hlavní partner portálu
Nedávno jmenovaný profesor analytické chemie Bohumil Dolenský vnímá profesuru spíš jako závazek než jako završení kariéry. V rozhovoru mluví o své cestě k chemii, výzkumu nových funkčních látek i o tom, proč budoucnost vědy a vysokoškolské výuky závisí nejen na poctivé práci a financích, ale také na promyšleném zapojení umělé inteligence.
„Pozor, jedovaté!“ varují cedulky s lebkou na infopanelech u naučných stezek před některými rostlinami, houbami a živočichy. Obsahují totiž životu nebezpečné chemické sloučeniny. Tato mince má ovšem i druhou stranu: stejné látky mohou lidské zdraví pozitivně ovlivňovat.
Na první pohled tichý introvert Pavel Haman z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se k účasti v popularizační soutěži FameLab dostal trochu omylem, se svým představením využívajícím pískací hračky k popisu přenosu signálu mezi neurony zodpovědnými za náš zrak ale dosáhl na třetí příčku. Čemu se ve svém výzkumu věnuje a proč k představení využil zrovna pískací hračky pro psy? Autorka rozhovoru se s vědcem zná dlouho, proto bylo v textu ponecháno tykání.
Jak často lze skutečně zopakovat výsledky publikované ve špičkových vědeckých časopisech? Proč ani publikace v prestižním časopise automaticky nezaručuje bezchybnou metodiku? Jak replikace pomáhají odhalovat slabá místa? O otevřené vědě, replikacích výzkumu i dopadech generativní AI na fungování akademického prostředí mluví v rozhovoru Michal Smetana z Univerzity Karlovy, laureát ceny Neuron a řešitel ERC grantu.
Literatura vznikající v období českého národního obrození významně ovlivňovala občanské chování, morální hodnoty, rozvoj českého jazyka i vzdělávání dětí a mládeže. Právě tomuto tématu se věnuje výzkum, na němž se spolu s českými i zahraničními odborníky podílejí germanisté a bohemisté Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Zhoubný kožní melanom je jednou z nejagresivnějších onkologických diagnóz – jen v Česku si ji každoročně vyslechne kolem 2500 pacientů. Jeho výzkumu se i za podpory Grantové agentury České republiky dlouhodobě věnuje Stjepan Uldrijan z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
„To, co ve školách zůstává často stále problematické – individuální přístup k žákovi – je v případě dětí s poruchou autistického spektra opravdu nezastupitelné,“ říká psycholožka Hana Sotáková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V rozhovoru mimo jiné vyvrací mýtus o „vrozeném talentu na matematiku“ a popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.
„Nejsme institučně vázáni na žádnou církev a naše fakulta není jen o teologii. Máme zde i sociální práci jako důležitý a početně větší program,“ říká ve velkém rozhovoru nový děkan Evangelické teologické fakulty Petr Gallus. Klade přitom důraz na pokračování v excelentní vědě a zmiňuje jako náročný úkol generační obměnu vyučujících, se kterou se na fakultě budou muset vypořádat.
Výzkumnice Tereza Nešporová a Jaroslava Večerková z brněnského RECETOXu popisují, proč jsou i neúspěchy cennou součástí poznání, jak zkoumají vliv chemických látek na hormonální systém a proč si své odborné poznatky přenášejí i do každodenního života.
Mary Anne O’Connell strávila desítky let na špičce výzkumu RNA a pomohla odhalit, jak buňky rozlišují vlastní RNA od cizí genetické informace. Její výzkum enzymů ADAR a editace RNA významně přispěl k pochopení imunity, zánětů i budoucího využití terapií založených na RNA.
