hlavní partner portálu
Historička Daniela Tinková, nedávno oceněná Učenou společností v kategorii vědecký pracovník, popisuje postavení, hodnocení a slabiny v humanitních vědách nejen v České republice. Dočtete se, proč vzniká nový Ústav historie na Filozofické fakultě UK a nakonec i o cestě, která začíná vášní k osvícenství a končí například u dějin sebevražd.
Díky svým specifickým vlastnostem mají polymery potenciál přispět k léčbě nádorových onemocnění. Můžou například nést fluorescenční značky, které rozsvítí okraje nádorů, aby je mohli chirurgové bezpečně odstranit. Na otázky, co jsou polymerní sondy a čím se zabývá navigovaná chirurgie, odpovídal Tomáš Etrych, vedoucího Oddělení biolékařských polymerů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
V roce 2023 byla Česká republika 21. zemí na světě s nejvyšším podílem lidí nad 64 let a 29. zemí s nejnižším podílem dětí do patnácti let. Cílem projektu, který uspěl ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský zaměřené na společenské a humanitní vědy, je také vybudovat výzkumné kapacity pro základní výzkum v oblasti sociálních věd a pro analýzy efektivnosti veřejných politik.
Jakub Schusser se podílí na výzkumu, kterým možná jednou Česká republika vstoupí do dějin i světa Nobelových cen – zkoumá altermagnetismus. Nedávno se vrátil do Plzně z dlouhodobých zahraničních pobytů a získal prestižní MSCA Postdoctoral Fellowship. Říká, že na kvantové fyzice ho uchvátila možnost popsat vše pomocí vlnové funkce. Podařilo se mu tyto vlny pozorovat i na jevu zvaném kvantový vír. Čtěte více o jeho výzkumu i mezinárodním srovnání v rozhovoru.
Česko stále zaostává za Evropou v řadě zdravotních charakteristik. Dožíváme se v průměru nižšího věku a tento fakt sebou neseme už několik dekád. Také uvnitř naší populace jsou patrné silné nerovnosti. Jak potvrdil nedávný výzkum, lidé v Česku předčasně umírají především v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
Pro českou vědu je to premiéra. Kateřina Čapková, germanistka a historička z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy získala jako první zástupkyně společenských věd v Česku prestižní ERC Advanced Grant, jenž je z výzkumných podpor Evropské výzkumné rady tou nejvyšší a nejštědřejší.
Mariana Llanos, významná politoložka původem z Argentiny, hovoří v rozhovoru pro magazín Forum o své dlouhé cestě z Oxfordu přes elitní hamburský institut GIGA až na Univerzitu Karlovu a novou pozici ERA Chair v projektu ERA-AREAS. Mariana Llanos nabízí svoje postřehy o politických výzvách Latinské Ameriky, včetně autokratizace a populismu.
Radomír Tichý je náčelník mořeplaveckých výprav a nadšený experimentální archeolog. S kolegy na moři i při výrobě pravěkých dlabaných člunů testuje hypotézy i vlastní lidské síly. Na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové se věnuje nejen výzkumu, ale hlavně studentům, se kterými postavil i neolitický dům. Pojďte s ním v rozhovoru nahlédnout do výzkumně-dobrodružných cest v Egejském moři i mimo něj.
GNSS systémy, jako je GPS, Galileo nebo BeiDou, pomáhají vědcům sledovat antropogenní i přírodní změny. Polský geodet Radosław Zajdel vysvětluje, čím se od sebe jednotlivé metody liší a jak můžeme data z těchto družic využít. Díky programu MERIT Středočeského inovačního centra se tomuto výzkumu věnuje ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém.
Nahlédl do pracovní rivality v americké NASA, prošel i zkušenostmi ve Švédsku a Německu, nedá ale dopustit na atmosféru v domovském Matfyzu. „Ohromně si vážím toho, že u nás na fakultě můžu zajít za kýmkoliv a říct mu o radu k tématu, ve kterém se potřebuji přiučit. V Evropě se ještě nesnažíme na dřeň soutěžit přes mrtvoly, jak je tomu v USA nebo v Číně,“ říká odborník na vestavěné systémy Tomáš Bureš.
