hlavní partner portálu
„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci na druhém stupni základní školy při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci – klíčovou dovednost, jež je součástí přírodovědné gramotnosti.
Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala. Vendula V. Hingarová působí na Fakultě humanitních studií UK a na Filozofické fakultě UK a zabývá se Latinskou Amerikou i Skandinávií. Zajímají ji totiž původní národy i jejich jazyky bez ohledu na to, jestli žijí v Americe nebo za polárním kruhem. Hledá také vazby, které spojují oba regiony s naší zemí.
Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Přesto nebo právě proto bylo ale dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni ještě donedávna spíše zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a zároveň odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
Bouře, krupobití, tornáda, ale i krásné, příjemné a vyrovnané počasí nám nabízí naše planeta. A meteorologové se ho snaží co nejpřesněji předpovědět. O tom, jak se to dělá a co je k tomu potřeba, jsme hovořili s Petrem Zacharovem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který o počasí říká: „Málokterá fyzika je denně takhle dobře vidět a je navíc i poměrně dobře představitelná.“
„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy a za svou disertační práci obdržela cenu Dimitrise N. Chorafase.
Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého.
Dne 1. března 2025 začala platit novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. „Reforma je krok správným směrem, i když procesně není zvládnutá úplně dobře,“ komentuje změny v systému doktorského studia Ladislav Krištoufek, prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost.
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Nyní se právě do Prahy stěhuje.
AVex je expertním stanoviskem vědců a vědkyň z Akademie věd, jehož cílem je poskytnout zákonodárcům, místním samosprávám i občanům relevantní informace k závažným problémům, jež řeší. Inspirací jejich vzniku byly britské POSTnotes, které vychází již 30 let. O historii, současnosti a přínosech těchto expertních stanovisek jsme si povídali se Soňou Ehlerovou, členkou Akademické rady AV ČR.
