hlavní partner portálu
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček převzal vedení instituce v době, kdy čelila finančním problémům a ztrátě jasného směřování. V rozhovoru popisuje, proč bylo nutné ústav nasměrovat zpět k jeho původnímu záměru, jak chce změnit jeho fungování i proč považuje populační duševní zdraví za jedno z klíčových témat současnosti.
Práce vědce není jen o bílém plášti, ale i o mezinárodních stážích, nekonečném čtení článků a hledání odpovědí na otázky, které nikdo před vámi nepoložil. Veronika Leová původně netušila, co práce ve výzkumu obnáší. Dnes jako doktorandka na libereckém ústavu Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci zachycuje neviditelné radikály a hledá řešení, jak zbavit vodu škodlivin. Jak se dá skloubit doktorské studium s hraním v orchestru a proč by si měl práci ve výzkumu vyzkoušet každý student, kterému nechybí zvídavost?
Jan Heyda z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha vede teoretickou část projektu „Bezmembránové organely v biologických prostředích“. Jeho skupina používá molekulární dynamické simulace k prozkoumání, jak vnitřně neuspořádané proteiny tvoří kondenzáty v buňkách. Spolu s Mario Vazdarem systematicky studují vliv iontů, bodových mutací v proteinech a složení membrán na vznik, stabilitu a adsorpci těchto struktur na atomární úrovni. Cílem je vytvořit predikční mapu a mělo by vést k lepšímu pochopení neurodegenerativních chorob a vývoji chytrých biomateriálů, v těsné spolupráci s experimenty Paula Cremera z Pennsylvania State University.
Mezi Prahou, Brnem a Ostravou funguje od poloviny dubna kvantová síť pro bezpečný přenos citlivých dat. Pro Česko je to obrovský úspěch. Dalším krokem mělo být její napojení na evropskou kvantovou infrastrukturu. Vláda na to ale zatím nevyčlenila prostředky. „Když vystoupíme z rozjetého vlaku, už naskočíme jen těžko, čekal by nás rozpad odborných týmů a mezinárodní izolace,“ říká koordinátor projektu Jan Bouda.
Psycholog Tibor Žingora z Masarykovy univerzity se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak se u jednotlivců vyvíjejí postoje a chování a jak se tyto změny šíří v sociálních skupinách. Nyní se zaměřil na výzkum segregace ve školách, a to i díky podpoře Grantové agentury ČR.
ČVUT v březnu přivítalo doktorandku Soniu Martin ze Stanfordovy univerzity. Ve své přednášce na Fakultě elektrotechnické se zaměřila na jednu z klíčových otázek udržitelné dopravy: Jak lépe integrovat elektromobily do elektrické sítě? Během výzkumného pobytu v Česku navštívila také firmu Škoda Auto, kde se otázky elektromobility řeší v praxi.
Evropská výzkumná rada poskytuje od roku 2007 finanční podporu špičkovému průkopnickému výzkumu na realizaci projektů po celé Evropě. Od letošního ledna v její vědecké radě působí jako historicky čtvrtá zástupkyně České republiky Kateřina Králová z FSV Univerzity Karlovy.
Předseda Akademického senátu Masarykovy univerzity Petr Najvar přibližuje, jak se v éře otevřeného přístupu v publikační činnosti zvyšuje nebezpečí zneužití výzkumných informací, které celosvětově rezonuje také v akademickém prostředí. Řešení problému a předávání užitečných zkušeností se nedávno věnoval ve Spojených státech amerických na mezinárodním semináři Academic & Security Counter Exploitation. V rozhovoru se věnuje nejen tématu bezpečnosti informací a jejich ochraně, ale také tomu, co v tomto směru připravuje Masarykova univerzita.
Investorka a podnikatelka Alexandra Kala spoluzaložila fond Spinoffy, který má pomoci dostat výsledky českého výzkumu do praxe. V rozhovoru popisuje, jak chce do české vědy přinést kapitál, jak bude probíhat výběr podpořených projektů a proč se bez silnějšího propojení výzkumu s byznysem neobejdeme, pokud se má naše ekonomika posunout k vyšší přidané hodnotě.
Michaela Rumlová se věnuje výzkumu retrovirů, za svůj výzkum HIV získala Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. Je také autorkou licencovaného patentu na testy antiretrovirotik. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic – což je klíčový krok pro replikaci viru.
