Nedávno Evropská komise zveřejnila výsledky prestižního schématu EIC Accelerator. Celkem EK podpořila 71 excelentních deeptech projektů. Jako už bohužel obvykle pouze zlomek byl ze Střední a Východní Evropy, jeden z Polska a jeden z Bulharska, z Česka ani jeden.
Jako člen hodnoticí komise (jury) jsem měl možnost vidět kvalitativní rozdíl z první ruky. Upřímně neznám žádný projekt, který by měl v této konkurenci (alespoň při úspěšnosti, která byla v tomto kole) šanci. Možná jeden.
Na druhou stranu, české projekty jsou relativně úspěšné v programu Pathfinder, podporující nejranější fáze vývoje průlomových technologií. Kde je tedy problém? Osobně vidím problémy dva.
První důvod je známý. České excelentní deeptech projekty mají obrovský problém se spojením technické excelence s excelencí obchodní. Minimum českých startupů si uvědomuje, že stejně důležité, jako dotáhnout prototyp zařízení, je přesně vědět, co a komu (a proč!) budu prodávat. Většina zakladatelů deeptech projektů, které znám, jsou v lepším případě CTO, málokdy skuteční CEO. Profesionální vedení byznysu a obchodní tah na branku českých startupů je s úspěšnými projekty z EIC Akcelerátoru neporovnatelný.
Za druhý důvod považuji nedostatek rizikového kapitálu. Většina VC fondů sice poukazuje na nedostatek kvalitních projektů a mnozí tvrdí, že peněz je v ekosystému dostatek. Problém ale není v absolutním množství kapitálu, nýbrž v jeho dostupnosti pro opravdu rizikové investice. I fondy, které se označují za „early stage“ investory, mají často vyšší averzi k riziku než jejich protějšky na západ od nás. Přesněji řečeno, míra averze k riziku se nemusí zásadně lišit, ale protože na západních trzích je celkově více rizikového kapitálu, existuje tam i větší prostor pro investice s modelem „high risk-high gain“.
Deeptech startupy z inovačně vyspělejších zemí často získají prostředky, které je v českém prostředí obtížné získat i ve druhém investičním kole. Není výjimkou, že deeptech startup získá v preseed investici 2 mil. eur. Tyto prostředky jdou nejen na technický vývoj, ale také na vybudování profesionálního byznysového týmu.
Mnozí investoři také nedokáží dobře odhadnout míru rizika, protože s deeptech projekty nemají zkušenosti. Komplexita projektů je velká, duševní vlastnictví složité, mnohdy doprovázené komplikovanými vztahy s univerzitou. V UNICO se snažíme tyto komplexní projekty demystifikovat a nabídnout přehledné hodnocení formou technického a IP due diligence. Přesto nadále investoři preferují méně rizikové projekty s jednodušším business casem.
Nicméně vývoj v Česku v oblasti rizikového financování považuji za optimistický. Množí se angel investice a rizikovější investice do deeptech startupů. Vzniká také mnoho užitečných iniciativ, které celý tento ekosystém zahušťují.
Skvělou příležitostí pro české deeptech startupy je EIC Pre-Accelerator, pilotní program plánovaný na druhou půlku roku 2025, který má za cíl startupům z méně úspěšných zemích v Evropě (tzv. wideningové země) pomoci překonat propast mezi technickou excelencí a obchodní/investiční připraveností. Proto se podporují aktivity jako business validace, podrobné market analýzy, go-to-market strategie atp. Takové aktivity lépe připraví tyto projekty na investici, a to i pro investory citlivější na riziko.
Věřím, že brzy mohou české startupy dotahovat inovačně vyspělejší země, potenciál k tomu určitě mají. Jen prosím dejme na stejnou úroveň technickou excelenci a excelenci byznysovou.
Výsledky EIC Accelerator si můžete přečíst zde.
Autor: Vojtěch Nosek, UNICO
Příspěvky z rubriky Blogy a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
