hlavní partner portálu
Ústavní právník a držitel ERC Starting grantu Jan Komárek se minulý rok po 25 letech působení na zahraničních institucích vrátil do Česka a stal se proděkanem pro vědu a výzkum na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Své zkušenosti by rád přenesl i do českého systému. Jeho akademickou prioritou je kritická diskuze s kolegy a narušování falešné shody na tom, co je považováno za samozřejmé.
Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.
Teoretický informatik Václav Rozhoň z MFF UK představuje algoritmy jako něco, co daleko přesahuje hranice sociálních sítí potažmo digitálních technologií. „Algoritmus jsme vlastně my všichni a náš mozek funguje jako počítač,“ popisuje. Otevřeně hovoří o proměně vědeckých priorit v době umělé inteligence, i o tom, jak se s odstupem dívá na vlastní výzkum oceněný Cenou Neuron.
V dětství ji trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme v kosmu sami. Odpovědi na podobné otázky hledá Klára Hlouchová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři. Proč ji tak láká vesmír a jak se její výzkum dostane až na ISS?
Jiří Friml, jeden z nejcitovanějších českých vědců, který objasnil roli rostlinného hormonu auxinu. Z Česka odešel před 29 lety a nyní vede vlastní výzkumnou skupinu v rakouském Klosterneuburgu, kde se nadále intenzivně věnuje studiu rostlinných signalizačních drah. Ve 33 letech byl v Německu jmenován profesorem, získal několik ERC grantů a v roce 2019 se stal nejmladším laureátem ceny Neuron za celoživotní přínos vědě.
Od března je ředitelkou Zoo Praha, kde už pár let předtím pracovala jako koordinátorka in situ projektů na ochranu zvířat ve volné přírodě. Řídila například převoz koní Převalského do Mongolska nebo projekt Toulavý autobus na ochranu goril nížinných v Kamerunu. Ze zoo odešla kvůli konfliktům s tehdejším ředitelem Miroslavem Bobkem. Nyní se tam vrací a má před sebou nelehký úkol „znormálnit“ pokroucené vztahy i prostředí.
„Ve vědě se často vyplatí následovat intuici a nebát se chyb,“ vysvětluje laureát prestižní ceny Josefa Hlávky a absolvent Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně František Jeřábek. Věnuje aplikované fyzice a polovodičům, aktuálně dokončil i stáž na americké Stanfordově univerzitě, kam odjel v prvním roce doktorského studia na Institute of Science and Technology Austria. Je však zároveň talentovaným klavíristou.
Přemysl Šůcha z Českého centra robotiky, informatiky a kybernetiky se zabývá přenosem umělé inteligence z výzkumu do praxe. V rozhovoru poukazuje na to, že klíčem k úspěchu nejsou jen špičkové algoritmy, ale především důraz na skutečné potřeby praxe – od řízení hybridních elektráren přes zdravotnictví až po obranný průmysl a nabízí nejen pohled do zákulisí špičkového výzkumu, ale i otevřenou reflexi toho, proč se inovace v Česku prosazují pomaleji, než by mohly.
Anna Vanluchene z Ústavu chemického inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické Praha získala prestižní startovací grant Fondu Dagmar Procházkové. Finanční podporu pro vytvoření vlastního směru ale nezískala hned napoprvé. V rozhovoru popisuje, jak zpracovala deset verzí projektu Illuminating Flow, který spojuje fotokatalýzu s průtočnými reaktory pro farmaceutickou syntézu. Vysvětluje, proč považuje vytrvalost za klíčovou při žádostech o granty, jak mezinárodní zkušenosti ovlivnily její přístup k vedení týmu a jak její výzkum může snížit závislost chemického průmyslu na fosilních palivech a dovozu z Číny.
Petra Solská pracuje na Oddělení strategických studií Technologického centra Praha jako manažerka pro výzkum, vývoj a inovace, kde se věnuje tématu udržitelnosti financování výzkumu. Vnímá český systém financování jako funkční? Jaká země ji v tomto tématu nejvíce inspiruje? A v čem vidí největší posun v souvislosti s novým zákonem č. 328/2025 Sb. o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí?
