Jiří Chýla

Teoretický fyzik zabývající se strukturou hmoty a silami působícími mezi jejími základními stavebními kameny. Úzce spolupracuje s experimenty. Přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK, vede studenty doktorského studijního programu, vedl Centrum fyziky částic, společný projekt FZÚ AV ČR, MFF UK a FJFI ČVUT. Intenzivně se věnuje popularizaci vědy. Je místopředsedou Výboru pro spolupráci ČR s CERN a byl představitel ČR v ECFA (Evropský výbor pro budoucí urychlovače). Od roku 2009 je členem Akademické rady AV ČR, kde se věnuje otázkám organizace, hodnocení a financování výzkumu a legislativě výzkumu a vývoje. O těchto otázkách publikuje texty v časopisech a na serverech.

V článku Michaela Šebka na tomto serveru z 5. 12., nazvaném R.I.P. kafemlejnku, přichází Bílá paní a inspirovaném článkem Václava Hořejšího Kafemlejnek – dobrý sluha a zlý pán? z 2. 12. 2016 se jeho autor nejdříve podivuje, proč jeho oblíbený kafemlejnek upadl v nemilost a „byl zrušen právě ve chvíli, kdy už byl docela rozumný – anebo právě proto?“ a poté se věnuje Metodice 17+, která by měla Šebkův oblíbený kafemlejnek nahradit a jež se mu jeví „jako Bílá paní: Každý o ní mluví, ale kdo ji kdy viděl?“

Základní údaje: Jiří Chýla; 7.12.2016

11. listopadu vyšly na tomto portálu dva texty, jeden od Daniela Münicha a druhý od Michaela Šebka, které komentují nedávno zveřejněné výsledky II. pilíře hodnocení výzkumných organizací. Následně vyšel 14. listopadu druhý článek Michaela Šebka, v němž odmítá Münichovu kritiku. Rozhodl jsem se být samozvaným rozhodčím jejich sporu. Můj verdikt: na body vítězí jasně Münich.

Základní údaje: Jiří Chýla; 21.11.2016

Za hrubý a záludný faul na fakta o připravovaném Ministerstvu pro výzkum a vývoj jakožto ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj a nedovolené matení veřejnosti uděluji Jiřímu Nantlovi červenou katru. Uvedených činů se dopustil v článku Co by (také) znamenalo ministerstvo vědy aneb souvislosti, o kterých se nemluví.