hlavní partner portálu
Česká republika, stejně jako nové členské země EU, ve své účasti v rámcových programech dohání starší členské státy. Tempo konvergence ČR je srovnatelné s celkovým tempem nových členů. Nicméně v mnoha dalších socioekonomických ukazatelích ČR stagnuje.
Finanční podpora z rámcových programů zůstává v ČR regionálně silně koncentrovaná. V programu Horizont Evropa sice podíl Prahy na celkové podpoře pro ČR klesl zhruba z 55,1 % na 51,4 %, nerovnoměrnost rozložení prostředků se však změnila jen nepatrně (pokles Giniho koeficientu je minimální) a metropolitní osa Praha – Jihomoravský kraj – Středočeský kraj nadále přetrvává. U Středočeského kraje je navíc zřejmá úzká provázanost s Prahou, takže většina podpory se de facto soustřeďuje do dvou výrazných center.
Mezinárodní konference Knowledge, Research, Education Conference 2025 – KRECon, která se konala v Národní technické knihovně, poukázala na potřebu efektivního hodnocení vědecké excelence, podpory pro mladé začínající vědce i na nutnost přilákat a udržet v ČR kapacity ze zahraničí. Tématem konference byl excelentní výzkum.
Blízké osobní vztahy patří k citlivým etickým otázkám i na akademické půdě. Ačkoli často vznikají přirozeně a nevinně, mohou vést – jak ukazují negativní příklady v Česku i zahraničí – ke střetu zájmů, nerovnému zacházení či k ohrožení důvěryhodnosti.
Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou analýzu dlouhodobých dopadů ekonomického cyklu v době nástupu na vysokou školu na pracovní kariéry. Zjištění ukazují, že studenti nastupující na vysokou školu v době hospodářského útlumu dosahují po dostudování v průměru vyšších hodinových mezd i ročních výdělků a větší míry zaměstnanosti. Jaké jsou možné příčiny těchto kariérních dopadů a mohou se podobné vlivy projevovat nejen v USA, ale i v české ekonomice?
Jak se žije lidem v Evropě? Kde se daří spojit ekonomickou sílu, sociální jistoty a zdravé životní prostředí – a kde naopak kvalita života pokulhává? Nová studie přináší překvapivou odpověď: Česko patří mezi země, které si vedou v rámci Evropy nad očekávání dobře.
Oslavili jsme 36 let svobody a rozvoje demokracie i ekonomiky. Ne všechny regiony však tento rozvoj zažívají stejnou mírou. Některé jsou dodnes postiženy strukturálními problémy a mezi takové patří i Karlovarský kraj. Jednou z možných příčin je i fakt, že Karlovarský kraj je jediným regionem v České republice bez veřejné vysoké školy.
Sedm českých vědců se letos zařadilo mezi Highly Cited Researchers 2025, tedy 1 % nejcitovanějších vědců na světě podle společnosti Clarivate. Jsou jimi Tomáš Jungwirth, Petr Baldrian, Tomáš Čajka, Ondřej Novák, Dmitry M. Chudakov, Petr Neužil a Vivek Y. Reddy.
České univerzity se v oblasti inovací stále více prosazují v patentové ochraně a zakládání spin-off firem. Vysoké školy zároveň systematicky podporují vznik nových podniků, které propojují akademický výzkum s praxí a míří na globální trhy. Příběhy úspěšných spin-offů z Masarykovy univerzity, VUT či Univerzity Palackého v Olomouci ukazují, že univerzitní nápady mohou přitáhnout i prestižní zahraniční investory.
Leidenský žebříček má mezi ostatními mezinárodními žebříčky univerzit zajímavou a zvláštní pozici. Na jednu stranu je ve srovnání s preferovanými velikány, jako jsou QS, THE a ARWU, na univerzitách poněkud marketingově ignorován, na druhou stranu je asi jako jediný z nich postaven na opravdu solidních, přesných a zodpovědných datech.
