Laboratoř

Americký kaprovec velkoústý (Ictiobus cyprinellus) je doma v Minnesotě, je podobný našemu kaprovi, ale jeho průměrný věk je 75 let. Jsou známí i kaprovci, kteří se dožili více než 100 let. Nedělá jim potíž migrovat a třít se podle plánu, ale potěr se často nedožije dospělosti. Co všechno dokáže tato téměř stoletá ryba? O tom se mluvilo na živém natáčení Laboratoře na Noci vědců.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 28.9.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3fMQLRL4Vqxy8xz6tVyXqX

Povodně ohrožují i zdroje pitné vody. Irští vědci představili novou terénní metodu, jak měřit její znečištění bakteriemi. Má odhalit jednu z nejnebezpečnějších variant bakterie E. coli zvanou STEC. „Máme šanci to zjistit jedině PCR metodami, které známe třeba z monitoringu covidu,“ upozorňuje chemička a odbornice na životní prostředí Petra Innemanová.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 21.9.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2fcBzahXyj2fpAwQgtIfKs

Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 14.9.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6kfSscLrBelwikfp0YH3qc

Senzory ultrafialového světla jsou mnohem účinnější, když je na čtvrt hodiny vystavíme parám z octa. Výrazně v nich zlepšuje vodivost. Objev australských vědců může způsobit průlom v elektronice.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 7.9.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/4618h2u3epoGulgGaiybHL

Obyvatelé střední Afriky udržovali úzké sociální a kulturní vazby dávno před tím, než se v neolitu začali věnovat zemědělství. I když se tam od nástupu usedlého způsobu života začalo mluvit různými jazyky nebo nářečími, názvy hudebních nástrojů se zachovaly.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 31.8.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3J2RuwuNUIT45gO6WGALez

Malá skupina neuronů rozhoduje o tom, jak rychle se myší pustí do jídla, s jakou chutí a jaké množství ho sní. Kalifornští badatelé zjistili, že když byly takzvané PSNT neurony aktivní, první sousto si myši braly pomaleji, zato rychleji pily vodu. Ovlivnilo to i konzumaci sladkostí.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 27.7.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/1cgSG9oEh5HtRGXeqIPQ6w

Vědci popsali nejmenšího dosud známého hominida na světě. Žil před více než 11, 6 miliony lety v oblasti dnešního Bavorska. Zdatně šplhal a měl současníka.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 29.6.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0U1nXBCDN6qR4fr5DSs8mf

Smíšené emoce nejsou pouhá fantazie, ale realita. Doložili to neurovědci z Univerzity v Jižní Karolíně. Poprvé se jim podařilo prokázat, že při nich mozek vyvíjí samostatnou nervovou aktivitu.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 22.6.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6TLxYHocv8k2PMrVtnxYW7

Původem africká, dnes také známá akvarijní rybka, halančík Furzerův, našla způsob, jak v přírodě přežít dlouhá období sucha. V raném embryonální stadiu se rozpadá na jednotlivé buňky. Když později opět zaprší, vrátí se do původního stavu.

Základní údaje: VědaVýzkum.cz; Laboratoř; 15.6.2024

Zdroj: VědaVýzkum.cz
Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0HSOSYHBzopI7Jf9OqBOhI

Tým vedený badateli z Přírodovědného muzea na Floridě vytvořil unikátní fylogenetický strom života motýlů. Z něj je patrné, že první denní druhy na světě žily před 100 miliony lety na americkém kontinentě.