hlavní partner portálu
Michaela Rumlová se věnuje výzkumu retrovirů, za svůj výzkum HIV získala Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. Je také autorkou licencovaného patentu na testy antiretrovirotik. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic – což je klíčový krok pro replikaci viru.
Nový dramaturg festivalu Academia Film Olomouc, známého pod svou zkratkou AFO, navazuje na dlouholetou dramaturgickou práci Ondřeje Kazíka, ale zároveň přináší vlastní vizi. Dominik Vontor v rozhovoru mluví o tématu letošního ročníku, kterým je Společná řeč, o společenské roli vědeckého filmu i o tom, co všechno se skrývá za vznikem festivalového programu. Prozrazuje také své tipy na výrazné snímky, láká na hosty i doprovodný program a přibližuje, proč má smysl vydat se na AFO – ať už jste nadšenci do vědy, filmu, nebo jen zvědaví pozorovatelé světa kolem nás.
Česko má v biotechnologiích co nabídnout, ale samo o sobě to nestačí. O tom, proč je důležité umět českou vědu a inovace srozumitelně představit světu, co může domácím firmám přinést prestižní konference BioEquity Europe v Praze a proč o výsledku často rozhoduje až důsledná práce po jejím skončení, hovoří ředitelka Prague.bio Petra Kinzlová.
Ústavní právník a držitel ERC Starting grantu Jan Komárek se minulý rok po 25 letech působení na zahraničních institucích vrátil do Česka a stal se proděkanem pro vědu a výzkum na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Své zkušenosti by rád přenesl i do českého systému. Jeho akademickou prioritou je kritická diskuze s kolegy a narušování falešné shody na tom, co je považováno za samozřejmé.
Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.
Teoretický informatik Václav Rozhoň z MFF UK představuje algoritmy jako něco, co daleko přesahuje hranice sociálních sítí potažmo digitálních technologií. „Algoritmus jsme vlastně my všichni a náš mozek funguje jako počítač,“ popisuje. Otevřeně hovoří o proměně vědeckých priorit v době umělé inteligence, i o tom, jak se s odstupem dívá na vlastní výzkum oceněný Cenou Neuron.
V dětství ji trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme v kosmu sami. Odpovědi na podobné otázky hledá Klára Hlouchová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři. Proč ji tak láká vesmír a jak se její výzkum dostane až na ISS?
Jiří Friml, jeden z nejcitovanějších českých vědců, který objasnil roli rostlinného hormonu auxinu. Z Česka odešel před 29 lety a nyní vede vlastní výzkumnou skupinu v rakouském Klosterneuburgu, kde se nadále intenzivně věnuje studiu rostlinných signalizačních drah. Ve 33 letech byl v Německu jmenován profesorem, získal několik ERC grantů a v roce 2019 se stal nejmladším laureátem ceny Neuron za celoživotní přínos vědě.
Od března je ředitelkou Zoo Praha, kde už pár let předtím pracovala jako koordinátorka in situ projektů na ochranu zvířat ve volné přírodě. Řídila například převoz koní Převalského do Mongolska nebo projekt Toulavý autobus na ochranu goril nížinných v Kamerunu. Ze zoo odešla kvůli konfliktům s tehdejším ředitelem Miroslavem Bobkem. Nyní se tam vrací a má před sebou nelehký úkol „znormálnit“ pokroucené vztahy i prostředí.
„Ve vědě se často vyplatí následovat intuici a nebát se chyb,“ vysvětluje laureát prestižní ceny Josefa Hlávky a absolvent Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně František Jeřábek. Věnuje aplikované fyzice a polovodičům, aktuálně dokončil i stáž na americké Stanfordově univerzitě, kam odjel v prvním roce doktorského studia na Institute of Science and Technology Austria. Je však zároveň talentovaným klavíristou.
