hlavní partner portálu
Čerstvá držitelka ERC Synergy grantu, chemička Jana Roithová, už více než sedm let působí na nizozemské Radboud University. Ve svém výzkumu bude studovat reakční mechanismy v komplexních směsích. V rozhovoru také mluví o specifikách nizozemské vědy i hledání kariérních příležitostí.
Markéta Hujerová, donedávna Klíčová, působí na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci, kde ve spolupráci s kolegy z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni vyvíjí unikátní nanovlákennou náplast pro krytí střev po operacích. Za svoji práci již získala řadu ocenění, mezi která patří cena ze soutěže průlomových nápadů Falling Walls Lab a nejnověji prestižní ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Posledně jmenovaný projekt si klade za cíl podporovat mladé vědkyně na jejich kariérní cestě i propagovat vědu jako takovou.
Občas se jí přezdívá česká Jane Goodall nebo Dian Fossey. Není divu. Mladá primatoložka a parazitoložka z Moravy strávila v afrických pralesích mezi gorilami a šimpanzi v součtu několik let. A při pátrání po jejich trusu zažila ledacos. Se svými dobrodružnými příhodami se nám Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR svěřila v rozhovoru.
Stála u zrodu výuky umělé inteligence v Česku, byla jednou z prvních studentek nově vzniklého oboru Teoretická kybernetika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, spolupracovala s Ivanem M. Havlem a s manželem Petrem Štěpánkem rozvíjela deklarativní programovací jazyk Prolog. Svou vědeckou dráhou navázala na práci rodičů, lékařů, kteří zkoumali paměť a věnovali se i výzkumu neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.
Spolek Prague.bio vznikl před dvěma lety s cílem propojit české a středoevropské aktéry v oblasti biotechnologií a posílit jejich mezinárodní viditelnost. Pod vedením Petry Kinzlové se společenská základna spolku více než zdvojnásobila a příští rok v Praze bude poprvé ve střední a východní Evropě pořádat prestižní mezinárodní konferenci BioEquity Europe.
Perun, Stribog, Svarog, Mokoš nebo Veles. Taková jména nesou stará slovanská božstva, jimiž se odborně zabývá religionista Jiří Dynda. Po dvou vynikajících pramenných knihách o slovanském pohanství v latinských pramenech a ruských kázáních mu nyní krátce po sobě vyšly další dvě knihy.
V lednu 2026 startuje již 5. běh kurzu The Gateway to the EU Institutions, který připravuje Čechy a Češky na specifická výběrová řízení do Evropské unie. Daniel Hošek uspěl a od září nastoupil na pozici Policy Officer – Economist na Generální ředitelství pro reformy a investice Evropské komise. Má cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí okořeněné o specifika výběrového řízení, které realizuje Evropský úřad pro výběr personálu.
Platforma české a slovenské občanské vědy, která vznikla 13. 11. 2025 podpisem memoranda v Brně, má propojit akademickou sféru, odborníky i veřejnost a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a dobré praxe. O tomto kroku, ale i o populárních občanskovědních projektech či důvěryhodnosti dat ze strany veřejnosti jsme hovořili s vedoucím přípravného výboru Jakubem Trojanem.
Odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček bude stát v čele ČVUT, univerzitu plánuje proměnit v otevřenější, modernější a mezinárodně konkurenceschopnou instituci. V rozhovoru pro VědaVýzkum.cz hovoří o rozvoji lidských zdrojů, spolupráci s průmyslem, důrazu na kvalitu i o tom, jakou roli by technické univerzity měly hrát v české společnosti.
