hlavní partner portálu
Proč dělají vědu a proč s ní neskončily, i když mají dvě, tři či dokonce čtyři děti? Na to jsme se zeptali chiruržky Babory East, matematičky Erin Carson, historičky Kateřiny Čapkové a biochemičky Kláry Grantz Šaškové. Přečtěte si jejich inspirativní příběhy a rady.
Na konci ledna 2025 skončilo první a zároveň poslední funkční období Mileny Králíčkové v čele Univerzity Karlovy. Mandát se jí nepodařilo obhájit, přesto podle vlastních slov předává univerzitu v dobré kondici. V rozhovoru hodnotí čtyři roky ve vedení největší české vysoké školy, vrací se ke klíčovým momentům svého působení a popisuje okolnosti, které podle ní ovlivnily druhou rektorskou volbu.
Šimon Libřický vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde se také zapojil do Prague Music Computing Group při Ústavu formální a aplikované lingvistiky. V bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur pro tenorový saxofon s cílem automaticky určit náročnost skladby a které pasáže jsou pro hráče obtížné. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas na konferenci ISMIR 2025. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.
Co má společného detekce prasklin na vozovce a analýza ptačích spermií? A jak s tím může pomoct umělá inteligence? Proč je problém, že pěvci mají různě velké spermie? Na to odpovídá v rozhovoru Jana Albrechtová, zooložka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která do svého výzkumu reprodukce ptáků zapojila umělou inteligenci.
Klára Kosová patří mezi první držitelky Pamětního grantu Martiny Roeselové v humanitních a společenských vědách. V rámci doktorátu na Univerzitě Karlově studuje úpadek demokratických systémů a založila centrum, které propojuje humanitní obory s digitálními technologiemi. V rozhovoru však také popisuje rozdíly mezi českým a nizozemským akademickým prostředím a vysvětluje, proč rodičovství nemusí být rizikem při volbě vědecké dráhy.
Bojana Bradić, držitelka prestižního evropského grantu ERA Talents, sdílí v rozhovoru svoji vědeckou cestu ze Srbska až na Fakultu lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze, kde nyní rozvíjí svůj výzkum.
V době, kdy je ochrana životního prostředí klíčovým tématem, jsou bateriové a vodíkové technologie, ale i autonomní platformy na špici zájmu. Tým Josefa Břouška z CXI TUL hraje v tomto výzkumu významnou úlohu.
Vodíková auta už jezdí po českých silnicích, často bez povšimnutí. Vojtěch Jankůj a jeho kolegové z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO proto díky projektu REFRESH z operačního programu Spravedlivá transformace experimentálně prověřují, jak se tato auta chovají při požáru, a školí hasiče, jak při zásahu postupovat bezpečně a efektivně. Provádějí také unikátní velkorozměrové experimenty a snaží se tak předejít krizovým scénářům spojeným s výbuchem vodíku.
Kamerunský mikrobiolog Rufin Marie Toghueo Kouipou působí v rámci programu MERIT Středočeského inovačního centra v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a v centru BIOCEV. V rozhovoru mluví o svém výzkumu v jednom z nejnaléhavějších témat současné medicíny – antibiotické rezistenci a nových léčivech, i tom, co ho přivedlo do Česka.
Z Mezinárodní chemické olympiády si Václav Verner odvezl tři zlaté medaile a letos i 2. místo v absolutním pořadí. Je spoluautorem článku v Journal of Medicinal Chemistry, působí ve výzkumné skupině na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze nastoupil rovnou do druhého ročníku díky předstudiu.
