Názory

Je to věc jejich managementu a způsobu řízení. Opravdu?

V nedávném rozhovoru náměstek pro vědu Pavel Doleček říká, že stát v rámci institucionálního financování výzkumu neprosazuje společenské vědní potřeby, potažmo priority společenské, protože stát nemůže výzkumným organizacím mluvit do toho, na co erární peníze použijí. Dle blogu Daniela Münicha do toho stát mluvit nemůže proto, že si pro to dosud nevytvořil dostatečně silné nástroje.

Základní údaje: Daniel Münich; 10.4.2025

QS Word University Ranking: Není nad oborové žebříčky

Vyšel nový světový žebříček vysokých škol QS Word University Ranking 2025 by Subject. Zajímavé a cenné na něm je oborovost. Jak si na něm stojí české vysoké školy, shrnul dobře již přede mnou portál Vědavýzkum.cz. Já to jen doplním. Relativně silné zastoupení má Česko v oborové skupině přírodních věd neživé přírody a v oborech věd technických. Naopak velmi slabé zastoupení má Česko v oborech společensko-vědních, kde najdeme pouze tři české vysoké školy. V řadě společensko-ekonomicky důležitých oborů pak Česko zastoupení nemá. Na třech nejlepších percentilových oborových pořadích se z českých vysokých škol umístila Česká zemědělská univerzita (ČZU) v oboru Agriculture a Univerzita Karlova v oborech Medicine a pak Economics and Econometrics.

Základní údaje: Daniel Münich; 27.3.2025

Jak brzy je příliš brzy? Investice do deeptech start-upů v Česku a inovačně vyspělejších zemích

Nedávno Evropská komise zveřejnila výsledky prestižního schématu EIC Accelerator. Celkem EK podpořila 71 excelentních deeptech projektů. Jako už bohužel obvykle pouze zlomek byl ze Střední a Východní Evropy, jeden z Polska a jeden z Bulharska, z Česka ani jeden.

Základní údaje: Vojtěch Nosek; 9.3.2025

Stopařův průvodce národním hodnocením vědy: Modul 2, Report II

Toto je druhá epizoda v sérii blogů, kde vás polopaticky provádím výsledky posledního kola národního hodnocení vědy a výzkumných organizací. V první epizodě jsem se věnoval hodnocení vědních oborů v Reportu I v rámci Modulu 2. Tentokrát pokračuji Reportem II, který usiluje o zhodnocení výzkumných organizací (VO).

Základní údaje: Daniel Münich; 26.2.2025

Co přinese reformička financování PhD programů

Dlouho očekávaná reformička financování doktorských (PhD) programů zřejmě skončí jako obvykle. Zásadním nedostatkem dosavadního systému bylo, že klíčový regulátor a poskytovatel podpory postrádal informace o kvalitě PhD programů. Na tom se bohužel nezmění nic, protože hodnocení PhD programů se nestalo součástí právě schvalované revize Metodiky 17+ národního hodnocení vědy na vysokých školách.

Základní údaje: Daniel Münich; 19.2.2025

Markéta Martínková: Proč je důležité, kdo a jak učí na základkách chemii

Autor článku: ne
Zdroj: Univerzita Karlova

Markéta Martínková se zamýšlí nad revizí rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělání a s tím souvisejícím návrhem změny ve výuce chemie. „Úkolem vysokých škol je zaměřit se na zajištění dostatku takzvaných aprobovaných chemikářek a chemikářů, kteří žijí pro svůj obor a své nadšení dokáží předávat dál. Už nyní ale máme řadu skvělých vyučujících, třeba těch, jejichž svěřenci se účastní chemických olympiád. Inspirujme se u nich,“ navrhuje ve svém blogu prorektorka UK pro studijní záležitosti.

Základní údaje: Univerzita Karlova; Názory; 13.2.2025

Vědu milují, přesto z ní odcházejí – kam a proč u nás mizí ženy z vědy?

Autor článku: ano
Zdroj: VědaVýzkum.cz

Věda je náročná a ne každý, kdo vystuduje doktorát, v ní musí zůstat. Mladí vědci čelí mnoha výzvám, které často vedou k rozhodnutí z vědy odejít. Od strukturálních, přes socioekonomické, až po ty individuální. Některé z nich jsou však výraznější či přímo specifické u žen. Výsledkem je snižující se zastoupení žen ve vědě na každém dalším kariérním stupni. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě přinášíme pohled bývalé vědkyně a naší spolupracovnice Venduly Lužné a dalších žen.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Názory; 11.2.2025

ženy vědkyně

České společenské vědy jako světová špička v publikování na konferencích

V minulém desetiletí byla česká vědecká komunita motivována k publikování nejen v odborných časopisech, ale i ve sbornících z konferencí. Tento trend byl podpořen metodikou hodnocení výzkumných organizací známou jako kafemlejnek.

Základní údaje: Ondřej Machek; 6.2.2025

Německo nade všecko? Nemáme si na co stěžovat!

Martin Vlach, prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy, se ve svém blogu tentokrát zamýšlí nad úrovní a podporou přírodovědného a technického vzdělávání na univerzitách v Německu a v Česku, a nad tím, proč tyto obory potřebujeme možná víc než jindy.

Základní údaje: Martin Vlach; 20.1.2025

DORA a ARRA: Módní vlny v hodnocení vědy

Využívání bibliometrie ve světě i u nás zažívá jízdu na horské dráze – od prvotního nadšení po přehnané zatracování. Hlavní roli v tom sehrály deklarace DORA a ARRA. První DORA popsala bibliometrii jako scénář k apokalyptickému filmu. Pozdější deklarace ARRA opět bibliometrii přiznala užitečnost v rámci hodnocení formou peer-review.