hlavní partner portálu
Již od studií se věnuje tématům jako je umírání, truchlení, bolest, vina. Martin Kupka, psycholog na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, v současné době v rámci projektu od TA ČR vyvíjí metodiku pro efektivní poskytování online terapie pozůstalým osobám.
Novela zákona o 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích, kterou navrhla v roce 2023 ministryně Helena Langšádlová, zjednodušila sloučení a zrušení rezortních výzkumných organizací. Jednou z prvních takových fúzí je sloučení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, které spadají do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento krok vysvětluje ředitel ústavu, ekonom Robin Maialeh.
Martina Vycudilíková ze Středočeského inovačního centra je manažerkou programu vědecké mobility MERIT. Ten vznikl díky poptávce středočeských institucí po kvalitních zahraničních odbornících a zapojuje desítky špičkových zahraničních vědců a vědkyň do středočeského výzkumu ve strategických oblastech inovací.
V návaznosti na náš text o programu ERC CZ, který letos oslavil 14 let od schválení vládou, vám přinášíme příběhy dvou řešitelů – farmaceutky Veroniky Novákové a fyzika Martina Setvína.
Radomír Pánek, nynější ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, byl zvolen kandidátem na předsedu Akademie věd ČR. Po jmenování do funkce prezidentem Petrem Pavlem se 25. března 2025 ujme funkce. Drtivé vítězství překvapilo i jeho samotného. Jaké si klade cíle na následujících čtyři roky? Co považuje za problémy Akademie věd a jak si podle něj organizace stojí ve srovnání se Společností Maxe Plancka v Německu?
Vědecká novinářka Pavla Hubálková pomáhá vědkyním a vědcům lépe a efektivněji komunikovat výsledky jejich bádání. Letos za to obdržela od ministra Marka Ženíška Cenu za popularizaci výzkumu za rok 2024. Přes čtyři roky působila i v magazínu UK Forum, kde s kariérou v oblasti „science communication“ v roce 2020 začínala.
Eric Głowacki je vzděláním fyzikální chemik, ale v posledních patnácti letech se jeho práce postupně překlopila do biomedicíny. Po sedmi letech v Rakousku a pěti ve Švédsku zakotvil se svou manželkou a spolupracovnicí v Brně a aktuálně vede na CEITEC VUT vědeckou skupinu Bioelektronické materiály a systémy.
Tomáš Dumbrovský, který působí na Právnické fakultě UK, se vydal do Perského zálivu, protože potřeboval vykročit z kulturního rámce západního myšlení. Zabývá se konstitucionalismem, srovnávacím ústavním právem a otázkou, proč se v Evropě, na severu Afriky i na Středním východě v poslední době tak daří populismu. V reakci na tento fenomén hledá cesty k vytvoření pluralitní a tolerantnější společnosti. Jako vůbec první vědec spjatý s PF UK získal na podporu své práce prestižní Consolidator grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC).
Jak přiblížit veřejnosti špičkový vědecký výzkum, aniž bychom sklouzli k přehánění nebo zkreslování? Co lidem usnadňuje pochopení základních principů a u čeho již hrozí přílišné zjednodušení, které může vést k mylným představám?
Americká společnost onsemi, která se specializuje na vývoj a výrobu polovodičových součástek pro vysokoúčinná výkonová řešení a pro inteligentní snímání, během června oznámila rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm investicí v hodnotě dvě miliardy dolarů. Nejen o plánech a spolupráci onsemi s vědeckými institucemi jsme se bavili s Michalem Lorencem, vedoucím projektů výzkumu a vývoje onsemi. Rozhovor vznikl před odvoláním Josefa Švejdy, jednatele onsemi, z Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
