mezi další hlavní podporované výzkumné oblasti se řadí informační a digitální technologie, zelené energie, národní obrana, strategický průmysl včetně kosmického odvětví a dále sektory týkající se strategických zásob.

Daniela Pelclová se zabývá jednak nemocemi z povolání, kde se zaměřuje na rizika poškození zdraví z nových chemických látek – nanočástic či prachů poškozujících plíce nebo přetěžování organizmu fyzickými nebo psychickými zátěžemi. Také se věnuje toxikologii, např. aktualizaci databáze a publikování otrav z nových zdrojů a produktů.

Lidé obvykle chodí hledat houby do lesa a berou si k tom nůž a košík. Tomáš Větrovský z Mikrobiologického ústavu AV ČR hledá houby v laboratoři a potřebuje k tomu sekvenátor pro analýzu DNA. Výsledkem je celosvětová databáze hub a také nové poznatky o jejich životním prostředí i o tom, že klimatické změny nepříznivě ovlivňují zejména ty houby, které jsou pro lidi užitečné.