Jiří Chýla: AV ČR má horší výsledky než zahraniční instituce. Ředitelé ústavů mají malé možnosti ke změně

V září tohoto roku se objevila studie myšlenkového tanku IDEA autorů Štěpána Jurajdy, Daniela Münicha a Tarase Hrendaše Mezinárodní bibliometrické srovnání výzkumu Akademie věd České republiky (AV ČR).

Přečtěte si také

Vědci AV ČR jsou v publikacích srovnatelně výkonní jako jejich kolegové ve francouzské síti CNRS

Think-tank IDEA při CERGE-EI vydává unikátní bibliometrické srovnání vědeckých výsledků základního výzkumu Akademie věd České republiky s obdobnými sítěmi neuniverzitních výzkumných organizací v Německu a Francii. Analýza srovnává vědní obory — jejich personální velikost, publikační výkon a publikační produktivitu ve špičkových vědeckých časopisech. Srovnání je založeno na doprovodné a veřejně dostupné interaktivní on-line aplikaci.

Autoři v úvodu výsledky studie shrnují slovy: 

Ve srovnání s vědci na CNRS a HFLP jsou vědci na AV ČR po zohlednění společných afiliací s vysokými školami podobně produktivní ve špičkových časopisech, produktivnější než vědci CNRS, o něco méně produktivní než vědci HFLP, ale s výrazně větší oborovou heterogenitou. Personálně relativně velké obory AV ČR jsou spíše slabší.

Mám na interpretaci výsledků této studie jiný názor, kritičtější k úrovni výzkumu v AV ČR. Ještě dříve, než ho vysvětlím, chtěl bych složit poklonu autorům aplikace, na níž je studie založená. Ta je nejen uživatelsky přátelská, ale především obsahuje možnost vybrat si z různých možností, oborů, institucí a kategorií kvality svou sestavu, provést svou analýzu a na základě té dojít ke svým závěrům. Této možnosti jsem využil a v dalším popíšu, v čem se moje analýza a závěry liší od analýzy a závěrů v citované studii.

Za prvé, studie používá OECD kategorizaci oborů FORD, jichž je 42 a většina z nich je ve studii zahrnuta. Já jsem se soustředil jen na pár základních oborů, které jsou dobře definované a u nichž je jasné, kdo je u nás dělá. 

• 7 oborů z přírodních věd: Physical sciences, Biological sciences, Chemical sciences, Basic medicine, Earth & environmental sciences, Materials engineering, Nano-technology
• 2 matematické obory: Computer and information sciences, Mathematics
• 2 obory ze sociální oblasti: Sociology, Economics & Business

Srovnávat AV ČR se zahraničím v méně sledovaných oborech, jako jsou třeba Agriculture, Forestry and Fisheries, Environmental engineering, Industrial biotechnology či Health sciences, nemá smysl. Ve studii se praví, že Environmental engineering patří mezi 4 relativně nejproduktivnější obory AV ČR. Zajímalo by mne proto, ve kterém ústavu AV ČR se touto problematikou zabývají a co konkrétně dělají.

Za druhé, AV ČR srovnávám se srovnatelnými institucemi, nikoliv s francouzskou CNRS (Centre national de la recherche scientifique) a čtveřicí německých výzkumných organizací, ve studii označovaných dohromady jako HFLP, tedy:

• Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren, (HhG)
• Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung, (FrG)
• Leibniz-Gemeinschaft (dále WGL) 
• Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften (dále MPG)

CNRS je obrovská instituce, desetkrát větší než AV ČR, a je těsně, téměř neoddělitelně, spojená s vysokými školami: personálně, finančně, geograficky i organizačně, takže je prakticky nemožné oddělit výsledky CNRS od výsledků vysokých škol. Ze čtveřice německých výzkumných organizací je FrG orientována na aplikovaný výzkum a mnohé obory FORD vůbec neprovozuje. HhG je společenství 18 velkých výzkumných organizací, které mají charakter výzkumných infrastruktur, tj. provozují velká experimentální zařízení, například Free Electron Laser FEL v DESY v Hamburku, či několik urychlovačů těžkých iontů v Helmholtz Centre for Heavy Ion Research v Darmstadtu. Jednou z nich i je German Aerospace Center v Kolíně nad Rýnem, které hraje roli německé agentury pro kosmický výzkum a letectví. Takové ústavy v AV ČR vůbec neexistují. AV ČR má smysl srovnávat s MPG a WGL, které jsou s AV ČR zhruba srovnatelné. 

Srovnání má ovšem smysl jen s MPG a WGL zvlášť, ne dohromady. MPG patří ve vědě a výzkumu k absolutní světové špičce, kterou dnes tvoří americké a stále více čínské instituce, a kam patří i pár dalších institucí, jako je právě MPG, Oxford, Cambridge či ETH Curych. WGL patří do širší špičky evropského výzkumu. Pro další uvádím základní informace MPG, WGL a AV ČR.

Společnost Maxe Plancka (MPG)

• Vznikla v roce 1949 a navázala na Akademii věd císaře Viléma (KWG)
• Zapsaný spolek, ústavy MPG nemají právní subjektivitu
• 84 ústavů
• 21 337 zaměstnanců, z toho 6 737 vědeckých pracovníků a 3 481 doktorandů
• 24 Nobelových cen (od 1949) + 15 jako KWG, např. Planck a Einstein
• Rozpočet (2024) 2,63 miliardy eur, z toho 2,15 miliardy eur institucionální (82 %)

Společenství Gottfrieda Wilhelma Leibnize (WGL)

• Vzniklo po roce 1990 z regionálních institucí SRN i NDR
• Zapsaný spolek, ústavy WGL mají právní subjektivitu
• 96 ústavů
• 21 400 zaměstnanců, z toho 12 170 vědeckých pracovníků
• Rozpočet (2024) 2,23 miliardy eur, z toho 1,43 miliardy eur institucionální (62 %)

Akademie věd ČR

• Vznikla v roce 1952 na základě České Akademie věd a umění císaře Františka Josefa (ČAVU)
• Organizační složka státu, ústavy AV ČR mají právní subjektivitu
• 54 ústavů
• 9669 zaměstnanců, z toho 4 100 vědeckých pracovníků
• Rozpočet (2024) 21,68 miliardy Kč. Ve srovnatelných zdrojích jako MPG, tj. institucionální a účelová podpora a vlastní zdroje bez licenčních poplatků: 14,237 miliardy Kč, z toho 7,5 miliardy Kč institucionální (52 %). (Podíl institucionálního financování u AV ČR velmi významně ovlivňují i soukromé zdroje, neboť ÚOCHB AV ČR měl v posledních letech významné zdroje z licenčních poplatků. Pokud tedy srovnáváme pouze poměr institucionální a účelové podpory z veřejných zdrojů a dalších zdrojů kromě licenčních poplatků, tak Akademie věd má institucionální financování ve výši 52 %, pozn. red. Pokud zahrneme i licenční poplatky, tak poměr institucionálního financování klesne k 35 %, pozn. red.).

Hlavní kvantitativní měřítko kvality výzkumu ve studii IDEA i podobných studií je velikost tzv. impaktního faktoru IF časopisu, kde jsou práce publikované. Pro každý obor FORD jsou časopisy zařazovány do tzv. Web of Science (WoS) kategorií, přičemž většina časopisů je zařazena do více WoS kategorií. V rámci každé WoS kategorie jsou časopisy dále rozděleny podle IF do 4, resp. 10 stejně velkých skupin, kvartilů, resp. decilů. V prvním kvartilu Q1 by podle tohoto měřítka měly být nejkvalitnější práce a v prvním decilu úplně nejlepší (10 % nejlepších). 

Proti zařazení časopisů do kvartilů podle IF, resp. používání tohoto zařazení jako měřítka kvality, existuje řada závažných důvodů, uvedu jenom jeden, který je pro pochopení výsledků velmi důležitý. Zařazení do jednoho nebo více WoS kategorií je mnohdy zcela nesmyslné, což vede ke zkreslení především v prvním decilu. Konkrétně v mé WoS kategorii Particles and Fields, je 26 časopisů, z nichž 6 tam obsahově evidentně nepatří: tři jsou z kvantové informatiky, dva z obecné relativity a jeden z fyziky atomů. Living Reviews in Relativity má dokonce daleko největší IF a tvoří s dvěma časopisy (Progress in Particle and Nuclear Physics a Annual Review of Nuclear and Particle Science), kde se publikují výhradně přehledové články, první decil. Do něj tak žádné původní práce z teoretické i experimentální fyziky elementárních částic nemohou být zařazeny. Oceňuji proto, že autoři aplikace nabízejí možnost místo počtu článků v prvním decilu použít tzv. Nature Index.

Vydavatelství Springer Nature, které vydává rodinu časopisů Nature, v mnoha oborech považované za nejdůležitější časopisy, sestavilo soubor přírodovědeckých časopisů (nejsou v něm tedy zahrnuty sociální a humanitní obory, ani matematika a informatika), v nichž podle vydavatelství vycházejí nejvýznamnější práce, a to bez ohledu na jejich IF. A každoročně publikuje Nature Index, tj. počty prací jednotlivých institucí v těchto časopisech. Současný seznam obsahující 145 časopisů je zde. Tím, že seznam obsahuje omezený počet časopisů, tak v něm v každém oboru některé důležité chybí (v mém oboru chybí 2 časopisy ze 6 hlavních), ale to se týká všech oborů. V každém případě považuji toto měřítko špičkové kvality za lepší než zařazení do 1. decilu WoS.

Ve výše uvedené tabulce je srovnání výsledků AV ČR s MPG a WGL ve zmíněných 12 oborech s tím, že v přírodovědných oborech jsou kromě 1. decilu WoS uvedeny i počty článků v Nature Index. Při srovnání jsem zohlednil počty pracovníků jednotlivých oborů. Jejich stanovení věnovali autoři aplikace velkou pozornost a použili tři metody, které vedou k mírně různým počtům, já jsem vzal číslo v předposledním sloupci. Všechna čísla v tabulce jsou přímo z aplikace, moje jsou pouze barevně označené podíly. Pro každý obor jsem vzal pro AV ČR, MPG a WGL podíl článků v dané kategorii k počtu pracovníků (předposlední sloupec), tj. to, co se ve studii nazývá publikační produktivita oboru a z výsledných čísel spočítal poměry MPG/AV ČR a WGL/AV ČR, tedy to, co se ve studii nazývá relativní publikační produktivita oboru. Ty jsou uvedeny ve sloupcích Podíl s AV ČR. Například číslo 1,91 ve druhém řádku je poměr relativní publikační produktivity MPG ku relativní publikační produktivitě AV ČR v oboru Physical Sciences. Číslo 1,24 na třetím řádku to samé pro WGL.

Jejich interpretace je jasná a jednoznačná.

• AV ČR je v 11 z 12 oborů výrazně, v biologii, chemii a lékařství až překvapivě, slabší než MPG, přičemž podíl MPG/AV ČR ve většině oborech roste s rostoucí kvalitou časopisu.
• Jedině v ekonomii je AV ČR na stejné úrovni jako MPG.
• Dále jsou relativně blízko MPG matematika a informatika 
• Srovnání s WGL je pro AV ČR příznivější, ale rozdíl, měřený podílem WGL/AV ČR je, opět až na ekonomii, stále značný.

Toto je podle mého názoru objektivní závěr srovnání AV ČR s MPG a WGL, který by ovšem neměl nikoho překvapit. Připomínám, že jen v letech 2020–2023, tedy období, kam spadají léta 2021–2022 zahrnutá ve Studii IDEA, získala MPG 6 Nobelových cen, tři za fyziku, dvě za chemii a jednu za lékařství a fyziologii. 

Na závěr se pokusím odpovědět na otázku: Co jsou příčiny dramatického rozdílu mezi výsledky MPG a AV ČR? Jsou podle mého názoru tři: historie, způsob řízení a způsob financování. 

MPG vznikla v roce 1949 přirozeně na bázi KWG, ve Spolkové republice nebyl žádný Zdeněk Nejedlý, který se snažil přetvořit ČAVU podle vzoru Sovětské Akademie věd. MPG proto měla od svého vzniku u veřejnosti i mezi politiky vysokou prestiž a důvěru. To se odrazilo i ve způsobu a výši financování. MPG je unitární společnost, její ústavy nemají právní subjektivitu, ale mají naprostou volnost ve výběru témat výzkumu. Vedení MPG ho ovlivňuje jen výběrem ředitelů, jemuž věnuje mimořádnou pozornost a poskytuje jim štědrou finanční podporu. To je umožněno skutečností, že MPG získává 82 % svého rozpočtu ve formě institucionální podpory, zhruba v poměru 1:1, od federální vlády a zemských vlád. Pro srovnání, u nás je to jen 52 % (pokud ve výpočtu nezohledňujeme příjmy z licencí, při započtení i příjmů z licencí připadá institucionálnímu financování pouze 34 %, viz printscreeny z výroční zprávy AV ČR za rok 2024, pozn. red.).

Ředitelé ústavů MPG tak z institucionální podpory mohou získávat nejlepší světové vědce a poskytnout jim i jejich týmům dostatečnou podporu, aby se mohli plně věnovat výzkumu a nemuseli mařit čas psaním žádostí o granty. Jsou to proto ředitelé ústavů, kdo v MPG rozhoduje o tom, co se v jejich ústavech zkoumá, ne grantové agentury a anonymní posuzovatelé. Toto je podle mého názoru klíčový předpoklad úspěchů MPG ve výzkumu a rozdíl od stavu u nás, kde jsou ředitelé ústavů AV ČR v podstatě jen správci jejich budov. Z institucionální podpory zaplatí provoz ústavů a jen část mezd, více než polovina mezd v AV ČR jde z grantů a projektů. Na samotný výzkum nemají ani korunu a veškeré prostředky na výzkum jsou z grantů a projektů, o něž musí vědci neustále žádat. Představa, že by AV ČR zlákala nějakého významného vědce a současně zkušeného vědeckého administrátora, aby šel dělat ředitele ústavu AV ČR, je proto absurdní. 

Dokud vláda nepochopí, že AV ČR (a podobně i vysoké školy) potřebují mnohem více institucionální podpory proto, aby mohly investovat do lidského kapitálu, nejen do betonu a kolejnic, a aby o výzkumném programu rozhodovali ředitelé ústavů AV ČR a děkani a rektoři vysokých škol, budeme jen zpovzdálí sledovat, jak nám vlak MPG dále ujíždí. 

Vláda má pochopitelný zájem na přenosu výsledků výzkumu do praxe, ale u skutečně zásadních objevů je to běh na dlouhou trať. Od okamžiku, kdy v přítmí Ústavu organické chemie a biochemie tehdejší ČSAV a pod záštitou tehdejšího ředitele a člena ÚV KSČ Františka Šorma začal Antonín Holý vařit své chemické látky, do okamžiku, kdy začaly přinášet miliardy za licence na léky na HIV, které zachránily miliony životů, uplynulo 40 let. A podobně i v případě tzv. provázaných stavů v kvantové mechanice, se kterými si začal ve stejnou dobu hrát v CERN John Bell, trvalo 40 let, než se na základě jejich podivných vlastností začaly konstruovat kvantové počítače a budovat kvantová kryptografie. A 57 let, než za experimentální prokázání provázaných stavů získali v roce 2022 John Clauser, Alain Aspect a Anton Zeilinger Nobelovu cenu za fyziku.

Autor: Jiří Chyla 

Příspěvky z rubriky Názory nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.