hlavní partner portálu
Hned po maturitě sbalily kufry a odjely studovat do Velké Británie. Příběhy dvou studentek, Báry Cihlové a Terezy Przeczkové, ukazují, co všechno obnáší přihláška, jaká je realita výuky na prestižních univerzitách a kde hledat podporu na financování.
Program MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) patří mezi nejvýznamnější nástroje EU na podporu mezinárodní mobility výzkumných pracovníků, zejména v oblasti postdoktorálních stipendií. Nejde však pouze o vědu samotnou – program má zároveň významný dopad na podporu rovnosti pohlaví ve výzkumných oborech a institucích.
Vysoce citovaný článek, neboli Highly Cited Article, je název speciálního indikátoru databáze Web of Science, který pravidelně identifikuje první procento nejcitovanějších článků v širokých oborech. Označení Vysoce citovaný článek v konkurenci ostatních publikací znamená mimořádný vědecký ohlas a může ukazovat na dlouhodobě úspěšná témata i přelomový výzkum. Jak si v této prestižní skupině vedly články českých autorů publikované v roce 2024?
Za rok 2023 využilo v Česku daňový odpočet na výzkum a vývoj 731 soukromých podniků, což byl nejnižší počet od roku 2010. Díky této nepřímé veřejné podpoře ušetřily 2,7 mld. Kč, o 12 % méně než v roce předchozím. Podniky častěji na výzkum a vývoj využívají přímé dotace ze státního rozpočtu než daňovou podporu.
V únoru tohoto roku oznámilo TC Praha na webu Horizontevropa.cz, že ve výzvě MSCA COFUND 2024 uspěl další český koordinátor – Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, které povede projekt CEIPEX. Tento úspěch není pro tento spolek v oblasti MSCA COFUND ojedinělý, a proto se nabízí provedení analýzy české účasti koordinátorů v MSCA COFUND od počátku sedmého rámcového programu, včetně stručného mezinárodního porovnání.
Německo je v mnoha oblastech nejen průmyslová, ale už tradičně i inovační a výzkumná velmoc. Místní vláda a podniky si uvědomují, že jedním z předpokladů k udržení si pozice exportního premianta jsou vysoké a dobře cílené investice do vědy, výzkumu a inovací. Odhlédnuto od nepříjemné stagnace německé ekonomiky, se svět technologií a výzkumu ale enormně rychle mění a pozice Německa jako inovačně-průmyslové velmoci není vůbec samozřejmá.
Studie „To what extent are Widening countries part of knowledge networks formed by the framework programmes?" analyzuje zapojení tzv. widening zemí (tj. států s nižší účastí v předchozích rámcových programech EU) do výzkumných sítí v programech FP7, Horizon 2020 a Horizon Europe.
Navzdory poměrně omezenému rozpočtu programu Euratom v letech 2021–2023 dokázala ČR využít příležitostí na výbornou. Účastnila se 60 % financovaných projektů a získala celkem 13 milionů eur na výzkum v oblasti jaderné energetiky. Významnou roli v tomto úspěchu sehrály české vědecké instituce, které se aktivně podílejí na klíčových evropských projektech. Díky těmto úspěchům ČR potvrzuje svou silnou pozici v mezinárodním jaderném výzkumu a přispívá k rozvoji strategických technologií, jež budou hrát zásadní roli v budoucí energetice Evropy.
V uplynulém týdnu vyšly výsledky uznávaného žebříčku QS World University Rankings by Subject, který srovnává univerzity v jednotlivých oborech a širších oblastech. Ani v jedné oblasti se naše univerzity neumístily ve stovce nejlepších univerzit světa, ale v humanitních vědách a umění se tomu Univerzita Karlova blíží. Co se týče jednotlivých oborů, tak výborní jsme v zemědělství a lesnictví, ve kterém Česká zemědělská univerzita obsadila 66. pozici.
Tento článek navazuje na první díl Statistické ročenky 2024, který vyšel v lednu. Velký časový odstup tohoto druhého dílu je způsoben faktem, že jsme potřebovali některé údaje ověřit a doplnit Českým statistickým úřadem, neboť data neseděla s přechozím rokem. Tato druhá část se věnuje patentům a high-tech technologiím.
