O Jiřím Schwarzovi a pouštění žilou

Podle prezidenta Anglo-americké univerzity (AAU) v Praze Jiřího Schwarze exodus odborníků nehrozí. Omezení vládní podpory vědě a výzkumu povede jen k zeštíhlení nekonkurenčních pracovišť. K tomuto pozoruhodnému závěru došel s použitím tzv. induktivní logiky na základě zprávy NKÚ o výsledcích kontroly poskytování institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací Ministerstvem průmyslu a obchodu v letech 2018-2022, kterou ovšem pan prezident zjevně nepochopil.

O Jiřím Schwarzovi a pouštění žilou

Jiří Schwarz byl prvním prezidentem Liberálního institutu, myšlenkového tanku založeného v únoru 1990, jehož ředitelem byl až do roku 2013 Miroslav Ševčík. V letech 2003-2010 byl děkanem Národohospodářské fakulty VŠE a tedy přímým předchůdcem dnes tak mediálně populárního Miroslava Ševčíka v této funkci. Za Nečasovy vlády byl členem NERV.

Jiří Schwarz ve svém článku v Hospodářských novinách přišel se zajímavým názorem, že ministr Stanjura chce redukcí prostředků státního rozpočtu na vědu a výzkum ve skutečnosti české vědě pomoci, a to použitím starodávné léčebné metody. Připomeňme, jak píše Wikipedie:

Pouštění žilou je odebrání určitého množství pacientovy krve za účelem léčby nebo prevence onemocnění. Pouštění žilou bylo založeno na starověké lékařské teorii, podle které krev s dalšími tekutinami tvořila systém čtyř základních tělesných šťáv, jejichž rovnováha byla podmínkou zdraví. Pouštění žilou bylo běžnou součástí lékařské praxe od starověku až do poloviny 19. století. Dnešní lékařská praxe tuto techniku již opustila a používá ji jen v několika velmi specifických situacích.

Nejen lékařská věda, i rozumní politici již tuto metodu léčby vědy opustili. V souvislosti s nepříznivým vývojem státních financí se Jiří Schwarz ptá:

Dvě desetiletí si stěžujeme, že se naše ekonomika mění v montovnu. Nejméně po stejně dlouhou dobu víme, že účinnou obranou jsou investice do vzdělání, vědy, výzkumu a inovací. Jaké výsledky tyto investice generovaly v uplynulých dvou dekádách? Umíme je vůbec měřit? Jsme přesvědčeni, že naše vlády alokují veřejné finanční zdroje do těchto oblastí efektivně, tedy správně?

a konstatuje:

Na tyto otázky poskytuje odpovědi čerstvě zveřejněná zpráva NKÚ. Kontrolovala výdaje MPO v objemu téměř 2,3 miliardy korun na institucionální podporu 14 výzkumných organizací v období 2018 až 2022. NKÚ odhalil, že ministerstvo přidělovalo dotace, aniž by mělo stanovené konkrétní cíle a očekávané přínosy, jichž hodlá poskytováním veřejné podpory dosáhnout.

Na základě této, podle něj pro MPO zdrcující zprávy NKÚ se prezident AAU s použitím osvědčené metody induktivní (pa)logiky závěrem ptá:

Proč by měla být situace v jiných institucích vědy a výzkumu odlišná?

a hned si také sám odpovídá:

Jsem si jist, že omezení vládních výdajů na tyto programy o 10 procent neovlivní negativně naši technologickou vyspělost a konkurenceschopnost, ani náš budoucí blahobyt či veřejné zdraví a už vůbec nepovede k odchodům nadějných vědců a výzkumníků. Povede jen k nezbytnému zeštíhlení a restrukturalizaci zbytnělých a nekonkurenčních vědeckých pracovišť.

Nejdříve k sugestivní otázce „Proč by měla být situace v jiných institucích vědy a výzkumu odlišná?“ Pokud bychom v duchu palogiky Jiřího Schwarze aplikovali tuto otázku například na dění na VŠE, museli bychom dojít k závěru, že když je děkanem Národohospodářské fakulty VŠE pomatenec, jistě budou pomatenci i všichni děkani. Protože tento závěr by žádný soudný člověk neudělal, nepodepsal by ani závěr Jiřího Schwarze, že českou vědu je třeba léčit starodávnou metodou pouštění žilou, protože NKÚ podle pana prezidenta zjistil, že MPO neefektivně alokuje prostředky státního rozpočtu na vědu a výzkum. Jiří Schwarz si to může myslet, protože o české vědě nic neví a Národohospodářskou fakultu VŠE dovedl spolu s Miroslavem Ševčíkem tam, kde dnes je.

Co opravdu obsahuje zpráva NKÚ

Kdyby si pan prezident AAU zprávu NKÚ přečetl, zjistil by ke svému údivu, že je jako celek pro MPO a ministra průmyslu a obchodu v letech 2019 až 2021 Karla Havlíčka vlastně docela příznivá. V tiskové zprávě NKÚ z 26. 6. 2023 se praví:

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na peníze poskytované Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) na institucionální podporu výzkumných organizací v letech 2018 až 2022. Jedná se o dotace určené na dlouhodobý koncepční rozvoj těchto organizací – například na základní nebo aplikovaný výzkum, zveřejňování výsledků výzkumu, transfer znalostí a podobně. MPO v letech 2018 až 2022 poskytlo 14 výzkumným organizacím téměř 2,3 miliardy korun. Kontrola ukazuje na časté téma, které provází rozdělování dotací – MPO peníze rozdělovalo, aniž by mělo stanovené konkrétní cíle a očekávané přínosy, kterých chce poskytováním této podpory dosáhnout. Pokračuje tím problém, na který NKÚ u MPO upozornil v případě podpory výzkumu a vývoje už v roce 2018.,

nicméně, pokud si přečteme Závěr z kontrolní akce NKÚ, zjistíme, že skutečně kritické pochybení (neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu) MPO odhalil NKÚ jen v jediném případě, přičemž šlo vzhledem k celkovému objemu poskytnutých dotací kontrolovaným institucím ve výši 1,46 miliardy Kč o zanedbatelnou částku 2,1 milionu Kč. O tom ostatně svědčí hned úvodní grafika na straně 2.

Připomeňme, že NKÚ kontroloval MPO a následujících šest ze 14 výzkumných organizací, kterým poskytlo MPO v letech 2018-2021, tedy za Babišovy vlády, institucionální podporu na rozvoj výzkumných organizací:

• ORLEN UniCRE a.s., Ústí nad Labem;
• Centrum výzkumu Řež s.r.o., Husinec;
• VÚTS, a.s., Liberec;
• MemBrain s.r.o., Stráž pod Ralskem;
• SVÚOM s.r.o., Praha;
• Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s., Praha.

Hlavní kritická připomínka zmíněná v tiskové zprávě:

Kontrola ukazuje na časté téma, které provází rozdělování dotací – MPO peníze rozdělovalo, aniž by mělo stanovené konkrétní cíle a očekávané přínosy, kterých chce poskytováním této podpory dosáhnout.,

je do značné míry projevem neznalosti zákona 130/2002 Sb., který od roku 2009 do jara 2020 obsahoval ustanovení o způsobu poskytování institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací. Mám na mysli nechvalně známý kafemlejnek, automat na rozdělování institucionální podpory, který v článku 7 odstavci (7) stanovil:

(7) Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik, které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní. Poskytovatel dále v institucionální podpoře zohlední i výši nepřímé podpory, která byla výzkumné organizaci poskytnuta v předchozích letech formou úlev od daňových povinností.,

a který de facto MPO neumožňoval postupovat zásadně jinak, než jak to dělalo.

Většina dalších nálezů NKU obsahuje připomínky k praxi poskytování institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací, které jsou v mnoha případech spíše pochvalné, či mírně kritické, například:

• NKÚ u MPO ani u šesti kontrolovaných výzkumných organizací nezjistil nehospodárné použití poskytnuté podpory. NKÚ u jedné podpořené výzkumné organizace zjistil porušení právního předpisu, a to zákona o zadávání veřejných zakázek.
• U samotného hospodaření výzkumných organizací – konkrétně u vzorku šesti z nich – NKÚ nezjistil, že by jednotlivé instituce získanou podporu použily nehospodárně. Pouze v jednom případě kontroloři zjistili porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a zároveň i porušení podmínek pro získání podpory – ve výši 2,1 milionu korun.
• Vstupní a průběžné hodnocení podpořených výzkumných organizací provedlo MPO dle NKÚ transparentně a podle principů schválených vládou ČR. NKÚ však zjistil, že ve čtyřech případech výzkumné organizace uvedly chybné údaje, přičemž MPO tyto nesrovnalosti nezjistilo, což svědčí o nedostatečně účinné kontrole údajů ze strany MPO.,

nebo vyjadřují názor kontrolorů, jak by pravidla měla být doplněna:

V případě pravidel pro získávání podpory kontrola zjistila, že MPO nestanovilo žádná bližší pravidla nebo limity pro to, jak a za co mohou výzkumné organizace vynakládat získanou podporu. Pouze převzalo ze zákona základní definici způsobilých výdajů. V praxi tak výzkumné organizace používaly tuto podporu například na odměny pro zaměstnance, kde ale nebyly stanové žádné limity. NKÚ doporučuje, aby se MPO zabývalo limity u způsobilých výdajů.

Připomínka NKÚ:

U konkrétních 14 výzkumných organizací pak NKÚ zjistil, že pět z nich nevykázalo žádný příjem z tzv. transferu znalostí. Ten je významným ukazatelem o komerčním využití a uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi a také jedním z cílů, o které by organizace měly usilovat.,

nebere v úvahu skutečnost, že transfer znalostí, jímž se podle Nařízení EU 651/2014:

rozumí proces, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech. Kromě vědeckých a technických poznatků zahrnuje také jiné druhy znalostí, např. znalosti, jež se týkají používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, znalosti podmínek reálného provozního prostředí a způsobů organizačních inovací, jakož i řízení znalostí v souvislosti s určováním, získáváním, zabezpečením, ochranou a využíváním nehmotného majetku;

není pro komerční podniky ani zdaleka hlavním ukazatelem využití výsledků jejich vlastního výzkumu v praxi. Tím je prostá skutečnost, že podniky výsledky výzkumu využijí pro vývoj a inovace svých vlastních produktů.

NKÚ na základě výsledků kontroly doporučuje Ministerstvu průmyslu a obchodu přijmout následující opatření:

1. Stanovit v koncepci výzkumu, vývoje a inovací nebo v jiném obdobném dokumentu konkrétní cíle a očekávané přínosy pro stát, kterých chce MPO poskytováním institucionální podpory ze svého rozpočtu dosáhnout. Následně plnění cílů a očekávaných přínosů podpory pravidelně vyhodnocovat.
2. Důsledně kontrolovat údaje předkládané výzkumnými organizacemi v rámci vstupního, průběžného a závěrečného hodnocení.
3. Stanovit konkrétní pravidla pro jednotlivé skupiny způsobilých nákladů a tím přispět k jednoznačnému a průkaznému ověření hospodárnosti způsobilých nákladů.

Pokud jde o první bod, stanovení koncepce výzkumu, vývoje a inovací, NKÚ jistě potěší informace, že ministryně pro vědu, výzkum a inovace dokončila přípravu zcela nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nahradí platný zákon 130/2002 Sb., a který obsahuje velmi podrobnou část „Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele“, monstrum, proti němuž byl Státní plán základního výzkumu v době reálného socialismu neškodný dokument a které je přesným opakem vládou tak často slibované de-byrokratizace vědy.

 

Autor: Jiří Chýla

Článek vyšel dne 28. 6. 2023 na autorově blogu na Aktuálně.cz.

Příspěvky v rubrice Blogy a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje členů redakce.