Hostem tohoto dílu je naše kolegyně a Ph.D. studentka CEITECu VUT Alžběta Ressnerová. Povyprávěla nám o svém dosavadním působení ve výzkumu v zahraničí a o své motivaci vrátit se po magisterském studiu v Německu zpět do ČR. Věnovala se také otázkám spojených s podmínkami v české vědě se zamyšlením, proč čeští vědci mnohdy nejsou dostatečně ohodnoceni.

K zodpovězení našich otázek o střevním mikrobiomu jsme přizvali doktorku Petru Vídeňskou, která nyní působí na Mendelově univerzitě na Ústavu chemie a biochemie. V tomto díle nás provede od počátečního momentu vzniku mikrobiomu u novorozence až po to, jak ho můžeme změnit stravou a jak se liší napříč světem a u každého z nás.

Tentokrát jsme si popovídali s vedoucím obchodní sekce biotechnologického startupu Myco Martinem Jančou. Tento startup využívá piliny coby odpad dřevozpracující výroby a dřevokaznou houbu z rodu lesklokorek, v tradiční čínské medicíně známou též pod názvem reishi, pro výrobu ochranného obalového materiálu. Startup Myco stihl získat již řadu prestižních ocenění, např. E.ON Energy Globe 2022 za nejlepší ekologický nápad a projekt.

Druhá část s profesorem Vojtěchem Adamem je věnována akademické sféře, kde se kriticky podíváme na to, zda vědecká a akademická obec funguje správně a zda jsou doktorandi dobře placeni. On sám měl doktorské studium velmi komplikované, protože mu jeho školitel mimo jiné bránil studium dokončit. Během své kariéry se setkal s nepříjemnou kauzou, která hodně změnila jeho pohled na vědecký i soukromý život.

Tentokrát do našeho podcastu zavítal vedoucí našeho Ústavu chemie a biochemie, prof. Vojtěch Adam. V první polovině našeho povídání se věnujeme rakovině z hlediska toho, které faktory ji mohou spouštět a jakými cestami by bylo možné ji léčit.

Martin Toul se již několik let věnuje proteinovému inženýrství, což je cílená úprava bílkovin pro požadovanou funkci. Jak se k němu dostal, se dozvíte v rámci tohoto dílu, kde mimo jiné vysvětluje fungování proteinu zvaného stafylokináza využívaného pro léčbu mozkové mrtvice, objasňuje možnosti vylepšení jejího účinku nebo třeba odhaluje potenciál tzv. luciferáz (skupiny svítících proteinů).

Našeho hosta Olgu Ryparovou budou mnozí znát spíše pod značkou Olinium, což je projekt, který zpřístupňuje a vysvětluje chemii nejen studentům středních škol, ale i širší veřejnosti. V tomto díle se bavíme, jak projekt Olinium vznikl a co všechno obnáší. Dozvíte se, jaké přístupy Olga Ryparová při práci se studenty využívá a co si myslí o učení se modelových otázek k přijímacím zkouškám na VŠ nazpaměť. Kromě toho se věnujeme i otázkám týkajícím se popularizace vědy včetně toho, z čeho vychází její inspirace.

Dalším hostem podcastu je Barbora Dofková, manažerka projektu Brno Ph.D Talent pod záštitou organizace JCMM podporujícího talentované studenty doktorského studia přírodovědných a technických oborů v Brně. Dozvíte se, jaké jsou finanční podmínky Ph.D. studentů v ČR a jakou roli v tomto ohledu hraje soutěž Brno Ph.D. Talent. Dále se doslechnete o pravidlech, celkovém průběhu a všeobecně smyslu této soutěže.

Tentokrát si Miška a Zdenda pozvali hosta, Ph.D. studentku Katarínu Rovenskou. Sice ji bavilo „hrát si“ se dřevem, nakonec se ale rozhodla pro studium Nanotechnologií na Fakultě strojního inženýrství v Brně a hned poté pokračovala v doktorském studiu na CEITEC VUT, kde se věnuje výzkumu laditelných metapovrchů. Tam se v důsledku úspěšného obhajování práv studentů v akademickém senátě stala i první ombudsmankou pro studenty.

Miška a Zdenda si tentokrát posvítí na mRNA vakcíny, a to od samotných počátků jejich zrodu. Na pozadí procesu vývoje této technologie postupně vysvětlí princip jejich fungování. Pozastaví se také u nedávné pandemie, kde mimo jiné proberou jejich světlé stránky a nedostatky. Nakonec nastíní primární účel využití molekuly mRNA coby terapeutika a její potenciál do budoucna.