V pokračování diskuse Aleše Vlka a právníka Mateje Klimana v Inovacastu na téma spolupráce mezi akademií a průmyslem jsme se zaměřili především na praktické aspekty. Jaké dokumenty byste měli mít podepsané, ještě než začnete řešit konkrétní kroky? V čem se liší přístup ze stany vědce a firmy z pohledu zveřejňování výstupů výzkumu? A kde můžete v Česku získat finanční podporu pro výzkum?

Matej Kliman je trochu neobvyklým hostem Inovacastu, je totiž právník. Ve své praxi se zabývá spoluprací výzkumných organizací a průmyslu. Jeho začátky v této oblasti zapadají do roku 2007, kdy se v Česku začala otevírat problematika ochrany duševního vlastnictví a zakládání spin-ofů. Tehdy zpracoval první analýzy a metodiky pro ministerstvo školství. A přesto že už je to pár let, jsou tyto metodiky jsou stále na jejich webových stránkách a stále relevantní.

V pokračování Inovacastu s Pavlem Kordíkem jsme se věnovali zejména umělé inteligenci, mladé generaci a budoucnosti práce. „Byl jsem i u zrodu Prg.ai. Inspirovali jsem se v Kanadě, kde byli v této oblasti o pár let napřed,“ říká. „Většina povolání se díky novým technologiím dramaticky promění. I když budete doktor, budete potřebovat znát strojové učení, aspoň uživatelsky.“ 

„O informatiku je zájem, jak ze strany studentů, tak ze strany průmyslových firem. Kdybychom produkovali pětkrát více absolventů, tak by o to stále byl zájem“, říká Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na Fakultě informačních technologií ČVUT. „Každá pořádná technická fakulta by měla stát na třech nožičkách – věda, spolupráce s průmyslem a výuka. Začínali jsme zejména s výukou a ostatní nožičky trochu kulhaly, ale teď už nám ta trojnožka začíná hezky fungovat,“ dodává.

Náskok díky technologiím: to v českém překladu znamená zkratka názvu VDT Technology, společnosti, ve které je generálním ředitelem Jiří Jirkovský, host Aleše Vlka v Inovacastu. „Náš tým je složen z odborníků na různé oblasti, kterým se věnujeme: např. bezpečnost, energetika, správa a monitoring budov nebo vodárenství.

Pro každého znamená Průmysl 4.0 něco jiného. Čím je pro Jiřího Jirkovského z VDT Technology, zjišťoval v dalším díle Inovacastu Aleš Vlk. „Průmysl 4.0 znamená nastavení nových principů, nové cesty, oproštění se od některých nástrojů. Dívám se na to z širšího pohledu, nejen na vlastní výrobu, ale na celý proces. Na infrastrukturu, která zajišťuje linku, která běží, na logistiku, aby bylo na lince z čeho vyrábět, na budovy, ve kterých je výroba umístěna.“

V pokračování povídání s Janem Šedivým z CIIRC ČVUT jsme se soustředili na jeho hlavní obor, tedy zpracování přirozeného jazyka. „Tato disciplína zahrnuje práci s jazykem, v mluvené i psané formě. S tou psanou podobou potom pracujeme.“ Aleše Vlka velmi zajímá, jak dobře už dnes strojový přepis řeči může fungovat.

S rozpoznáváním řeči začínal Jan Šedivý z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v polovině 90. let v IBM, což byla jedna z prvních firem, která se tomu věnovala. „A tak nějak mě to zasáhlo na celý život,” říká hned na úvod Inovacastu.

Monika Vondráková stála u založení Nadačního fondu Neuron a dnes je předsedkyní jeho správní rady. Fond Neuron podporuje i Jaroslav Řasa, majitel společnosti ABRA Software. V Inovacastu diskutují podporu české vědy s Alešem Vlkem. „Aby se společnost a civilizace posouvaly dopředu, je potřeba podporovat vědu a umění, řekl Josef Hlávka. A to mě zaujalo, vysvětluje svoje začátky s Neuronem Monika Vondráková. Začala jsem se věnovat tomu, jak vědce a vědu prezentovat veřejnosti.

„Spousta dobrých věcí se stane“, říká Jaroslav Řasa, zakladatel a majitel společnosti ABRA Software, kterou založil ještě za studií před třiceti lety. „Začínali jsme ve sklepě. Taky jsme měli kancelář na střeše funkcionalistické vily, která kopírovala venkovní počasí. V létě jsme třeba programovali v plavkách“, vzpomíná Řasa v Inovacastu na své podnikatelské začátky. „Nikdy jsme nerezignovali na to, aby se firma stále měnila. Výzvy bereme a nevzdáváme je, a proto nás ABRA i po 30 letech baví,“ dodává.