Pavel Zahradníček: Do roku 2050 bude horkých dnů trojnásobek. Nejde o náhodu, ale trend

Česká republika i Evropa opět zažívají nezvykle horké léto. Odpovídají současné vlny veder a sucha projekcím klimatologů?

To, že se bude oteplovat, vidí modely už dlouho. Zároveň to jasně potvrzují měřená data. Není to totiž problém jen letošního roku, který bychom za normálních okolností mohli brát jako nějaký extrém, ale bohužel my pozorujeme jednoznačný trend. A to je ta horší zpráva. Například v posledních 30 letech máme 10x větší výskyt teplot nad 35 °C než v minulosti. Klimatické modely počítaly, že tyto horké vlny či vysoké teploty se vyskytovat budou, ale ne v takové míře jako letos, spíše až v období po roce 2050. Na druhou stranu, vždy je nutné sledovat dlouhodobější období a nejen jeden rok. Další léto může být klidně chladné. Celkově se nám ale letní sezona otepluje nejrychleji ze všech sezon. 

Extrém, který stupňuje

S jakou jistotou lze říct, že letní vedra z posledních let přímo souvisí s globálním oteplováním?

Globální oteplování nevytváří nové počasí. Sucho, požáry a vlny veder tu byly i v minulosti. Globální oteplování je ale příčinou toho, že se tyto jevy objevují častěji a jsou intenzivnější. I v minulosti se objevovaly horké vlny, ale ty silné se opakovaly podstatně méně často a zároveň většinou měly i nižší teploty a délku, než nyní pozorujeme. 

Jaké jsou hlavní negativní důsledky současných vln veder pro přírodu a pro společnost?

Hlavní dopad je na lidský organismus. Ten je za těchto vysokých teplot vzduchu vystaven velké zátěži, která je až životu ohrožující hlavně u starších osob, menších dětí, anebo chronicky nemocných. Za horkých vln máme prokazatelně vyšší úmrtnost. Například za horké vlny v roce 1994 to bylo u nás okolo 300 osob. V měřítku celé Evropy se bavíme v posledních letech o vyšší úmrtnosti o 40–60 tisících obyvatel za rok. 

V přírodě vlny veder prohlubují jak půdní, tak i hydrologické sucho. Ty totiž nejsou způsobeny jen nedostatkem srážek, ale minimálně z poloviny i vysokými teplotami vzduchu. To se pak projevuje například na nižších výnosech plodin, a to až o 40 %, problémech s dostupností vody v některých regionech nebo zvýšeném požárním riziku ve volné krajině. 

Existuje nějaká šance, že léta v příštích dekádách budou teplotně připomínat ta z 20. století?

Rozhodně neplatí, že každé léto bude vypadat jako letošní nebo ještě hůře. Budeme mít i relativně chladnější léta. Jen ten poměr mezi horkými léty, normálními a chladnými se podstatně více posouvá k těm horkým. I během samotného léta se vám střídají epizody s extrémními teplotami a s chladnějšími. Letos výrazně převažovaly ty extrémní. 

Ale pokud to vezmeme z dlouhodobějšího hlediska, tak šance, že léta budou celkově více vypadat jako v minulosti, existuje podle klimatických modelů po roce 2050. Mohlo by se tak stát v případě, pokud by došlo k výrazné redukci antropogenních skleníkových plynů. Za předpokladu toho, že nic neuděláme, tak se růst teplot bude jen zrychlovat. Touto cestou se ale už asi nevydáme, protože opatření jsou alespoň v nějaké míře dělána, takže nejčernější scénář snad už nehrozí. Ale ten nejoptimističtější je také velmi málo pravděpodobný. Předpokládá se, že půjdeme středním scénářem, který alespoň po roce 2050 mírní tempo nárůstu teplot vzduchu.

Pokud by se tedy naplnily současné emisní trajektorie, jak bude vypadat běžné české léto v roce 2050? Budeme vzpomínat na to letošní jako na „chladné”?

Kolem roku 2050 bude v průměru letní teplota vyšší o 2,5 °C, než je tomu nyní. Tím pádem naroste počet horkých dnů, a to pravděpodobně trojnásobně. K tomu budou i častější horké noci. Už teď jich v centru Prahy pozorujeme 15krát více než v minulosti. 

Rozhodně bych ale neřekl, že na toto léto budeme vzpomínat jako na chladné. Letošek je v tom pohledu opravdu extrémní a tento extrém se zkrátka nebude každý rok opakovat. Jen je velmi pravděpodobné, že takové léto bude v budoucnosti častější. 

Na to, jak budou vypadat léta v budoucnosti, se každý občan může podívat pro jeho katastr na webu ClimRisk.

Jak se bránit vedru

Úmorná vedra jsou pro lidi citelná zejména v hustě obydlených oblastech. Jak proti nim lze ve velkých městech bojovat?

Ve městech se nám spojují dva fenomény, a to tepelný ostrov města a klimatická změna. To se nakonec nejvíce projevuje v nočních hodinách, kdy je centrum měst až o 7°C teplejší než venkov a nedokáže se tolik ochladit. V takových místech tedy celková kumulace tepelné zátěže ještě roste. Je nutné sem dostat více zeleně, ale pozor – musí být dostatečně zavlažovaná. Pokud je trávník suchý, má vyšší povrchovou teplotu než okolní beton. Dále určitě pomáhají i vodní prvky. Také není ideální preferovat tmavé povrchy, jelikož mají vyšší povrchovou teplotu. Například černé střechy celý stav zhoršují. Bohužel se ukazuje jako nutnost i větší zastoupení klimatizací, které sice ochlazují vnitřní prostory, ale ohřívají venek. Minimálně do nemocnic a domovů pro seniory je ale nezbytné je pořídit. 

Jak si v tomto ohledu stojí česká města? Umí bojovat proti vedrům podobně jako západní metropole?

Neplatí rovnítko, že západní metropole s tím umí bojovat. Spíše města ve středomoří jsou z historických důvodů a zkušeností lépe vybudovaná. Najdeme ale dobré příklady i třeba v Budapešti, kde teploty vzduchu v okolí nového parku klesly až o 1,5 °C. Z našich měst vidím velkou aktivitu hlavně v Praze, kde se tímto tématem hodně zabývají. 

Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustil v reakci na klimatickou situaci web „Vlny veder”. K čemu slouží a pro koho je určen?

Tento web je určen pro širokou veřejnost. Je zdarma a může ho tedy využívat kdokoliv. Měl by hodně pomoci zdravotníkům při přípravě na větší zátěž nemocnic a výjezdy záchranářů. Může pomoci i státní správě či samosprávě při přípravě na předpovězenou horkou vlnu nebo více zátěžový den. Web může sloužit jako jeden z nástrojů pro adaptaci. Obecně platí, že je lepší vědět o přicházející horké vlně s několikadenním předstihem.

Podstatné je, že web nepředpovídá horké vlny jen na základě teplot vzduchu, ale právě na základě zátěže na lidský organismus. Zapadá to do naší strategie, že všechny naše znalosti chceme přenášet veřejnosti na základě užitečných nástrojů. 

Web byl spuštěn již před rokem, teď byl ale upraven. Jakým způsobem?

Web dostal mírně odlišný design, hlavně ale přibyly nové funkcionality. Tepelná zátěž či stres jsou nově zobrazovány i pro jednotlivá okresní města. Tím se web více přibližuje potřebám městských samospráv, které už nemusí složitě odečítat údaje z mapy. Novinkou je i klimatologie horkých vln, která se průběžně aktualizuje, a lze se podívat na srovnání letošního roku s těmi předchozími od roku 2000. Lépe jsme pak zpracovali i dopady na lidské zdraví a doporučení, jak se v daných dnech chovat a co dělat. Doplňuje to náš web Clim4Cast, který provozujeme pro širší doménu uživatelů pro účely srovnání dopadů horkých vln v jednotlivých zemích, přičemž data počítáme jednotnou metodikou. 

Konspirace jako nepřítel klimatologie

Klimatologie musí dlouhodobě čelit konspiračním teoriím – se kterými se setkáváte nejčastěji?

Těch je více, navíc stále přichází nové nebo se i vrací ty, co už byly dříve několikrát vyvráceny. V horkých vlnách se často objevují tvrzení, že tyto teploty jsou naprosto normální, že v minulosti se vyskytovaly také. Ano, i v minulosti byly občas vysoké teploty, ale ne takto často, šlo prakticky o zcela výjimečné situace. My je ale zažíváme nyní podstatně běžněji. Statistika a měření je v tomto jasná. 

Jak se proti těmto konspiračním teoriím dá bojovat? 

Ukazovat to na tvrdých datech, které máme díky měřením. Bohužel někteří lidé zpochybňují i tato data a myslí si, že jsou zfalšovaná. Pokud si myslí, že jsme zfalšovali i dopady a reakci přírody, tak pak takové lidi nemá smysl dále přesvědčovat. 

Máte pocit, že síla konspiračních teorií ve veřejném prostoru v posledních letech roste? Pokud ano, jak si tento trend vysvětlujete?

Ano. Tento trend je dán sociálními sítěmi, kde můžete říkat naprosto cokoliv, i když je to jasná lež, a nic se vám nestane. Takové příspěvky se lavinově šíří a je pak někdy těžké odlišit, co je výmysl a co pravda. Nejde tu ale jen o klimatickou změnu, která nás ohrožuje – čelíme i vojenským, politickým nebo ekonomickým hrozbám, které si lidé umí představit snadněji, a i ty podléhají konspiračním teoriím. Bohužel je těch problémů k řešení více. 

Pavel Zahradníček vystudoval učitelský obor geografie a historie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (PřF MU) v Brně. Doktorské studium v oboru Fyzická geografie absolvoval na Katedře geografie PřF MU. Od roku 2007 pracoval jako meteorolog a klimatolog v ČHMÚ v Brně. V roce 2011 začal pracovat na částečný úvazek v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, jenž se později stal jeho hlavním zaměstnavatelem. Zabývá se analýzou klimatologických řad současného i budoucího klimatu (ClimRisk), podílí se na monitoringu sucha pro potřeby aplikace Intersucho a pro systémy včasných varování před lesními požáry (FireRisk) a před abiotickými a biotickými riziky v zemědělství (AgroRisk). V rámci spolupráce s energetickými společnostmi se zabývá finální úpravou speciálních operativních předpovědí pro energetiky.