Nedávno vyhlášené výsledky veřejné soutěže o Standardní projekty 2021 Grantové agentury ČR leckoho zaskočily nízkým počtem udělených projektů. Vše nasvědčuje tomu, že úspěšnost v hlavní české soutěži o projekty základního výzkumu výrazně poklesla. Analýza zasazuje výsledky soutěží GAČR do kontextu závislosti vědních oblastí na podpoře od různých poskytovatelů.
Nízká úspěšnost je neúspěchem vědní politiky
Po vyhlášení výsledků soutěže Grantové agentury ČR o Standardní projekty 2021 v prosinci 2020 se český akademický Twitter pustil do diskusí, kterým dominovala otázka úspěšnosti podaných žádostí. V roce 2018 úspěšnost ve Standardní soutěži vystoupala na 30 % a i v roce 2019 se udržela na slušných 25 %. Avšak nízký počet podpořených projektů v kombinaci s prohlášením GAČR o rekordním zájmu žadatelů v minulém roce dává tušit, že došlo k razantnímu poklesu úspěšnosti, přestože její míra nebyla dosud oficiálně oznámena.
Loni jsme s Michalem H. Kolářem ze spolku Czexpats in Science provedli rozbor soutěží Grantové agentury ČR (GAČR), na jehož konci jsme upozornili právě na problém, který představuje nízká úspěšnost v grantových soutěžích pro vědu jako celek. Míra úspěšnosti v grantových soutěžích představuje mj. důležitý indikátor financování vědy a/nebo efektivního nastavení programů podpory. Přestože celkový rozpočet na vědu a výzkum nominálně vzrůstá, klesající míra úspěšnosti v grantových soutěžích vysílá signál, že podpora projektového financování základního výzkumu není dostatečná.
Dokonce i v aplikovaném výzkumu, kde se běžně úspěšnost ve většině soutěží Technologické agentury ČR pohybuje na hodnotách kolem jedné třetiny i vyšších, se začíná objevovat varovný signál nízké úspěšnosti. Podle ředitele Kanceláře TAČR, Martina Bunčeka, hrozí, že v posledním ročníku soutěže Éta pro podporu aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách bude podpořeno i méně než 10 % žádostí, což by tuto národní soutěž dostalo do čísel, která očekáváme spíše u prestižních mezinárodních poskytovatelů, jako je Evropská výzkumná rada (ERC)
Každá neúspěšná žádost, zvláště pokud vědec či vědkyně věnovali její přípravě odpovídající čas a úsilí, přináší tu méně, tu více oprávněné individuální zklamání. Tento příspěvek namísto těžko postihnutelné osobní roviny monitoruje postavení podpory od GAČR v systémovém kontextu vědních oblastí. Oborová perspektiva poskytuje objektivnější měřítko toho, jak moc v dané oborové skupině bolí „nedostat GAČR”. Vstupní premisou je předpoklad, že pokud se většina publikačních výsledků v určité vědní oblasti opírá o jiný zdroj financování, neúspěch u GAČR má na její rozvoj relativně malý dopad.
Dedikace publikací v RIV
Prostřednictvím záznamů v Rejstříku informací o výsledcích RIV tato analýza sleduje objem publikací podpořených GAČR ve srovnání s jinými zdroji financování v letech 2000 až 2019. Delší časové okno poskytuje vhled do dlouhodobých trendů. Rozložení agregované statistiky do šesti vědních oblastí následně slouží jako indikátor jejich závislosti na různých zdrojích financování.
Jednotkou analýzy jsou zde položky v RIV, které evidují typ finančních zdrojů pro každou publikaci. Pro zjednodušení ji nazvěme finanční dedikací výsledku. Každý výsledek má aspoň jednu dedikaci, ale může jich mít í více, například pokud vznikl ve spolupráci různě financovaných autorů. Zaměření na dedikace publikačních výsledků (články, knihy, kapitoly v knihách a příspěvky v indexovaných konferenčních sbornících) vymezuje relevantní typ dat, pokud nás zajímá základní výzkum, který je doménou GAČR.
Při práci s daty z RIV je potřeba záznamy deduplikovat a dedikace přiřadit dle oborové příslušnosti. Pro stanovení vědních oblastí používáme klasifikaci FORD. Starší záznamy v RIV využívaly vlastní systém oborového členění, který není na žádnou standardní mezinárodní klasifikaci beze zbytku převoditelný. Například RIV kategorie „Umění, architektura, kulturní dědictví” může v klasifikaci FORD spadat pod stavební inženýrství, nebo pod humanitní vědy. V detailech tak může být analýza zkreslena zvoleným způsobem řešení podobných sporných případů.
Postavení projektů oproti jiným zdrojům financování
GAČR je poskytovatelem projektového financování, není však zdaleka jediným. Navíc kromě projektových peněz získávají výzkumné organizace i jiné typy účelové podpory a institucionální dotace. Předtím, než se podíváme na pozici GAČR mezi poskytovateli projektové podpory, je tedy nezbytné ujasnit si celkovou roli projektového financování v publikační produkci české vědy. K tomuto účelu slouží graf 1.
Graf 1: Podíl finančních zdrojů v dedikacích publikačních výsledků české vědy.
Graf 1 primárně zobrazuje, jak se v průběhu let měnila struktura finančních zdrojů, které výzkumné organizace deklarují u svých publikačních výsledků. Byť se bavíme o finančních zdrojích, nezapomínejme, že zde počítáme dedikace publikací, nikoliv koruny. Může se to jevit jako nedostatek analýzy, ale počítání dedikací s sebou zároveň nese jistou míru standardizace. Nezajímá nás tedy, zda kvůli jedné publikaci bylo nezbytné pořídit drahé instrumenty, nebo zda si její autoři vystačili s pověstným „papírem a tužkou”. Ptáme se pouze na zdroj peněz, ne na jejich objem.
Míra projektového financování vykazuje mezi dedikacemi až překvapivou stabilitu. Po celé dvě uplynulé dekády se pohybuje na hodnotách blížících se 40 %. Oproti tomu ve složení zbývajících více než 60 % dedikací došlo v souvislosti se změnami ve vědní politice k podstatným přesunům. Výzkumné záměry, kterým byla na začátku tisíciletí věnována drtivá většina publikací, byly postupně nahrazovány institucionální podporou na rozvoj výzkumných organizací. Vysokým školám se také dostalo nového zdroje příjmů v podobě účelových prostředků na specifický vysokoškolský výzkum, jenž se postupně rovněž stal podstatnou složkou dedikací. Jiné typy finančních zdrojů hrají při vykazovaní publikačních výsledků menší, až zanedbatelnou úlohu.
Pro kontext absolutních čísel jsou na druhé kolmé ose grafu 1 vyneseny počty publikací a jejich dedikací. Z definice musí být publikací stejně, nebo méně než jim příslušejících dedikací. Za zmínku stojí drobné, ale patrné rozevření nůžek mezi oběma veličinami, které ale jinak sledují stejný trend. Vícezdrojové financování může indikovat řadu jevů, od benigního rozšiřování spolupráce po nástup kafemlejnkové kultury výkaznictví nebo lepení úvazků. Ale jak jsme již poznamenali, navzdory všem změnám ve způsobech financování i v počtech publikací a jejich dedikací, projektová úroveň dedikací, což je pole, v němž působí i GAČR, se dlouhodobě udržuje na vyrovnaných hodnotách.
Role GAČR v podpoře projektů
V dalším kroku analýzy se soustředíme pouze na projektové dedikace, tedy na necelých 40 % dedikací. Tento segment obsahuje publikace, které byly v RIV zaevidovány jako výstup z projektů GAČR nebo dalších poskytovatelů projektové podpory. Jelikož vycházíme z dat RIV, sluší se připomenout, že RIV s určitou výjimkou pro programy EU nijak systematicky neeviduje podporu výzkumu od zahraničních agentur. Data tedy můžeme nahlédnout výhradně z národní perspektivy, kdy GAČR srovnáváme s jinými českými institucemi, které vyhlašují soutěže ve vědě a výzkumu. Počty projektových dedikací podle podílu poskytovatelů jsou zobrazeny na grafu 2.
Graf 2: Projektové dedikace publikačních výsledků podle poskytovatelů.
Zatímco celkový podíl projektových zdrojů zůstává celkově stabilní (graf 1), uvnitř samotného projektového segmentu došlo k výraznějším změnám (graf 2). Role GAČR zůstává v projektovém financování základního výzkumu nepochybně důležitá, v průběhu let však oslabuje. Zatímco až do roku 2005 včetně si GAČR mohl nárokovat více než polovinu všech projektových dedikací, v roce 2019 jeho podíl činil jen něco málo přes jednu třetinu. Se zánikem Grantové agentury AVČR výrazně poklesl i podíl dalších poskytovatelů, jako jsou státní správa a územní samospráva. Vzhledem k tomu, že TAČR se zaměřuje na aplikovaný výzkum, ani tato agentura nezískává mnoho publikačních dedikací. Klesající trend dlouhodobě zaznamenávají také dedikace rezortních, ministerských projektů.
Jediným poskytovatelem, který navýšil svou účast na projektových dedikacích, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Oproti stavu v letech 2004-2005 se MŠMT v roce 2019 dostalo na více než trojnásobek původních procentních bodů a výzkumné organizace mu připisují již téměř polovinu všech svých projektových dedikací. MŠMT má v gesci řadu programů mezinárodní spolupráce, přerozděluje peníze z operačních programů EU a vyhlašuje vlastní projektové soutěže. Pod záštitou MŠMT vzniklo mimo jiné mnoho tzv. center základního výzkumu a výzkumných infrastruktur, pro které existují zvláštní programy udržitelnosti.
Strategie MŠMT pro projektové financování vědy a výzkumu by si zasloužila vlastní podrobný rozbor. Zde nás však zajímá především postavení GAČR ve vztahu k ostatním poskytovatelům. Z tohoto úhlu pohledu lze konstatovat, že GAČR se propadl z jasného prvního místa na sice silnou, ale dnes již nepochybně druhou pozici v pořadí poskytovatelů projektové podpory, zatímco bezmála polovinu dedikací vědci a vědkyně vykazují pro MŠMT.
Grantové agentury jsou zvláštním prostorem na pomezí vědní politiky a vědy samotné. Díky odborným panelům a důrazu na peer-review v nich hlas vědecké komunity převažuje. Narůstající ingerence státu v projektovém financování vědy, kdy si MŠMT a ostatní ministerské rezorty nárokují nadpoloviční počet publikačních dedikací na úkor národní grantové agentury, můžeme označit za hlavní charakteristiku účelového financování české vědy v posledních letech.
Závislost na GAČR v oborových skupinách
Nyní můžeme přistoupit k hlavnímu výstupu analýzy, kterým je zjištění rozložení projektového financování v různých vědních oblastech. Graf 3 člení výše diskutovanou agregovanou statistiku (graf 2) podle hlavních oborových skupin v klasifikaci FORD. Část 3A zobrazuje počty publikací a jim náležejících dedikací. Jsou zde patrné naprosto zásadní rozdíly mezi obory. Přírodovědné a technické obory svými projektovými výsledky naprosto dominují, zatímco ostatní oborové skupiny zůstávají daleko pozadu. Pokud se tedy zabýváme úhrnnými statistkami, je to skoro totéž, jako mluvit pouze o přírodovědných a technických oborech. V přírodních vědách - ale poslední dobou i v medicínském výzkumu - se také nejvýrazněji projevuje efekt vícezdrojového financování, kdy jedna publikace vykazuje vícero dedikací.
Graf 3: Projektová podpora podle vědních oblastí.
Část grafu 3B ukazuje mix projektových poskytovatelů podle vědních oblastí. Obrázek odhaluje tři hlavní vzorce.
1) Zemědělské a medicínské obory jsou podporovány především rezortními projekty (bezpochyby půjde o ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví). Navíc se v nich také projevil větší vliv projektů MŠMT.
2) V přírodních a technických vědách převládají projektové zdroje z MŠMT. Zatímco v technických vědách je tento jev nejsilnější, v přírodních vědách si GAČR stále udržuje důležité postavení.
3) Humanitní a sociální vědy v projektovém financování závisí z převážné části na GAČR. Jejich možnosti získat projekty od jiných poskytovatelů jsou značně omezené. Za povšimnutí stojí i to, jak se v humanitních a přírodních vědách projevil zánik Grantové agentury AVČR (fungovala od roku 1990 do začátku roku 2015), a naopak jak technickým vědám pomohl nástup Technologické agentury ČR (zřízena 2009).
Podíl modré barvy v grafu 3B naznačuje slibovanou odpověď na otázku, jak moc jsou vědní oblasti v projektovém financování svých publikačních výsledků závislé na GAČR. S nadsázkou lze říci, že pokud je v humanitních a sociálních vědách něčí žádost o GAČR neúspěšná, nezbývá mnoho možností, jak projekt realizovat u jiného poskytovatele. V přírodních vědách alternativy existují, ale i zde má GAČR velký vliv. Naopak projektová publikační produkce v zemědělských oborech by se bez podpory GAČR v zásadě obešla. Takový je aspoň stav věcí, byť určitě ne každý vědec a vědkyně budou spokojeni s tím, že jejich projekty místo na grantové agentuře závisí na podpoře vládních ministerstev. Podíl GAČR je nižší ve vědních oblastech, které mají přirozeně větší aplikační potenciál. Ale protože sledujeme publikace, tedy výstupy základního výzkumu, procentuální srovnání by mělo být relevantní napříč obory.
GAČR v kontextu oborů a finančních zdrojů na vědu a výzkum
Mohlo by se zdát, že jsme na otázku závislosti oborů na podpoře z GAČR našli uspokojivou odpověď. A pokud ne uspokojivou, pak jsme aspoň získali do problematiky o něco více empiricky informovaný vhled. Ale udělejme ještě jeden krok zpět k celkové roli projektového financování, které, jak jsme viděli, se souhrnně, drží na stabilních hodnotách. Promítá se tato stabilita i do jednotlivých vědních oblastí? Graf 4 ukazuje, že při větším oborovém rozlišení tomu tak není.
Graf 4: Oborové rozložení finančních zdrojů v dedikacích publikačních výsledků.
Projektové dedikace činí v humanitních a sociálních vědách přibližně pětinu všech dedikací, zatímco v zemědělských, technických a přírodních vědách mají zhruba poloviční podíl. Obory se zde shlukují jinak, než tomu je ve výlučně projektovém segmentu. Medicínský, sociálněvědní a humanitněvědní výzkum většinu dedikací vykazuje institucionální podpoře. (Mimochodem, tato statistika by mohla napovědět, které obory byly nejvíce citlivé na kafemlejnkové hodnocení.) Přestože sociální a humanitní vědy v projektovém financování na GAČR závisí nejvíce, projektové dedikace jsou pro ně obecně méně důležité.
Předchozí poznatky tedy můžeme korigovat v tom smyslu, že v kombinaci závislosti oborových skupin na projektovém financování a v jeho rámci pak na konkrétních poskytovatelích má podpora od GAČR největší význam spíše v přírodních vědách. Konkrétně to ilustruje skutečnost, že v letech 2015-2019 bylo v humanitních vědách pro GAČR vykázáno 14 % všech dedikací (tedy i z neprojektových zdrojů), zatímco v přírodních vědách to bylo 20 %. Ptáme-li se na závislost oborů na GAČR, záleží tedy i na tom, zda ji budeme posuzovat v přirozenějších, ale úžeji vymezených podmínkách projektového financování, nebo zvolíme širší kontext.
Analýza nijak nezohlednila výši podpory. Nepřihlíží ani k publikačním charakteristikám, které by mohly např. naznačit, zda se publikace dedikované projektům v nějakém aspektu odlišují od ostatní publikační produkce. Není zde ani řečeno, zda je aktuální rozložení finančních zdrojů vhodné a zda odpovídá potřebám různých oborů. A velkou slepou skvrnou představuje absence dat o zahraničních finačních zdrojích, kterými je nemalá část publikací nepochybně také podpořena, ale v RIV mají evidovanou třeba jen dedikaci institucionální podpoře. Navzdory těmto omezením můžeme závěrem konstatovat, že bez ohledu na paritu podpory, kterou se GAČR snaží více či méně udržovat ve svých oborových komisích, strategická role národní grantové agentury se v různých vědních oblastech výrazně liší - a někde může být zastíněna projektovými soutěžemi MŠMT.
Autor: Radim Hladík
Text vyšel na autorově blogu radimhladik.net
