hlavní partner portálu
Přibližně 17 procent lidí je neplodných – a jejich počet stále roste. V souvislosti s tím stoupá i význam asistované reprodukce. Nový program Strategie AV21 Budoucnost asistované reprodukce, který koordinuje Michal Kubelka, proto propojuje výzkum s praxí a hledá odpovědi na nevyřešené reprodukční otázky. Jaké průlomy může přinést?
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na Katedře agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala profesorkou v oboru Agroekologie. Její cílovou skupinou jsou farmáři postižení nedostatkem vody způsobeným dopady klimatických extrémů.
Po pětadvaceti letech, kdy sbíral zkušenosti na nejprestižnějších evropských univerzitách a pracoval na ERC grantu, se vrací na Právnickou fakultu UK. Ústavní právník Jan Komárek na ní chce vybudovat vědecké pracoviště světových rozměrů a přitáhnout talenty z celého světa, a to jak seniorní výzkumníky, tak i začínající právní vědce, doktorandy a doktorandky.
Doktorandka Nicole Černeková se na Fakultě chemické VUT věnuje výzkumu využití polyhydroxyalkanoátů pro tvorbu vodivých hydrogelů. Přispívá tak k vývoji materiálů pro budoucí medicínu i elektroniku. Přestože se rozhodla vědě profesně dále nevěnovat, její příběh ukazuje, že vědecká dráha nemusí být cílem – ale cestou, která formuje osobnost i pohled na svět. Nedávno navíc zazářila na prestižní konferenci Interdisciplinary Meeting of Young Scientists, kde se zařadila mezi tři nejlepší v kategorii Advanced Analytics and Material Science.
Po deseti letech strávených na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na ETH v Curychu se chemik Tomáš Fiala vrací zpět do Česka. Na Masarykově univerzitě v Brně zakládá vlastní výzkumnou skupinu a díky prestižnímu ERC Starting Grantu bude zkoumat proteiny spojené s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.
Vysoké teploty, sirné výpary a ostré vápencové stěny – prostředí, kterému museli čelit čeští speleologové při loňské expedici, bylo nebezpečné. Jejich úsilí se ale vyplatilo. Jako první na světě zmapovali jeskynní komplex, který ukrývá největší podzemní termální jezero. Nachází se 135 metrů pod povrchem a jeho dokumentaci umožnila špičková lidarová technologie. Expedici vedl speleolog a absolvent Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Marek Audy.
Co když černé díry nejsou tím, čím si myslíme, že jsou? Mladý fyzik Will Barker v Praze otevírá nový pohled na gravitaci a zpochybňuje Einsteinovu vizi vesmíru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kosmické dvojníky černých děr, které bychom jednou mohli zachytit pomocí gravitačních vln. Nyní je díky stipendiu MSCA COFUND Physics for Future a využití nástrojů umělé inteligence blíže chvíle, kdy se tyto radikální myšlenky promění ve faktické pozorování.
„Mnoho lidí začne o svém příběhu mluvit až tehdy, když cítí, že se jejich život blíží ke konci. Potřebují si ho uspořádat, uzavřít a říct nahlas,“ říká Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné práci se zabývá dějinami dvacátého století se zaměřením na události druhé světové války. V červenci organizovala mezinárodní konferenci o paměťových studiích, která se věnovala tomu, jak si v době nejistoty a krizí uchovat schopnost porozumění sobě navzájem i světu kolem nás.
Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi, který se zaměřuje na problematiku ukládání trestů napříč kontinentální Evropou.
Ondřej Šimek působí v Technologickém centru Praha jako vedoucí projektu, který propojuje Evropskou kosmickou agenturu s českými firmami a výzkumnými organizacemi. Díky této spolupráci mohou Češi využít know-how z kosmického výzkumu nebo své technologie zapojit do vesmírných projektů. Jak tato spolupráce probíhá, v čem posune Česko mise českého astronauta a co spojuje optické senzory na družicích a chytré slepecké hole?
