Jak mohou univerzity systematicky podporovat podnikavost i ve vědeckých oborech? A co všechno je potřeba k tomu, aby se z vědeckého objevu stal životaschopný byznys? O tom v rozhovoru mluví Markus Gerhard, který vede jeden z podnikatelských inkubátorů Technické univerzity v Mnichově zaměřený na biotechnologie. Mnichovská univerzita přitom patří mezi nejúspěšnější evropské akademické instituce v zakládání spin-offů. Jen v roce 2025 zde vzniklo přibližně 115 startupů.
Technická univerzita v Mnichově (TUM) vybudovala velmi silný ekosystém pro podporu podnikání, tzv. Venture Labs. Co by se od vás mohly naučit ostatní univerzity nebo regiony? A co je naopak obtížné napodobit?
Jednou z nejdůležitějších věcí je práce s výzkumnými týmy už dlouho před tím, než jsou připraveny založit firmu. Slibný vědecký výsledek sám o sobě nezaručuje úspěch v businessu. Je nutné z něj vytvořit koncept produktu, plán vývoje a také najít lidi, kteří budou ochotni podnikání vybudovat. Venture Labs v rámci TUM propojují vědeckou expertizu s podporou podnikání už v této rané fázi. V oblasti zdravotnictví navíc můžeme do diskuse zapojit klinické odborníky, laboratorní infrastrukturu a kontakty z průmyslu.
Tento přístup lze určitě převzít i jinde. Co však trvá mnohem déle, je vybudování celé sítě, která za Venture Lab Healthcare stojí. Jde o vědce, kteří celému procesu důvěřují, zkušené zakladatele firem a manažery se zkušenostmi s rozvojem startupů. Důležitý je ale také přístup ke klinické praxi, investorům a samotné prostředí univerzity, která transfer dlouhodobě podporuje jako nedílnou součást svých aktivit vedle výzkumu a výuky. A takové vztahy vznikají až během let společné práce.
Kolik startupů ročně vzniká v rámci TUM Venture Lab Healthcare? Pozorujete nějaké trendy v technologiích nebo terapiích, na které se zaměřují?
Počet spin-offů spojených s Venture Labs v posledních letech výrazně roste. Mezi biomedicínskými spin-offy jsme v roce 2023 zaznamenali 21 nových firem, v roce 2024 jich bylo 19 a v roce 2025 celkem 18. Údaje za rok 2026 jsou zatím předběžné – k říjnu evidujeme sedm nových firem. Je ale důležité rozlišovat mezi počtem nově vzniklých spin-offů a celkovým počtem týmů, které podporujeme. Od roku 2021 jsme pracovali se 130 startupy, z nichž 103 je v současnosti aktivních. 42 z nich se zaměřuje na digitální zdravotnictví, 35 na zdravotnické technologie a 26 na biotechnologie.
Podle čeho poznáte, že má vědecký projekt skutečný potenciál stát se úspěšnou firmou?
Začínám u vědy, ale samotný průlomový objev nestačí. Zajímá mě, zda je klíčový vědecký poznatek reprodukovatelný. Zda řeší jasně definovaný medicínský problém a jaké důkazy by byly potřeba, aby jej lékař nebo potenciální partner brali vážně. V případě vývoje léčiv to znamená už v rané fázi zkoumat, zda lze daný biologický cíl bezpečně ovlivnit a zda modely použité k jeho ověření skutečně odpovídají lidskému onemocnění.
Poté se zaměřuji na cestu k výslednému produktu. Co všechno bude nutné vyvinout, otestovat a financovat, než se produkt dostane k pacientům? Je takový vývojový proces zvládnutelný pro malou biotechnologickou firmu? Existuje realistický způsob, jak ochránit a komerčně využít duševní vlastnictví? A kdo bude mít jednotlivé kroky na starosti? Větší důvěru ve mně vzbuzuje tým, který si uvědomuje mezery ve svých dosavadních důkazech a je připraven ověřovat své předpoklady, než dokonale připravený pitch, který se vyhýbá obtížným otázkám.
Vzešel z TUM Venture Lab Healthcare nějaký jednorožec, tedy startup s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů?
Ne, netvrdil bych, že z TUM Venture Lab Healthcare vzešel nějaký jednorožec. TUM sice dala vzniknout společnostem s hodnotou přesahující miliardu dolarů, ty ale patří do širšího podnikatelského ekosystému univerzity. Náš Healthcare Lab podporuje mnoho týmů v podstatně ranější fázi jejich vývoje. U firem působících ve zdravotnictví je dosažení významného klinického nebo technologického milníku mnohem užitečnějším ukazatelem pokroku než mediálně atraktivní informace o valuaci společnosti.
U nás často vidíme, že vědci, kteří uvažují o založení firmy, stojí na určité profesní křižovatce a mají obavy. Už si vybudovali nějakou akademickou reputaci a najednou se mají rozhodnout, zda se jí vzdát a vydat se jinou, a navíc nejistou cestou. Setkáváte se s tím také? Jak vědce motivujete k podnikavosti?
Pro vědce, který si vybudoval akademickou kariéru, může založení firmy znamenat opuštění známé profesní dráhy a vstup do velmi nejistého prostředí. Tyto obavy jsou pochopitelné, zejména v biotechnologiích, kde je vývoj finančně náročný a cesta ke klinickému ověření může být velmi dlouhá. Nikdy bych nikomu netvrdil, že by se z každého kvalitního výzkumného projektu měl stát startup.
Pomáháme vědcům zjistit, jakou roli vlastně chtějí hrát. Někteří chtějí firmu vést, jiní mohou být mnohem přínosnější jako odborní garanti vědecké části projektu, zatímco odpovědnost za budování firmy převezme kolega s podnikatelskými zkušenostmi.
Tyto otázky otevíráme už v rané fázi společně s tématy publikačních plánů, duševního vlastnictví, financování a možných střetů zájmů. Prvním krokem obvykle bývá konkrétní ověření podnikatelského nápadu, nikoli požadavek, aby vědec opustil svou akademickou pozici. I když nakonec startup nevznikne, může být pro samotný výzkumný projekt přínosné zamyslet se nad tím, kdo by mohl jeho výsledky využít a jaké důkazy by k tomu potřeboval.
Nedávno jste navštívil Prahu, kde jste měl keynote přednášku na Prague.bio Conference. Spolupracujete v současnosti s českými vědci nebo biotechnologickými firmami?
V současnosti nemáme v rámci Venture Lab Healthcare navázané žádné dlouhodobé partnerství s českými subjekty. Moje návštěva Prague.bio Conference proto byla příležitostí setkat se s lidmi z oboru a zjistit, kde by mohl existovat prostor pro spolupráci.
Zajímavá je pro mě kombinace silných výzkumných institucí, odborníků na transfer technologií, mladých biotechnologických firem a investorů, které Prague.bio Conference vzájemně propojuje.
Rád bych začal u konkrétních projektů. Mohlo by jít například o tým, který potřebuje doplnit vědeckou expertizu, klinicky ověřit svou technologii nebo najít zahraničního partnera pro další vývoj. Smysluplná spolupráce by měla vycházet ze společně definovaného problému a jasného přínosu obou stran.
Autorka: Kristina Svobodová
Zdroj: Prague.bio
Markus Gerhard vystudoval medicínu v Heidelbergu a Hamburku a v roce 1996 získal titul doktora medicíny. Atestoval se v oboru vnitřního lékařství. Od roku 2006 vedl výzkumnou skupinu na Klinice interního lékařství Technické univerzity v Mnichově (TUM), kde v roce 2009 habilitoval. Působí také jako akademický ředitel TUM Venture Lab Healthcare, biotechnologického inkubátoru, kde podporuje podnikatelské týmy v oblasti biotechnologií, zdravotnických technologií a digitálního zdravotnictví.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Prague.bio
