Kristýna Kárová: Jen objev nestačí. Je potřeba vědět, co bude dál

„Každý vědec by již od začátku své akademické kariéry měl mít alespoň základní povědomí o tom, jak ke své práci a objevům přistupovat, aby se technologie či terapie skutečně dostaly k pacientům,“ říká. Jak se zpětně na studium Executive Academy dívá, co ji překvapilo a co teď dělá jinak? 

Na jaře jste úspěšně dokončila Prague.bio Executive Academy, která je zaměřená na budování manažerských dovedností vědců a vědkyň v oboru biotech a life sciences. Co vás přimělo se do ní přihlásit? Měla jste od programu nějaká konkrétní očekávání?

Spousta vědců si během doktorského studia, postdoktorandských let nebo i později občas řekne, že když je věda přestane naplňovat, tak vždy můžou do soukromé sféry a budou se mít líp. A já jsem si říkala, že vlastně vůbec nevíme, o čem to tam je. Šťastnou náhodou rozeslal náš projektový manažer e-mail, že je možné přihlásit se do Executive Academy. 

Brala jsem to jako ideální příležitost zjistit, co všechno k budování startupu patří, a uvědomit si, které aspekty mě baví a kde bych třeba jednou i já mohla být užitečná. Těšila jsem se na setkání s lidmi z této oblasti a na to, že budu moct nasát jejich zápal, pozorovat způsob vystupování nebo jak reagují na otázky. 

Při závěrečných prezentacích jste zaujala porotu natolik, že jste získala první místo. Váš projekt byl přitom fiktivní. O jaký nápad šlo a jak jste k jeho zpracování přistoupila?

K přípravě a představení krátkých prezentací, tzv. pitch deck, jsme měli vyhrazený celý jeden večer, během kterého jsme probrali, jaké informace investoři očekávají a jak je šikovně grafikou a textem zakomponovat. Po prezentaci našich pitch decků jsme je důkladně probrali s lektory i ostatními účastníky. Bylo skvělé vidět, jak jsme všichni svoje prezentace na závěrečný večer díky zpětné vazbě mentorů i vlastním nápadům výrazně upravili a vylepšili.

Můj pitch deck byl o peptidu, který jsem pojmenovala α-Strike. Tento peptid zabraňuje tvorbě α-synukleinových vláken a zpomaluje tak progresi Parkinsonovy choroby. Má výhodu v tom, že zasahuje do mechanismu patologie a výrazně ji bez významných vedlejších účinků brzdí. Naproti tomu současné terapie jsou buď invazivní, nebo substituční, kdy se pacientovi aplikuje dopamin, který u Parkinsonovy choroby postupně ubývá. Tato léčba je doprovázena nežádoucími účinky, terapie nezabraňuje úbytku dopamin produkujících neuronů a po čase přestane být účinná. Naopak α-Strike je silně neuroprotektivní a je možné ho dlouhodobě podávat všem pacientům, kterých po celém světě rychle přibývá.

Bylo něco, co vás během kurzu opravdu překvapilo? Ať už pozitivně nebo negativně? Třeba náročností?

Takových momentů bylo víc. Ale určitě bych zmínila prezentaci Christiana Frantze ze společnosti Sotio, který nám při workshopu k ochraně duševního vlastnictví na konkrétním příkladu vysvětloval, jak probíhá proces patentování. Propukají během něj patentové války, kdy společnosti rozporují patenty jiných laboratoří, a to v různých fázích. Chránit si své duševní vlastnictví a předcházet překryvu s jinými jsou logické kroky. Ale byla jsem opravdu překvapená, do jak komplikovaných situací se patenty mohou dostat.

Program Executive Academy pořádá biotechnologická asociace Prague.bio. Veškeré informace naleznete na webu Prague.bio. 

Aktuálně probíhá přihlašování do podzimního běhu Executive Academy. Deadline pro podání přihlášek je 31. 7. 2026.

Často se diskutuje o tom, zda by se vědci měli vzdělávat i v oblasti byznysu a podnikání. Jak to vnímáte vy? Nemůže to vědce odvádět od základního výzkumu?

Věřím, že ne – pokud tyto znalosti vnímáme jako součást vědy. Každý vědec by měl mít již od začátku své akademické kariéry alespoň základní povědomí o tom, jak ke své práci a objevům přistupovat, aby se technologie či terapie k pacientům skutečně dostaly. Předpokládám, že většina z nás bádá ze zvědavosti a proto, aby svými výsledky společnost obohatila. To se ve spoustě případů děje právě prostřednictvím startupů, kde se objev dále rozvíjí. Pokud je dobrým řešením a obstojí, tak se dostane na trh a lidé ho budou moct používat. 

Vy sama jste neurovědkyně, zabýváte se výzkumem oblasti obnovy nervových buněk, konkrétně u poranění míchy. Vidíte v tomto výzkumu nějaký byznysový potenciál nebo konkrétní možnosti praktického využití vašich výsledků?

Ano, vidím. Existuje řada moderních přístupů, které se ukazují být efektivní. Příkladem jsou technologie genové terapie nebo použití extracelulárních váčků, exosomů. Těmito přístupy je možné cílit na procesy regenerace nebo ochrany nervových buněk – a právě tomu se u nás věnujeme. Já a můj malý tým se soustředíme na obnovu motorických funkcí po poranění míchy, na které v současnosti neexistuje efektivní léčba.

Dokázala byste si představit, že byste jednou založila vlastní spin-off nebo startup?

Byla by to výzva, do které bych se velmi ráda pustila, a doufám, že se k tomu dopracuju. Momentálně rozvíjíme několik způsobů použití genové terapie nebo exosomů, a pokud se potvrdí jejich účinky, můžeme uvažovat o dalších krocích.

Myslíte, že jsou v ČR obecně pro mladé vědce v tomto ohledu dobré podmínky? Mají o transferu technologií dostatečné povědomí a podporu ze strany školy?

To bohužel ne. V rámci magisterského nebo doktorského studia jsem předměty týkající se transferu technologií blíže k pacientům nebo uživatelům nezaznamenala. Ani v rámci jednotlivých ústavů či Akademie výraznou podporu nevnímám, i když jsou jistě i výjimky. Je to velká škoda, protože by vědci měli mít povědomí o tom, jaké kroky jsou potřeba udělat, aby jejich objev mohl nakonec někomu reálně pomoct. I proto je skvělé, že Executive Academy vznikla a umožňuje předávání zkušeností od lidí, kteří jich mají spousty, i od těch, kteří společnosti nedávno založili a intenzivně je budují. 

Ptám se proto, že na našich univerzitách vzniká spin-offů pořád málo. Přitom základní výzkum máme kvalitní. Je podle vás nedostatek vzdělání v této oblasti hlavní problém?

Už jsme na to narazily, vzdělávání v oblasti transferu je minimální a ostatní se dělá jaksi za pochodu. Ve chvíli, kdy si vědec uvědomí, že má možná v ruce něco, co by bylo dobré posunout dál, už ale může být pozdě – například proto, že svůj objev neochránil patentem. Pak je potřeba být flexibilní a pokusit se o změny, které patent umožní. Jako pozitivní vnímám to, že většina ústavů už nyní má nějakou formu Technology Transfer Office (TTO), která by měla umět vědce nasměrovat, doporučit granty nebo je alespoň propojit s někým, kdo je může procesem založení společnosti provést. Ale nastavení mysli a přehled o možnostech by tomu všemu měly ideálně předcházet, a to se stane právě vzděláváním. 

Součástí vaší výhry byla také stáž v i&i Prague. Jak vás ovlivnila? Přiblížila vás více světu byznysu, nebo vás naopak utvrdila v tom, že chcete pokračovat především ve vědecké kariéře?

Udělit za odměnu stáž v i&i Prague byl od týmu z Executive Academy perfektní nápad. Do i&i Prague jsem začala docházet v květnu a postupně jsme probrali, co znamená „inkubovat“ projekt a jeho tým, aby došlo k založení společnosti, která má zvládnutou dokumentaci, design klinických studií, výrobu i marketing a je atraktivní pro investory. Byla jsem přizvaná ke schůzkám ohledně správné dokumentace a strategie výroby a zkusila si zpracovat částečnou analýzu trhu nebo práci s šikovnou databází Citeline. 

Stáž je pro mě velmi vítanou změnou a líbí se mi být v prostředí, kde se lidé opravdu snaží užitečné produkty dostat až k pacientům nebo k vědcům, jedná-li se o detekční technologie. Působení v Executive Academy a následně v i&i Prague mi ukázalo, že významných milníků lze dosahovat nejen v laboratoři. A tak bych si přála s tímhle světem svou vědeckou kariéru propojit.

Je něco, co dnes děláte jinak než před několika měsíci, právě díky Executive Academy?

Všimla jsem si, že nad projekty teď přemýšlím více prakticky a kladu si otázky, jestli by bylo možné léčebný přístup zavést v humánní medicíně, pokud by se ukázal být efektivní. Například právě ke genové terapii nebo exosomům se váže řada komplikací s výrobou či uchováváním. Řešení ale existují a má smysl se jimi zabývat. Také jsem si začala uvědomovat, že ne všechny výsledky je potřeba hned troubit do světa na konferencích. Je dobré věnovat si chvilku a rozmyslet si, jestli se jedná o něco, na čem by se dalo stavět. Tím, že informaci v detailu vypustíme, si výrazně komplikujeme získání patentu. 

Co byste vzkázala mladým vědcům a vědkyním, kteří uvažují o tom, že by se přihlásili do Prague.bio Executive Academy?

Executive Academy doporučuji všem! I těm, kteří jsou ke kurzům skeptičtí. Během tří měsíců vás lektoři provedou tématy od vytvoření business plánu přes finance a vyjednávání po regulace SÚKL a mnoho dalšího. Tento kurz vám pomůže vytvořit si základní přehled o zakládání a řízení startupů, seznámíte se se zajímavými lidmi, a pokud budou další ročníky takové, jako byl ten náš, tak si užijete i srandu s ostatními účastníky a organizátory. Startupy ve skutečnosti začínají v našich laboratořích, tak běžte okouknout, jak to pak pokračuje dál.

Autorka: Kristina Svobodová

Zdroj: Prague.bio  

Kristýna Kárová je neurovědkyně působící v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, kde vede výzkumnou skupinu zaměřenou na genovou terapii poranění míchy a regeneraci nervové tkáně. Vystudovala klinickou chemii a biologii na Univerzitě Pardubice, imunologii na Přírodovědecké fakultě UK a doktorát z neurověd získala na 2. lékařské fakultě UK. Své zkušenosti rozvíjela na výzkumných stážích v Norsku, Nizozemsku, Německu, Portugalsku a USA. V roce 2023 získala Prémii Otto Wichterleho.