Názory

Jakub Čech: Potřebuje největší česká vysoká škola svou vlastní centrální knihovnu?

V akademickém senátu Univerzity Karlovy dlouhodobě řeším téma nedostatku studijních míst v knihovnách v Praze, zejména o víkendech a svátcích. Proč největší česká vysoká škola nemá svou vlastní centrální knihovnu? Jsou v éře e-zdrojů univerzitní studovny ještě potřeba?

Základní údaje: Jakub Čech; 24.1.2026

Jiří Chýla: AV ČR má horší výsledky než zahraniční instituce. Ředitelé ústavů mají malé možnosti ke změně

Má Akademie věd ČR opravdu srovnatelné publikační výsledky se zahraničními výzkumnými institucemi, jak ukazovala studie think-tanku IDEA CERGE-EI? Domnívám se, že bohužel nikoliv. Ve svém textu rozebírám příčiny.

Základní údaje: Jiří Chýla; 22.1.2026

Postdoctoral Associate positions in cancer research

Zobrazení na úvodní stránce: Ano
Textové pole: Místo výkonu: Praha

Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (IOCB Prague)) is looking for candidates for the Postdoctoral Associate positions in cancer research.

Ondřej Havelka: Rychlejší publikace, méně průlomů. Je to cena za AI ve vědě?

Umělá inteligence se rychle stala nedílnou součástí moderní vědy. Přináší rychlost, efektivitu a zvyšuje dopad jednotlivých vědců. Ale za touto technickou efektivitou se skrývá jemně znepokojivý fenomén, který může postupně změnit dlouhodobý trend ve vědeckých výstupech.

Základní údaje: Ondřej Havelka; 21.1.2026

Daniel Münich: Peníze na vědu školníkům - dilemata podpory české vědy

Intenzita veřejné finanční podpory vědy v Česku za roky doklesala hluboko pod průměr zemí EU. Jinak apatická širší veřejnost to mohla zaznamenat před vánočními svátky. Tehdy bylo velké mediální haló, když Fialova vláda na odchodu rozhodla z již tak nízké podpory vědy uzmout peníze na zaplacení nepedagogických pracovníků regionálního školství.

Základní údaje: Daniel Münich; 15.1.2026

Slavka Čubanová: Proč excelentní výzkum nestačí – komunikace jako nedílná součást vědecké práce

Autor článku: ne
Zdroj: Slavka Čubanová

Kvalita vědeckého výzkumu se v českém i mezinárodním prostředí tradičně hodnotí podle exaktních metrik – metodologické preciznosti, impakt faktoru časopisů nebo počtu citací. Přesto se stále častěji ukazuje, že ani špičkový výzkum automaticky nezaručuje společenský dopad, důvěru veřejnosti ani politickou relevanci.

Základní údaje: Slavka Čubanová; Názory; 8.1.2026

Vladislava Vojtíšková: Spustili jsme anglický překlad portálu. Chceme sloužit jako informační zdroj pro všechny

Možná jste si toho již všimli – na našem webu se v pravém horním rohu objevila anglická vlaječka. Když na ni kliknete, zobrazí se vám web v angličtině s upozorněním, že jde o strojový překlad z českého jazyka, který může obsahovat chyby. Dnešní AI nástroje jsou však již na takové úrovni, že chyby jsou relativně malé a překlad je dobře využitelný.

Základní údaje: Vladislava Vojtíšková; 22.12.2025

Vladislava Vojtíšková: Co mi dala účast v projektu Challenger? Demytizovala v mých očích podnikání

Přihlásila jsem se do osmitýdenního programu zaměřeného na inovace ve zdravotnictví. Proč? Chtěla jsem vyzkoušet, jak takové výzvy fungují a zda k něčemu jsou. A co mi to dalo? Zjištění, že i za osm týdnů se dá s neznámými lidmi vytvořit tým a během online hovorů přijít s inovačním řešením, které chce komerčně uplatnit firma.

Základní údaje: Vladislava Vojtíšková; 13.12.2025

Jakub Čech: Nerovné odměňování na vysokých školách neodráží tržní princip, ale porušení zákoníku práce

Nerovné odměňování na Univerzitě Karlově řeším přes dva roky, co jsem v jejím akademickém senátu. Problém zásadně odlišných mezd podle fakult však není specifikem UK, a týká se i jiných veřejných vysokých škol. Pokud systém odměňování na vysokých školách je v rozporu s legislativou, respektuje aspoň tržní principy?

Základní údaje: Jakub Čech; 11.12.2025

Jakub Čech

Nikola Frollová: Věda jako status. Proč manažeři rádi citují studie, které nečetli?

Autor článku: ne
Zdroj: Nikola Frollová

Představte si běžnou scénu. Na LinkedInu se šíří post, že home office „podle studie z Harvardu“ ničí produktivitu. Někdo se zeptá na zdroj, autor na něj odkáže a tím to často končí. Odkaz na Harvard nebo „meta-analýzu“ často funguje jako statusový signaling.