hlavní partner portálu
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Nyní se právě do Prahy stěhuje.
AVex je expertním stanoviskem vědců a vědkyň z Akademie věd, jehož cílem je poskytnout zákonodárcům, místním samosprávám i občanům relevantní informace k závažným problémům, jež řeší. Inspirací jejich vzniku byly britské POSTnotes, které vychází již 30 let. O historii, současnosti a přínosech těchto expertních stanovisek jsme si povídali se Soňou Ehlerovou, členkou Akademické rady AV ČR.
Studie, na níž spolupracoval Tomáš Kincl z Vysoké školy ekonomické v Praze, ukazuje, že i mladí lidé v rozvojových zemích řeší, co nakupují. Co na ně funguje víc: nižší cena, dostupnost zboží nebo influenceři? V rozhovoru výzkumník popisuje, proč i drobné změny v chování mohou mít velký dopad, pokud za nimi stojí data i zdravý rozum.
„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká absolvent doktorského studia na Přírodovědecké fakultě UK Martin Volek. Za výzkum, který vedl v laboratoři Edwarda A. Curtise v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, letos dostal Bolzanovu cenu.
Z filozofie a etiky přes politologii až do světa nanovláken a otevřené vědy – sociální vědec Michal Trčka je důkazem toho, že i společensko-vědní pohled má v materiálovém výzkumu své místo. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité bavit se o tom, co otevřená věda skutečně znamená, jakou roli v ní hraje důvěra a co může akademická sféra získat, pokud zapojí i veřejnost.
„Útlum v biotechnologickém sektoru v USA probíhá už několik let. Trump to jen možná urychlil nebo zvýraznil,“ říká Vojtěch Vyklický, vědec, který prošel Matfyzem, Akademií věd i Kalifornskou univerzitou v Berkeley a dnes je vedoucím oddělení vývoje protilátek ve firmě DIANA Biotechnologies, která propojuje špičkový výzkum s technologiemi, jež mají reálný dopad na diagnostiku i vývoj léčiv.
V mnoha oborech narážíme na lidské, kognitivní možnosti. Umělá inteligence nám může pomoci zpracovat obrovské množství informací, které má lidstvo k dispozici. V to věří Petr Koňas, odborník na numerické simulace a AI, který se nově ocitl v roli ambasadora pro oblast AI na VUT.
Za osm let svého působení ve vedení České zemědělské univerzity dovedl rektor Petr Sklenička školu mezi elitu – v prestižních světových žebříčcích jí v zemědělství patří 24. místo na světě. V rozhovoru bilancuje končící druhé funkční období. Mluví o cestě k excelenci, překážkách v českém systému i o šanci, že do dvaceti let bude jedna z českých univerzit mezi světovou stovkou.
V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání. Jak na to, radí Karolína Pštross, doktorandka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
