V závěru června byla Irena Rektorová z CEITEC a Lékařské fakulty MU zvolena prezidentkou Evropské neurologické akademie, a to jako první člověk z východní Evropy. V CEITEC MU vede výzkumnou skupinu Aplikované neurovědy a působí také na I. neurologické klinice Lékařské fakulty. V rozhovoru vysvětluje, co je Evropská neurologická akademie (EAN) a jak chce z pozice prezidentky přispět k jejímu rozvoji.
Jak dlouho působíte v EAN?
V EAN působím přes deset let jednak ve vědeckých panelech, jednak jako členka EAN výboru v různých rolích. V letech 2020–2024 jsem působila ve funkci předsedy výboru zaměřeného na vzdělávací aktivity, v letech 2025–2026 jsem se podílela na organizaci kongresů ve funkci předsedy programového výboru a na kongresu v Ženevě letos v červnu jsem byla zvolena do funkce „President Elect“, tedy nastupujícího prezidenta EAN, přičemž prezidentkou budu v období 2028–2030. Jsem první prezidentkou z východní Evropy v této pozici.
Čím se vlastně tato organizace zabývá?
Evropská neurologická akademie je profesní nezisková a nezávislá organizace sdružující 48 evropských národních neurologických společností a zastupující více než 45 tisíc členů. Jako odborná lékařská společnost podporuje excelenci v oblasti neurologie v celé Evropě, a tímto přispívá ke zlepšování péče o pacienty. Cílem EAN je udržet Evropu v čele neurologického výzkumu a zachovat její postavení jako jednoho z předních světových center vědeckého výzkumu v neurologii. Hlavní aktivitou je pořádání každoročního kongresu – ten poslední se konal letos v červnu v Ženevě. Účastnil se ho rekordní počet účastníků, téměř deset tisíc.
EAN také vytváří a poskytuje pro své členy zdarma vzdělávací e-learningové platformy, pokročilé specializované kurzy, organizuje jarní a podzimní edukační a vědecké školy pro mladé neurology a neurovědce, zajišťuje klinické a vědecké stáže na akreditovaných zahraničních pracovištích, organizuje regionální vzdělávací kurzy s působností i mimo Evropu, podílí se na přípravě evropských atestací. Prostřednictvím svých vědeckých panelů a pracovních skupin vydává také evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu jednotlivých neurologických onemocnění, které jsou pak přebírány v jednotlivých členských zemích, nebo doporučení pro vzdělávání v neurologii.
Co konkrétně jste v rámci akademie měla na starosti vy?
Během svého působení v EAN výboru jsem se podílela na několika významných iniciativách. Například jsem spoluzakládala „Leadership“ program pro neurology, tedy dvouletý kurz zaměřující se na rozvoj vůdčích schopností, strategického myšlení a měkkých dovedností. To je něco, co v systému vzdělávání lékařů ve většině evropských zemí zcela chybí. Významně jsem přispěla ke spuštění e-learningové platformy nazvané „EAN Campus“ a k organizaci několika jarních škol pro mladé neurology, kde jsem také přednášela. V poslední době jsem spolupředsedala pracovní skupině, která dokončila a předložila doporučení pro pregraduální kurikulum studia neurologie na medicíně.
Prezidentkou EAN jste byla zvolena na letošním kongresu. Nyní budete zastávat dva roky roli „nastupující“ prezidentky a v letech 2028–2030 pak budete plně odpovědná za chod organizace. Čeho byste chtěla v roli prezidentky EAN dosáhnout?
Budu především pokračovat v naplňování hlavního poslání a strategické vize EAN. To se týká především mise Zdraví mozku a vize budoucnosti neurologie pro příštích deset let, jak je formulována v Bruselské deklaraci neurologie z března tohoto roku, a kterou podepsalo 42 zástupců evropských neurologických společností. Jsem odhodlána dále rozvíjet všech sedm prioritních oblastí této strategie. Mou hlavní prioritou je podporovat zdraví mozku pro všechny, rozvíjet výzkum a inovace a prosazovat rovný přístup k léčbě i financování bez ohledu na geografickou polohu. Zejména poslední jmenované bude náročný cíl. Při organizování regionálních kurzů jsem zjistila, že v některých zemích Evropy stále nejsou k dispozici ani základní léky pro léčbu některých neurologických onemocnění.
Může mít vaše role prezidentky EAN vliv také na rozvoj neurověd v České republice?
Budu se snažit, aby měla. Například EAN je v kontaktu s regulatorními orgány jako EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky) a Evropskou agenturou pro zdravotnické prostředky. Současná regulatorní pravidla pro přístroje využívané pro léčbu, jako například přístroje pro neinvazivní mozkovou stimulaci, jsou extrémně znevýhodňující pro evropský výzkum ve srovnání s USA nebo Čínou. I na tomto poli lze podle mě dosáhnout výsledků, které by mohly být přínosem pro výzkum v naší zemi. Česká republika by měla vypracovat a implementovat národní plán na podporu zdraví mozku, což je aktivita přesahující obor neurologie a neurověd. V tom jsem připravená aktivně pomoci. Hodně se dá zlepšit hlavně v oblasti prevence onemocnění mozku, které dle dat Světové zdravotnické organizace postihuje každého třetího člověka. Myslím si, že moje role může pomoci zviditelnit neurologii a neurovědy v rámci českého zdravotnictví a zdravotnického výzkumu a umožní mi v jednání s ministerstvy a dalšími stakeholdery posílit pozici našeho oboru.
Neurologii se věnujete už dlouhá léta. Na čem aktuálně pracujete?
Ve svém výzkumu se věnuji zejména degenerativním onemocněním spojeným s kognitivní poruchou a demencí. Mou hlavní expertizou a expertizou celého týmu je pokročilé zobrazování mozku pomocí magnetické rezonance (MRI) a dále zcela neinvazivní stimulace mozku, a to elektrická i s pomocí pulzního magnetického pole. Hledáme vhodné časné diagnostické a prognostické ukazatele specifických podtypů nemocí a studujeme neurální mechanismy jednotlivých klinických a kognitivních příznaků degenerativních onemocnění mozku. Na základě získaných poznatků jsme pak schopni „ušít“ na míru konkrétní parametry a protokoly neinvazivní mozkové stimulace, kterou aplikujeme pomocí elektromagnetické cívky nebo jednoho či více párů povrchových elektrod, a to v laboratoři i v domácím prostředí.
V publikacích jsme například ukázali, že lze „vnutit“ fyziologické oscilace do poškozených mozkových sítí zapojených do konkrétní úlohy, ve které daný subjekt selhává. Dokázali jsme posílit zpětnovazebné mechanismy řeči u pacientů s Parkinsonovou nemocí a zlepšit tak srozumitelnost, hlasitost a melodičnost jejich řečového projevu, nebo poměrně přesně zasáhnout i hluboké podkorové struktury a oblasti kůry, které jsou navzájem propojeny v mozkových okruzích, a zlepšit pracovní paměť. Ta je naprosto zásadní pro vykonávání každodenních činností. Dlouhodobě se také věnujeme studiu řeči a jazyka u zdravých seniorů a pacientů s degenerativním onemocněním mozku. Naší snahou je terapeuticky posílit komunikační dovednosti.
Autorka: Ema Marušáková
Foto: Karolína Krausová
Zdroj: Masarykova univerzita
Irena Rektorová je česká neuroložka. Akademickou dráhu rozvíjela na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kde byla v roce 2012 jmenována profesorkou neurologie. V roce 2011 vybudovala na Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) MU výzkumnou skupinu zaměřenou na aplikované neurovědy. Ve své výzkumné a lékařské praxi se zaměřuje na neurodegenerativní onemocnění mozku, kognitivní poruchy a demenci či na metody zobrazování mozku a neinvazivní stimulační techniky. Letos v červnu byla zvolena do funkce prezidentky největší evropské expertní neurologické organizace spolupracující se 47 národními neurologickými společnostmi – European Academy of Neurology (EAN). Tuto funkci bude zastávat v letech 2028–2030.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
