hlavní partner portálu
Měřit teplotu u nanočástic je zatím problematická záležitost. Neexistuje totiž přesný a spolehlivý postup, jak zahřívání, přenos a šíření tepla v takto malé škále zjišťovat. Za svůj výzkum získal doktorand Jiří Kabát z výzkumné skupiny Příprava a charakterizace nanostruktur i ocenění Brno Ph.D. Talent.
„Chceme, aby se studenti učili kvalitně, ale v prostředí, jež je podporující. Přísnost a empatie se ve vzdělávání nevylučují,“ říká děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kardiolog a jeden z nejcitovanějších českých vědců Petr Widimský, který během děkanského mandátu mimo jiné otevřel deset nových výukových pracovišť a zásadně reorganizoval dalších šest. Věří, že jednou z důležitých podmínek vědecké práce je odvaha dělat věci jinak.
Hmyzem roku byly zvoleny světlušky, oblíbený svítící hmyz, jehož dospělí jedinci se právě začínají líhnout a můžeme se tak s nimi potkávat během začínajících prázdnin. Bohužel ale méně než dřív. Tyto svatojánské mušky, jak se jim někdy přezdívá, jsou totiž v ohrožení – také kvůli všudypřítomnému veřejnému osvětlení. Jejich studiu se na ústavu CATRIN Univerzity Palackého věnuje Dominik Kusý.
Čerstvý docent v oboru Historie – české dějiny Jakub Drábik z Masarykovy univerzity se zabývá výzkumem v oblasti komparativních studií fašismu se zaměřením na český a britský fašismus. Zároveň varuje, že zneužíváním slova „fašismus“ ztrácíme schopnost rozpoznat skutečnou hrozbu.
Původně chtěl být lékařem, ale ještě na střední škole se rozhodl jít ve stopách svého otce a věnovat se fyzice. Oleksii Laguta proto stejně jako on nastoupil na univerzitu Tarase Ševčenka v Kyjevě a začal se věnovat studiu materiálů za pomoci spektroskopie.
Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? Ve své nové studii publikované jako CERGE-EI Working Paper se Christian Ochsner na příkladu španělské chřipky zabývá dlouhodobými dopady pandemické úmrtnosti na skepticismus vůči zdravotní politice státu.
Tadeáš Dvořák vystudoval nejdříve psychologii na University of Bristol ve Velké Británii, kde zkoumal vliv města a faktorů v něm na lidské myšlení. Výzkumné téma neopustil, ale rozhodl se jej rozšířit o biologický podklad – zajímalo ho, co se přesně v těle při daných procesech děje. To ho přivedlo na RECETOX, kde v současné době pod vedením Julie Vašků pracuje na své disertační práci.
Když si z rukou prezidenta Petra Pavla převzala v červnu jmenovací dekret, stala se v devětatřiceti letech historicky nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy. Jedna z nejcitovanějších českých ekonomek Zuzana Havránková dosáhla vrcholné vědecké mety jako matka čtyř dětí.
„Nejlepší fígl, jak přitáhnout doktorandy, je vytvořit příjemné prostředí, v němž se studenti cítí dobře a kde je práce baví. Výzkum je nutný pro pokrok v medicíně – bez doktorandů nebudou docenti ani profesoři, a bez nich se věda neposune dál,“ říká přednostka Ústavu lékařské biochemie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Martina Řezáčová.
Historička Daniela Tinková, nedávno oceněná Učenou společností v kategorii vědecký pracovník, popisuje postavení, hodnocení a slabiny v humanitních vědách nejen v České republice. Dočtete se, proč vzniká nový Ústav historie na Filozofické fakultě UK a nakonec i o cestě, která začíná vášní k osvícenství a končí například u dějin sebevražd.
