Podpora transferu znalostí je dnes výrazně silnější než před dvaceti lety. Akademici kolem sebe mají široký ekosystém mentorů i programů, které jim mohou pomoci úspěšně přenést své poznatky na trh. Přesto spin-offů v Česku vzniká ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi málo. Co brání českým inovacím dostat se z laboratoří na trh? A jakou zkušenost se zakládáním spin-offu mají tři inovátorské týmy, kterým se to v minulých letech podařilo?
Zakládání spin-off firem na akademické půdě přímo ovlivňuje hospodářskou prosperitu země. Česká republika si však v mezinárodním porovnání stále nevede dobře a množství firem vzešlých z výzkumu rok od roku klesá. Počet spin-offů přepočtený na 1 milion obyvatel z roku 2024 ukazuje, že ČR je v druhé polovině světového žebříčku (ze 44 zemí je na 26. místě). Premiantem v tomto odvětví je Švýcarsko a severské státy, jako je Švédsko či Dánsko. ČR má 7,6 spin-offů na 1 milion obyvatel, první Švýcarsko 192,9 a Švédsko s Dánskem okolo 80 (viz graf níže).
I když se české výzkumné instituce stále více snaží propojovat akademickou sféru s byznysovým prostředím, spin-offů vzniká málo. Na začátku prosince roku 2025 proběhl druhý ročník konference Národní den spin-offů, který pořádala agentura CzechInvest společně s VŠB–Technickou univerzitou Ostrava a Úřadem průmyslového vlastnictví (ÚPV). Na konferenci zazněly částečně pozitivní signály vyplývající z dat poskytnutých agenturou CzechInvest. „Mezi přihlášenými do našeho programu Technologická inkubace, který podporuje rozvoj vysoce inovativních startupů, evidujeme 27 % projektů souvisejících s univerzitami a výzkumnými institucemi. 42 % těch, které se do programu dostanou, pak tvoří firmy z akademického prostředí. Stále však platí, že skutečných spin-offů, ve kterých má univerzita či výzkumný ústav majetkový podíl, je málo,” řekl René Samek, ředitel Divize investic a zahraničních aktivit.
Dalším krokem, který měl situaci zlepšit, byl nový Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí č. 328/2025 Sb., který z velké části nabude účinnosti v lednu 2027. Ač byl transfer znalostí možný i doposud, před tímto zákonem některé výzkumné instituce měly obavu ze zakládání dalších právnických osob a vkládání kapitálu do těchto subjektů.
Nový zákon podporu transferu kodifikuje, ale bude záležet na přístupu jednotlivých univerzit a institucí. Některé, které doposud neměly firmu pro komercionalizaci, se ji rozhodly založit – třeba Akademie věd – respektive sedm jejích ústavů a Středisko společných činností AV ČR.
Na podporu spin-offů vznikl také nový investiční fond Spinoffy, který založila majitelka firmy Profimed a ambasadorka Druhé ekomomické transformace pro vědu a výzkum Alexandra Kala spolu s Janou Soukupovou a Alešem Bělohradským. Fond chce investovat stamiliony od českých podnikatelů Během prvních šesti let chce Spinoffy podpořit přibližně 60 projektů, založit téměř 30 spin-off firem a vytvořit hodnotu přesahující 5 miliard Kč.
Přečtěte si také
Česká akademická a výzkumná sféra stále nemá odvahu ani motivaci zakládat spin-off firmy. Pokud se má budoucí prosperita Česka opírat mimo jiné o vědu, výzkum a inovace, je nutné vznik společností komercializujících výsledky výzkumu systematicky podporovat legislativně, finančně i kulturně. Shodli se na tom účastníci druhého ročníku konference Národní den spin-offů, který agentura CzechInvest uspořádala společně s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a Úřadem průmyslového vlastnictví.
Nejtěžší fáze vzniku spin-offu: souhlas univerzity
Proces zakládání spin-offů je stejný jako při zakládání jakékoliv jiné firmy, ovšem s tím rozdílem, že ve spin-off firmě mívá majetkový podíl univerzita nebo výzkumný ústav. S jejím vstupem a s vlastnictvím určitého podílu musí souhlasit příslušné orgány univerzity nebo výzkumného ústavu.
Samotný proces vzniku se skládá z několika kroků, které přehledně zpracovalo VUT v Brně v podobě grafické roadmapy. Hlavním pilířem je samotný nápad zaměstnanců výzkumné organizace (VO). Ten představuje duševní vlastnictví (intellectual property, IP), se kterým je následně možné rozvíjet úvahy o podnikání, tedy přemýšlet nad jeho komercializací. V dalších krocích se s výzkumníky ladí konkrétní předmět podnikání, podnikatelský záměr a byznys plán. K tomu má většina VO své specialisty na transfer znalostí, kteří výzkumníkům pomáhají.
Dalším krokem je rozhodnutí o majetkové účasti VO ve společnosti. Pokud se zakladatelé dohodnou s vedením VO, že instituce bude mít majetkový podíl a tedy i právo na (spolu)řízení společnosti, pak se duševní vlastnictví stává majetkem společnosti. Pokud výzkumná organizace nemá majetkovou účast, musí se mezi zakladateli a institucí sjednat cena za licenci k IP a zakladatelé mají samostatné podnikání. Tento krok je podle Reného Samka nejtěžší: „Právě proces souhlasu univerzity/ústavu s majetkovým vstupem do vznikající firmy je nejobtížnější. Proto u nás existuje většina spin-off firem jako nepravé spin-offy – univerzity / výzkumné ústavy s jejich založením sice souhlasí, ale majetkové podíly v nich nemají.“
Mezi poslední kroky patří schvalovací procesy ze strany děkana nebo ředitele VO, a následně souhlas správní rady a rektora. Poslední kroky jsou často nejpříjemnější: jde o podpis smlouvy, medializaci a začátek práce nové společnosti.
Zda se vyplatí spin-off společnosti zakládat a jak dosáhnout toho, aby byly úspěšné, komentuje Katka Hartvichová, patentová zástupkyně společnosti Harber IP: „Založení spin-off firmy je pro vědce obvykle vstup do neznámých vod, a výzkumník musí být připraven překonávat neobvyklé překážky. Mnohdy je snazší vynález licencovat zájemci a poskytovat technickou podporu a spolupráci dle potřeby. U spin-off firmy je velmi důležité mít dobře definované milníky vývoje a exit strategii, stejně jako body, v nichž se bude rozhodovat o dalším pokračování. Také je potřeba mít jasnou představu o výsledném produktu či službě, případně o jejich posloupnosti tak, aby firma byla schopná relativně rychle vydělávat na prvním produktu/službě a investovat do vývoje pokročilejších produktů/služeb. Velkou výhodou spin-off firmy je to, že výzkumník může mít zásadní slovo v tom, kam firma a vývoj produktů směřuje.“
Nejdůležitější složkou úspěšné spin-off společnosti je unikátní technologie, výrobek nebo služba a schopnost managementu firmy ji řídit jako skutečnou obchodní společnost. Je tedy potřeba mít podporu i v netechnických věcech – daňových, finančních, administrativních… a mít dobré kontakty na potenciální investory či odběratele. Výzkumníci by se proto měli spojit s dobrými manažery a obchodníky, kteří jim se vším pomohou. Zásadní je také předchozí průzkum trhu, se kterým už většina transferových pracovišť pomáhá. Katka Hartvichová dodává: „Spin-off firma bude vyžadovat mnoho energie a dost možná dočasně zbrzdí vědecký růst zakladatele, protože vědeckou práci i spin-off firmu lze najednou stíhat jen velmi těžko. Ale odměnou může být pohled na svůj výzkum využitý v praxi, což je velmi lákavé, a v ČR už existuje nemalý počet vědců, kteří úspěšně rozjeli firmu a začali skvěle propojovat výzkum s praxí.“
Jak se proces zakládání spin-off firem změnil v průběhu posledních dekád? Podívali jsme se na zkušenosti úspěšných spin-offů, které byly založeny před cca 20 lety (Phonexia), 10 lety (Pinflow) a v roce 2024 (Glassiteca).
Přečtěte si také
Technická univerzita v Mnichově jen loni vyinkubovala 103 spin-offů. Celé Česko? V průměru šest ročně. Jak je to možné, a co s tím? A co že je to ten spin-off?
Od bezplatného softwaru ke globálnímu lídrovi v hlasové biometrii
V roce 2006 vznikla na půdě Vysokého učení technického v Brně (VUT) firma Phonexia, která poskytuje software pro hlasovou biometrii a rozpoznávání řeči. Ten je nyní využíván v mnoha zemích po celém světě. VUT ve firmě majetkový podíl nemá, ale i tak s firmou nadále spolupracuje formou účasti na společných výzkumných projektech, zakázkového výzkumu a vývoje, společně pořádaných workshopů a konferencí, nebo třeba formou podpory a sponzoringu některých akcí.
Technologie firmy Phonexia dokáží už z několikavteřinového záznamu analyzovat lidský hlas: umí rozpoznat pohlaví, odhadnout věk, detekovat jazyky a klíčová slova v konverzacích a snadno převádět mluvené slovo na text. Vládní klienti tyto technologie využívají ke zvýšení veřejné a národní bezpečnosti, zatímco komerční klienti zlepšují zákaznickou zkušenost napříč svými ekosystémy.
Příběh firmy začal, když zakladatelé firmy Pavel Matějka, Petr Schwarz a Lukáš Burget vytvořili software na zpracování řeči. Software byl následně úspěšný v mezinárodní srovnávací kampani a tak jej autoři umístili zdarma ke stažení na webu fakulty. Díky tomu se jim ozval zájemce o licenci. Po několika měsících vyjednávání s univerzitou zájemci licenci prodali, ale řekli si, že příště to musí jít mnohem rychleji. Firmu nakonec založili asi za 30 dní, ale vyjednávání s univerzitou o převodu technologií opět zabralo spoustu měsíců.
Petr Schwarz, spoluzakladatel firmy, říká, že se proces zakládání spin-offů za posledních 20 let zásadně posunul. Se svými kolegy se považují za průkopníky procesu, protože v řadě kroků museli hledat cesty, a na základě jejich zkušeností vznikaly i směrnice.
Dodává, že dnes je možné zajít za lidmi, kteří si touto cestou již prošli a požádat je o radu. Významně v této oblasti pomáhají inovační centra, kde mohou zakladatelé spin-offů získat konzultační podporu, kontakty nebo se přihlásit do celé řady programů a seznámit se tak s jinými zakladateli nebo investory.
Obrat firmy Phonexia se za posledních 5 let zvýšil sedmkrát, což ukazuje, že se v rozvoji produktu stále posouvají. Poslední účetní závěrka za rok 2024 ukazuje obrat 92 milionů korun.
Za svůj největší úspěch považují důvěru zákazníků v desítkách zemí světa, nasazení softwaru v kritických systémech těchto zemí a fakt, že jsou součástí světové špičky ve výzkumu.
Kde se vidí za 10 let popisuje Petr Schwarz: „Hranice mezi jednotlivými typy dat se stírá. Zákazníkům nebudeme zpřístupňovat informace pouze z řeči, ale i z textu, videa, a celé řady dalších strukturovaných i nestrukturovaných zdrojů. Přístup k systému bude jednoduchý pomocí lidské komunikace s AI agentem.“
Přečtěte si také
České univerzity se v oblasti inovací stále více prosazují v patentové ochraně a zakládání spin-off firem. Vysoké školy zároveň systematicky podporují vznik nových podniků, které propojují akademický výzkum s praxí a míří na globální trhy. Příběhy úspěšných spin-offů z Masarykovy univerzity, VUT či Univerzity Palackého v Olomouci ukazují, že univerzitní nápady mohou přitáhnout i prestižní zahraniční investory.
Průtokové baterie jako cesta k udržitelné energetice
V roce 2017 se čtveřice nadšených vědců (Juraj Kosek, Jaromír Pocedič, Jiří Vrána a Petr Mazúr) ze Západočeské univerzity v Plzni rozhodla zkomercializovat své řešení. Šlo o způsob ukládání energie do průtokových baterií, který umožňuje nezávislé škálování kapacity (kWh) a výkonu (kW) a je levnější než dosavadní přístupy. Řešení bylo ovšem v rané fázi a těžko uchopitelné pro tradiční průmyslové partnery, a proto se výzkumníci rozhodli založit společnost Pinflow, ve které se chtěli věnovat dalšímu vývoji technologie a postupnému zvětšování měřítka systémů.
Firma nyní dodává na míru vytvořené systémy a odborná řešení v oblasti průtočné elektrochemie – od laboratorního výzkumu až po průmyslové aplikace – a umožňuje partnerům v energetickém, chemickém a environmentálním sektoru urychlit inovace, zvýšit efektivitu a uvádět nové technologie do života. Nejvíce zkušeností mají s průtokovými bateriemi, které se díky vysoké životnosti převyšující 20 let, nehořlavosti a nesmrtelnosti elektrolytu hodí pro stacionární ukládání energie zejména ve větším technologickém měřítku. Za svou práci dostali v roce 2023 cenu Neuron.
Firma Pinflow byla založena na půdě výzkumného centra Nové technologie Západočeské univerzity (NTC ZUČ) v Plzni, odkud zakladatelé firmy licencovali know-how ke svazkům vanadových redoxních průtokových baterií. Na vývoji jejich technologie ale také spolupracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT).
„Zásadním přínosem pro nás byly na počátku podnikání intenzivní byznysové lekce a mentoring, kterým nás provedl Petr Kavalíř, ředitel NTC ZUČ. Tehdy byla myšlenka rozjezdu firmy vědci na české poměry poněkud netradiční. I kdyby měla univerzita exekutivní pravomoci a nadpoloviční většinu ve spin-offu, nebylo jisté, zda nám akademický senát vůbec takový krok schválí,“ dodává o začátcích spoluzakladatel firmy Jiří Vrána.
Obě alma mater bere jako nejbližší technologické partnery pro další vývoj, i když ve firmě nemají majetkový podíl. S NTC ZČU byli například partnery v HIGREEW projektu, v rámci kterého hledali řešení průtokové baterie na bázi organických elektrolytů. Díky projektu SPACER poskytují s VŠCHT zázemí doktorandům ze zahraničí pro jejich technologický vývoj v oblasti nových elektrod pro průtokové baterie. Firma si navíc na obou univerzitách objednává specializované výpočty a měření a nechává si konstruovat některé prototypy. Zástupci firmy dodávají, že obě univerzity vychovávají skvělé talenty, které se snaží podporovat i v rámci studentských vědeckých konferencí. Někteří studenti k nim chodí na stáže nebo na odbornější brigády, z některých se později stanou zaměstnanci firmy.
Za největší úspěch spoluzakladatelé pokládají sestavení vývojového a výrobního týmu, díky kterému mohli nasadit své reaktory do úložiště energie, které nyní směřuje k výkonům několika MW a vzniklo ve spolupráci s australskými partnery. Dále jsou pyšní, že mohli ověřit funkčnost své technologie v demonstračním systému v horkém pouštním klimatu nedaleko Dubaje. To jsou regiony, které potřebují úložiště energie i na jiných principech než běžné lithiové baterie. Nyní se snaží pracovat na snížení ceny svých systémů.
Jiří Vrána vidí, že podpora při zakládání spin-off firem se v posledních letech v mnohém zlepšila. I když už za jejich doby Oddělení transferu technologií na ZUČ fungovalo docela dobře a flexibilně. K současné situaci Jiří Vrána dodává: „Líbí se mi celá řada aktivit a snaha o budování podnikatelské kultury už při studiu (třeba akce BoostUP). V kontextu celého regionu rovněž vnímám skvělé aktivity byznysového inovačního centra BIC Plzeň. Věnují velké úsilí podpoře začínajících podnikatelů a svými aktivitami kultivují místní inovační ekosystém. Další možnosti pro začínající podnikatele přináší Technologická inkubace od Czechinvestu, která pomáhá nastartovat nové nápady. Podpora je nyní lepší a širší než dříve.“
Přečtěte si také
Akademie věd ČR zakládá novou akciovou společnost, která má systematicky propojit špičkový výzkum se soukromými investory. V prvním roce plánuje podpořit deset projektů částkou 30 milionů korun a vytvořit inkubační program pro vznik technologických startupů nebo spin-offů. Cílem je, aby se výsledky české vědy rychleji dostávaly na trh a obstály i v globální konkurenci.
Glassticine: unikátní skleněná „plastelína“
V roce 2024 byla založena první spin-off firma na Technické univerzitě v Liberci (TUL). Jedná se o firmu Glassiteca, o které je v poslední době hodně slyšet. Firma vznikla pro komercializaci unikátní skleněné „plastelíny“ s názvem Glassticine. Jde o porézní, netoxický a bezpečný materiál vhodný pro různé aplikace: filtrace, hydroponie, interiérový design nebo řešení odpadního skla pro průmyslové firmy. Zakladatelé cílí i na využití ve vesmíru, jaderné energetice nebo jako řešení pro nevyužitelné odpadní sklo.
Vědci svůj materiál nejprve zkoušeli nabídnout licenčně firmám. Zájem byl ale skoro nulový, protože postup ještě nebyl vyladěný pro potřeby výroby ve větším měřítku a výrobky nebyly dotaženy do prodejní podoby. Proto se rozhodli využít služeb The University Company TUL – TUC TUL (dceřiná společnost TUL, založená pro transfer technologií) a došli k závěru, že nejvhodnějším řešením bude založení spin-off firmy.
Cestu firmy popisuje její spoluzakladatel, Vlastimil Hotař: „Prošli jsme si prvotním nastavením pravidel pro spin-off na TUL a hledáním oboustranně přijatelných smluv. Založení trvalo zhruba rok od našeho rozhodnutí. Pomohla nám podpora TUC TUL, vysvětlování potřeb a smyslu fungování spin-offu vedení univerzity a nalezení potřebné rovnováhy ve smluvních vztazích.“
Majitelé firmy Glassiteca vyzdvihují, že podpora ze strany univerzity byla hlavně v pomoci při přípravě a samotném založení firmy, právních službách, hledání možností financování (získání projektů) a také v tom, že firmě pomohla s PR aktivitami. Za důležitou výhodu berou také fakt, že firma vlastní výhradní licenci na materiál Glassticine, která jim umožňuje investovat čas a peníze do dalšího vývoje. TUL jim také poskytuje placené prostory pro výzkum a vývoj.
I když byla univerzita v mnoha ohledech nápomocná, i tak Vlastimil Hotař uvádí, že rozjíždět business v akademické sféře není jednoduché. Je za tím hodně jednání a vysvětlování. S tím jim kromě TUC TUL vedeného Ondřejem Mošem pomohl také tehdejší prorektor pro vědu a výzkum Petr Lenfeld.
Aktuálně si Glassiteca v oblasti výzkumu a vývoje vede velmi dobře. Daří se jí získávat podporu prostřednictvím projektů, které pomáhají ladit technologii a připravuje se na vstup na trh. Definují produktové portfolio a testují různé aplikace s cílem najít ty nejvíce konkurenceschopné. Vedle toho již dodávají první produkty na trh, například zpracovali přes tunu skleněného odpadu, který by jinak skončil na skládce. Firma také řeší několik výzkumných zakázek na zpracování odpadu ze skláren. Zároveň testují, jestli to zajímá i obyčejné lidi a prodávají některé výrobky přímo na akcích pro veřejnost, kde je o ně veliký zájem.
Zástupci firmy si uvědomují, že jejich obor je kapitálově i časově náročnější než například IT nebo AI, a proto aktivně hledají investory, kteří rozumí materiálovým inovacím a mají zájem o dlouhodobý dopad. Zároveň ale věří, že Glassticine má silný tržní potenciál a může zásadně přispět k řešení problému skládkování odpadního skla i k rozvoji cirkulární ekonomiky.
„Naším cílem je řešit problém skleněného odpadu v Evropě a přinést na trh plně udržitelný, recyklovatelný materiál vhodný k různým aplikacím. Nejbližším cílem je zvyšování objemu výroby, příprava pilotní velkoobjemové linky a hledání vhodných partnerů a investorů,“ popisuje nejbližší vize firmy Vlastimil Hotař.
Rady zkušenějších
Závěr tohoto textu jsme se rozhodli věnovat doporučením spoluzakladatelů zmíněných firem těm, kteří o založení spin-off firmy přemýšlejí.
Petr Schwarz, spoluzakladatel Phonexia doporučuje: „Jděte do toho a nebojte se požádat lidi, kteří již touto cestou prošli, o radu. Každý rád poradí a pomůže. A určitě se spojte s komunitou kolem inovačních center. Nám to pomohlo dostat špičkový výzkum, na kterém jsme pracovali, do praxe. A bez propojení s praxí bychom nedokázali dělat špičkový výzkum.“
Jiří Vrána, spoluzakladatel Pinflow, vysvětluje: „Okolo startupů se vždy bude motat celá řada obchodníků s deštěm, vždy transfer technologií z akademických institucí bude i o etickém přístupu a vždy bude nutné překonat celou řadu dílčích překážek, ale myslím, že směřujeme správným směrem. Doporučuji každému, kdo o něčem podobném smýšlí, přijít na některou z networkingových akcí, kterých je celá řada, a zapojit se do diskuze a navázat kontakty. Myslím, že řada z nás si na své cestě prožívá podobné kapitoly.“
A jak vidí cestu zakládání spin-off firmy Vlastimil Hotař, spoluzakladatel Glassiteca? „Založení spin-off firmy z univerzitního prostředí je náročný, ale zároveň velmi obohacující proces. Vyžaduje hodně energie, trpělivosti a schopnosti propojit akademický svět s podnikáním. Nejde jen o technický vývoj, ale i o vyjednávání s univerzitou, nastavení právních rámců a budování týmu. Často je potřeba vysvětlovat, že spin-off není cesta k rychlému zbohatnutí, ale strategický nástroj, jak dostat inovace z laboratoře na trh.“
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
