hlavní partner portálu
Luděk Sehnal z Masarykovy univerzity vede od začátku února Českou sbírku mikroorganismů. „Sbírka je akademická instituce, která je napojena na práci se studenty. Chtěl bych se zaměřit na vytváření podmínek pro studenty na všech úrovních,“ popisuje. Ve Sbírce vidí velký vědecký potenciál a rád by ji zapojil do evropských vědeckých infrastruktur, a zajistil tak nejen lepší finanční podporu, ale i zvýšení počtu vědeckých výstupů Sbírky.
Roman Barták se může od konce ledna pyšnit titulem AAAI Fellow, který Asociace pro pokrok v umělé inteligenci každoročně uděluje těm, kteří v oboru AI celosvětově zanechali nesmazatelnou stopu. Na půdě Matematicko-fyzikální fakulty UK, kde Roman Barták působí, jsme však nakonec probrali i jiná témata než „jen" umělou inteligenci.
Šest Nobelových cen během čtyř let, nenávistné komentáře na sociálních sítích, studentka ztracená v africké džungli i odchod ze sítě X. Christina Beck, šéfka komunikace Společnosti Maxe Plancka, popisuje, jak se proměňuje vztah institucí k médiím a sociálním platformám – a jak zvládají krizovou komunikaci.
Věnovala se atletice a volejbalu, hraje na housle, píše prózu a poezii. Nakonec ale nezvítězil vrcholový sport ani konzervatoř. Anna Hrbáčková se zaměřila na sport z trochu jiné pozice. Jako doktorandka na FSV UK se zabývá tématem genderu ve sportovní žurnalistice a publicistice. Věnuje se také sportovnímu PR a marketingu, ke kterému se dostala díky mistrovství světa v hokeji.
V roce 2023 převzal Michael Londesborough z rukou prince Williama Řád britského impéria za přínos vědě a její popularizaci. V Česku žije a pracuje od roku 2002 a ve svém výzkumu se aktuálně věnuje proton-borové fúzi, která by v budoucnu mohla přinést čistý zdroj elektrické energie. Michaela Londesborougha si můžete pamatovat také z televizních obrazovek, kde vytvořil zábavný pořad o chemii. Vysoký Angličan s finskými kořeny mluví o své práci tak poutavě, že si snadno získává nadšené posluchače a fanoušky.
Zelený vodík je jedním z pilířů klimatické politiky EU, ale klíčová technologie jeho výroby – PEM (proton exchange membrane) elektrolyzéry – stojí na extrémně vzácném iridiu a problematických perfluorovaných polymerech. Projekt IRION, na kterém se podílí i tým z VŠCHT Praha vedený Karlem Bouzkem a Martinem Prokopem, hledá cestu, jak z vysloužilých elektrolyzérů „vytěžit“ drahé kovy i membrány a vrátit je zpět do oběhu.
Tři procenta, nebo téměř dvacet? V otázce péče o děti do tří let se veřejná debata dlouhodobě opírá o čísla, která realitu zachycují jen částečně. Výzkum Národohospodářské fakulty VŠE ukazuje, že bez započtení dětských skupin je obraz péče o děti do tří let v České republice neúplný.
Buněčná bioložka Hana Polášek-Sedláčková získala jako druhá vědkyně z České republiky prestižní grant EMBO Young Investigator Program. Svým nadšením pro vědu, které trvá již od střední školy, a houževnatým přístupem se krátce po ukončení doktorátu v Dánsku vypracovala až do pozice vedoucí výzkumné skupiny na Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně.
Jako malá ráda malovala a počítala. A láska k matematice i obrazům všeho druhu jí zůstala dodnes. V těch digitálních dokáže odhalit to, co lidské oko přehlédne. Ať už jde o stopy zločinů, symptomy nemocí nebo třeba črty starých mistrů. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR pozvala redaktory magazínu Akademie věd na procházku do říše za obrazem.
Proč české vědě chybí odvaha riskovat a v čem jsou americké laboratoře o desetiletí napřed? V rozhovoru Alžběta Ressnerová popisuje, jak vypadá střet konzervativního evropského systému s dravým prostředím v USA. Molekulární bioložka, která působí v Innovative Genomics Institute na Kalifornské univerzitě v Berkeley, pracuje na metodách, které mají v budoucnu umožnit bezpečnou opravu genů přímo v lidském těle díky technologii CRISPR.
