hlavní partner portálu
Teoretik informatiky Ian Mertz, který pochází z amerického New Jersey a v současné době působí v Praze, shrnuje svůj výzkum jako „kontraintuitivní přístup k využití již zaplněného prostoru“. Přátelský a vesele naladěný postdoktorand a čerstvý držitel grantu ERC Starting však upřesňuje, že nám s hledáním volného místa na přeplněných pevných discích ani v zaplněných skříních pomoci nemůže.
„Na Erasmu jsem zjistila, jak je to skvělé poznávat jinou kulturu a jak to může člověka obohatit,” říká Blanka Butula. V rozhovoru popisuje nejen to, v čem ji zahraniční zkušenosti posunuly, ale také svůj výzkum v Malajsii a možnosti uplatnění, které mikrobiologie otevírá.
Jen málokdo se dokáže pohybovat na pomezí dvou tak rozdílných a zároveň náročných světů, jako jsou informatika a živé vědy. Vyžaduje to totiž analytické myšlení, hluboké znalosti obou oborů a především schopnost nacházet nové souvislosti. Vystudovaná back-end developerka Monika Rosinská se před dvěma lety pustila do studia životního prostředí a spojení těchto dvou oborů si nemůže vynachválit. Zabývá se vývojem nástrojů pro analýzu a návrh proteinů, letos se objevila mezi oceněnými v rámci Ph.D. Talent Jihomoravského kraje, programu JCMM, který podporuje mladé vědecké talenty.
Evropa má špičkovou vědu, přesto se jí často nedaří proměnit výsledky výzkumu v úspěšné inovace a nové produkty. Jednou z cest, jak propojit výzkum s průmyslem, jsou výzkumné a technologické organizace. Jak fungují, proč je v nich klíčová práce s lidmi a jaké jsou zkušenosti laserového centra HiLASE? Odpovídá jeho manažerka pro strategický rozvoj Jana de Merlier.
Dnes jsou Krkonoše oblíbeným cílem tuzemských i zahraničních turistů. V létě i v zimě do nich za rekreací míří tisíce lidí. Krkonoše se v ráj milovníků pohybu v přírodě začaly měnit ve druhé polovině 19. století. Od té doby si region prošel značnou proměnou, a to jak ve způsobu obživy místních, tak především ve skladbě obyvatelstva, na kterém se zásadně podepsala druhá světová válka.
Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?
Petra Johana Poncarová se v rámci svého ERC Starting grantu zaměří na fenomén autorů, kteří se na přelomu 19. a 20. století rozhodli naučit jeden z keltských jazyků a pak ho použít pro svou vlastní tvorbu. Badatelka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se roky věnuje gaelské literatuře a v gaelštině dokonce píše vlastní oceňovanou poezii. Keltskou mystiku od ní ale nečekejte.
Žáci a studenti se po prázdninách vrací zpět do školních lavic. Ve škole na ně čeká mimo jiné i výuka českého jazyka, jehož vnímání se postupně proměňuje. Zatímco dřívější generace věnovaly velkou pozornost pravopisu a podle pravopisných chyb v textu si lidé snadno utvářeli úsudek o druhých, dnešní mladší generace si už pravopis nespojuje s hodnocením autora tak automaticky jako dřív, říká bohemistka a lingvistka Hana Dufková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zabývá také tím, jak jazyk formuje naše myšlení, vztahy i veřejnou debatu a vedle akademické práce se dlouhodobě věnuje také popularizaci vědy.
Již tradiční podzimní akce Týden inovací vstupuje do svého jedenáctého ročníku. Lukáš Sedláček hovoří o postavení Česka na globální technologické mapě, limitech a environmentálních nákladech umělé inteligence, proměně trhu práce i o tom, proč největší výzvou technologického pokroku zůstává zachování lidské identity.
Miliardová investice dánského farmaceutického gigantu Novo Nordisk v Bohumili přináší do Česka špičkovou výrobu moderních biologických léčiv na obezitu. Jakub Kronovetr, ředitel výrobního závodu, v rozhovoru popisuje výzvy spojené s přechodem pod nového vlastníka, specifika biologické výroby v přísném GMP režimu, i to, co tuzemskému prostředí chybí k tomu, aby se skvělé nápady českých vědců dokázaly proměnit v úspěšné globální projekty.
