Když konečně začala Agentura zdravotnického výzkumu dobře fungovat a začaly být vidět výsledky, vláda se teď rozhodla ji rozpustit pod kuratelou Technologické agentury ČR a tu plně podřídit úředním strukturám Ministerstva průmyslu a obchodu. Naopak dlouhodobě nelogické oborové struktury podpory resortních výzkumů a jejich nízké kvality a relevance si vládní reforma v podstatě nevšímá.
Tentokrát jde o aktuální, trefný a bohužel smutný komentář kolegy Štěpána Jurajdy.
Dvě dlouhodobé tendence domácí politiky výzkumu, vývoje a inovací (VVI) se po čase opět sešly. A držte si klobouky, pojedeme z kopečka.
Každých cca 10 let se místní průmyslové kruhy (aplikovaného výzkumu) rozhodnou, že se veřejná podpora inovací ve firmách v řádech mnoha miliard ročně nedělá dostatečně dobře a musí se někam přesunout – buď z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na Technologickou agenturu České republiky (TA ČR) nebo jako teď se má naopak TA ČR přesunout zpět pod MPO.
A každých cca 15 let se u nás zvedne reformní snaha zlepšit nízkou efektivitu podpory vědy a inovací skrze omezení počtu poskytovatelů podpory s větším důrazem na finanční podporu aplikovaného výzkumu. Zpravidla pod hesly snížení fragmentace, podpora hospodářského růstu, konkurenceschopnosti apod. Za ta dlouhá léta a řadu pokusů o reformy jsme ale s výzkumně orientovanou ekonomikou a světovou vědou nějak zásadně dopředu nepohnuli.
Rozpustit, co funguje
Aktuální vládní reformní kroky ze strany MPO teď navrhují zrušit rezortní řízení výzkumu v oblastech, které s průmyslem a růstem hospodářství nesouvisí, a nechat implementaci podpory na úředních strukturách MPO. Ti prý asi rozumí všemu od obrany až k veřejnému zdraví a jsou stejně nestranní jako úředníci a nezávislá grantová agentura.
Jedna česká grantová agentura, která se za poslední roky výrazně zlepšila, je Agentura pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR), která obhospodařuje granty na podporu lékařského výzkumu. A ta má teď být přesunem pod MPO fakticky zrušena. Jak pro Česko příznačné. A je vedlejší, že účetní efektivita „baráků" a počet agentur na podporu výzkumu jsou nesrovnatelně méně důležité, než jejich efektivita při rozdělování podpory. V případě AZV ČR je velmi důležitý výběr kvalitního lékařského výzkumu v nemocnicích k podpoře, včetně těch fakultních. Ať už jsou argumenty pro reformy počtu poskytovatelů podpory VVI jakékoli, bylo by fajn, kdyby reformy vycházely z toho, co u nás reálně funguje a co nefunguje. Pikantní je, že AZV ČR je dnes i ,účetně’ efektivnější, než TA ČR.
Podobně argumenty o tom, jak budeme „převádět veřejné investice do inovací” jsem slyšel už za Topolánkovy reformy. Reformou tehdy zavedené „výkonové" nastavení veřejné podpory vedlo k tomu, že mnozí čeští vědci začali produkovat něco, co by v civilizovaných zemích nikoho nenapadlo ani ve snu. Absurdní a světově unikátní systém hodnocení a na něj navázaného financování navedl české výzkumníky, aby začali ve velkém produkovat zbytečné pseudopatenty a pseudočlánky (1).
Ještě nebezpečnější jsou úvahy o tom, že spíše než základní výzkum potřebujeme hlavně vývoj, třeba „nových blatníků" na auta. Jenomže kvalitní a užitečný výzkum aplikovaný stojí a padá s kvalitním výzkumem badatelským (základním) a obě formy jsou často spojené nádoby. Podpora výzkumů pro potřeby pacientů nebo nezaměstnaných, která se teď má přesunout pod kuratelu MPO, není výzkumem podporujícím konkurenceschopnost průmyslu a není to výzkum určený primárně na podporu hospodářského růstu.
V českém systému VVI se zvláštní věci v reformě najít určitě dají. Třeba, že dlouhé dekády dáváme více než miliardu veřejných prostředků ročně na výzkum brambor, pícnin a peckovin apod. a proti tomu dáváme téměř nulu na výzkum v oblasti veřejného zdraví (i po zkušenosti covidu) nebo na dlouhodobě málo kvalitní a málo relevantní výzkumy v oblasti trhu práce. S tím ale aktuální reforma problém nemá. V reformě se nehovoří o tom, který aplikovaný výzkum republice chybí a který je strategicky a jinak důležitý. Ale prý musí být pod jednou střechou MPO. Třeba v oblasti veřejného zdraví se věci začaly nedávno zlepšovat právě díky modernizaci činnosti AZV ČR. A tuhle AZV ČR teď ale rozpustí v TA ČR a předsedu TA ČR, který agendu AZV ČR převezme, bude přímo jmenovat ministr průmyslu.
Věci už nebudou řízeny nadresortně přes vládní Radu pro VVI. Reforma nonšalantně přechází podobu, jakou dnes rezorty plní roli ,věcného garanta' v rámci TA ČR, a podobně jako u přesunu nadresortní Rady pro VVI pod MPO se tváří, že nezáleží na tom, který rezort ovládá úředníky, kteří připravují agendu těchto orgánů. Není tu prostě žádný dopad na priority fungování a kvalitu rozhodování. V ČR neexistuje rezortismus, respektive aspoň na MPO ne?
Rezorty, na kterých záleží kvalita života v zemi pro miliony lidí, jako je MPSV v oblasti (ne)zaměstnanosti, sociálních věcí, bezpečnosti práce a důchodů nebo MZd ve zdravotnictví, nebudou teď mít možnost rozhodovat o podpoře vlastního rezortního výzkumu (účelového či institucionálního). Bude zde nové Ministerstvo hospodářství, jehož úředníci budou rozhodovat, jaký výzkum ve zdravotnictví nebo na trhu práce stát podpoří a který ne. Kompetenční zákon i nový zákon o vědě přitom říkají, že MPO se má starat o inovace. Lékařský výzkum v nemocnicích už tedy od teď budeme považovat za inovace a převedeme ho na peníze?
Poznámka DM: Za pozornost zde stojí i to, že MPO nikdy pořádně nezačalo provádět rigorózní hodnocení svých miliardových programů účelové podpory VVI. Tedy například jejich skutečné zacílení a jejich skutečný čistý přínos. Metodika takového hodnocení je přitom už přes 10 let rámcově skvěle popsána zde. Naopak TA ČR, která se má nyní integrovat pod křídla MPO, se v agendě hodnocení svých programů očividně snažila a posunula. Pochybuji, že si tuhle dobrou hodnoticí praxi teď na MPO osvojí. Spíše od ní v TA ČR odstoupí.
Autor: Daniel Münich
Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz
Příspěvky z rubriky Názory nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
