hlavní partner portálu
Použití anabolických steroidů při chovu zemědělských zvířat je v celé Evropě zakázané. Přesto se čas od času někde objeví, zejména v mase z nelegálních chovů. Nová metoda na jejich detekci, kterou vyvinul Kamil Šťastný se svými spolupracovníky z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, už nachází uplatnění v praxi. Za svůj výzkum získal Cenu ministra zemědělství a doufá, že se jeho metoda rozšíří do Evropy.
160 milionů °C, takovou teplotou bude žhnout plazma ve fúzním reaktoru ITER. Vědci z Fakulty eletrotechnické Západočeské univerzity v Plzni v Plzni vyvíjejí senzory, které i v takto extrémních podmínkách dokáží sledovat polohu plazmatu. Jsou součástí celosvětového vývoje čisté a bezpečné energie budoucnosti.
Čerstvá držitelka ERC Starting grantu Johana Kotišová, socioložka působící na Amsterdamské univerzitě, považuje novinařinu a dokumentaristiku za jednu z nejdůležitějších věcí na světě. Ve svém projektu bude zkoumat roli médií ve válečných konfliktech a duševní zdraví novinářů. Svou akademickou kariéru začínala Johana Kotišová na Masarykově univerzitě.
Pro většinu lidí je poušť symbolem smrti. Herpetolog Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty UK v ní ale hledá život. Specializuje se na plazy, kterým nehostinné podmínky horkých kamenných nebo písečných pustin skvěle vyhovují. Za výzkumný projekt zaměřený na populační dynamiku plazů Arabského poloostrova získal 30. září Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Indonésie je obrovská, přepestrá a lidnatá země. Žije v ní 280 milionů obyvatel. „Měla by nás zajímat. Důvodů je spousta: jde o největší souostrovní zemi, třetí nejlidnatější zemi Asie a čtvrtou na světě, nejlidnatější většinově muslimský stát vůbec, novou regionální mocnost s globálním přesahem, ale i významnou demokracii,“ říká pro Forum indonesista Tomáš Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd ČR.
Už čtvrt století se na Univerzitě Karlově stará o to, aby studenti mohli vyjet na Erasmus. Začínal zde jako civilkář s nůžkami v ruce, když stříhal přihlášky vyjíždějící z faxu na nekonečném pásu papíru. Dnes už jich ročně spolu s kolegyní Petrou Šmídovou vyřídí bezmála dva tisíce. „Nejlepší reklama na Erasmus je, když se kamarád vrátí ze zahraničí a řekne: Bylo to super,“ popisuje univerzitní koordinátor administrace studentské mobility Erasmus+ Pavel Knap.
Sociální epidemioložka Anna Bartošková studuje, jak sociální a environmentální faktory ovlivňují riziko vzniku obezity a kvalitu našeho života. Nedívá se perspektivou konkrétního pacienta, ale analyzuje populační jevy a trendy. Pracuje s daty z projektu Kardiovize, který už přes deset let běží v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu.
Když se antropologové dívají do pradávné minulosti a studují lidskou evoluci, přináší to odpovědi i na aktuální otázky současného člověka. Proč se dnes u starých lidí tak rozvíjí osteoporóza či kardiovaskulární onemocnění nebo proč lidé s větší svalovou hmotou úspěšněji čelí nemoci covid-19? Za vším se skrývá pohyb a jeho role v evoluci člověka, upozorňuje Martin Hora z Přírodovědecké fakulty UK.
Jitka Viktorová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je jednou ze tří laureátek letošní soutěže L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Ocenění získala za svůj výzkum v oblasti rezistence mikroorganismů a nádorových buněk vůči léčivům a za návrh nových terapeutických přístupů. Budeme kvůli antibiotické rezistenci opět umírat na běžné infekce? Jak mohou pomáhat léčivé rostliny? A má smysl brát potravinové doplňky, nebo nám naopak mohou víc uškodit, než pomoci?
Kdo jsme a odkud pocházíme? Tyto otázky si klade i rakouská astrofyzička Josefa Großschedl, která díky programu MERIT Středočeského inovačního centra působí v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V rozhovoru vysvětluje, co nám o vzniku hvězd prozradila data ze satelitu Gaia, proč je oblast Orionu či asociace Štíra a Kentaura klíčem k pochopení hvězdného zrodu a proč přišla do České republiky.
