hlavní partner portálu
V závěru června byla Irena Rektorová z CEITEC a Lékařské fakulty MU zvolena prezidentkou Evropské neurologické akademie, a to jako první člověk z východní Evropy. V CEITEC MU vede výzkumnou skupinu Aplikované neurovědy a působí také na I. neurologické klinice Lékařské fakulty. V rozhovoru vysvětluje, co je Evropská neurologická akademie (EAN) a jak chce z pozice prezidentky přispět k jejímu rozvoji.
Patří mezi deset vědců a vědkyň působících v Evropě, kterým se letos podařilo dosáhnout na prestižní EMBO Installation Grant. Imunolog Matouš Vobořil se po čtyřech letech ve Spojených státech před časem vrátil na Přírodovědeckou fakultu UK, aby si zde postavil vlastní tým a rozvíjel výzkum zaměřený na vývoj imunitních buněk a jejich školení v brzlíku. Se svým bojem proti autoimunitním onemocněním si získal pozornost už nejednoho grantového panelu.
Neurovědkyně Kristýna Kárová se zabývá výzkumem obnovy nervových buněk u poranění míchy v Ústavu experimentální medicíny AV ČR. V minulém roce prošla čtyřměsíčním intenzivním kurzem Prague.bio Executive Academy, který připravuje vědce v oboru biotechnologií na manažerskou kariéru a učí je byznysovým dovednostem. Porotce při závěrečných prezentacích Kristýna zaujala natolik, že obsadila první místo.
Velké výzkumné infrastruktury umožňují českým vědcům podílet se na největších světových experimentech, například v evropském CERNu nebo americkém Fermilabu, provozovat špičková zařízení i zpřístupňovat je dalším výzkumníkům. Podle ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy ale jejich další rozvoj naráží na dlouhodobě podfinancovaný provoz i nejistotu ohledně budoucích investic.
Nedávno jmenovaný profesor analytické chemie Bohumil Dolenský vnímá profesuru spíš jako závazek než jako završení kariéry. V rozhovoru mluví o své cestě k chemii, výzkumu nových funkčních látek i o tom, proč budoucnost vědy a vysokoškolské výuky závisí nejen na poctivé práci a financích, ale také na promyšleném zapojení umělé inteligence.
„Pozor, jedovaté!“ varují cedulky s lebkou na infopanelech u naučných stezek před některými rostlinami, houbami a živočichy. Obsahují totiž životu nebezpečné chemické sloučeniny. Tato mince má ovšem i druhou stranu: stejné látky mohou lidské zdraví pozitivně ovlivňovat.
Na první pohled tichý introvert Pavel Haman z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se k účasti v popularizační soutěži FameLab dostal trochu omylem, se svým představením využívajícím pískací hračky k popisu přenosu signálu mezi neurony zodpovědnými za náš zrak ale dosáhl na třetí příčku. Čemu se ve svém výzkumu věnuje a proč k představení využil zrovna pískací hračky pro psy? Autorka rozhovoru se s vědcem zná dlouho, proto bylo v textu ponecháno tykání.
Jak často lze skutečně zopakovat výsledky publikované ve špičkových vědeckých časopisech? Proč ani publikace v prestižním časopise automaticky nezaručuje bezchybnou metodiku? Jak replikace pomáhají odhalovat slabá místa? O otevřené vědě, replikacích výzkumu i dopadech generativní AI na fungování akademického prostředí mluví v rozhovoru Michal Smetana z Univerzity Karlovy, laureát ceny Neuron a řešitel ERC grantu.
Literatura vznikající v období českého národního obrození významně ovlivňovala občanské chování, morální hodnoty, rozvoj českého jazyka i vzdělávání dětí a mládeže. Právě tomuto tématu se věnuje výzkum, na němž se spolu s českými i zahraničními odborníky podílejí germanisté a bohemisté Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Zhoubný kožní melanom je jednou z nejagresivnějších onkologických diagnóz – jen v Česku si ji každoročně vyslechne kolem 2500 pacientů. Jeho výzkumu se i za podpory Grantové agentury České republiky dlouhodobě věnuje Stjepan Uldrijan z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
