hlavní partner portálu
Českým vědcům se podařil revoluční úspěch. Pomocí hyperspektrální kamery poprvé v historii zachytili ultrafialové spektrum hořícího meteoru a provedli jeho materiálovou analýzu. Úspěch s pouhou půlprocentní šancí otevírá cestu k novému poznávání vesmíru. O vývoji hyperspektrální kamery FREYA jsme hovořili s Karolinou Macúchovou z laserového Centra HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
„Imunitní systém není jen záležitostí několika buněk, ale komplexní sítí, do které je zapojený celý organismus a vlastně i mikrobiální svět v nás a kolem nás,“ říká Jan Krejsek z Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy. Mluví o tom, proč je zánět pro život nezbytný, jak zásadně nás formuje životní styl i mikrobiota a proč je „větší zázrak, že většina z nás je zdravá“.
Bizarní e-mail o „pytlících na děti“, prací papírky šetrné ke kůži nebo oční kapky s nanočásticemi. Výzkum Miroslavy Rysové a Oddělení aplikované biologie na CXI TUL ukazuje, že cesta od laboratorního výzkumu k praktickému produktu bývá překvapivá, náročná, ale často mnohem pragmatičtější, než si firmy na začátku představují.
Centrum HiLASE, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, je hi-tech laserové výzkumné centrum zaměřené na aplikaci špičkových laserových technologií v průmyslu, vesmíru a obranném sektoru. Je součástí regionu STAR – Science and Technology Advanced Region. Jak vidí současnou roli centra i další směřování jeho vedoucí Tomáš Mocek?
Fyzikální chemik Martin Hof působí od roku 1997 v Heyrovského ústavu AV ČR, od roku 2017 jej vede. V rozhovoru zmiňuje výzvy, kterým v posledních letech ústav čelí a rozebírá nešvary české vědy. Nastiňuje odkaz J. Heyrovského a popisuje i svou vlastní cestu z rodného Německa do České republiky, kde se v 90. letech usadil.
V prosinci obhájila Dinara Sobola svou profesorskou práci na Vědecké radě Vysokého učení technického v Brně a 1. června byla prezidentem České republiky jmenována profesorkou. Její profesní dráha přitom nevznikala podle předem daného plánu – spíše se přirozeně vyvíjela spolu s jejím zájmem o experimenty, materiály a práci v laboratoři.
„Jsme tu pro budoucí pacienty, jimž současná klinická onkologie zatím nemá co nabídnout,“ říká přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK Aleksi Šedo a hlavní řešitel projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny. V rozhovoru vysvětluje, proč je onkologie nejen medicínskou, ale i společenskou výzvou, jak funguje unikátní síť špičkových výzkumných týmů a proč budoucnost léčby závisí na spolupráci napříč obory.
Vysoké učení technické v Brně tvoří kromě studentů a akademiků také technicko-hospodářští zaměstnanci a zaměstnankyně, jejichž práce drží univerzitu v chodu. Série V zákulisí VUT představuje neakademické pracovnice, které svou kariéru spojily s brněnskou technikou. Zdeňka Pavlačková vede Odbor výzkumu a vývoje, který funguje především jako servisní středisko pro výzkumníky. Vedle semknutého týmu ji v práci motivuje vědomí, že na VUT pomáhá vytvářet podmínky pro kvalitní vědu.
Nakupování na internetu se mění – data ukazují, že více než polovina lidí při nich využívá modely umělé inteligence. Právě na tuto změnu reaguje český startup Ranketta, který založil jednadvacetiletý Vojtěch Oravec z Vysokého učení technického v Brně. Jen několik měsíců po založení získal investici ve výši jednoho milionu eur. A protože český trh už mu nestačí, připravuje expanzi do USA.
Narodil se na Ukrajině, vědeckou kariéru vybudoval v Rusku, ale po invazi musel volit mezi vězením a emigrací. Dnes působí fyzik Alexander Kostinskiy díky podpoře programu MERIT Středočeského inovačního centra na Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde se spolu se svými kolegy věnuje výzkumu bleskových výbojů. V rozhovoru se dozvíte, proč jsou bouřková mračna fascinujícími urychlovači částic, jak se sbírají terabyty dat v terénu nebo proč věda v izolovaném Rusku představuje globální hrozbu.
