hlavní partner portálu
Mezi Prahou, Brnem a Ostravou funguje od poloviny dubna kvantová síť pro bezpečný přenos citlivých dat. Pro Česko je to obrovský úspěch. Dalším krokem mělo být její napojení na evropskou kvantovou infrastrukturu. Vláda na to ale zatím nevyčlenila prostředky. „Když vystoupíme z rozjetého vlaku, už naskočíme jen těžko, čekal by nás rozpad odborných týmů a mezinárodní izolace,“ říká koordinátor projektu Jan Bouda.
Psycholog Tibor Žingora z Masarykovy univerzity se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak se u jednotlivců vyvíjejí postoje a chování a jak se tyto změny šíří v sociálních skupinách. Nyní se zaměřil na výzkum segregace ve školách, a to i díky podpoře Grantové agentury ČR.
ČVUT v březnu přivítalo doktorandku Soniu Martin ze Stanfordovy univerzity. Ve své přednášce na Fakultě elektrotechnické se zaměřila na jednu z klíčových otázek udržitelné dopravy: Jak lépe integrovat elektromobily do elektrické sítě? Během výzkumného pobytu v Česku navštívila také firmu Škoda Auto, kde se otázky elektromobility řeší v praxi.
Evropská výzkumná rada poskytuje od roku 2007 finanční podporu špičkovému průkopnickému výzkumu na realizaci projektů po celé Evropě. Od letošního ledna v její vědecké radě působí jako historicky čtvrtá zástupkyně České republiky Kateřina Králová z FSV Univerzity Karlovy.
Předseda Akademického senátu Masarykovy univerzity Petr Najvar přibližuje, jak se v éře otevřeného přístupu v publikační činnosti zvyšuje nebezpečí zneužití výzkumných informací, které celosvětově rezonuje také v akademickém prostředí. Řešení problému a předávání užitečných zkušeností se nedávno věnoval ve Spojených státech amerických na mezinárodním semináři Academic & Security Counter Exploitation. V rozhovoru se věnuje nejen tématu bezpečnosti informací a jejich ochraně, ale také tomu, co v tomto směru připravuje Masarykova univerzita.
Investorka a podnikatelka Alexandra Kala spoluzaložila fond Spinoffy, který má pomoci dostat výsledky českého výzkumu do praxe. V rozhovoru popisuje, jak chce do české vědy přinést kapitál, jak bude probíhat výběr podpořených projektů a proč se bez silnějšího propojení výzkumu s byznysem neobejdeme, pokud se má naše ekonomika posunout k vyšší přidané hodnotě.
Michaela Rumlová se věnuje výzkumu retrovirů, za svůj výzkum HIV získala Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. Je také autorkou licencovaného patentu na testy antiretrovirotik. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic – což je klíčový krok pro replikaci viru.
Nový dramaturg festivalu Academia Film Olomouc, známého pod svou zkratkou AFO, navazuje na dlouholetou dramaturgickou práci Ondřeje Kazíka, ale zároveň přináší vlastní vizi. Dominik Vontor v rozhovoru mluví o tématu letošního ročníku, kterým je Společná řeč, o společenské roli vědeckého filmu i o tom, co všechno se skrývá za vznikem festivalového programu. Prozrazuje také své tipy na výrazné snímky, láká na hosty i doprovodný program a přibližuje, proč má smysl vydat se na AFO – ať už jste nadšenci do vědy, filmu, nebo jen zvědaví pozorovatelé světa kolem nás.
Česko má v biotechnologiích co nabídnout, ale samo o sobě to nestačí. O tom, proč je důležité umět českou vědu a inovace srozumitelně představit světu, co může domácím firmám přinést prestižní konference BioEquity Europe v Praze a proč o výsledku často rozhoduje až důsledná práce po jejím skončení, hovoří ředitelka Prague.bio Petra Kinzlová.
Ústavní právník a držitel ERC Starting grantu Jan Komárek se minulý rok po 25 letech působení na zahraničních institucích vrátil do Česka a stal se proděkanem pro vědu a výzkum na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Své zkušenosti by rád přenesl i do českého systému. Jeho akademickou prioritou je kritická diskuze s kolegy a narušování falešné shody na tom, co je považováno za samozřejmé.
