hlavní partner portálu
Jak udělat z tradiční fakulty moderní instituci? Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková obhájila mandát a v únoru vstoupí do druhého funkčního období. V rozhovoru jsme se bavily zejména o tom, co se na fakultě změnilo za uplynulé roky a jaké priority si nese do dalšího mandátu. Vysvětluje, proč slučování kateder dává smysl, jak se rodí nové studijní programy a co všechno je potřeba, aby škola nepůsobila jako instituce minulosti.
Rodiče mají často pocit, že se jich obezita jejich dětí netýká. Pokud ale nezmění životní styl celá rodina, zdravotní stav nejmladších členů se nezlepší, upozorňuje obezitoložka Jitka Kytnarová z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Před znovuzvoleným rektorem Ladislavem Janíčkem jsou další čtyři roky řízení Vysokého učení technického v Brně. Původní profesí letecký inženýr působí, jako by v sobě měl raketový pohon z VUT – s obrovskou energií a nadšením mluví o úspěších, cílech i potenciálu univerzity. Má více než dvě desetiletí zkušeností ve vrcholových pozicích řízení dvou univerzit, ale třeba i firmy zaměřené na vývoj a výrobu leteckých simulátorů, například letounu L-159, který česká armáda dodnes v Čáslavi používá.
„Naši studenti a studentky motivaci mají. Úkolem vyučujících je nerozbít ji hned v prvním semestru,“ říká Martin Vejražka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě věnuje rozvoji pedagogických kompetencí a vzdělávání vyučujících jak na fakultě, tak v rámci celouniverzitní platformy Paedagogium.
Odejít do cizí země může být stresující. Už dvě dekády proto badatele ze zahraničí i jejich rodiny provází na cestě od vízových formalit až po integraci do nového prostředí centrum Euraxess Czech Republic. A podpořilo už více než 10 000 vědců. Jak se aktivity české pobočky evropské sítě proměňují, vysvětlují Markéta Padevětová a Zuzana Maršálková ze Střediska společných činností AV ČR.
Čerstvá držitelka ERC Synergy grantu, chemička Jana Roithová, už více než sedm let působí na nizozemské Radboud University. Ve svém výzkumu bude studovat reakční mechanismy v komplexních směsích. V rozhovoru také mluví o specifikách nizozemské vědy i hledání kariérních příležitostí.
Markéta Hujerová, donedávna Klíčová, působí na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci, kde ve spolupráci s kolegy z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni vyvíjí unikátní nanovlákennou náplast pro krytí střev po operacích. Za svoji práci již získala řadu ocenění, mezi která patří cena ze soutěže průlomových nápadů Falling Walls Lab a nejnověji prestižní ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Posledně jmenovaný projekt si klade za cíl podporovat mladé vědkyně na jejich kariérní cestě i propagovat vědu jako takovou.
Občas se jí přezdívá česká Jane Goodall nebo Dian Fossey. Není divu. Mladá primatoložka a parazitoložka z Moravy strávila v afrických pralesích mezi gorilami a šimpanzi v součtu několik let. A při pátrání po jejich trusu zažila ledacos. Se svými dobrodružnými příhodami se nám Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR svěřila v rozhovoru.
Stála u zrodu výuky umělé inteligence v Česku, byla jednou z prvních studentek nově vzniklého oboru Teoretická kybernetika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, spolupracovala s Ivanem M. Havlem a s manželem Petrem Štěpánkem rozvíjela deklarativní programovací jazyk Prolog. Svou vědeckou dráhou navázala na práci rodičů, lékařů, kteří zkoumali paměť a věnovali se i výzkumu neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.
