Názory

Sam Bogerd: Přišel čas experimentovat s tím, jak v Evropě financovat vědu

Autor článku: ne
Zdroj: Science Business

V příštích několika měsících Evropská unie stanoví podobu svého dalšího rámcového programu pro výzkum a inovace. Instituce se přou o velikost rozpočtu a na co ho utratit, ale málokdo si klade zásadnější otázku: jak se ho naučit efektivně utrácet? Experimentální metavědecká jednotka by Komisi umožnila testovat inovativní způsoby udělování finančních prostředků na výzkum s okamžitým dopadem.

Základní údaje: Science Business; Názory; 17.4.2026

Václav Pavlík: Mise Artemis II znovu otevírá otázku, jakou roli ve vesmíru hrajeme?

Autor článku: ne

Mise Artemis II představuje návrat člověka k Měsíci po více než půlstoletí. Nejde však o opakování programu Apollo. V jiném technologickém i geopolitickém kontextu se znovu otevírá otázka, proč člověka do hlubokého vesmíru vůbec posíláme a co tím vlastně sledujeme?

Základní údaje: Názory; 10.4.2026

Eduard Fiedler: Velikonoce jako paradox vztahu

Autor článku: ne

Vztahy jsou všude kolem nás, v našich myšlenkách, slovech a vnějších realitách, mikroskopických i makroskopických. Vědci tráví většinu času tím, že se jimi podrobně a trpělivě zabývají. Jak známo, kauzální vysvětlení není ničím jiným než odhalením vztahu mezi účinnou příčinou a účinkem. Vztah k sobě nebo k druhým lidem tvoří ústřední zájem psychologie.

Základní údaje: Názory; 5.4.2026

Vladislava Vojtíšková: Sledováním zahraničních vazeb bychom přišli o talenty i důvěru

Současná situace kolem zákona o evidenci zahraničních vazeb či zahraniční finanční podpory mi připomíná covidové déjà vu či otočky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Návrhy legislativy se každou chvíli mění. Článek, který jsme měli připravený k vydání na úterý 24. března 2026, jsme museli v pondělí večer po jednání vlády stahovat ze systému, abychom se k němu ve středu mohli zase vrátit, neboť návrh – zatím v nejasné podobě – je opět na stole. Proč je to špatně?

Základní údaje: Vladislava Vojtíšková; 26.3.2026

Grafika byla vygenerována pomocí ChatGPT a doupravena

Postdok mezi čtyřmi kontinenty

Autor článku: ne
Zdroj: Czexpats in Science

V posledních dvou letech se na postdoka vydaly čtyři biochemičky s doktoráty z Prahy, každá do jiného koutu světa: do USA, do Japonska, do Německa a do Jihoafrické republiky. Jak se jim tam bádá a žije? Jaké jsou mezi zeměmi rozdíly a na co si dát pozor? O tom se dočtete v blogu Jany Pilátové (Lawrence Berkeley National Laboratory, USA), Karolíny Honzejkové (Okinawa Institute of Science and Technology, Japonsko), Veroniky Vetýškové (Leibniz Institute for New Materials, Německo) a Terezie Ticháčkové (Stellenbosch University, Jižní Afrika).

Základní údaje: Czexpats in Science; Názory; 21.3.2026

Zuzana Osifová: Postdoc v Izraeli – lví odvaha nebo ryzí šílenství?

Autor článku: ne
Zdroj: Czexpats in Science

Zuzana Osifová, vědkyně a zároveň spisovatelka, je již druhým rokem postdoktorandkou na Weizmannově institutu v Izraeli, jako stipendistka Nadace Experientia a kanadské Azrieli Foundation. Věnuje se zde vývoji nových metod nukleární magnetické rezonance (NMR), které by jí pomohly poodhalit tajemství skládání a dynamiky proteinů při fyziologických koncentracích. Jak se jí bádá a žije v zemi, kde zvuk sirén neznamená jednou měsíčně „zkoušku sirén“, ale opravdu potřebu se jít schovat do krytu?

Základní údaje: Czexpats in Science; Názory; 14.3.2026

Daniel Münich: Na lovu vládních strategií pro české vysoké školství

Udělal jsem něco, co v současném Česku dělá jen pár excentriků – přečetl jsem si Programové prohlášení nové vlády a její novou Hospodářskou strategii. A navíc jsem si obsah obou dokumentů srovnal co do jejich plánů, vizí a slibů. A navíc jsem to ještě sepsal. Text měl původně 5000 znaků. To ale dnes v komerčním médiu neudáte, to lidé neučtou. Tak jsem to ostrou tužkou krátil na 3500 znaků. Ale i to se ukázalo jako příliš dlouhé. Nakonec můj komentář vyšel v Hospodářských novinách, ale redakcí byl dále zredukován na dřeň 1800 znaků. A navíc vyšel s poněkud zavádějícím titulkem. A tak se s pokorou vracím z vandru k mému soukromému blogu. Zde mohu psát texty jakkoliv dlouhé, byť je asi ne každý učte až do konce. Zde nabízím původní originál v plném znění.

Základní údaje: Daniel Münich; 13.3.2026

Martin Víta: Peer review v éře AI – pomocník, nebo další problém?

Rozvoj velkých jazykových modelů mění způsob, jakým vznikají vědecké texty – a pravděpodobně změní i způsob, jakým jsou posuzovány. Může umělá inteligence pomoci řešit krizi peer review, nebo naopak přispěje k dalšímu zahlcení vědeckého publikačního systému? Nad otázkami, které otevřel nedávný text Ondřeje Machka, se zamýšlí Martin Víta.

Základní údaje: Martin Víta; 12.3.2026

Dan Andrée, poradce univerzitní aliance Stockholm: Opravme plánování výzkumného rámcového programu

Autor článku: ne
Zdroj: Science Business

Téměř tři desetiletí jsem se věnoval politice EU v oblasti výzkumu a inovací. I když jsem tuto práci miloval, musím říct: systém nefunguje tak dobře, jak by měl. Pro posílení demokracie jsou zapotřebí změny ve způsobu, jakým jsou navrhovány a prováděny výzkumné a inovační programy EU.

Základní údaje: Science Business; Názory; 11.3.2026

Ondřej Machek: Pochmurné vyhlídky systému peer review

Naše poznání už desetiletí stojí na systému peer review, který má zajistit, aby světlo světa spatřily pouze metodicky a fakticky kvalitní vědecké studie. Ve vědecké sféře začínají právem zaznívat obavy z nejistoty, co s tímto systémem provede nástup umělé inteligence. Pojďme se podívat na hlavní problémy.