hlavní partner portálu
FameLab je prestižní soutěž v popularizaci vědy, která dává vědcům prostor předvést své téma srozumitelně, zábavně a za omezený čas tří minut. Letos se finále uskutečnilo v Městské knihovně v Praze a přineslo nejen napětí, ale i přátelskou atmosféru mezi finalisty.
Největší a nejstarší univerzitu u nás, Univerzitu Karlovu, čeká rektorská volba, která se uskuteční 31. října 2025. O post rektora se uchází současná rektorka Milena Králíčková, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek, dva kandidáti z Přírodovědecké fakulty: Martin Mihaljevič a Jiří Zima. A František Zahálka z Fakulty tělesné výchovy a sportu.
Historik filosofie Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR ve spolupráci s arabistkou Pauline Koetschet předložili rekonstrukci ztraceného spisu O důkazu antického lékaře a filosofa Galéna. Významně tak rozšířili poznání o starověké vědě a počátcích vědecké metody. Kniha je výstupem projektu, za nějž byla hlavnímu řešiteli udělena Cena předsedy Grantové agentury ČR.
Finský student Tuukka Karjula studuje sportovní výchovu na univerzitě v Jyväskylä ve Finsku. Letní semestr 2025 se rozhodl strávit v rámci programu Erasmus+ na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. To ostatně dělá každoročně mnoho studentů, on však přicestoval i se svojí rodinou: s manželkou Jennimari a jejich dcerou Liljou, která se narodila jen měsíc před začátkem pražského semestru!
Jeden z nejvzdálenějších zahraničních archeologických výzkumů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se uskutečňuje na Arabském poloostrově. Je situován do jedinečné lokality – rozsáhlé krasové deprese Hayl Ajah, která se nachází na severu Ománu v pohoří Al-Hadžar asi dvě hodiny západně od města Nizwa.
Světová média obletěla zpráva o nové naději pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. Vědci objevili první genovou terapii zpomalující průběh nemoci. V článcích ale často nebyl zmíněn přínos vědců z liběchovského Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, kteří ve vývoji léku sehráli klíčovou roli. Právě zde totiž probíhaly preklinické testy na prasatech, které řídili Jan Motlík a Zdeňka Ellederová, s níž přinášíme rozhovor.
Zánět, obrana, autoimunita. Všechny tyto procesy spojuje složitá síť signálů, která řídí chování našich imunitních buněk. Vědec Peter Dráber z 1. lékařské fakulty UK ji se svým týmem krok za krokem rozplétá, aby jednou umožnil přesnější a bezpečnější léčbu imunitně podmíněných nemocí.
Jakub Hrubý studoval fyzikální inženýrství a nanotechnologie na Vysokém učení technickém v Brně, svá doktorská studia strávil na CEITEC VUT a od roku 2022 působí jako postdoc v National High Magnetic Field Laboratory při Florida State University. V Americe momentálně pracuje například na vývoji unikátního bolometru, nebo hledá qubity vhodné pro přenos kvantových informací. S Jakubem jsme si však nepovídali jen o práci. Zajímalo nás i to, jak se „za velkou louží“ českému vědci žije.
Blíží se volba rektora na největší české technické škole: Českém vysokém učení technickém v Praze. 22. 10. 2025 se zde utkají tři kandidáti: Radek Holý, Petr Páta a Michal Pěchouček. Zeptali jsme se jich na vize, s nimiž do volby vstupují.
Co kdyby ze země zmizely všechny zemědělské plodiny? Podařilo by se nám je znovu obnovit? Pomocí Globálního úložiště semen na Špicberkách možná ano. To funguje jako jakási černá skříňka, v níž se nachází miliony semen těchto plodin z celého světa. Jeho koordinátor, Åsmund Asdal, nedávno navštívil Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.
