hlavní partner portálu
Jak často lze skutečně zopakovat výsledky publikované ve špičkových vědeckých časopisech? Proč ani publikace v prestižním časopise automaticky nezaručuje bezchybnou metodiku? Jak replikace pomáhají odhalovat slabá místa? O otevřené vědě, replikacích výzkumu i dopadech generativní AI na fungování akademického prostředí mluví v rozhovoru Michal Smetana z Univerzity Karlovy, laureát ceny Neuron a řešitel ERC grantu.
Literatura vznikající v období českého národního obrození významně ovlivňovala občanské chování, morální hodnoty, rozvoj českého jazyka i vzdělávání dětí a mládeže. Právě tomuto tématu se věnuje výzkum, na němž se spolu s českými i zahraničními odborníky podílejí germanisté a bohemisté Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Zhoubný kožní melanom je jednou z nejagresivnějších onkologických diagnóz – jen v Česku si ji každoročně vyslechne kolem 2500 pacientů. Jeho výzkumu se i za podpory Grantové agentury České republiky dlouhodobě věnuje Stjepan Uldrijan z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
„To, co ve školách zůstává často stále problematické – individuální přístup k žákovi – je v případě dětí s poruchou autistického spektra opravdu nezastupitelné,“ říká psycholožka Hana Sotáková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V rozhovoru mimo jiné vyvrací mýtus o „vrozeném talentu na matematiku“ a popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.
„Nejsme institučně vázáni na žádnou církev a naše fakulta není jen o teologii. Máme zde i sociální práci jako důležitý a početně větší program,“ říká ve velkém rozhovoru nový děkan Evangelické teologické fakulty Petr Gallus. Klade přitom důraz na pokračování v excelentní vědě a zmiňuje jako náročný úkol generační obměnu vyučujících, se kterou se na fakultě budou muset vypořádat.
Výzkumnice Tereza Nešporová a Jaroslava Večerková z brněnského RECETOXu popisují, proč jsou i neúspěchy cennou součástí poznání, jak zkoumají vliv chemických látek na hormonální systém a proč si své odborné poznatky přenášejí i do každodenního života.
Mary Anne O’Connell strávila desítky let na špičce výzkumu RNA a pomohla odhalit, jak buňky rozlišují vlastní RNA od cizí genetické informace. Její výzkum enzymů ADAR a editace RNA významně přispěl k pochopení imunity, zánětů i budoucího využití terapií založených na RNA.
Evropská unie chce do roku 2030 výrazně posílit ochranu a obnovu lesů, především původních a pralesních porostů. Zásadní roli hraje zavedení integrovaného monitoringu, který umožní přesně sledovat stav evropských lesů. Ke zlepšení sběru a zpracování dat o zralosti a zdravotním stavu porostů přispívá i výzkumník Juan Alberto Molina z České zemědělské univerzity v rámci programu MERIT Středočeského inovačního centra.
Fyziky se nemusí bát ani ženy. Stereotyp, že se žena pro tento obor nehodí, podle vědkyně Zlaty Kelar Tučekové mizí: „Plazmová fyzika je hodně interdisciplinární, může se do ní zapojit spousta různých oborů.” Věnuje se vědě, výuce i popularizaci svého oboru. V rozhovoru se dočtete o její cestě, praktickém užití plazmatu a stereotypech, které svou prací bourá.
„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti – European Physical Society. Vysvětluje, co dnes rozhoduje o skutečném průlomu ve vědě a co znamená dělat špičkový výzkum z Česka.
