Frauke Mickler: Fraunhoferova inovační platforma funguje jako most mezi výzkumem a průmyslem

Jak se zrodila myšlenka pro vytvoření inovačních platforem a co je jejich hlavním cílem?

Myšlenka Fraunhoferových inovačních platforem (FIP) vznikla v první dekádě 21. století. Fraunhofer se rozhodl vyvinout flexibilnější model spolupráce, který by doplnil existující právně nezávislé zahraniční pobočky Fraunhoferu. Motivací bylo propojit se s předními výzkumnými partnery, společně vyvíjet inovativní řešení a s využitím obou značek nabízet aplikačně orientované výzkumné služby místním inovačním aktérům, především firmám. 

Co obvykle takovému partnerství předchází? 

FIP obvykle navazují na již existující spolupráci, například ve formě společných výzkumných projektů nebo osobních kontaktů mezi jednotlivými výzkumníky. Klíčovým předpokladem jsou silné vědecké a strategické synergie spolu se sdílenou vizí převádět výsledky výzkumu do průmyslové praxe. Partnery mohou být univerzity i neziskové výzkumné instituce. Pokud Fraunhoferův institut a jeho výzkumný partner plánují založit FIP, podají společný návrh, který následně posuzuje výběrová komise v centrále Fraunhoferu. Výzvy pro FIP probíhají dvakrát ročně a obvykle je z každé výzvy vyzván k podání plného návrhu jeden projekt. Poté partneři připravují podnikatelský plán zamýšlené spolupráce, zatímco právní oddělení paralelně vyjednávají rámcovou smlouvu.

Jaká kritéria musejí vaši partneři splňovat?

Hledáme partnery se silným závazkem k aplikovanému výzkumu a zájmem o dlouhodobou spolupráci s Fraunhoferem. Klíčovým hlediskem je, zda oba partneři mohou společně vytvářet přidanou hodnotu a rozvíjet životaschopné, tržně orientované výzkumné portfolio. Fraunhofer hledá partnery, kteří přinášejí důležité odborné znalosti v příslušné výzkumné oblasti, přístup ke komplementární výzkumné infrastruktuře a silné vazby na průmysl. Výzkumné portfolio FIP musí být navíc v souladu se strategickými výzkumnými prioritami Fraunhoferova institutu. Zohledňuje se také tržní potenciál partnerské země.

V kolika zemích v současnosti inovační platformy působí? 

V současnosti existuje 13 fungujících Fraunhofer Innovation Platforms v devíti zemích, přičemž další jsou ve fázi přípravy. Nacházejí se napříč Evropou, Asií a Amerikou, což odráží globální síť Fraunhoferu. Nejstarší stále aktivní platformou je Fraunhofer Innovation Platform pro výzkum kompozitů na Western University v kanadském Ontariu. Nicméně první pilotní projekty tohoto modelu spolupráce vznikly ve spolupráci s partnery v Řecku a Polsku. Nejnovější platforma byla zřízena na Tongji University v Číně a zaměřuje se na inteligentní dopravu a monitorování mobility.

Jak vypadají konkrétní výstupy těchto spoluprací v praxi? 

Týmy FIP propojují své odborné znalosti a společně vyvíjejí aplikované technologie, inovativní metody, prototypy i poradenské služby, a to jak prostřednictvím smluvního výzkumu pro průmyslové partnery, tak v rámci veřejně financovaných projektů. Některé platformy se také podílejí na činnostech v oblasti standardizace. Výsledky výzkumu partneři šíří prostřednictvím pořádání odborných akcí a workshopů a účastí na mezinárodních konferencích a veletrzích. Důležitou roli hraje také vzdělávání výzkumníků a studentů. V závislosti na oboru platformy často usilují o patentovou ochranu a licencování technologií. Kromě toho již z úspěšných projektů FIP vznikly spin-off společnosti.

Ze spolupráce tedy profitují oba partneři? 

Spolupráce FIP je navržena tak, aby byla oboustranně výhodná pro oba partnery. Partnerská organizace obvykle těží ze silné orientace Fraunhoferu na praktické využití, zatímco Fraunhofer profituje z vědecké expertizy partnera a jeho místní sítě kontaktů. Posláním Fraunhoferu je posilovat německý a evropský průmysl i společnost. Průmysloví partneři získávají přístup ke špičkovým řešením a společnost těží z inovací, které reagují i na globální výzvy.

Jakými výzkumnými směry se FIP zabývají a lze identifikovat nějaké obecné trendy?

FIP se soustředí na oblasti s vysokou relevancí pro průmysl i společnost. Mezi témata současných platforem patří pokročilé výrobní technologie, inovativní materiály, udržitelná energetika a datově řízené technologie. Zřejmým trendem je rostoucí důraz na mezioborové přístupy a inovace orientované na udržitelnost, stejně jako stále větší integrace umělé inteligence.

Spolupracují jednotlivé FIP mezi sebou? 

Mezi jednotlivými FIP pozorujeme rostoucí míru spolupráce, například prostřednictvím meziplatformních výzkumných iniciativ, společných workshopů a networkingových akcí a také výměny osvědčených postupů. Tato spolupráce posiluje globální síť Fraunhoferu a pomáhá škálovat inovace napříč regiony.

Ostrava může hrát důležitou roli v přechodu k čistým technologiím 

Proč jste se rozhodli pro vybudování platformy s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava nazvané FIP-AI@VSB-TUO? 

FIP-AI@VSB-TUO navazuje na partnerství z roku 2014 mezi Fraunhofer IWU a Fakultou elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava, stejně jako na dlouhodobou spolupráci mezi Fraunhofer ICT a českými partnery zejména v oblasti materiálového výzkumu a energetické efektivity. Cílem bylo propojit aplikovaný výzkum v materiálových vědách, výrobních technologiích a umělé inteligenci a vyvíjet udržitelné technologie podporující Zelenou dohodu pro Evropu.

Jak hodnotíte první etapu fungování FIP-AI@VSB–TUO, tedy uplynulých pět let? Jak si stojí ve srovnání s jinými platformami a proč jste se rozhodli podpořit její pokračování na další období?

Každou platformu podporuje dozorčí skupina a poradní sbor složený mimo jiné z externích průmyslových partnerů, kteří sledují její činnost a poskytují zpětnou vazbu. V počáteční fázi se FIP-AI@VSB-TUO podařilo nastavit efektivní struktury spolupráce, zahájit perspektivní výzkumné projekty a zapojit průmyslové partnery. Dozorčí skupina ocenila silné nasazení partnerů, vysokou kvalitu výzkumu a také dobrou viditelnost ve vědecké komunitě. Rozhodnutí podpořit druhou fázi FIP odráží důvěru v další rozvoj platformy a její strategický význam. V následujících pěti letech se bude výzkumné portfolio průběžně aktualizovat v souladu s potřebami průmyslu a platforma dále posílí aktivity v oblasti rozvoje spolupráce a získávání nových partnerů.

Jaké výhody přináší spolupráce s FIP-AI@VSB-TUO průmyslovému sektoru?

Průmysloví partneři získávají přímý přístup ke špičkovému výzkumu v oblasti aplikované umělé inteligence a inženýrských řešení. Platforma nabízí řešení na míru pro reálné problémy napříč celým hodnotovým řetězcem – od materiálů přes výrobu až po integraci systémů – a to díky propojení kompetencí dvou Fraunhoferových institutů a VŠB-TUO.

Výzkumné portfolio FIP pro průmysl zahrnuje řešení v oblasti aplikované umělé inteligence pro predikci vlastností materiálů i provozního chování materiálů a komponent. Dále se soustředí na využití AI ve tvářecích procesech a procesních řetězcích a zahrnuje také expertizu v oblasti inkrementálního tváření plechů a polymerního inženýrství.

Kromě toho FIP-AI@VSB-TUO nabízí řešení v oblasti akumulace tepla, separace plynů a zachycování uhlíku, stejně jako v klíčových energetických technologiích, jako jsou baterie, elektrolyzéry a palivové články.

Platforma funguje jako most mezi výzkumem a průmyslem, snižuje bariéry inovací a posiluje konkurenceschopnost

Jaké je postavení Fraunhofer ICT a Fraunhofer IWU v evropském a globálním výzkumu a vývoji?

Fraunhofer ICT a IWU patří jako specializované instituty Fraunhofer-Gesellschaft mezi klíčové hráče aplikovaného výzkumu v Evropě.  Zatímco Fraunhofer ICT se zaměřuje na materiálový výzkum, energetické systémy a procesní inovace, Fraunhofer IWU přináší špičkovou expertizu v oblasti výrobních technologií s efektivním využitím zdrojů, tvářecích technologií, obráběcích strojů a integrovaných výrobních systémů. Stejně jako všechny Fraunhoferovy instituty působí i Fraunhofer ICT a Fraunhofer IWU globálně – vyhodnocují perspektivní trhy a spolupracují s partnery po celém světě s cílem posouvat výzkum a inovace.

 Máte v ČR další spolupráce, případně plánujete zde další FIP? 

Fraunhofer spolupracuje s řadou partnerů v České republice z průmyslu, akademické sféry i veřejného sektoru prostřednictvím projektové spolupráce, například v bilaterálních projektech nebo v konsorciích financovaných Evropskou unií. V posledních letech je patrný pozitivní trend rostoucího počtu průmyslových projektů, do nichž jsou zapojeni partneři z ČR. Do budoucna nelze vyloučit, že další Fraunhoferovy instituty podají společně s českými výzkumnými institucemi návrhy na založení nových FIP, čímž by se spolupráce dále rozšířila.

Registrujete ze strany německých firem zvýšený zájem o inovace v souvislosti se současnou energetickou situací? 

Německý průmysl čelí zásadní transformační výzvě. Vysoké ceny energií, potřeba dekarbonizace a politická nejistota vytvářejí na podniky značný tlak, který přispívá k poklesu výroby a přesunu energeticky náročných procesů, zejména v globálně konkurenčních odvětvích. Současně však může tato krize působit jako katalyzátor inovací, který firmy motivuje ke zvyšování efektivity a investicím do nových technologií. Fraunhofer se snaží tento impuls využít k podpoře inovací.

Díky bohaté zahraniční spolupráci můžete srovnávat fungování VaV v různých zemích. Existují podle vás nějaké bariéry, které by bylo potřeba odstranit? A od koho bychom se mohli nejvíce učit?

Rozsáhlá mezinárodní spolupráce skutečně nabízí cennou srovnávací perspektivu různých systémů výzkumu a vývoje. Z těchto srovnání je patrné, že hlavní bariéry nejsou zpravidla vědecké ani technologické povahy, ale spíše strukturální, regulační a administrativní.

Pokud jde o to, od koho se lze učit, mezinárodní srovnání ukazuje, že neexistuje jeden univerzální model. Různé systémy vynikají v různých oblastech. Menší a středně velké země často ukazují, jak lze strategicky využívat omezené zdroje díky jasným prioritám a úzkému propojení výzkumu, průmyslu a společnosti. Naopak větší systémy demonstrují význam škálovatelnosti, dlouhodobých finančních nástrojů a silné národní výzkumné infrastruktury.

Hlavním ponaučením proto není kopírovat jeden konkrétní systém, ale zůstávat otevřený různým přístupům. Úspěšné ekosystémy výzkumu a vývoje kombinují stabilitu s otevřeností, konkurenci se spoluprací a národní silné stránky s mezinárodním propojením. Odstraňování bariér pak nespočívá v úplné deregulaci, ale spíše ve vytváření rámců, které podporují důvěru, mobilitu a dlouhodobou spolupráci napříč hranicemi.

Je obtížné motivovat ke spolupráci a rozptýlit obavy z konkurence?

Ačkoli je konkurence přirozenou součástí inovačního prostředí, zkušenosti ukazují, že spolupráce může přinášet přidanou hodnotu všem zúčastněným. Partneři FIP jsou přesvědčeni, že spojení sil při řešení společných výzev přináší jasné výhody. Klíčovou roli při rozptýlení obav hrají jasně nastavené řídicí struktury, důvěra a transparentní komunikace. Pokud si partneři uvědomují vzájemné přínosy a jejich silné stránky se vhodně doplňují, stává se spolupráce nejen možnou, ale i velmi účinným přístupem.

Autorka: Martina Šaradínová, VŠB-Technická univerzita Ostrava

Pozn. red.: Pozadí úvodního obrázku bylo rozšířeno pomocí AI Gemini.

Frauke Mickler je programovou manažerkou pro mezinárodní výzkumnou spolupráci ve Fraunhofer-Gesellschaft, kde působí od prosince 2024. Před nástupem do Fraunhoferu působila jako výkonná ředitelka Center for Functional Protein Assemblies (CPA) na Technické univerzitě v Mnichově (TUM).

Dříve působila jako vědecká pracovnice na Ludwig-Maximilians-Universität Mnichov (LMU) v rámci Excellence Cluster Center for Nanoscience. 

Získala doktorát z fyzikální chemie na LMU Mnichov a má akademické vzdělání v biochemii z Technické univerzity v Mnichově.