Rozhovory

Zdravotní data patří k nejcitlivějším, ale zároveň nejcennějším zdrojům pro výzkum. Jak vznikající Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) promění přístup výzkumníků k datům, co to znamená pro české instituce a proč je důležité budovat důvěru veřejnosti? O tom v rozhovoru mluví Zdenka Dudová, která se na Masarykově univerzitě věnuje mezinárodním projektům v oblasti zdravotních dat, dlouhodobě působí i v evropských iniciativách a vede pracovní skupinu Citlivá data iniciativy EOSC CZ.

Základní údaje

EOSC CZ

Rozhovory

25.3.2026

• Masarykova univerzita
• EOSC
• medicínský výzkum
• zdravotní data

Eva Navrátilová v rozhovoru přibližuje unikátní propojení mezinárodního filmového festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci s Univerzitou Palackého, které studentům nabízí nenahraditelnou praxi. Vysvětluje, jak populární dokumenty bourají bariéry mezi vědou a veřejností a proč je pro festival klíčová udržitelnost i stabilní zázemí pro tvůrčí tým.

Základní údaje

VědaVýzkum.cz

Rozhovory

23.3.2026

• festival
• Univerzita Palackého v Olomouci
• AFO

Ondřej Bezdíček vyučuje psychologii na Univerzitě Karlově. V rozhovoru se kriticky vyjadřuje k úrovni psychometrických nástrojů, které se používají pro diagnostiku lehkého mentálního postižení: „Mnohé významné testy nejsou kvalitně normované na českou populaci, natož například na populaci romskou. Stát by měl nést odpovědnost za to, že negarantuje statisticky ověřené standardy pro vyhodnocení psychologického vyšetření. Velmi špatná diagnostická praxe ukazuje na selhání kontrolních mechanismů,“ říká Bezdíček.

Základní údaje

EDUin

Rozhovory

22.3.2026

• MŠMT
• Univerzita Karlova
• psychologie

Působí jako generální ředitel JRC – Společného výzkumného střediska Evropské komise. Do Prahy přijel v únoru slavnostně stvrdit první přesun přístroje z pracoviště JRC v Německu do jiného členského státu. Při té příležitosti jednal také s českými úřady o tom, jak prohloubit spolupráci a dostat Čechy do JRC. V JRC totiž působí jen 1 % českých zaměstnanců. V rozhovoru přibližuje smysl JRC, které poskytuje analýzy v otázkách jako je klimatická krize, jaderná energie či algoritmy sociálních sítí.   

Základní údaje

VědaVýzkum.cz

Rozhovory

20.3.2026

• Evropská komise
• JRC

„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Rozhovory

19.3.2026

• Univerzita Karlova
• BIOCEV
• UK Forum

Politoložka Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity se stala první zástupkyní České republiky v britské Akademii sociálních věd. V rozhovoru vysvětluje, proč je členství v této instituci považováno za mimořádně prestižní, a mluví také o svém výzkumu britské politiky, digitální diplomacie i o tom, jak se po brexitu proměňují vztahy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

Základní údaje

VědaVýzkum.cz

Rozhovory

18.3.2026

• Velká Británie
• ocenění
• politologie

České vysoké školství je podle nového předsedy České konference rektorů Milana Pospíšila dlouhodobě podfinancované. Problémem je také nepředvídatelnost rozpočtů a nejasné zadání státu, jaké spektrum kvalifikací absolventů bude v budoucnu potřebovat. V rozhovoru se Milan Pospíšil vyjadřuje také k připravovanému vysokoškolskému zákonu, roli univerzit ve veřejné debatě nebo k tomu, co si myslí o školném.

Základní údaje

VědaVýzkum.cz

Rozhovory

16.3.2026

• financování
• vysoké školy
• ČKR

Rozhovor s čerstvým nositelem ceny Wernera von Siemense fyzikem Martinem Kozákem o brýlích pro mikroskopy, byrokratických absurditách české vědy a o tom, jak se v Praze dá konkurovat rozpočtům německých vědeckých institucí.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Rozhovory

15.3.2026

• Univerzita Karlova
• matfyz
• Cena Wernera von Siemense

Města nejsou biologická poušť. V jejich parcích, zahradách i opuštěných zákoutích se odehrává rychlá evoluce a vědci zde někdy objevují i dosud neznámé druhy. V přímém přenosu lze sledovat, jak se zvířata městskému prostředí přizpůsobují. Třeba ptáci zde zpívají dříve a ve vyšší tónině. K poznání městské přírody přitom překvapivě pomáhají i fotografie a videa sdílená na internetu, říká přírodovědec Peter Mikula z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Základní údaje

Česká zemědělská univerzita v Praze

Rozhovory

15.3.2026

• ekologie
• přírodní vědy
• Česká zemědělská univerzita v Praze

Rozhovor s Danielem Mikšíkem o tom, jakou úlohu sehrává Národní datová infrastruktura, jaký význam mají metodici a správci repozitářů a jaké benefity může přinést nové hodnocení datových sad jako samostatného výsledku výzkumu.

Základní údaje

EOSC CZ

Rozhovory

13.3.2026

• open science