Názory

Německo nade všecko? Nemáme si na co stěžovat!

Martin Vlach, prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy, se ve svém blogu tentokrát zamýšlí nad úrovní a podporou přírodovědného a technického vzdělávání na univerzitách v Německu a v Česku, a nad tím, proč tyto obory potřebujeme možná víc než jindy.

Základní údaje: Martin Vlach; 20.1.2025

DORA a ARRA: Módní vlny v hodnocení vědy

Využívání bibliometrie ve světě i u nás zažívá jízdu na horské dráze – od prvotního nadšení po přehnané zatracování. Hlavní roli v tom sehrály deklarace DORA a ARRA. První DORA popsala bibliometrii jako scénář k apokalyptickému filmu. Pozdější deklarace ARRA opět bibliometrii přiznala užitečnost v rámci hodnocení formou peer-review.

Základní údaje: Daniel Münich; 15.1.2025

Mapa české vědy

V dynamickém světě vědy se hranice mezi jednotlivými disciplínami stále více prolínají. Tradiční oborové klasifikace často nedokážou zachytit komplexnost a propojenost současného vědeckého poznání. Metoda mapování vědy, kterou jsme vyvinuli nad daty z českého výzkumného prostředí, nabízí nový přístup, jak tento problém překonat.

Základní údaje: Radim Hladík; 9.1.2025

Chce ministr Ženíšek opravdu samostatné ministerstvo pro výzkum a vývoj? Stačí, když opráší Bělobrádkův návrh

V článku „TOP 09 chce samostatné ministerstvo pro vědu a vysoké školy. ,Nejsem příznivcem nových úřadů‘, říká Fiala“ informoval ministr pro výzkum, vývoj a inovace Marek Ženíšek (TOP 09), že TOP 09 by chtěla prosadit samostatné ministerstvo pro vědu a výzkum.

Základní údaje: Jiří Chýla; 8.1.2025

Statistická nadílka od ČSÚ

Český statistický úřad v prosinci avizoval nadílku nových statistik z oblasti výzkumu a vývoje. V předstihu jsem jeden z balíčků rozbalil a z mlčenlivých čísel vyrobil trojici zajímavých grafů. Srovnávají Česko se zeměmi EU co do intenzity výdajů na vědu a jejich zaměření na socioekonomické cíle.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.1.2025

Michal Lošťák: Lze dělat vědu jinak? Ano, či ne?

Autor článku: ne
Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze

Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.

Základní údaje: Česká zemědělská univerzita v Praze; Názory; 11.12.2024

Jiří Chýla: 50 let od listopadové revoluce ve fyzice částic

V pondělí 2. prosince 2024 tomu bylo přesně 50 let ode dne, kdy se v jednom čísle časopisu Physical Review Letters (Volume 33, Number 23) hned za sebou objevily tři články, které oznamovaly objev, jenž zásadním způsobem ovlivnil další vývoj našeho chápání zákonů mikrosvěta.

Základní údaje: Jiří Chýla; 6.12.2024

Začíná advent antropocénu? Už tu zase máme přesvětlené Antroponoce

Geologové sice zatím odmítli definici antropocénu jako další geochronologické epochy, ale o destrukčním vlivu lidstva na stav planety Země již není pochyb – zdá se, že globálnímu oteplení přes 2 °C už nezabráníme, což u nás na pevnině bude alespoň dvojnásobek, a přinese to katastrofy mnohem horší a častější než letošní rekordní srážky a povodně.

Základní údaje: Jan Valenta; 1.12.2024

Co očekáváte od nového předsedy Akademie věd? Napište nám svůj názor

Autor článku: ne
Zdroj: VědaVýzkum.cz

V březnu příštího roku skončí druhé funkční období Evě Zažímalové, předsedkyni Akademie věd ČR. Zájem o tento post svojí přihláškou projevili Pavel Baran, Libor Grubhoffer, David Honys, Radomír Pánek a Jiří Plešek. Jakými vlastnostmi a kompetencemi by měl být nový předseda vybaven? Na co by měl soustředit svou pozornost? Napište nám.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Názory; 18.11.2024

Slovo šéfredaktorky k proměně portálu VědaVýzkum.cz

Autor článku: ano
Zdroj: VědaVýzkum.cz

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, obracím se na vás osobně jako šéfredaktorka portálu VědaVýzkum.cz, abych vám představila proměnu webu a vizuální identity portálu VědaVýzkum.cz, kterou žijeme posledních několik měsíců a nyní ji s radostí a hrdostí, ale zároveň i pokorou (a samozřejmě i jistými obavami) můžeme představit i vám.