Daniel Münich

Akademický ekonom zabývající se výzkumem v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání. Učí v doktorském programu na CERGE-EI. Kromě výzkumné a pedagogické činnosti působil jako expert či poradce v rámci projektů EU, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a dalších institucí. Působí v České společnosti ekonomické, publikuje články v novinách a časopisech a komentuje témata související s trhem práce, školstvím, vzděláváním, vědou a výzkumem.

Rozporů mezi sliby a skutky nové vlády přibývá každým dnem. Nevyhnula se tomu ani oblast vědy. Vládní vize a plány na zvyšování veřejné podpory vědy obsažené v jejím Programovém prohlášení a v Hospodářské strategii jsou v rozporu s návrhem státního rozpočtu na rok 2026, který vláda nedávno předložila do Sněmovny. Asi i proto vláda Sněmovně raději nepředložila Střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2027 a 2028, byť jí to zákon předepisuje.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.3.2026

Hned od nástupu nové vlády sledujeme velké rozpory mezi slovy a skutky v otázce výhledu veřejné finanční podpory vědy. Zatímco programové prohlášení vlády i její Hospodářská strategie malují výhled na růžovo, vládní návrh podpory vědy ve státním rozpočtu na rok 2026 má odstíny mnohem temnější.

Základní údaje: Daniel Münich; 25.2.2026

Dnešní blog je o návrhu státního rozpočtu na podporu vědy v roce 2026 z dílny vlády Andreje Babiše. Blog je nezvykle stručný, protože k vládnímu návrhu skoro nemám slov. Ale zato je plný tabulek a obrázků. Přestože česká ekonomika rychle roste a ještě nějaký čas poroste, vláda navrhuje obrovský deficit. Prý jí jde hlavně o budoucnost země, ale navrhuje další snižování již tak nízké intenzity veřejné podpory vědy z národních zdrojů.

Základní údaje: Daniel Münich; 13.2.2026

Jednou z hlavních rolí vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace je příprava návrhu státního rozpočtu pro oblast vědy pro vládu. Součástí této zodpovědnosti jsou nejen jednání, konzultace a hledání konsensu mezi klíčovými hráči rozdělujícími veřejné peníze, ale také veřejná osvěta ohledně toho, jak se peníze daňových poplatníků na podporu používají.

Základní údaje: Daniel Münich; 11.2.2026

Intenzita veřejné finanční podpory vědy v Česku za roky doklesala hluboko pod průměr zemí EU. Jinak apatická širší veřejnost to mohla zaznamenat před vánočními svátky. Tehdy bylo velké mediální haló, když Fialova vláda na odchodu rozhodla z již tak nízké podpory vědy uzmout peníze na zaplacení nepedagogických pracovníků regionálního školství.

Základní údaje: Daniel Münich; 15.1.2026

Tento blog je určen pouze těm, kteří návrh programového prohlášení nastupující vlády berou alespoň trošku vážně. V předposlední kapitole na konci najdeme kapitolu 17. Věda, výzkum a inovace. Při jejím čtení jsem zaznamenal úvahy, které se mi při tom prohnaly hlavou. Vedle klasických floskulí, které neurazí ani nepomohou, program obsahuje řadu neuspořádaných záměrů. Mohou, ale také nemusí fungovat. Najdeme tam věci, které slíbila a nesplnila již řada předchozích vlád. Také tam najdeme několik slibů tajemných nebo různě interpretovatelných.

Základní údaje: Daniel Münich; 19.11.2025

Ještě jednou se vracím k výzkumu na našich dvou největších univerzitách, Karlově a Masarykově. Tentokrát proklepnu, jak se v základním výzkumu za posledních zhruba 12 let posunuly. Opět to bude po oborech a bude mě zajímat nejen posun v personálních kapacitách a publikačním výkonu, ale také posun v kvalitě.

Základní údaje: Daniel Münich; 17.9.2025

Jak si na velké univerzitě vedou různé obory v základním výzkumu? Z počtu vědeckých článků to rozhodně nevyčtete. A zdaleka nejde pouze o to, že význam a přínos článků (jejich obsahu) se výrazně liší, a že se liší i oborově specifická publikační produktivita vědců. Zásadní roli totiž hraje i personální velikost oborů na univerzitě. Na to se v Česku rádo zapomíná a závěry o kvalitě pracovišť a škol se často dělají pouze na základě počtu článků, v lepším případě se rozlišuje, kde byly publikovány.

Základní údaje: Daniel Münich; 2.9.2025

Který vědní obor je v Česku nejlepší? Tohle je častá, ale trochu naivní otázka, pokud si neřekneme, co je naším měřítkem kvality. Pokud jde o výzkum základní a bibliometrickou oporu jeho hodnocení, nabízí se nám měřítka tři: (i) velikost oboru, (ii) publikační výkon oboru a (iii) publikační produktivita. A hodnoty všech tří ukazatelů dávají smysl pouze ve srovnání se zahraničními standardy nebo v čase.

Základní údaje: Daniel Münich; 2.7.2025

Loňské (2024) kolo celonárodního hodnocení výzkumných organizací za období 2018–2022 (zvané Hodnocení 2023) v Modulech 1 a 2 skončilo až před pár týdny zveřejněním výsledků tzv. škálování, tedy výsledků tzv. tripartitních jednání. Hodnocení v Modulech 3 až 5 proběhlo naposledy v roce 2020, ale výsledky jsem nenašel. Další kolo probíhá letos.