hlavní partner portálu
Petra Solská pracuje na Oddělení strategických studií Technologického centra Praha jako manažerka pro výzkum, vývoj a inovace, kde se věnuje tématu udržitelnosti financování výzkumu. Vnímá český systém financování jako funkční? Jaká země ji v tomto tématu nejvíce inspiruje? A v čem vidí největší posun v souvislosti s novým zákonem č. 328/2025 Sb. o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí?
Postdoktorský výzkumník v Národním ústavu duševního zdraví Jaison Jeevanandam by rád jednou viděl na trhu svůj nosní sprej, pomocí kterého se do mozku dostane léčivo na bázi nanočástic oxidu hořečnatého a tam zatočí s inzulinovou rezistencí. Ta má totiž závažné důsledky, mezi které patří i rozvoj Alzheimerovy choroby. Díky programu MERIT propojuje v Klecanech nanomedicínu s umělou inteligencí.
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Sto tisíc na ruku loni dostalo čtyřicet lidí bez domova. Co s penězi udělali a jak se změnila jejich životní trajektorie? To po celý loňský rok sledovala desítka výzkumníků, analytiků a sociálních pracovníků sdružených v projektu New Leaf Česko, který vede Melanie Zajacová z Filozofické fakulty UK.
Zdravotní data patří k nejcitlivějším, ale zároveň nejcennějším zdrojům pro výzkum. Jak vznikající Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) promění přístup výzkumníků k datům, co to znamená pro české instituce a proč je důležité budovat důvěru veřejnosti? O tom v rozhovoru mluví Zdenka Dudová, která se na Masarykově univerzitě věnuje mezinárodním projektům v oblasti zdravotních dat, dlouhodobě působí i v evropských iniciativách a vede pracovní skupinu Citlivá data iniciativy EOSC CZ.
Eva Navrátilová v rozhovoru přibližuje unikátní propojení mezinárodního filmového festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci s Univerzitou Palackého, které studentům nabízí nenahraditelnou praxi. Vysvětluje, jak populární dokumenty bourají bariéry mezi vědou a veřejností a proč je pro festival klíčová udržitelnost i stabilní zázemí pro tvůrčí tým.
Ondřej Bezdíček vyučuje psychologii na Univerzitě Karlově. V rozhovoru se kriticky vyjadřuje k úrovni psychometrických nástrojů, které se používají pro diagnostiku lehkého mentálního postižení: „Mnohé významné testy nejsou kvalitně normované na českou populaci, natož například na populaci romskou. Stát by měl nést odpovědnost za to, že negarantuje statisticky ověřené standardy pro vyhodnocení psychologického vyšetření. Velmi špatná diagnostická praxe ukazuje na selhání kontrolních mechanismů,“ říká Bezdíček.
Působí jako generální ředitel JRC – Společného výzkumného střediska Evropské komise. Do Prahy přijel v únoru slavnostně stvrdit první přesun přístroje z pracoviště JRC v Německu do jiného členského státu. Při té příležitosti jednal také s českými úřady o tom, jak prohloubit spolupráci a dostat Čechy do JRC. V JRC totiž působí jen 1 % českých zaměstnanců. V rozhovoru přibližuje smysl JRC, které poskytuje analýzy v otázkách jako je klimatická krize, jaderná energie či algoritmy sociálních sítí.
„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.
Politoložka Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity se stala první zástupkyní České republiky v britské Akademii sociálních věd. V rozhovoru vysvětluje, proč je členství v této instituci považováno za mimořádně prestižní, a mluví také o svém výzkumu britské politiky, digitální diplomacie i o tom, jak se po brexitu proměňují vztahy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.
