hlavní partner portálu
Letos získal Cenu předsedy Grantové agentury ČR za mapování rozmanitosti hub a vytvoření jejich celosvětové databáze. Jeho snem je však programovat počítačové hry. Zatímco mnozí vědci upozorňují na nejistotu financování výzkumu, on říká, že věda mu poskytuje větší finanční jistotu než vývoj počítačových her. To je Tomáš Větrovský, mykolog a tvůrce hry Garden of Ants, v níž chce lidem přiblížit svět mravenců.
Doktorské studium není jen o vědeckých výsledcích. Je také obdobím hledání vlastní cesty, překonávání neúspěchů, získávání nových zkušeností a setkávání s lidmi, kteří mohou zásadně ovlivnit naše další směřování. Imunoložka Veronika Niederlová, absolventka doktorského studia na Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v rozhovoru vzpomíná na své vědecké začátky, zkušenosti z výzkumných pobytů v Bostonu i na komunitu mladých vědců, která pro ni byla během doktorátu důležitou oporou. Zamýšlí se také nad tím, jakou roli hraje dobrý školitel, vlastní iniciativa a radost z vědeckého objevování.
Jak mohou univerzity systematicky podporovat podnikavost i ve vědeckých oborech? A co všechno je potřeba k tomu, aby se z vědeckého objevu stal životaschopný byznys? O tom v rozhovoru mluví Markus Gerhard, který vede jeden z podnikatelských inkubátorů Technické univerzity v Mnichově zaměřený na biotechnologie. Mnichovská univerzita přitom patří mezi nejúspěšnější evropské akademické instituce v zakládání spin-offů. Jen v roce 2025 zde vzniklo přibližně 115 startupů.
Bezpilotní letoun, který by mohl vydržet ve vzduchu až 24 hodin, autonomní platforma pro odminování nebo ochrana proti dronům pomocí stlačeného vzduchu. To jsou technologické novinky, které představil na veletrhu Future Forces Forum spin-off České zemědělské univerzity ProLab Engineering. Technologie, které vyvíjí ve spolupráci s dalšími českými firmami, univerzitami i středoškoláky, mají především chránit životy a majetek. O jejich vývoji, zahraniční poptávce i překážkách, na které narážejí technologie vznikající na univerzitách, mluví v rozhovoru Petr Hnízdil, ředitel spin-offu České zemědělské univerzity ProLab Engineering.
Po dlouhodobém působení na prestižní University of Cambridge se Soňa Krajčovičová vrací do Olomouce, kde začíná budovat vlastní výzkumnou skupinu. Za svůj výzkum peptidů obdržela nedávno Cenu předsedy Grantové agentury ČR. V rozhovoru vysvětluje, jak lze peptidy upravovat, aby dokázaly cíleně doručovat léčiva, co jí britské akademické prostředí dalo a proč se rozhodla pokračovat ve vědě v Česku.
Říká jim familiárně „kytky“. I když se Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK dnes věnuje evoluční biologii, duší zůstává botanikem. Nejlepší výzkumné otázky ho totiž napadají v terénu mezi rostlinami. V minulosti ho dovedly jak k získání prestižního ERC Starting grantu, tak letos ke grantu ERC CZ. Nyní se on a jeho tým pokusí rozklíčovat, jakým způsobem se rostliny se znásobeným množstvím DNA, kterým se říká „nadějné obludy“, přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky mohou napovědět, jak bude příroda reagovat na probíhající klimatické změny.
Vyvíjí biočip s kvantovými tečkami pro diagnostiku endometriózy. A také umělé česnekové buňky, které by mohly nahradit antibiotika. S bakteriemi řeší matematické úlohy. Na tom všem pracuje Viola Tokárová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která patří mezi tři oceněné v letošním jubilejním 20. ročníku programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.
Martin Kadlec se na Vysokém učení technickém věnuje hydrogelům a viskoelastickým materiálům, mimo laboratoř ho ale můžete potkat na workshopech, přednáškách, festivalech nebo třeba na táboře. Popularizaci chemie se začal věnovat až na konci magisterského studia, postupně se do ní ale pustil naplno. Dnes ho nejvíc baví předávat nadšení, zkoušet nové experimenty a především probouzet v lidech zvídavost. „Nemusí to být nutně chemie. Hlavně aby měli chuť zjišťovat, co se děje kolem nich,“ říká.
Tisíckrát výkonnější paměť, energeticky úsporné čipy nebo oproštění od vzácných zemin. Altermagnety, za které vědci získali Europhysics Prize, přibližuje v rozhovoru Libor Šmejkal. Jakou roli mohou plnit v budoucnu?
Pro hrstky zeminy vyráží do Arktidy i spálených lesů. Právě půda by totiž podle Veroniky Jílkové z Biologického centra Akademie věd ČR mohla lidstvu pomoct v boji s globálním oteplováním. Kvůli čemu se musela naučit střílet z kulovnice a proč je hmota, po které chodíme, tak důležitá?
