hlavní partner portálu
Jako teenagerka toužila po kariéře filmařky. Nakonec filmy ani seriály netočí, ale zkoumá. V lecčem totiž podle ní fungují jako svědectví své doby. Co všechno může tuzemská polistopadová tvorba prozradit o tom, jak se proměňovala naše společnost po roce 1989?
Před lety se nechtěně proslavil tím, že spolknul vajíčka tasemnice a roky si ji v sobě hýčkal. Ve jménu vědy už si ostatně do těla nastěhoval kde co. Julius Lukeš parazitologií doslova žije a v oboru patří ke světové špičce. Na konvence si však nepotrpí a svými názory umí zčeřit vody.
Nakládání s daty je individuální, v každém oboru to půjde jinak, ale vždycky to musí dávat smysl, shodují se data stewardi Tereza Motalová a Martin Schätz. Péče o data se teď totiž stává nejen trendem, ale hlavně nutností.
Tomáš Bystroň je součástí týmu, který získal od Grantové agentury České republiky (GA ČR) a americké National Science Foundation (NSF) podporu na mezinárodní projekt Studium nanostrukturních elektrod pro selektivní recyklaci homogenních katalyzátorů. Přečtěte si, jak tento projekt ušetří životní prostředí i finance firmám v průmyslu.
Po letech strávených v zahraničí přesídlila do Národního ústavu duševního zdraví. Díky podpoře Středočeského inovačního centra (SIC) v něm studuje vliv mikrobiomu na rozvoj Alzheimerovy choroby. Alena Moudrá přináší do středočeského výzkumu atraktivní téma, ale také neotřelý přístup k vědě a studentům.
Kam se ubírala česká společnost po událostech 17. listopadu 1989 a jaké změny se odehrály v prostředí Masarykovy univerzity? Ze současného pohledu historiků na to podle Václava Kašky existují věcné odpovědi.
„Zvídavost,“ vypálí bez rozmyšlení odpověď na otázku, jaká vlastnost je důležitá pro vědce. „A trpělivost,“ dodává. Ví, o čem mluví. Ve světě vědy se totiž dokázala prosadit. Věřila si, a i když se jí některé věci nedařily hned, nenechala se odradit. Docentka Přírodovědecké fakulty, vedoucí Katedry chemické biologie, prorektorka pro vědu a výzkum Univerzity Palackého.
