Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie?

Magdaléna Gorčíková ze Sociologického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje čtení a psaní školáků. Aktuálně realizuje výzkum s cílem pomoci předcházet neúspěchům v oblasti čtenářské gramotnosti u dětí na 1. stupni základních škol. Proč je důležitá i takzvaná předčtenářská gramotnost a jak ji mohou děti trénovat? Jak se zkoumá čtení u předškolních dětí, které ještě neumí číst? Co vše se díky čtení učíme a jak nám to pomáhá ve školní i pracovní kariéře?

Jaká pozornost se v knihovnách věnuje studovnám? Jak funguje „humanitární“ pomoc mezi knihovnami? A proč se knihovnám na čas neříkalo knihovny? Odpovídá vedoucí Knihovny Jana Palacha Jan Kamenický.

Co jsou diamantové časopisy a proč se o nich teď tolik mluví? Bude budoucnost open access dlážděná diamanty? Jiří Marek, open science manažer z Masarykovy univerzity, je hostem dalšího dílu podcastu, který vznikl ve spolupráci Centra pro podporu open science na Univerzitě Karlově a Masarykovy univerzity.

Jonatan nám jako vášnivý amatérský genealog představí svůj koníček. Budeme obohaceni o následující informace: - jak se skrz detektivní činnost dostat k zájmu o stará písma, zvony a kultury - kdy a zda zastavovat - co mají společného kmotři a čísla domů s vývody - proč může být genetika našich předků relevantní.

Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. Ve druhé epizodě se na začátku nového akademického roku vrací ke studentskému životu rektorka UK prof. Milena Králíčková. Dojde i na zamyšlení nad novelou vysokoškolského zákona nebo mezinárodní výměnu studentů. Pořadem provází Luboš Veverka.

Podcast Přepište dějiny po prázdninách vyrazil na svou road show a z několika jejích zastávek přinese také záznam. Tentokrát ze zastávky v Prostějově, kde dojde nejen na Jiřího Wolkera nebo Edmunda Husserla, ale třeba také na Ottu Wichterleho a jeho podíl na manifestu 2000 slov v roce 1968.

Historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR zkoumá koncept zahradního města, jak jej na konci 19. století formuloval anglický urbanista Ebenezer Howard. Jak se jeho utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? Je pražská čtvrť Zahradní město inspirovaná konceptem pokrokového Brita? A proč Jan Kotěra s Tomášem Baťou nakonec nepostavili zahradní město ve Zlíně?

Jak žijí studenti na ČZU mimo posluchárny? Jaké aktivity a spolky pro ně univerzita nabízí? A jaké možnosti zahraničních pobytů mohou studenti ČZU využít? To vše probereme s dnešním hostem Podcastu plného života a tím je Ondřej Votinský z Oddělení mezinárodních vztahů.

Pozvání do podcastu De Facto přijal hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, který na Institutu ekonomických studií FSV UK absolvoval bakalářské, magisterské i doktorské studium.