Dějiny nejsou jen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V této epizodě podcastu se zaměříme na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem a jak efektivně vyučovat soudobé dějiny na základních a středních školách.

Odstranit, zachovat nebo uložit do depozitáře. Pomníky vyvolávají někdy až vyhrocené spory o historických osobnostech a událostech. Tato epizoda podcastu se bude věnovat moderní historii pomníků v československém veřejném prostoru a tomu, jak je komunistický režim využíval k prosazování svého historického narativu. Diskutují historičky Markéta Devátá a Marie Černá a historik David Kovařík z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Lenka Krátká. Nahlédneme do její knihy Vzlety a pády, která mapuje historii ČSA v letech 1923–1993.

Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody. V čele výstavby stála skupina vodohospodářských odborníků, která se formovala už ve 20. letech 20. století.

Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho členství bilancovat s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Matějem Bílým a výzkumníkem na Ústavu mezinárodních vztahů Praha a vyučujícím na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE Danielem Šiterou.

Touha po větší míře národního sebeurčení, federalizaci nebo státní samostatnosti byla ve slovenské společnosti akcentovaná už dlouho před rokem 1989. Vliv na to měly národní emancipační snahy a nacionalismus, a to i v myšlení a praxi části slovenských komunistů.

Pojem dekolonizace se stává stále viditelnějším nejen v kontextu lokálních historických debat, ale proniká také do českého veřejného prostoru. Domácí média, populární kultura, umění a muzea se stávají prostředím, v nichž témata spojená s dekolonizací začínají rezonovat.

Zhruba devadesát procent všech Romů a Židů z Protektorátu Čechy a Morava bylo za druhé světové války vyvražděno. Naprostá většina z nich zahynula v Osvětimi. Byl tedy příběh obou komunit za války identický? V čem se jejich válečná zkušenost odlišovala? Byla jejich právní situace na počátku války stejná? A jaké konkrétní příběhy provázaného příběhu Romů a Židů výzkum ukázal?

Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie "Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004" editora Jiřího Hlaváčka.

Revoluce v regionech. Jak vypadala československá transformace po roce 1989 na nižší než centrální úrovni? A proč doteď v historickém výzkumu tohoto období chyběl regionalismus? Na to odpoví další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny.