Za hrubý a záludný faul na fakta o připravovaném Ministerstvu pro výzkum a vývoj jakožto ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj a nedovolené matení veřejnosti uděluji Jiřímu Nantlovi červenou katru. Uvedených činů se dopustil v článku Co by (také) znamenalo ministerstvo vědy aneb souvislosti, o kterých se nemluví.
Podstatou článku a zjevně důvodem, proč ho Jiří Nantl napsal, je to, co se skrývá za slovy „souvislosti, o kterých se nemluví“. Ty jsou obsahem následujících odstavců jeho článku, kde jsem tučně vyznačil klíčová pasáže, k nimž se chci vyjádřit, neboť obsahují nepravdivá až nesmyslná tvrzení:
Připomeňme, že dosavadní nejdůležitější funkcí Bělobrádkova úřadu a vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je navrhovat a koordinovat rozdělení prostředků státního rozpočtu určených na výzkum do rozpočtových kapitol jednotlivých resortů. Jednotlivé resorty pak s těmito prostředky hospodaří a přidělují je výzkumným institu-cím ve své gesci. Tak by tomu ale mělo být i po přijetí nového zákona a zřízení mi-nisterstva výzkumu. V tom spočívá jeden problém obecný a jeden velmi konkrétní.
V obecné rovině není jasné, proč bychom měli mít specializované ministerstvo, které se bude zabývat tím, že část státního rozpočtu přerozdělí mezi další resorty. Tuto roli již plní ministerstvo financí. Zřizovat ministerstvo pro rozdělování prostředků státního rozpočtu na výzkum ostatním ministerstvům je zbytečné.
Co s Akademií věd?
Tím druhým problémem je pozice Akademie věd po případném zřízení ministerstva výzkumu. Akademie věd má podle platné legislativy samostatnou rozpočtovou kapitolu, jejíž prostředky rozděluje jednotlivým ústavům, které jsou samostatnými právními subjekty. Fakticky tedy má hlediska rozpočtu stejné postavení jako ministerstvo. Po přijetí nového zákona by dělala v malém totéž, co by nové ministerstvo výzkumu provádělo ve velkém.
Zřízením ministerstva výzkumu v navrhované podobě by vznikla zcela neudržitelná duplicita, a dříve nebo později by nutným následkem muselo být zrušení samostatné rozpočtové kapitoly Akademie věd, možná i zásadní změna či zrušení ústředí Akademie věd vůbec.
Předchozí odstavce textu ukazují, že Jiří Nantl má velmi zkreslené představy o tom:
- jakou roli při návrhu celkových výdajů státního rozpočtu na VaVaI hraje RVVI
- jaká je role Ministerstva financí
- jaké je právní postavení a působnost Akademie věd nyní
- co se změní na způsobu rozdělovaní prostředků na VaVaI zřízením Ministerstva pro výzkum a vývoj
Připomínám, že Jiří Nantl je v současnosti ředitelem CEITEC - Středoevropského technologického institutu na Masarykově univerzitě a v minulosti byl mimo jiné první náměstek ministra školství Petra Fialy ve vládě Petra Nečase.
Takže nejdříve pár základních skutečností. V zákoně o státním rozpočtu existuje tzv. průřezová kapitola výdajů státního rozpočtu (SR) na výzkum, vývoj inovace (VaVaI), která specifikuje výdaje SR na VaVaI jednotlivých poskytovatelů, jimiž jsou některá ministerstva (školství, zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a obchodu, kultury, obrany a vnitra), Akademie věd, GA ČR a TA ČR a Úřad vlády).
Podle § 35 odstavce l) zákona 130/2002 Sb. „návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a“ zabezpečuje RVVI. Tento návrh obsahuje nejen návrh rozdělení celkových prostředků na VaVaI mezi jednotlivé poskytovatele, ale také jejich celkovou výši a pro každého poskytovatele i rozčlenění na jednotlivé položky. Existuje 11 poskytovatelů (rozpočtových kapitol) prostředků na VaVaI, ale celkem 73 položek, jejichž výši návrh obsahuje. Ministerstvo financí není poskytovatelem výdajů na VaVaI, je jen jedním z mnoha připomínkových míst. Vláda návrh schválí, nebo ho upraví a uloží ministru financí, aby ho zabudoval do celkového státního rozpočtu.
Konkrétně v usnesení vlády ze dne 30. května 2016 č. 477 „o návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2017 se střednědobým výhledem na léta 2018 a 2019 a dlouhodobým výhledem do roku 2021“ se dočteme, že vláda:
I. schvaluje návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace (bez předfinancování Evropskou unií) na rok 2017 s výhledem na léta 2018 a 2019, obsažený v části III materiálu čj. 576/16, a to:
- pro rok 2017 ve výši 32 754 012 tis. Kč,
- pro rok 2018 ve výši 34 997 406 tis. Kč,
- pro rok 2019 ve výši 34 561 406 tis. Kč;
II. ukládá:
- místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí
a) zapracovat návrh uvedený v bodě I tohoto usnesení do návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2017 a do střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2018 a 2019.
Ministr financí úkol splnil a tato čísla i jejich rozpis mezi zmíněné poskytovatele, jež je obsahem části III materiálu čj. 576/16, který vypracoval Bělobrádkův úřad a schválila RVVI, jsou součástí návrhu celkové SR, který Babiš vládě předložil a ta ho schválila. Připomínám, že Ministerstvo financí jako připomínkové místo s tímto návrhem původně zásadně nesouhlasilo a navrhovalo nulové meziroční navýšení výdajů SR na VaVaI. Bělobrádek tedy nakonec Babiše přetlačil.
Výše citované Nantlovo tvrzení:
V obecné rovině není jasné, proč bychom měli mít specializované ministerstvo, které se bude zabývat tím, že část státního rozpočtu přerozdělí mezi další resorty. Tuto roli již plní ministerstvo financí. Zřizovat ministerstvo pro rozdělování prostředků státního rozpočtu na výzkum ostatním ministerstvům je zbytečné.
je v zjevném rozporu se skutečností, jak probíhá příprava a schvalování výdajů SR na VaVaI. Klíčovou roli v tomto procesu hraje RVVI a nikoliv ministerstvo financí. To nic nerozděluje. To za prvé.
Za druhé, Jiřímu Nantlovi zjevně leží osud Akademie věd velmi na srdci a proto se obává, že „Po přijetí nového zákona by dělala v malém totéž, co by nové ministerstvo výzkumu provádělo ve velkém.“
To je ovšem vyslovený nesmysl. Podle zákona 283/1992 Sb. je Akademie věd České republiky organizační složkou České republiky; její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky pro rozpočtové účely má postavení ústředního orgánu České republiky a zřizuje jménem České republiky pracoviště jako veřejné výzkumné instituce. Prostředky pro ni se rozpočtují v samostatné kapitole státního rozpočtu České republiky. Akademie věd tedy skutečně rozděluje „v malém“ prostředky, které dostane ze státního rozpočtu, mezi „své“ ústavy, stejně jako to dělají uvedená ministerstva.
Ministerstvo pro výzkum a vývoj však žádné prostředky „ve velkém“ rozdělovat nebude, protože žádné na takové rozdělování do své kapitoly státního rozpočtu nedostane! Je těžké uvěřit, že Jiří Nantl neví, že Ministerstvo pro výzkum a vývoj bude podle existujícího věcného záměru zákona dělat z hlediska financování výzkumu a vývoje přesně to samé, co dnes dělá RVVI! Tedy připravovat pro vládu návrh rozdělení prostředků státního rozpočtu na VaVaI mezi jednotlivé poskytovatele, tak jak jsem popsal výše. Z jejich hlediska (kromě grantových agentur, které mají podléhat přímo ministerstvu pro výzkum a vývoj) se tedy naprosto nic nezmění. Přímo ze státního rozpočtu dostanou do svých kapitol prostředky na VaVaI stejně jako dosud.
Jeden z hlavních důvodů, byť zdaleka ne jediný, proč má smysl ministerstvo pro výzkum zřídit, je skutečnost, že o rozdělení cca 30 miliard Kč (což je více než rozpočet ministerstev kultury, spravedlnosti, místního rozvoje, zdravotnictví či životního prostředí) podle zákona de facto rozhoduje poradní orgán vlády, složený převážně ze zástupců těch organizací, které ony miliardy samy konzumují. V současné RVVI je jeden rektor a dva prorektorové vysokých škol, místopředseda Akademie věd a tři další pracovníci Akademie věd, prezident Asociace malých a středních podnikatelů, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a další představitelé podnikatelské sféry, tedy konflikt zájmů par excelence. To je absurdní situace, která není nikde ve světě. Navíc členové RVVI mají svá velmi náročná civilní povolání a nemohou se proto své odpovědné práci v RVVI věnovat. Už jenom tohle je dobrý důvod zřídit exekutivní orgán, který se bude o efektivní využití prostředků na VaVaI profesionálně věnovat.
Jestliže předcházející tvrzení Jiřího Nantla dokumentují politováníhodnou neznalost způsobu rozdělování prostředků SR na VaVaI, jeho tvrzení ohledně důsledků zřízením ministerstva pro vědu a výzkum
Zřízením ministerstva výzkumu v navrhované podobě by vznikla zcela neudržitelná duplicita, a dříve nebo později by nutným následkem muselo být zrušení samostatné rozpočtové kapitoly Akademie věd, možná i zásadní změna či zrušení ústředí Akademie věd vůbec.
nelze ve světle předchozích skutečností, týkající se způsobu, jak bude nové ministerstvo pro výzkum a vývoj fungovat a co se (ne)změní vůči současnému stavu, označit jinak, než jako další a nehorázný nesmysl. Vyzývám Jiřího Nantla, aby své tvrzení zdůvodnil, anebo vzal zpět.
Říká se, že papír unese všechno, v případě článku Jiřího Nantla se při tom ovšem pořádně zapotí.
