Jiří Chýla

Teoretický fyzik zabývající se strukturou hmoty a silami působícími mezi jejími základními stavebními kameny. Úzce spolupracuje s experimenty. Přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK, vede studenty doktorského studijního programu, vedl Centrum fyziky částic, společný projekt FZÚ AV ČR, MFF UK a FJFI ČVUT. Intenzivně se věnuje popularizaci vědy. Je místopředsedou Výboru pro spolupráci ČR s CERN a byl představitel ČR v ECFA (Evropský výbor pro budoucí urychlovače). Od roku 2009 je členem Akademické rady AV ČR, kde se věnuje otázkám organizace, hodnocení a financování výzkumu a legislativě výzkumu a vývoje. O těchto otázkách publikuje texty v časopisech a na serverech.

Navýšení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace v roce 2025 je iluze a reakce ministra Ženíška na tento návrh je sebeklam, který jen potvrzuje strategii vlády „slibem nezarmoutíš“.

Základní údaje: Jiří Chýla; 5.9.2024

Nastupujícímu ministrovi Marku Ženíškovi si dovolím dát dvě rady do života ve funkci ministra.

Základní údaje: Jiří Chýla; 17.5.2024

Ministerstvo pro vědu

O Peteru Higgsovi a jeho bosonu toho bylo napsáno mnoho, ale povětšinou jde o mýty a pohádky, které mají se skutečností velmi málo společného. V této vzpomínce nejdříve tyto mýty připomenu a poté ukáži, jaký je skutečný význam Higgsova bosonu v dnešní teorii mikrosvěta, která se nevhodně nazývá standardní model (SM), co skutečně Higgs vymyslel a proč jsou pojmy „Higgsův boson“ a „Higgsův mechanismus“ výlučně jeho dílem, ale také, že vlastně ani on nechápal, co objevil.

Základní údaje: Jiří Chýla; 25.4.2024

Higgs
boson

Už 27. září tohoto roku oslaví CERN, Evropská laboratoř fyziky částic, místo, kde se v roce 1989 zrodil Web a v roce 2012 byl objeven Higgsův boson, 70 let od svého založení. Popud k němu vyšel od francouzského teoretického fyzika, laureáta Nobelovy ceny za fyziku, Louise de Broglie (1892–1987), jenž v roce 1949 navrhl vytvoření Evropské fyzikální laboratoře, aby se zabránilo odlivu talentovaných fyziků do USA.

Základní údaje: Jiří Chýla; 17.2.2024

Povede omezení vládní podpory vědy a výzkumu pouze k zeštíhlení nekonkurenčních pracovišť, nebo budou jeho následky mnohem závažnější? Přečtěte si polemiku Jiřího Chýly s názorem Jiřího Schwarze z Anglo-americké univerzity, který byl publikován v Hospodářských novinách.

Základní údaje: Jiří Chýla; 3.7.2023

Co by znamenal návrh ministra financí na dramatickou redukci kofinancování projektů Operačních programů financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů pro český výzkum, vývoj a inovace? Přečtěte si nejnovější blog Jiřího Chýly, který vysvětluje následky takového opatření.

Základní údaje: Jiří Chýla; 23.6.2023

Loňská Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Clauserovi, Alainu Aspectovi a Antonu Zeilingerovi za to, že ukázali, že příroda se nechová podle našich představ založených na zkušenostech klasické fyziky. Co by si takovém objevu myslel Einstein?

Základní údaje: Jiří Chýla; 23.5.2023

Jiří Chýla ve svém blogu reaguje na článek Daniela Münicha Open access: bez grafů a bez iluzí, ve kterém vyjadřuje obavy z důsledků přechodu k publikování vědeckých článků v tzv. otevřeném přístupu proto, že podle jeho názoru nový systém neznamená jen řízenou revoluci ve snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nebezpečnou změnu modelu hodnocení kvality vědecké práce.

Základní údaje: Jiří Chýla; 8.2.2023

V tomto příspěvku volně navazuji na úvahu Daniela Münicha Co je a není v koaliční smlouvě ohledně vědy a přidávám svůj pohled na jmenování Heleny Langšádlové ministryní pro vědu a výzkum.

Základní údaje: Jiří Chýla; 8.12.2021

Piráti a STAN nám před volbami připravili bohatýrský švédský stůl, na němž je na 84 talířích formulován názor této volební koalice na různé aspekty stavu naší společnosti a velmi podrobně navrženy kroky, jak tento, povětšinou podle jejich názoru bídný stav, změnit. To oceňuji, protože to dává možnost posoudit, do jaké míry jsou takové představy reálné.