Jiří Chýla

Teoretický fyzik zabývající se strukturou hmoty a silami působícími mezi jejími základními stavebními kameny. Úzce spolupracuje s experimenty. Přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK, vede studenty doktorského studijního programu, vedl Centrum fyziky částic, společný projekt FZÚ AV ČR, MFF UK a FJFI ČVUT. Intenzivně se věnuje popularizaci vědy. Je místopředsedou Výboru pro spolupráci ČR s CERN a byl představitel ČR v ECFA (Evropský výbor pro budoucí urychlovače). Od roku 2009 je členem Akademické rady AV ČR, kde se věnuje otázkám organizace, hodnocení a financování výzkumu a legislativě výzkumu a vývoje. O těchto otázkách publikuje texty v časopisech a na serverech.

V pondělí 2. prosince 2024 tomu bylo přesně 50 let ode dne, kdy se v jednom čísle časopisu Physical Review Letters (Volume 33, Number 23) hned za sebou objevily tři články, které oznamovaly objev, jenž zásadním způsobem ovlivnil další vývoj našeho chápání zákonů mikrosvěta.

Základní údaje: Jiří Chýla; 6.12.2024

Navýšení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace v roce 2025 je iluze a reakce ministra Ženíška na tento návrh je sebeklam, který jen potvrzuje strategii vlády „slibem nezarmoutíš“.

Základní údaje: Jiří Chýla; 5.9.2024

Nastupujícímu ministrovi Marku Ženíškovi si dovolím dát dvě rady do života ve funkci ministra.

Základní údaje: Jiří Chýla; 17.5.2024

Ministerstvo pro vědu

O Peteru Higgsovi a jeho bosonu toho bylo napsáno mnoho, ale povětšinou jde o mýty a pohádky, které mají se skutečností velmi málo společného. V této vzpomínce nejdříve tyto mýty připomenu a poté ukáži, jaký je skutečný význam Higgsova bosonu v dnešní teorii mikrosvěta, která se nevhodně nazývá standardní model (SM), co skutečně Higgs vymyslel a proč jsou pojmy „Higgsův boson“ a „Higgsův mechanismus“ výlučně jeho dílem, ale také, že vlastně ani on nechápal, co objevil.

Základní údaje: Jiří Chýla; 25.4.2024

Už 27. září tohoto roku oslaví CERN, Evropská laboratoř fyziky částic, místo, kde se v roce 1989 zrodil Web a v roce 2012 byl objeven Higgsův boson, 70 let od svého založení. Popud k němu vyšel od francouzského teoretického fyzika, laureáta Nobelovy ceny za fyziku, Louise de Broglie (1892–1987), jenž v roce 1949 navrhl vytvoření Evropské fyzikální laboratoře, aby se zabránilo odlivu talentovaných fyziků do USA.

Základní údaje: Jiří Chýla; 17.2.2024

kvantová fyzika

Povede omezení vládní podpory vědy a výzkumu pouze k zeštíhlení nekonkurenčních pracovišť, nebo budou jeho následky mnohem závažnější? Přečtěte si polemiku Jiřího Chýly s názorem Jiřího Schwarze z Anglo-americké univerzity, který byl publikován v Hospodářských novinách.

Základní údaje: Jiří Chýla; 3.7.2023

Co by znamenal návrh ministra financí na dramatickou redukci kofinancování projektů Operačních programů financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů pro český výzkum, vývoj a inovace? Přečtěte si nejnovější blog Jiřího Chýly, který vysvětluje následky takového opatření.

Základní údaje: Jiří Chýla; 23.6.2023

Loňská Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Clauserovi, Alainu Aspectovi a Antonu Zeilingerovi za to, že ukázali, že příroda se nechová podle našich představ založených na zkušenostech klasické fyziky. Co by si takovém objevu myslel Einstein?

Základní údaje: Jiří Chýla; 23.5.2023

Jiří Chýla ve svém blogu reaguje na článek Daniela Münicha Open access: bez grafů a bez iluzí, ve kterém vyjadřuje obavy z důsledků přechodu k publikování vědeckých článků v tzv. otevřeném přístupu proto, že podle jeho názoru nový systém neznamená jen řízenou revoluci ve snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nebezpečnou změnu modelu hodnocení kvality vědecké práce.

Základní údaje: Jiří Chýla; 8.2.2023

V tomto příspěvku volně navazuji na úvahu Daniela Münicha Co je a není v koaliční smlouvě ohledně vědy a přidávám svůj pohled na jmenování Heleny Langšádlové ministryní pro vědu a výzkum.