Tuzemské subjekty se účastní zhruba 6 % projektů v programu Horizont Evropa, který mezi evropskými výzkumnými programy vyniká. Rovněž u menších programů LIFE, Digital Europe a podprogramu Kultura kreativní Evropy se tuzemské subjekty účastní podobnou měrou. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se tuzemské subjekty podprůměrně účastní Inovačního fondu a Evropského obranného fondu. I v ostatních programech EU – podobně jako v programu Horizont Evropa – je výše nárokovaných prostředků EU tuzemskými subjekty výrazně ovlivněna koordinací projektů.
Z níže uvedené časové řady za roky 2023–2026 vyplývá, že tuzemské subjekty se dlouhodobě účastní zhruba 6 % projektů v programu Horizont Evropa. Zároveň můžeme identifikovat výrazně rostoucí účast tuzemských organizací v programech Digital Europe a EU4Health. Naopak výrazně klesá zapojení tuzemských organizací v projektech Evropského obranného fondu. Zapojení ČR do projektů Inovačního fondu je dlouhodobě prakticky zanedbatelné.
Z výše uvedených údajů je zřejmé, že podobnou měrou jako programu Horizont Evropa se tuzemské subjekty účastní i unijního programu na podporu klimatu a životního prostředí LIFE. 111 tuzemských týmů se zúčastnilo 64 projektů v tomto programu – nejvíce SEVEn, The Energy Efficiency Center, z.ú. (12 účastí), CEE Bankwatch Network z. s. (6 účastí), ENVIROS s.r.o., (5 účastí) a České vysoké učení technické v Praze (4 účasti). Nejvyšší příspěvek EU pak obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (23 mil. eur). Vojenské lesy a statky ČR, s.p., obdržely 2,7 mil. eur, CEE Bankwatch Network z. s. 2,6 mil. eur, Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ONYX 2,4 mil. eur a Masarykova univerzita 2,3 mil. eur. Více než 1 mil. eur od EU obdržely i SEVEn, The Energy Efficiency Center, z.ú., Ministerstvo životního prostředí, Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG, spolek, Centrum pasivního domu, z.s., a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Tuzemské subjekty koordinovaly 26 projektů, což jim v programu LIFE přineslo 39,1 mil. eur, tj. ¾ všech prostředků EU pro účastníky z ČR v tomto programu.
Totéž platí i pro tuzemskou účast v programu Kreativní Evropa – podprogramu Kultura. 70 projektů se účastnilo 74 týmů z ČR, v tom 18 v roli koordinátorů. Tuzemské týmy v programu Kreativní Evropa – podprogramu Kultura nárokují příspěvek EU 7,7 mil. eur. Nejvíce účastí a nejvyšší příspěvek EU zaznamenala MeetFactory o.p.s. (4 účasti a 2,2 mil. eur). Podniky vykázaly dohromady 19 účastí s čistým příspěvkem EU 1,7 mil. eur (tzn. pětinu příspěvku EU tuzemským účastníkům), v tom nejvíce Signal Productions s.r.o. (340 tis. eur), Větrné mlýny s.r.o. (200 tis. eur) a iShowroom s.r.o. (184 tis. eur).
Poněkud vyšší měrou – 9 % – se tuzemské entity účastnily programu Digital Europe. ČR vykázala 168 účastí (v tom 25 koordinací) v 69 projektech. Nejvíce účastí vykázaly VŠB – Technická univerzita Ostrava a České vysoké učení technické v Praze (po 10 účastech), Vysoké učení technické v Brně (9 účastí) a Masarykova univerzita (8 účastí). Nejvyšší příspěvek EU získaly České vysoké učení technické v Praze (8,5 mil. eur), CyberSecurity Hub, z. ú. (5,1 mil. eur), Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (5,0 mil. eur), Vysoké učení technické v Brně (4,6 mil. eur) a VŠB – Technická univerzita Ostrava (4,5 mil. eur). Více než 2 mil. eur nárokují i Raiffeisenbank a.s., Masarykova univerzita a Univerzita Karlova. Z podniků za zmínku dále stojí IXPERTA s.r.o. a Avast Software s.r.o. – každý s příspěvkem EU zhruba 1 mil. eur. Krajská inovační centra byla v programu zastoupena sedmkrát s tím, že nejvyšší příspěvek EU obdržely liberecká ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (1,1 mil. eur – projekty EDIH NEB a EDIH NEB 2.0), JIC, zájmové sdružení právnických osob (1,0 mil. eur – projekty EDIH-DIGIMAT, EDIH-DIGIMAT 2.0 a Czech Semiconductor Centre) a Středočeské inovační centrum, spolek (0,8 mil. eur – projekty Brain 4 Industry a Brain 4 Industry II). 25 koordinací projektů tuzemským účastníkům přineslo příspěvek EU ve výši 24,6 mil. eur, tj. ⅖ všech prostředků EU pro účastníky z ČR v programu Digital Europe.
V Evropském obranném fondu subjekty z ČR vykázaly účast 39 týmů v 31 projektech. V Evropském obranném fondu byly zaznamenány dvě tuzemské koordinace – konkrétně projekty zbrojovek zaměřené na rozšíření výroby. Po třech účastech vykázaly Vojenský výzkumný ústav, s. p., Univerzita obrany a Univerzita Hradec Králové. Nejvyšší příspěvek EU pak nárokovaly firmy Explosia a.s. (10 mil. eur), STV GROUP a.s. (5 mil. eur), esc Defence s.r.o. (2,2 mil. eur) a Honeywell International s.r.o. (2 mil. eur). K 6. březnu 2026 tuzemské soukromé podniky v Evropském obranném fondu vykázaly celkem 19 účastí a nárokovaly 24,3 mil. eur čistého příspěvku EU (tj. ¾ příspěvku EU tuzemským účastníkům tohoto programu).
V programu EU pro zdraví EU4Health bylo evidováno 75 účastí z ČR v 63 projektech. 6 projektů české subjekty koordinovaly; koordinace projektů jim přinesla 5 mil. eur, tj. ⅖ všech prostředků EU nárokovaných tuzemskými účastníky. Nejvyšší počet účastí evidovaly Státní zdravotní ústav (10 účastí), Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR (po 9 účastech), Státní ústav pro kontrolu léčiv (7 účastí) a Univerzita Karlova (5 účastí). Nejvyšší příspěvek EU pak nárokovaly Státní zdravotní ústav (3,3 mil. eur), Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (3,2 mil. eur), Kraj Vysočina (1,1 mil. eur), Státní ústav pro kontrolu léčiv (848 tis. eur), Univerzita Karlova (750 tis. eur) a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (733 tis. eur).
Naopak tuzemské subjekty se projektů Inovačního fondu účastní jen minimálně. Za ČR Inovační fond eviduje pouze 3 projekty. Projekt zaměřený na produkci čistého vodíku pro dopravu a další odvětví koordinuje Veolia Energie ČR, a.s. V projektu zaměřeném na výstavbu výrobní linky na chladiče baterií elektromobilů vystupuje VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA s.r.o. jako běžný účastník. Stejnou roli má i AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, v projektu zaměřeném na návrh a výstavbu nové hybridní sklářské pece kombinující elektrické tavení a spalování plynného kyslíku. Poslední uvedený projekt je i nejnákladnější – tuzemský účastník nárokuje čistý příspěvek EU ve výši 12,2 mil. eur. Z nových členských zemí EU se projektů z Inovačního fondu účastní zejména Polsko (16 účastí ve 12 projektech s příspěvkem EU 476 mil. eur). Šest účastí v pěti projektech s příspěvkem EU 138 mil. eur eviduje Chorvatsko. Bulharsko eviduje 2 účasti v 1 projektu s nárokovaným příspěvkem EU 190 mil. eur. (Bulharsko a Chorvatsko prostřednictvím projektů z cementářského průmyslu z Inovačního fondu nárokují podobné částky jako za celý program Horizont Evropa.)
Projektů Výzkumného fondu pro uhlí a ocel se účastnilo 25 tuzemských týmů ve 22 projektech. Tři projekty tuzemské subjekty koordinovaly. Celkem ve Výzkumném fondu pro uhlí a ocel tuzemské subjekty nárokovaly příspěvek EU 6,5 mil. eur. Nejvíce účastí vykázaly VUHU a.s. (6 účastí), VŠB – Technická univerzita Ostrava (4 účasti) a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (3 účasti). Nejvíce prostředků EU nárokovaly MKP Kompozit s.r.o. (2,0 mil. eur), VUHU a.s. (811 tis. eur) a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (802 tis. eur).
V předchozích obdobně zaměřených příspěvcích jsme porovnávali míru zapojení tuzemských účastníků do projektů programu Horizont Evropa s mírou jejich zapojení do ostatních evropských programů. V tomto příspěvku tabulka níže porovnává zapojení ČR do jednotlivých programů EU s ostatními zeměmi. Uplatnění tohoto přístupu vychází pro ČR ve všech programech spíše nepříznivě, neboť tuzemská účast se pohybuje okolo střední hodnoty nebo mírně pod ní. Podle zapojení do projektů je ČR ve většině programů na 15. místě (z 27 členských zemí EU). Pozitivními výjimkami jsou zapojení ČR do projektů Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, kde je ČR devátá, a programu na podporu klimatu a životního prostředí LIFE, kde je ČR třináctá. Naopak v zapojení do projektů Evropského obranného fondu je ČR osmnáctá a do projektů EU4Health devatenáctá.
Autor: Vladimír Vojtěch
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technologické centrum Praha
