Laboratoř

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 15.2.2025

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5zpBVuMbrvR19qQCnsjf8e

Pití sladkých nápojů může vést k rozvoji diabetu. Jak plyne ze studie na hispánské populaci v USA, souvisí to se změnou látek, které vylučují naše střevní bakterie. U lidí, kteří konzumovali dva a více těchto nápojů denně, našli vědci například méně metabolitů ze zpracování vlákniny.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 8.2.2025

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3h8VYrQaibu5qHwQn5VmNj

Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 1.2.2025

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2sW9gh42fuQW41GfcmJVvX

Vědci se snaží zjistit, proč je ptačí chřipka smrtelná pro kuřata nebo kočky, zatímco krávy ji obvykle zvládnou. „Vazba povrchových bílkovin viru chřipky je velmi silná,“ vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. Ptačí chřipka mezi savci koluje prokazatelně od jara 2024, vědci od té doby zjistili, že ptačí může přeskočit na úplně různé druhy savců. V Itálii ji popsali už v 19. století jako ptačí mor.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 25.1.2025

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6f2ajTaDyb94ZzQPHSJHIW

Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin. Zjistil to vědecký tým pod vedením badatelů z univerzity v Jižní Karolíně.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 18.1.2025

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6gK9KXREMlBv9pzYsAWS4L

Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 11.1.2025

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7AxKeDurZqafVMiIvmHfsk

Zdravá strava může přispět ke zmírnění chronické bolesti, zvláště u žen. U mužů byl efekt zvoleného jídelníčku slabší. Doložili to australští badatelé. Zmíněný efekt se nejspíš váže na protizánětlivé a antioxidační účinky zeleniny, ovoce, obilnin či další zdravé stravy.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 4.1.2025

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2usSsRUmtMrvMcLNg3vQCL

Neurovědci z Univerzity v Curychu na myších potvrdili, že první týden po narození je u savců zásadní pro rozvoj smyslů. U experimentálních myší je pro propojení smyslů nejdůležitější čich, upevňuje pouto mezi matkou a potomky. U člověka bude zřejmě zásadní zrak a sluch, čich ale také v prvních týdnech po narození pomáhá spoluutváří pouto mezi matkou a dítětem.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 28.12.2024

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2r3CUtYjPl9MnoXI0uNlxa

Zatímco ještě od poloviny 19. do poloviny 20. století na severním Jadranu rozmanitost přírody rostla, od té doby se vlivem lidské činnosti ekosystémy u pobřeží Itálie dramaticky mění. Druhy, které ustoupily, v posledních desetiletích nahradil odolný mlž zvaný korbikula. Ten dokáže v nepříznivých podmínkách zpomalit metabolismus a nevadí mu tolik úbytek kyslíku ve vodě.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 21.12.2024

Zdroj: Laboratoř
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/4cTiUSlVCNb0afcGJ8d8Gr

Ornitologové z Cambridge a z Los Angeles popsali téměř kompletní lebku pravěkého ptáka z období pozdní křídy. Byl velký nejspíš jako špaček, mozkem připomíná vránu. Žil asi před 80 miliony lety na území dnešní Brazílie v druhohorách. Létal tedy nad hlavami svých příbuzných, dinosaurů.