hlavní partner portálu
Po deseti letech strávených na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na ETH v Curychu se chemik Tomáš Fiala vrací zpět do Česka. Na Masarykově univerzitě v Brně zakládá vlastní výzkumnou skupinu a díky prestižnímu ERC Starting Grantu bude zkoumat proteiny spojené s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.
Vysoké teploty, sirné výpary a ostré vápencové stěny – prostředí, kterému museli čelit čeští speleologové při loňské expedici, bylo nebezpečné. Jejich úsilí se ale vyplatilo. Jako první na světě zmapovali jeskynní komplex, který ukrývá největší podzemní termální jezero. Nachází se 135 metrů pod povrchem a jeho dokumentaci umožnila špičková lidarová technologie. Expedici vedl speleolog a absolvent Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Marek Audy.
Co když černé díry nejsou tím, čím si myslíme, že jsou? Mladý fyzik Will Barker v Praze otevírá nový pohled na gravitaci a zpochybňuje Einsteinovu vizi vesmíru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kosmické dvojníky černých děr, které bychom jednou mohli zachytit pomocí gravitačních vln. Nyní je díky stipendiu MSCA COFUND Physics for Future a využití nástrojů umělé inteligence blíže chvíle, kdy se tyto radikální myšlenky promění ve faktické pozorování.
„Mnoho lidí začne o svém příběhu mluvit až tehdy, když cítí, že se jejich život blíží ke konci. Potřebují si ho uspořádat, uzavřít a říct nahlas,“ říká Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné práci se zabývá dějinami dvacátého století se zaměřením na události druhé světové války. V červenci organizovala mezinárodní konferenci o paměťových studiích, která se věnovala tomu, jak si v době nejistoty a krizí uchovat schopnost porozumění sobě navzájem i světu kolem nás.
Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi, který se zaměřuje na problematiku ukládání trestů napříč kontinentální Evropou.
Ondřej Šimek působí v Technologickém centru Praha jako vedoucí projektu, který propojuje Evropskou kosmickou agenturu s českými firmami a výzkumnými organizacemi. Díky této spolupráci mohou Češi využít know-how z kosmického výzkumu nebo své technologie zapojit do vesmírných projektů. Jak tato spolupráce probíhá, v čem posune Česko mise českého astronauta a co spojuje optické senzory na družicích a chytré slepecké hole?
„Udržitelnost není pouze o ochraně přírody. Je to způsob přemýšlení o našem světě, o společnosti jako celku – o jejím přežití a fungování,“ vysvětluje prorektor pro uměleckou činnost a udržitelnost Milan Houser.
O původu Slovanů a jejich příchodu na naše území víme zatím jen málo. Mimo jiné proto, že za sebou v začátcích nezanechávali vlastní písemné prameny a ty ostatní jsou pouze zprostředkované. Co vlastně byli zač a jak fungovaly jejich komunity, na to se snaží odpovědět dvě nové vědecké studie, z nichž jednu právě vydal prestižní časopis Nature a na kterých se podílela Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity a Max Planck Institututu.
Je to velký úspěch. Na 1. lékařskou fakultu UK míří první prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady. Získala jej slovenská biofyzička Andrea Gálisová, která po doktorátu v Praze působila v letech 2018 až 2022 i na Weizmannově institutu v Izraeli. Jako expertka na zobrazovací metody se tam dostala ke svému nynějšími výzkumnému tématu: extracelulárním vezikulům, jež byly donedávna považovány za jakýsi „buněčný odpad“.
V podstatě každý z nás využívá služeb některé z digitálních platforem. S Boltem nebo Uberem jezdíme po městě, když máme hlad nakupujeme přes Foodoru, Wolt nebo případně jiné firmy. Spotřebitelům jejich systém život usnadňuje, jak se ale žije zaměstnancům těchto platforem a mění jejich fenomén klasický trh práce?
