hlavní partner portálu
Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého.
Dne 1. března 2025 začala platit novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. „Reforma je krok správným směrem, i když procesně není zvládnutá úplně dobře,“ komentuje změny v systému doktorského studia Ladislav Krištoufek, prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost.
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Nyní se právě do Prahy stěhuje.
AVex je expertním stanoviskem vědců a vědkyň z Akademie věd, jehož cílem je poskytnout zákonodárcům, místním samosprávám i občanům relevantní informace k závažným problémům, jež řeší. Inspirací jejich vzniku byly britské POSTnotes, které vychází již 30 let. O historii, současnosti a přínosech těchto expertních stanovisek jsme si povídali se Soňou Ehlerovou, členkou Akademické rady AV ČR.
Studie, na níž spolupracoval Tomáš Kincl z Vysoké školy ekonomické v Praze, ukazuje, že i mladí lidé v rozvojových zemích řeší, co nakupují. Co na ně funguje víc: nižší cena, dostupnost zboží nebo influenceři? V rozhovoru výzkumník popisuje, proč i drobné změny v chování mohou mít velký dopad, pokud za nimi stojí data i zdravý rozum.
„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká absolvent doktorského studia na Přírodovědecké fakultě UK Martin Volek. Za výzkum, který vedl v laboratoři Edwarda A. Curtise v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, letos dostal Bolzanovu cenu.
Z filozofie a etiky přes politologii až do světa nanovláken a otevřené vědy – sociální vědec Michal Trčka je důkazem toho, že i společensko-vědní pohled má v materiálovém výzkumu své místo. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité bavit se o tom, co otevřená věda skutečně znamená, jakou roli v ní hraje důvěra a co může akademická sféra získat, pokud zapojí i veřejnost.
„Útlum v biotechnologickém sektoru v USA probíhá už několik let. Trump to jen možná urychlil nebo zvýraznil,“ říká Vojtěch Vyklický, vědec, který prošel Matfyzem, Akademií věd i Kalifornskou univerzitou v Berkeley a dnes je vedoucím oddělení vývoje protilátek ve firmě DIANA Biotechnologies, která propojuje špičkový výzkum s technologiemi, jež mají reálný dopad na diagnostiku i vývoj léčiv.
V mnoha oborech narážíme na lidské, kognitivní možnosti. Umělá inteligence nám může pomoci zpracovat obrovské množství informací, které má lidstvo k dispozici. V to věří Petr Koňas, odborník na numerické simulace a AI, který se nově ocitl v roli ambasadora pro oblast AI na VUT.
Za osm let svého působení ve vedení České zemědělské univerzity dovedl rektor Petr Sklenička školu mezi elitu – v prestižních světových žebříčcích jí v zemědělství patří 24. místo na světě. V rozhovoru bilancuje končící druhé funkční období. Mluví o cestě k excelenci, překážkách v českém systému i o šanci, že do dvaceti let bude jedna z českých univerzit mezi světovou stovkou.
