hlavní partner portálu
Projekt Industrial Chairs Technologické agentury má ambici propojit byznys s akademickou sférou. Cílem výzvy je podmínkami přilákat špičkovou vědeckou excelenci ze zahraničí, zajistit systematické zapojení začínajících talentů a zefektivnit transfer výsledků.
Widening tvoří významnou část české účasti v programu Horizont Evropa: představuje 95,4 mil. eur, tedy přibližně 15,6 % celkového finančního příspěvku z tohoto programu. V případě VŠ je to dokonce 24 %. Účast ČR ve Wideningu je však výrazně koncentrovaná do několika hlavních výzkumných center a institucí. Největší objem podpory směřuje do Jihomoravského kraje a Prahy, přičemž dominance Brna a Prahy se ještě zřetelněji projevuje na městské úrovni.
Jedno z nejrozsáhlejších světových srovnání oborů na jednotlivých vysokých školách odhalilo své letošní výsledky. V žebříčku QS World University Rankings by Subject si české univerzity oproti minulému roku často polepšily, největším skokanem je Česká zemědělská univerzita. Značně však klesla reputace českých univerzit, upozorňují autoři žebříčku.
Představme si fiktivní výzkumnici Lenku, která zkoumá chronickou lymfocytární leukémii. Potřebuje k tomu rozsáhlý dataset s údaji o pacientech – ideálně i z dalších evropských zemí. Naráží ale na zásadní problém: jak se k takovým datům dostat a jak je zpracovat, když nejsou v jednotném formátu ani jazyce? Kolem roku 2030 by se tato situace mohla změnit díky evropskému nařízení o zdravotních údajích EHDS. Co toto nařízení přináší?
Více než polovina příjemců projektů programu Horizont Evropa považuje výpočet způsobilých osobních nákladů za příliš složitý, problém mají už s vyhledáním vhodné výzvy a přípravou žádosti. Ukazuje to nová evropská analýza založená na 1360 odpovědích organizací napříč Evropou. Právě zkušenosti s administrativní náročností některých pravidel se zároveň promítají do rostoucí otevřenosti příjemců vůči zjednodušeným formám financování, zejména projektům financovaným formou lump sum, které mohou snížit administrativní zátěž a omezit riziko finančních chyb.
Tuzemské subjekty se účastní zhruba 6 % projektů v programu Horizont Evropa, který mezi evropskými výzkumnými programy vyniká. Rovněž u menších programů LIFE, Digital Europe a podprogramu Kultura kreativní Evropy se tuzemské subjekty účastní podobnou měrou. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se tuzemské subjekty podprůměrně účastní Inovačního fondu a Evropského obranného fondu. I v ostatních programech EU – podobně jako v programu Horizont Evropa – je výše nárokovaných prostředků EU tuzemskými subjekty výrazně ovlivněna koordinací projektů.
Počet českých vědců v zahraničí se odhaduje na tisíce. Za jejich diasporou stojí jak finance, tak netransparentnost vědeckých institucí. Překážky v návratu pro mnohé na miskách vah převažují, a tak se ze zahraničí zpět nechystají. Podmínky se ale i u nás postupně zlepšují.
Český startupový ekosystém naráží na své limity. Podle nejnovějšího průzkumu mezi investory, který realizovala investiční společnost DEPO Ventures ve spolupráci s Českou startupovou asociací a partnery, výrazně klesl podíl nových investorů a třetina těch stávajících plánuje letos svou investiční aktivitu omezit nebo zcela přerušit. Investoři přitom jako hlavní bariéry zmiňují nízkou likviditu trhu, nedostatek kvalitních startupových příležitostí a slabou investiční infrastrukturu. Data z šestého ročníku průzkumu zároveň naznačují možná řešení: lepší informovanost, sdílení zkušeností a investičních příležitostí i systémovou podporu v podobě daňových pobídek.
Podpora transferu znalostí je dnes výrazně silnější než před dvaceti lety. Akademici kolem sebe mají široký ekosystém mentorů i programů, které jim mohou pomoci úspěšně přenést své poznatky na trh. Přesto spin-offů v Česku vzniká ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi málo. Co brání českým inovacím dostat se z laboratoří na trh? A jakou zkušenost se zakládáním spin-offu mají tři inovátorské týmy, kterým se to v minulých letech podařilo?
Observatoř Evropského patentového úřadu pro patenty a technologie zveřejnila novou studii zaměřenou na postavení žen v oborech STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika). Analýza ukazuje, že pokrok je pouze pozvolný a rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají zejména v oblasti vynalézání, patentového podnikání i kariérního rozvoje. Zpráva byla publikována před Mezinárodním dnem žen a přináší celoevropská data, která podporují Strategii Evropské unie pro rovnost žen a mužů, Evropský výzkumný prostor i Novou evropskou inovační agendu.
