hlavní partner portálu
„To, co ve školách zůstává často stále problematické – individuální přístup k žákovi – je v případě dětí s poruchou autistického spektra opravdu nezastupitelné,“ říká psycholožka Hana Sotáková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V rozhovoru mimo jiné vyvrací mýtus o „vrozeném talentu na matematiku“ a popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.
„Nejsme institučně vázáni na žádnou církev a naše fakulta není jen o teologii. Máme zde i sociální práci jako důležitý a početně větší program,“ říká ve velkém rozhovoru nový děkan Evangelické teologické fakulty Petr Gallus. Klade přitom důraz na pokračování v excelentní vědě a zmiňuje jako náročný úkol generační obměnu vyučujících, se kterou se na fakultě budou muset vypořádat.
Výzkumnice Tereza Nešporová a Jaroslava Večerková z brněnského RECETOXu popisují, proč jsou i neúspěchy cennou součástí poznání, jak zkoumají vliv chemických látek na hormonální systém a proč si své odborné poznatky přenášejí i do každodenního života.
Mary Anne O’Connell strávila desítky let na špičce výzkumu RNA a pomohla odhalit, jak buňky rozlišují vlastní RNA od cizí genetické informace. Její výzkum enzymů ADAR a editace RNA významně přispěl k pochopení imunity, zánětů i budoucího využití terapií založených na RNA.
Evropská unie chce do roku 2030 výrazně posílit ochranu a obnovu lesů, především původních a pralesních porostů. Zásadní roli hraje zavedení integrovaného monitoringu, který umožní přesně sledovat stav evropských lesů. Ke zlepšení sběru a zpracování dat o zralosti a zdravotním stavu porostů přispívá i výzkumník Juan Alberto Molina z České zemědělské univerzity v rámci programu MERIT Středočeského inovačního centra.
Fyziky se nemusí bát ani ženy. Stereotyp, že se žena pro tento obor nehodí, podle vědkyně Zlaty Kelar Tučekové mizí: „Plazmová fyzika je hodně interdisciplinární, může se do ní zapojit spousta různých oborů.” Věnuje se vědě, výuce i popularizaci svého oboru. V rozhovoru se dočtete o její cestě, praktickém užití plazmatu a stereotypech, které svou prací bourá.
„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti – European Physical Society. Vysvětluje, co dnes rozhoduje o skutečném průlomu ve vědě a co znamená dělat špičkový výzkum z Česka.
Fungovaly starověké společnosti podle principu „oko za oko“? Kolik exemplárního násilí, vražd či psychického teroru se v nich opravdu dělo? To bude v dalších pěti letech zjišťovat asyrioložka Jana Mynářová díky zisku prestižního Advanced ERC grantu, který Evropská výzkumná rada financuje 2,5 miliony eur čili asi 60 miliony korun.
Jak ochránit dnešní data před útoky, které budou proveditelné až za pět nebo deset let? A proč mohou kvantové sítě změnit způsob, jakým přemýšlíme o bezpečnosti digitální komunikace? O kvantové distribuci klíče, fungování české kvantové sítě i budoucnosti kvantových technologií jsme hovořili s Josefem Vojtěchem, vedoucím oddělení optických sítí sdružení CESNET.
Evropský parlament schválil nová pravidla usnadňující přístup k novým rostlinám, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.
