Radim Hladík

Vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově a působí jako výzkumný pracovník v Oddělení pro studium vědy Filosofického ústavu AV ČR, kde se zabývá rolí médií a komunikace ve vědě. Pedagogicky se angažoval především na Fakultě sociálních věd UK. Jako předseda České asociace pro digitální humanitní vědy podporuje využívání počítačových metod v sociálněvědních a humanitních oborech. Absolvoval řadu zahraničních stáží včetně např. ročního studia na Kolumbijské univerzitě a v letech 2017-2019 provádí výzkum jako postdoktorand v japonském Národním ústavu pro informatiku. Vedle badatelské práce má zkušenosti i z působení na MŠMT, jako vědecký tajemník nebo výkonný redaktor časopisu Teorie vědy.

Nedávno vyhlášené výsledky veřejné soutěže o Standardní projekty 2021 Grantové agentury ČR leckoho zaskočily nízkým počtem udělených projektů. Vše nasvědčuje tomu, že úspěšnost v hlavní české soutěži o projekty základního výzkumu výrazně poklesla. Analýza zasazuje výsledky soutěží GAČR do kontextu závislosti vědních oblastí na podpoře od různých poskytovatelů.

Základní údaje: Radim Hladík; 16.1.2021

GA ČR

Začátkem září 2019 se paralelně konaly tři konference světové úrovně zaměřené na vědu a výzkum. Z jejich stopy na Twitteru můžeme vyčíst, že jejich souběh spíše než o nezdařilé koordinaci svědčí o rozvětvenosti badatelských přístupů, pro něž předmět výzkumu představuje věda samotná.

Základní údaje: Radim Hladík; 9.12.2019

Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?

Základní údaje: Radim Hladík; 17.6.2019

Na motivy skutečného příběhu o vzniku nového časopisu pro kvantitativní výzkum vědy Quantitative Science Studies žádný hollywoodský trhák nevznikne. Z pohledu vcelku nezáživné specializace, kterou hodnocení vědy je, však tato anabáze nepostrádá dramatický náboj.